danielosbourne komentáře u knih
Kdybych si už od začátku nebyl jistý, jakým směrem se tenhle příběh bude ubírat, tak bych byl asi nadšený mnohem víc. Bohužel jsem to odhadl a některé pasáže tak působily trochu zdlouhavě.
To ale nemění nic na tom, že jsem si knihu užil a autorky se v příběhu hezky vyřádily. Co se závěru týče, mohly sáhnout pro trochu silnější kalibr, ale i tak, spokojenost. Silné tři hvězdičky jsou pro tuhle knihu tak akorát ;)
Tahle kniha mě velmi mile překvapila. Četla se téměř sama a měla skvělé zvraty a momenty, při kterých mě lehce mrazilo. Pokud si nechcete knihu zkazit, raději si o ní nic moc nezjišťujte a prostě jí zkuste. Myslím, že nebudete litovat ;)
Čekal jsem, že kniha bude úplně o něčem jiném, ale nakonec to nebylo špatné. Možná trochu zdlouhavé, ale posledních 100 stran všechno hezky zapadlo do sebe a zachránilo to celkový dojem z knihy. Jeden z těch thrillerů, který neuhání rychle kupředu, ale tvoří pozvolný, komplexní a vrstevnatý příběh.
Ale jo...tohle nebylo tak špatné čtení. Sice jsem si někde v polovině knihy řekl, co je vlastně hlavní zápletkou této knihy, ale přišel jsem na to a autorka mi to v druhé polovině lehce připomněla. Bylo to velice čtivé, místy napínavé, krátké a těžko se od toho odcházelo. Psáno spíše pro ženské publikum, ale jako oddechovější, psychologický thriller je to fajn :).
Za mě spokojenost a další autorčinu knihu určitě zkusím.
Pouštěl jsem se do této knihy s tím, že jsem absolutně netušil, do čeho jdu. Začátek mě hodně příjemně navnadil. Kniha nabírá od začátku lehce napnutou atmosféru, která čerpá hlavně z toho, že už od první věty víte, že se něco strašného přihodí. Autorčin styl psaní je velice sympatický a stejně tak i krátké kapitoly, které pro tuto knihu zvolila, takže se četla opravdu lehce a vše klapalo jako na drátkách. Tedy až do té chvíle, než mi začalo docházet, o co půjde.
Očekával jsem téměř všechno, ale tohle bohužel ne. Kdybych to věděl, možná bych si přečtení rozmyslel, protože nejsem zrovna fanoušek podobných příběhů. Nechci tu moc spoilerovat, protože mi to nepřijde moc vhodné, a tak řeknu jen to, že jsem si naprosto jistý, že z knihy bude spousta lidí nadšena. Já bohužel mezi tyto šťastlivce nepatřím, ale dám vám jednu radu. Nezjišťujte si, o čem kniha přesně je a nechte se překvapit. O to víc se vám možná bude líbit.
Na tuhle "tlustou bestii" jsem se neskutečně těšil a konečně jsem se jí i prokousal. Ne že by byl tedy nějaký problém, abych knihu přečetl. Stejně jako všechny autorčiny knihy, i tato je velice čtivá a příběh mě chytil od prvních stránek, aby mě mohl vyplivnout až na samotném konci.
Co na autorce velice obdivuji je, že se v této knize neztratila. V knize je tolik postav, tolik kast a děje se tam toho tolik, že je až neskutečné, že se v tom autorka dokázala vyznat a neztratila se sama ve svém příběhu. V knize vytvořila spoustu postav, ale všechny mají životné charaktery, s poustu z nich vám přiroste k srdci a co je nejdůležitější, dokázala je vytvořit tak, že nemáte problém s tím, kdo je kdo. Každá postava má svůj pspbytý charakter a to je moc dobře.
Musím se přiznat, že jsem velkým fanouškem autorčiny série Skleněný trůn a naopak moc nemusím sérii Dvorů. Proto téhlůe knize ubírám jednu hvězdu, protože spíše než Trůn, mi tato knihza připomínala právě Dvory. Bylo to nepochybně tím, že se drtivá většina knihy zabývá spíše vztahem mezi ústřední dvojicí a samotný příběh je tak trochu na druhé koleji. Ne že by vztah mezi hlavní dvojicí nebyl dobře napsaný a nesmál sem se všemu tomu popichování a napětí mezi nimi, ale bylo toho na mě už nějak moc a asi nejsem cílová skupina takovýchto hrátek.
Co však musím vyzdvihnout, je posedí kapitola, což je asi posledních 120 stránek. To byla jedna velká jízda a všechno se otočilo vzhůru nohama a já jen zatajoval dech, co si pro nás ještě autorka připraví za překvapení. Právě za tyto monety mám Sarah J Maas neskutečně rád. Těším se, co přinesou další díly v této sérii.
Již po jedenácté se setkáváme s Malin Forsovou a já jsem se opět neskutečně těšil, co si autor pro Malin tentokrát připravil. Musím přiznat, že pár posledních dílů trochu upadala kvalita knih a to především po detektivní stránce. To mělo ale příčinu v tom, že zrovna nejsem fanoušek obchodů s bílým masem a podobných případů, ale jsem obrovský fanoušek Malin, takže jsem to vydržel a jsem za to rád.
Katovým polibkem, jako by se autor vracel k prvopočátkům své práce a předkládá nám poměrně jednoduchý, ale příjemně spletitý případ, který jsem si velice užíval. Když k tomu připočtu, že Malin se vrací trochu do normálu a stylistickou stránku knihy, která je jako vždy naprosto dokonalá, tak mi z toho vychází, že tento díl řadím mezi ty autorovi nejlepší. Nezvládl bych je srovnat v pořadí od nejlepšího, ale tenhle díl by byl určitě v top 5.
Za mě veliká spokojenost!
Čtyři strany mince jsem si vzal jako takovou jednohubku, že si po večer přečtu vždy jednu děsivou povídku. No...přečetl jsem knihu během jednoho večera a ačkoliv jsem od povídek téměř nic neočekával, byl jsem velmi překvapen, jak originální povídky byly.
Nejsou to sice hororové povídky typu bojím se jít v noci na záchod, ale jsou celkem dost znepokojivé. Líbily se mi ty chvíle, kdy mi u každé povídky začalo docházet, jakým směrem se bude ubírat a jen jsem si v hlavě říkal: " ...no to snad ne...".
Mně osobně přišlo, jakoby se autor snažil v každé z povídek poukázat na to, jaká zloba a hnus se může v lidech skrývat. Délka povídek byla sympatická a i když měl autor malý prostor na rozepsání, dal do nich co se dalo. Za mě se nejvíce povedla povídka Vítejte v Brownwille. Ta se skutečně povedla a paradoxně byla nejkratší. Hodnotím 3,5 hvězdami a protože tady nejde dát půl hvězda, velice rád zaokrouhlím hodnocení nahoru.
Pokud autor vydá další povídkovou sbírku, nejlépe opět takhle krátkou, moc rád si ji přečtu.
Smrt paní Westawayové je mojí druhou knihou od autorky, a i když je trochu jiná, než předešlá kniha, (Všude kolem černý les) ale líbila se mi stejně. Autorka v této knize zvolila pomalý způsob vypravování, kdy nám brilantně vykresluje hutnou atmosféru starého sídla v Anglii a jedno rodinné tajemství, které pomalu vyplouvá na povrch.
Co se autorce nedá upřít je, že dokáže skvěle propracovat jednotlivé charaktery a vztahy mezi nimi. Díky tomu mě kniha bavila až do poslední stránky, i když se v první polovině nic moc převratného nedělo.
Jak tak koukám, mnoho čtenářů přirovnává tuto knihu k dílům Agathy Christie a když se nad tím zamyslím, tak bych s tím klidně souhlasil. Není to jako od Christie, ale atmosférou a stylem se to jejím knihám podobá. Já jsem s touto knihou tedy spokojený a ač jsem to nečekal, možná nakonec dám šanci i ostatním knihám, která tato autorka napsala.
Je to už hodně dlouho, co jsem si tuto knihu chtěl přečíst, a až teď se mi znovu připomněla, když jsem ji náhodou objevil v levných knihách.
Bylo zvláštní tuto knihu číst. Během čtení jsem měl pocit, že čtu klasickou četbu, ale za to nejspíše může téma, prostředí a doba, ve které se tato kniha odehrává. Co mi v knize ovšem chybělo, byla gradace. Příběh vůbec neeskaloval a autorka se dlouho zabývala počínajícím, tajným, vztahem mezi Frances a Edgarem. Já navíc té historické romantice nerozumím, protože nikdy nedokážu rozpoznat, z jakého důvodu se do sebe hlavní aktéři zamilovali.
Rozhodně to není špatná kniha. Příběh byl dobrý, rozhodně bylo zajímavé nahlédnout do ponurého života Edgara Allana Poea a dozvědět se o něm i mnoho nového. Jen to není kniha úplně pro mě. Jinak ale doporučuji. :)
Od autora jsem již četl knihu Spouštěč, ale nějak extra mě nenadchla. To samé platí i pro knihu Fobie. Mám rád téma v knihách, kdy někdo někomu ukradne identitu, ale zatím se nenašel nikdo, kdo by toto téma zpracoval k mé spokojenosti. Fobie není špatná knížka, ale na mě zkrátka autorův styl nějak nefunguje. Přesto to nebylo špatné čtení a tři hvězdy si jistě zaslouží. Obzvláště na knize oceňuji závěr, protože autor přišel s neotřelou a poměrně originální zápletkou, kterou odůvodnil počínání pachatele.
Kdyby jste mi před touto knihou řekli, že budu číst knihu odehrávající se po celou dobu na lodi a o "pirátech" a bude se mi to líbit, tak bych vám nevěřil. Nemám rád piráty, nemám rád příběhy odehrávající se na lodích a neptejte se mě proč. Prostě to není pro mě atraktivní prostředí. Ohnivý květ pro mě tak byl výzvou a obstál velice dobře.
Na knize se mi hodně líbil svět, kde se příběh odehrával, i když jsme v tomto díle dostaly jen takový nástřel. Myslím, že se toho v mořích bude nacházet ještě hodně zajímavého a doufám, že se to v příštích dílech dozvíme.
Dále se mi poměrně líbily postavy, a to především proto, že je tu snaha o rozmanitost. Na palubě lodi nalezneme hluchoněmou dívku a najdeme zde i náznaky LGBT, ale opravdu jen jemně. Pokud nebudete čít pozorně, možná si ani nevšimnete, že některé dívky mají mezi sebou hlubší vztahy. Zároveň jsou postavy ale i mínusem, protože ty holky mi přijdou charakterově všechny stejné. Nejméně sympatická mi bohužel byla hlavní postava.
K dokonalosti této knihy bych ještě potřeboval nějakou mapku tohoto světa, protože by určitě byla zajímavá a hodila by se i nějaká mapka lodi, protože já se třeba v lodích nevyznám. Vím, že levobok je nalevo, pravobok napravo, ale když se řekne třeba "ráhno", tak vím, že to patří na loď, ale vůbec nevím, kde bych to měl hledat. No....třeba se nějaké té mapky dočkáme v příštích dílech. Já si je určitě budu chtít přečíst :).
Musím říct, že na Stalpi jsem se velice těšil. Stallo se mi hodně líbilo a docela mě zajímalo, co autor vymyslí dál. Bohužel jsem se v druhé knize zklamal. Nevím, zda to bylo tím, že jsem první díl četl před 7 lety a líbilo se mi v knihách něco jiného, nebo se autorovi prostě druhá kniha nepodařila, každopádně to bylo hodně špatné.
Trvalo mi dlouho, než jsem se do knihy začetl a vůbec jsem se nedokázal zorientovat, jak to v tomhle světě vlastně chodí. Autor více méně nic nevysvětluje, a když, tak je to třeba až v polovině knihy. Navíc do knihy vložil hodně násilných scén, které mi přišli v příběhu naprosto zbytečné a nuceně vložené.
Na příběh je pohlíženo z pohledů několika postav (starých i nových) a minimálně jedna postava mi přišla naprosto zbytečná, protože v jejích kapitolách se nedělo vůbec nic, nacházelo se v nich právě celkem dost násilných scén, ale k vývoji hlavního děje nepřispěli ani troškou.
Za mě tedy dvě hvězdy, a to jen za to, že nějaké kapitoly nebyly tak špatné a možná v tom hraje roli i nostalgie, kterou jsem při čtení pociťoval díky Stallu.
Za mě zatím nejlepší začátek série Cassandry Clare, možná dokonce jedna z nejlepších knih, kterou jsem od této autorky četl.
Možná se mi ani tak moc nezamlouvá hlavní zápletka, ale strašně se mi zamlouvají jednotlivé charaktery a vztahy mezi nimi.
Už jsem to řekl v souvislosti s Cassandrou Clare několikrát a řeknu to znovu. Tahle ženská zkrátka umí napsat skvělé postavy a právě postavy a vztahy mezi nimi dělají její knihy zaslouženě slavnými, jak jsou. Neskutečně se těším, až si přečtu další díly z této série, a to jsem si k této autorce těžko hledal cestu.
Nečekané překvapení. Tuhle knihu jsem vzal do ruky jen tak, abych si oddychl od všech těch složitějších knih a tahle kniha mě mile překvapila. Ne jen, že jsem si u ní hezky odpočinul, ale dokonce jsem dostal i zajímavý příběh, který byl plný magie, odvahy a síly přátelství. Kniha je navíc doplněna nádhernými ilustracemi Ester Kuchynkové a ty se mi snad líbily ještě o trochu více, než samotný příběh. Za mě mohu určitě doporučit :).
Na to, že jde o autorovu prvotinu, tak to nebylo vůbec špatné. Jasně, že Není úniku bylo o něco lepší, ale zase musím autorovi složit poklonu, že si na svou první knihu zvolil takhle těžké téma. Ono vytvořit atmosféru v příběhu, kde se v podstatě nemůžou postavy pohnout z místa, a to doslova, není vůbec lehké. Tayloru Adamsovi se ale podařilo nejen vytvořit nějakou atmosféru, ale dokonce vytvořil postavy, které nebyly totálně na pěst, což se také ne vždy povede. Za mě kniha, která není ničím extra, ale jako prvotina je obstojným rozjezdem.
Tahle kniha byla naprosto úžasná. Nejhorší na tom je, že nedokážu z přesností určit, co se mi na ní tak moc líbilo. Zda to byla ta otevřenost, uvěřitelnost děje nebo to bylo skvěle napsanými postavami. Nejspíše to bylo kombinací toho všeho a k tomu ještě navrch příjemná a nenásilná romantická linka mezi dvěma kluky. Zkrátka jsem si tuhle knihu neuvěřitelně užil a teď mě mrzí, že jsem ji přečetl tak moc rychle. Bohužel jsem nemohl odolat.
V celku povedené převyprávění Sněhurky, kterému by ovšem prospělo, kdyby se trochu proškrtal. Místy mi už děj přišel moc překombinovaný, což mě celkem rozčilovalo a každou další kapitolou jsem se těšil, až se dostanu nakonec a budu mít tuhle knihu z krku. Přesto se mi kniha celkem líbila a v rámci retellingů se řadí mezi ty lepší. Postava Iriny mě velmi překvapila a rád bych si přečetl celou knihu, která by mapovala její život a zlo, které koluje jejími žilami.
Nikdy jsem nebyl skalním fanouškem této série, dokud jsem nepřečetl závěrečný díl. Knihovna duší mě přesvědčila o tom, že tato série má rozhodně co nabídnout a budu si ji muset celou znovu přečíst. S odpovědmi, které přinesl tento díl, to konečně bude dávat všechno smysl.
Velice příjemná detektivka ze staré školy, která není příliš akční, ale vsází na vyšetřování formou dialogů, které vede bývalá jeptiška s podezřelými a s lidmi, kteří si v době vraždy mohli něčeho všimnout. Moc mě bavilo sledovat vývoj, kterým hlavní postava prošla a její začínající milostný život. Teorie dvojčat byla zajímavá a samotné rozuzlení bylo poměrně slušné. V sérii rozhodně budu pokračovat dále.