Dandy1 komentáře u knih
Četlo se to dobře. Bohužel nemám ráda, když vím předem, jak to dopadne.
I když nejsem cílová skupina, bavilo mě to. Mám ráda kočky pro jejich nespoutanost.
Neuvěřitelně nízké IQ některých jedinců bohužel nedovolí v dnešní společnosti
jejich samostatný život bez problémů. Končí u otrokářů, v sektách nebo na drogách.
Celá série pěkně pohromadě. Aspoň jsem nemusela v hlavě pátrat o čem byl předešlý díl. Bavilo mě to od začátku až do konce.
Opět zajímavý, propletený příběh. Gregora mi bylo skoro líto.
Všechny knihy pana Moravce stojí za to. Panu Dvořákovi přeji, aby mu radost z práce vydržela a časem nevyhořel.
To byla jízda. Klobouk dolů nad prací pana Havlíka. To ale ten, kdo nikdy nevytáhl paty z Evropy mimo hotelové rezorty nepochopí.
Tahle kniha mě nenutí číst dál, abych se dozvěděla co se stalo. A to je špatně.
Hodně mi to připomínalo první díl série Hraničářův učeň, která je také skvělá. Těším se na další díl.
Škoda, že autorka nezvolila raději formu románu. Popsaná událost je pro nás dlouho žijící v míru nepředstavitelná. Bohužel, takových knih podle pravdy by mohlo být napsáno mnoho. Ale přeživší chtějí raději zapomenout a vůbec o tom nemluvit.
Na knihu jsem se těšila. Zklamáním pro mě byl neustálý popis závodů, který úplně zastínil děj. Ani jsem to nedočetla. Z prostředí koňáků jsem zvyklá na vyšší level od Dicka Francise.
(SPOILER) Zajímavý styl psaní i námět. Celkem sleduji kam se ubírá úprava fotek, videí a tvorba s pomocí AI. Je to mazec. Dnes už se nedá věřit vůbec ničemu.
Je to velmi předvídatelný příběh. Taková klasika jak fiflenu zachrání drsný chlapík. Ještě že to mělo jen pár stran.
Dánovi knihy vždycky tak rychle uběhnou... Mrzí mě, že se dostávám ke konci série. Až skončí, budou mi chybět srandičky z kanceláře i příběhy psané životem.
Mám ráda knihy podle skutečných příběhů. Jsou plné emocí. Moje problémy se mi pak zdají nicotné.
Na detektivku jsem byla zvědavá, protože se o ní píše v jiných knihách. Když si uvědomím rok, kdy tato kniha vznikla, musela to být bomba.
Na pandemii bych raději zapomněla než si ji připomínala. Ale musím uznat, že Jodi popsala pocity zdravotníků přesně. Dalším bonusem knihy je pro mě neznámé prostředí umění. A také neprobádané zákoutí mozkových aktivit.