-Daniela- komentáře u knih
Knihu jsem četla jedním dechem. A už dlouho mi nebylo při čtení tak úzko a skoro až fyzicky špatně jako při čtení závěru této knihy - o pobytu ve vězení na "ministerstvu lásky". Takhle musí vypadat peklo. I celková představa života v takovéto společnosti je strašná, protože úplně potlačuje jakoukoliv rozmanitost, city, krásu, přirozenost... - vše, co dělá život hezkým a pestrým. Opravdu děsivé. A manipulace s informacemi a s lidským vědomím, kdy už si člověk vlastně není jistý, co je a není pravda - to mi trochu připomíná i dnešní dobu.
Co dodat, je to kniha knih a nekonečný zdroj moudrosti a inspirace. A myslím, že i lidé nevěřící by ji měli mít v povědomí.
Příjemné oddechové čtení. Román o zakázané lásce z online doby. Líbí se mi, že ukazuje i odvrácenou stránku internetového vztahu - honba za přeludem, vysnění si nějakého dokonalého protějšku, se kterým např. manžel nemůže bojovat, protože reálný muž má narozdíl od toho online protějšku i chyby a slabosti, které přes počítač nejdou vidět, narušení manželství...
Vůbec jsem netušila, že tahle kniha je tak křesťanská, byla jsem příjemně překvapená. Kniha je o hledání radosti a smyslu života. To poutníkovo vidění světa, všechna ta marnost a trápení ve všem, co lidé dělají, bylo docela smutné, měl asi částečně pravdu, ale na mě to bylo až moc pesimistické.
Druhá část knihy byla už radostná a ukazuje nám, že jediné vysvobození člověka je v jeho srdci, ve kterém bude "bydlet" společně s Ježíšem, jedině Ježíš dá duši pokoj a lásku. Vlastně první polovina knihy ukazuje svět bez víry. Lidé se pachtí za majetkem, rozkošemi atd. zbytečně, stejně jim to nakonce žádné potěšení nepřinese. Opravdovou radost a smysl života přinese jen Ježíš. Určitě je aktuální i dnes, samozřejme některé části je třeba si "aktualizovat", např. manželství popisuje jako nezměnitelné a trvalé, ale dnes je možnost rozvodu (i u křesťanů), také např. "řemesla" nebo "rytířský stav" budou vypadat jinak než tehdy. Ale lidská povaha a touha po štěstí se nemění.
Neztotožňuju se úplně asi se žádnou z postav, ale opět Kunderovy myšlenky rozváděné v různých částech románu jsou zajímavé a podnětné. Líbila se mi například slova o pořádku a touze lidí vše "uklidit" a dát do sterilního prostředí - přirovnává k nenávisti a smrti, naopak nepořádek (různorodost, rozmanitost, nepřesnost) znamenají život.
Úžasná knížka, kterou jsem četla jedním dechem. Dala mi zajímavé náměty na přemýšlení, otevřela nové obzory, ukázala, jak krutí a nespravedliví mohou být lidé a jakou sílu má lidský duch, který je nesmrtelný. Krásně se četlo, jak je možné prožít úžasné příběhy (nebo se k nim vracet) i v tom nejhorším místě a situaci. Ráda se toulám po horách a lesích a kniha mi ukazuje, jaké by to bylo, kdybych se mohla toulat také časem a prostorem...
Moc doporučuji všem milovníkům přírody, zejména slovenských hor. V knize je spousta krásných fotografií. Čtivou formou podává spoustu zajímavých informací, kterými mimojiné vyvrací bohužel mnohdy falešný mediální obraz velkých šelem a ochrany přírody.
Prostý a hluboký příběh podaný neuvěřitelně krásnou "vančurovskou" češtinou. A musím velmi doporučit i filmovou verzi!
Zajímavá kniha, dobře se mi četla, ale zaujala mě hlavně myšlenka a popis toho, jak by mohly vypadat životy obyčejných lidí v budoucnosti, pokud lidstvo nebude brát ohledy na své životní prostředí a bude pokračovat v nadužívání zdrojů.
Mám ráda psychologické knihy, tuhle jsem přečetla jedním dechem, sice jsem se s žádnou z postav nemohla ztotožnit (naštěstí), ale přesto mě příběh hodně zaujal.
Skvělá kniha, která také dává praktické rady, jak neutrácet za zbytečnosti nebo jak si některé věci vyrobit zdarma či téměř zdarma sami. Zároveň jde i do hloubky, popisuje konzumní společnost, jak funguje finanční systém a jak je kvůli němu devastováno životní prostředí. Četla jsem jedním dechem, byla jsem zvědavá, jak Mark rok bez peněz zvládne, a jeho zážitky mě nadchly. Opravdu si bez peněz člověk uvědomuje pravou hodnotu věcí, lidské práce, přátelství a rodiny, životního prostředí, na kterém jsme závislí... peníze totiž tyto hodnoty pokřivily.
Sama bych žít bez peněz nejspíš nedokázala (aspoň ne dobrovolně), ale už nyní vím, že je dost věcí, které opravdu k životu nepotřebuju a které jsou nám nabízeny jen za účelem zisku. Ale je také dost věcí, od kterých bych se ráda oprostila, ale jen tak to nepůjde - zatím.
Tohle je jeden z nejlepších románů, které jsem kdy četla. Zajímavé je, že když jsem se knihu pokoušela číst kdysi na gymnáziu, tak jsem ji po přečtení několika stran odložila. Nyní jsem se k ní vrátila po deseti letech a hned jsem se do ní neuvěřitelně začetla. Kniha je pro mě hodnotná tím, že do hloubky popisuje charaktery a motivy chování jednotlivých postav a obsahuje hodně myšlenek o životě a tak mi dává hodně námětů k přemýšlení.
Je neuvěřitelné, co všechno musel bratr Yun pro svou víru zakusit - pronásledování, léta vězení, kruté mučení, nemoci, ponižování, bezpráví - a také, kolik Božích zázraků zažil. Je to příklad obrovsky silné víry a spoléhání se na Boha. Nevím, zda bych byla schopná vydržet jen zlomek toho, co se popisuje v knize. Taky bylo zajímavé srovnání křesťanů z Číny a např. západní Evropy ke konci knihy. Bratr Yun popisuje, že tito prostí a chudí lidé mají k Bohu blíže než ti, kteří žijí v blahobytu a pohodlí. Když je Bůh to jediné, na co se lidé spoléhají, tak se dějí zázraky.
Velice zajímavá a smutná kniha o tom, jak lidé začali se zvířaty zacházet jako s věcmi a ne s živými tvory, kteří mají stejné právo žít jako my, o ztrátě úcty k jakémukoliv životu. Já už jsem se před čtením této knihy stravovala převážně vegansky, ale myslím si, že kniha by mohla motivovat čtenáře minimálně k tomu, aby nepodporovali velkochovy.
"Obyčejný" mrazivý den v pracovním táboře. Byla jsem ráda, že při čtení můžu sedět hezky v teple a pohodlí svého pokoje. Obdivuhodné je, že v knize není kapka hořkosti, Ivan Děnisovič je se svou situací vyrovnaný, nic jiného mu vlastně ani nezbylo, než se přizpůsobit a snažit se vydržet i v takovémto hrozném otupujícím prostředí.
Skvělá kniha, určitě hodně pomůže lidem, kteří mají nějaké pochybnosti. Chci si ji koupit, je dobré mi něco takového stále při ruce.
Stálice na mém nočním stolku, už mám doma tři vydání. V sonetech je hodně moudrosti a jsou stále aktuální. Moje oblíbené jsou 61, 66, 94, 129...
Velmi zajímavé úvahy na různá témata, každého osloví nejspíš něco jiného. Mě zaujaly myšlenky o rozhodování a zodpovědnosti (člověk je samostatná bytost), o projevech lidské neúcty k přírodě, o předsudcích, které mají nevěřící lidé vůči věřícím (některé jsou opravdu k vzteku, protože jsou tak hloupé, ale přesto velmi rozšířené). Nemusím se vším souhlasit, ale líbí se mi to, že pan Vácha je vzdělaný ve více oborech a díky tomu má na různé věci komplexnější pohled - např. na propojení člověka a přírody s Bohem.
Kniha se krásně četla, líbí se mi, že se odehrává ve valašském prostředí, protože sama z takového pocházím, tak mi vyprávění bylo hodně blízké. Malebnost valašské krajiny z knihy přímo dýchá.
Líbilo se mi používání dialogů ve valašském nářečí, vnímání přírody, střet starého světa starých samot s novým moderním světem tehdejší kolektivizace a technického "pokroku".
A představivost postav při vyprávění příběhů byla taky ůžasná, např. popis chlapecké dobrodružné cesty za pokladem a bouřky v lese... a dost to kontrastuje s vnímáním světa chlapce o pár generací mladšího, který už se dokáže nadchnout jen při používání počítače - to bylo docela smutné.
Knihu jsem si vypůjčila, protože se o ní všude píše, mluví, je zfilmovaná a soundtrack je slyšet z rádií. Takže jsem chtěla být "in" a vědět, o čem tedy kniha je. No žádný intelekuální román to není a ani "normální" román, nic obohacujícího jsem v něm nenašla. Vlastně je to první erotický román, který jsem četla, takže nedokážu posoudit, zda je v rámci tohoto žánru dobrý nebo špatný. Ale každpopádně je třeba jej číst s nadhledem jako "pohádku". Kdo je zvyklý číst kvalitní literaturu, toho to neovlivní a může alespoň srovnávat. Horší je to pro někoho, kdo čte jen takovéto knihy a bere je vážně.