Danka22 komentáře u knih
Ten překlad je opravdu strašný. A zrovna u Albatrosu bych čekala lepší práci. Obálka hezká ale vnitřek katastrofa. Velká škoda.
Kdo má rád řecké báje pro ty je tahle kniha ideální. Také je to pro čtenáře, kteří je mají jako povinnou četbu. Rozdíl je v drobnostech. Příběhy jsou napsané čtivě a vtipně. Bavilo mě to.
Na začátku to nebylo špatné. V něčem mi autorův styl pripominal Zweiga ale ten se daleko lépe čte. Zkusím si od Maughane přečíst něco jiného, tohle mě nezaujalo.
Některé povidky byly vtipné a chytlavé. Myslím, že některým lidem můžou dělat problém starší slova (z dob B. Němcové), která nejsou tak v současné literatuře častá. Autorka měla hezký život.
Spokojenost. Sice párkrát jsem se ztrácela v dialozích ale příběh byl hezký. Kráska a zvíře. Herečka a fotograf. Oba mají špatné i dobré stránky. Hold nebylo jim přáno. Zato to na mě zapůsobilo.
Čekala jsem asi něco jiného. Je pravda, že zážitky, kterej autor zažil byly zajímavé. Ale jinak mi ta knížka moc nesedla. Ideální je že má málo stránek. Slušelo by jí více rad např jak začít s chlazením, možná několik nápadů na "druhy" kroků, počítání kroků apod. ale je to o názoru.
Hůř se čte a i když jsem ji četla ze zvědavosti, nemůžu říct že mám chuť přečíst si něco od pana Lustiga dalšího. Knížce by slušelo i o sto stránek méně. Moc nadšená jsem nebyla. Bohužel.
Neobyčejné. Mám ráda děje z židovského prostředí. A ještě když se přidá prolínání přítomností s dalekou minulostí jsem o to zvědavější. Kniha mě nezklamala. I počet stran byl ideální. Jen si myslím že by to neměl číst realista - byl by zklamán.
Zajímavý příběh. Viděla jsem film, tak jsem ráda že jsem si přečetla i knížku, která byla lepší. Trochu mi vadilo přešlapování kapitol - jednou vyprávěla o Osvětimy, poté hned o minulém životě. Víc takových knih aby se o těch zvěrstev vědělo.
Vtipná knížka. Nejslabší byla první povídka Host do domu , zato nejlepší byla poslední - Čubka. Strýček Osvald byl skvělý proutnik a jeho příběhy jsou dost zábavné. Velká rošáda taky není špatná ale je spíš o tom jak se dva muži nudí a vymyslí sice zábavu, jehož závěr se nebude líbit druhému muži. A Vyvrcholení je děj o ženě, která by se chtěla vrátit k muži, který je až příliš posedlý svou lékařskou praxí až je tím protivný. Dahl je opravdu skvělý vypravěč. A tohle stalo zato.
Čtivý příběh, který i se svojí neobvyklou hrdinkou dokáže nejen vtáhnout do děje, ale i vtipně vylíčit pravdivé i vymyšlené události světových dějin. Já se bavila.
Knižka se mi moc líbila. Ze začátku to šlo sice ztuha, ale postupně jsem se začetla (zkrátka do té "hlíny" jsem se dostala). Přeložit irskou knížku a ještě s tamějším dialektem, chtělo nejen obrovské znalosti jazyka, ale také odvahu, takže pan Markus si zaslouží můj obdiv. Určitě bych knížku doporučila a to nejen lidem, co mají rádi Švejka.
Jak už to tak bývá, o našich úspěšných ženách se málo co napíše, zvlášť kvalitně. Autorka se nezabývá, jenom osobním či pracovním životem Anny Honzákové, ale i osudy dalších žen jako např. její sestrou, oblíbenou učitelkou, Albínou Honzákovou, vědkyní Marií Baborovou Čihákovou nebo naší první notářkou Andělou Kozákovou. Kniha je psaná čtivě, ale i srozumitelně a čtenářům přinese zajímavé a poučné čtení o ženách, které nám vyšlapaly cestičku, po které každá z nás kráčí:-D Doporučuji
Velké zklamání. Při troše snahy, to mohla být zajímavá a hezká knížka, (v naší zemi určitě bestseller, protože nebývá vydávání knih s tématikou milostných dopisů běžné) ale je to po všech stránkách odfláknuté dílo. Velká škoda... :-(
Smrtí nic nekončí, tak jsem nazvala i recenzi, kterou si můžete přečíst. Je to knížka spíše pro odbornou veřejnost, ale pokud si vezmete slovník, rozhodně se něco nového dozvíte.
Já jsem totiž naprosto spokojená.
O vlastní psychiku se člověk musí v dnešní době umět postarat. Tahle knížka se čte velmi dobře, ale čtěte ji pomalu. Rady se k vám pohrnou jedna dvě, a navíc se i něco přiučíte. Celou moji recenzi naleznete ve složce "Recenze".
Příběh se mi nezdál tak čtivý jako Hamnet, přesto jsem ráda, že jsem si ho přečetla. Naráží totiž na zajímavou otázku – kolik šlechtičen bylo vlastními manželi zavražděno? Ať už z jakéhokoli důvodu. Lucrécie měla smůlu, že byla divoká a byla jen pouhou figurkou na mocenské šachovnici. Nicméně bude vám ji líto, i když konec úplně smutný není. Určitá naděje vždycky je. Historická fikce vás provede životem šlechty, a nudit se rozhodně nebudete.