danny_21 komentáře u knih

Z těch všech Clarkových povídkových sbírek je tato rozhodně nejkvalitnější a je obsahově ve smyslu titulů povídek totožná se sbírkou Devět miliard božích jmen. Nebudu vypisovat všechny co se mi líbily, protože jich byla naprostá většina, jen vyzvednu samu titulní, Cestu tmou. Stěnu z Temnoty a Záznam. Pro fanouška sci-fi nutnost - 90 %

14 02.10.2020

Moje první setkání s vychvalovaným vypravěčem dopadlo uspokojivě - jeho hřbitovní svět s různou sortou nebožtíků a ostatních tajemných bytostí ve mně z počátku vzbuzoval obavu, aby to nesklouzlo do bizáru jak se to často stává u Barkera, ale jeho krajan Neil to dokázal ukočírovat a vykouzlit hezký, příjemný příběh a svou fantazií si mě získal pro další společnou cestu v blízké budoucnosti - 80 %

14 17.09.2020

Úžasná kniha plná klukovských dobrodružství jedné skvělé a nesmrtelné party, tajemných Vontů a záhadného hlavolamu. Jak já si přál mít takovou partu .... jó to byly doby, kdy nám klukům stačilo jen pobíhat venku, zkoumat a chodit na výpravy - 90 %

14 11.10.2018

Krásná knížka o kamarádství, ušlechtilých myšlenkách a klukovských dobrodružstvích při plnění bobříků v zapadnutém kousku přírody Sluneční zátoky. Jeden z nejmilejších a nejčtenějších kousků mého dětství, srdcovka jak se patří - 100 %

14 11.07.2018

Tato dvousbírková novelková knížečka je moc povedenou záležitostí - tyto dvě jsou obsaženy v pozdější rozšířenější sbírce Čtyři roční doby. Nadaný žák je o jednom inteligentním, vzorném premiantovi, který má zálibu v nacistické historii a jako na zavolanou objeví v sousedství bývalého důstojníka SS, který měl co do činění se židovským holocaustem - 80 %
U Těla zase Steve ukázal jak má velký dar na to, že dokonale umí vykreslit charaktery ( a ty dětské obzvlášť ) a pro Tělo to rozhodně platí ( a vůbec nejlíp v TO ). Cesta při které čtveřice kluků pozná a naučí se o sobě víc, než by čekali. My dnešní čtyřicátníci, máme k těmto dobrodružným příběhům jiný vztah než dnešní mladá generace a věřím, že mnozí z nás se na té báječné výpravě úplně vidí - jako celek i po zaokrouhlení nahoru - 85 %

14 02.07.2017

Na doporučení kamarádova syna středoškoláka jsem se dostal k tomuto dílku. Ać jsem tak nějak tušil, že nebudu úplně cílovkou, tak se mi docela líbil námět z anotace o cechu ukončovatelů života ve věku, kdy přirozená smrt už lidstvo neděsí. No ač se hlavní myšlenka zdá být přitažlivá, bohužel postrádá autorův svět a společnost racionální odůvodnění existence tisíců Smrťáků ( z nichž většina trpí narušeným egoistickým syndromem a slastným pocitem nedotknutelnosti ) v nadvládí neomylné AI, stejně jako uvěřitelnost celé té utopie - prostě si za mě Schusterman častokrát protiřečí ... a to nemluvím o tom častém podsunování, jak je fajn mít jiný etnický původ než ten věčně otravně uzurpující bělošský ( to jsem si nedávno užil u Artemis od Weira ). Jak jsem už psal výše, cílovka je young adult o tom žádná - teenageři si dospěláky při fyzické konfrontaci mažou na chleba, naštěstí dávkování cukrované vaty je snesitelné a víceméně očekáváte, kam se bude děj vyvíjet. Vidím to na lepší střed, ze zvědavosti asi po dalším dílu sáhnu, třeba mě překvapí - 55 %

13 07.08.2024

Nemůžu tvrdit, že by detektivka byl vyloženě můj oblíbený žánr, nicméně vnímám Doylova nejznámějšího mistra dedukce Sherlocka jako klasiku klasik a pár jeho případů už mi prošlo rukama. V případě záhadného psího přízraku z blat, který má spadeno na rod Barskervillů a posledního dědice, který se vrátil do hrabství z JÚESEJ, se nekonalo bůhvíjaké nadšení. Důvodem bude logicky znalost zápletky a několikeré shlédnutí filmových variant, takže bohužel pátrající dvojici dávám slušný průměr – 70 %

13 17.05.2024

K legendárnímu ostrovů pokladů jsem se opět dostal až po několika desetiletích a po přečtení musím říct, že společně s většinou Mayovek patří do skupiny knih, které dospělému čtenáři přijdou naivňoučsky jednoduché, i když si je z dětství pamatuje jako osudová dobrodružství, čistý střed - 50 %

13 15.05.2024

Francouzský legionář, toho času žijící v JúEsEj, vydatně konzumující alkoholické nápoje, se vrací do Paříže hledat svou pohřešovanou dceru. Pátrání ho zavede do pařížského podsvětí a businessu kolem natáčení porna s nezletilými a kde se objeví i tajemná nahrávka ve stylu snuff filmu. Moje očekávání byla trochu větší, nakonec se jedná o depresivní thriller ve stylu Carterova Huntera s filmovými motivy 8mm Joela Schumachera, za mě lepší průměr - 60 %

13 29.12.2023

Další Vašíčkova kniha záhad se zaobírá, jak už sám název napovídá, záhadami Peru a možná bych řekl, že se jedná o jednu z těch nejlepších, které jsem četl. Spousta zajímavých informací o několika civilizacích vyskytujících na území této bezesporu krásné jihoamerické země, fotograficky zdokumentované technologicky vyspělé stavby a i přes fakt, že se autor věnuje věcem o kterých už diskutovali jiní, předkládá je svým osobitým způsobem. Návštěvu Peru si dávám na svůj "Wishlist" - protože zde, stejně jako v egyptském Údolí Králů, prostě spousta věcí nehraje - 85 %

13 12.11.2023

Vyšetřování ztráty třídní knihy jsou především v režii pánů Svěráka a Smoljaka ( v původních profesích pedagozích ) v samotné pozdější hře s vyjímkou krátké záchranné epizody Miloňe Čepelky a jeho postavy zemského inspektora. Kouzlo originálního humoru celé skupiny ať už v rámci úvodního semináře ( který mě stejně jako u předchozího Aktu ) bavil víc než samotná hra nebo následného představení mě nikdy neomrzí, nicméně styl asi není pro každého a dnešní dvacetiletí jedinci z něj nadšením příst nebudou. Z Cimrmanových her není Vyšetřování ztráty třídní ta nejpovedenější, ale pořád lehký nadprůměr, prostor k zasmání obrovský, v paměti zůstalo hlavně ... „ je to takový ošklivý a skoro bych řekl zlý, zlý, pane řediteli, nepěkná věc “ a stakato blbeček x debil - 75 %

13 17.10.2023

Po povedené Knize Hřbitova ( pro mě do doby autor neznámý ) bylo nevyhnutelné sáhnout po další Gaimanově kousku a vyšlo to na chválené Nikdykde. Výsledný dojem po přelouskání této krátké fantasy není úplně dobrý, spíš jsem byl dost zklamán. Fantaskní svět Podlondýna, do kterého se po záchraně tajemné, zraněné dívky dostane milovník stereotypu Richard Mayhew mě rozhodně nepohltil, stejně jako jsem si nedokázal vypěstovat žádný vztah k postavám Ríši, Dvířky nebo Hunter a ve výsledku nejlepšími pasážemi byly u mě kapitoly týkající se toulající dvojice padouchů pánů Croupa a Vandemara a prospěcháře de Carabase. Příběh nakonec končí, tak jak se očekává a mám toho všeho pocit, že potenciál vedle sebe existujících světů nebyl vůbec naplněn ( podobně jsem to cítil i u Talismanu dvojky Straub & King ) možná mít načteno méně nebo se společně s Nikdykde potkat dříve, mohlo to dopadnout líp, takhle ale jen průměrná záležitost - 55 %

13 27.06.2023

Tak jsem se konečně dostal k jednomu z klasických děl, které mě míjelo a o kterém jsem víceméně jen tušil z doslechu, o čem pojednává. Čekal jsem tedy tragické drama až na samotnou dřeň, ale výsledkem bylo spíše psychologická sonda do lidské duše. Základní dějovou osu příběhu tvoří výpověď vyprávěče Stinga ( autora ), který se touží stát spisovatelem a je zmítán touhou si švihnout. Po krátké době se setkává s mileneckým párem polské krasavice, poznamenané Osvětimskou zkušenost a amerického hošíka Nathana, kteří si s cudností hlavu rozhodně nedělají. Postupně proniká do záhad patologického vztahu obou milenců a minulosti především Sophie s volbami, před která v minulosti postavena na pozadí odboje kolaborantů Poláků, v prostředí koncentračního tábora a jak ji tato rozhodnutí poznamenala v poválečné Americe a v případě Stinga a Nathana dozvuky a následky otrokářské války. Knize by prospěla redukce o pár set stránek a nijak by to podle mně nemělo vliv na obsah, ty nejzávažnější události jako nečekaný twist v poslední třetině a samotná Sophiina volba z neslučitelných možností v samém závěru postrádá lepší vykreslení. Nicméně autorovi závidím krásný, květnatý jazyk a to, že mně udržel v zájmu až do konce, přesto to na víc než silný průměr nevidím – 70 %

13 10.02.2023

Chtěl jsem dát Prestonovi ještě jednou šanci po neslaném, nemastném Micru a tentokrát se vyplatilo. Přestože nejsem fanouškem literatury faktu, musím v tomto případě chválit, protože knížka se četla jedním dechem bez výraznějších hluchých míst. Jeden by ji hned doporučil současným koronavirovým "apokalyptikům", aby rozpoznali to, co znamená slovo epidemie, protože Marburg a Ebola a její 3 (dosud známé) smrtící kmeny jsou fakt mazličci a je k neuvěření, že se v dnešním tak otevřeném světě, daleko víc nešíří mimo černý kontinent. Autor popis událostí Africe nebo Virginii doplnil o spoustu detailních informací o chování virů, popisy průběhů infekce a následné totální destrukce organismu nebo výzkumné práce v laborce mě přibily ke stránkám. Navíc snímám klobouk před jeho návštěvou možného semeniště Eboly v kouzelné jeskyni překvapení, kam bych na dovču nezavítal - viry jsou skuteční vládci světa - 80 %

13 03.04.2021

Druhé pokračování sympatické detektiva a jeho asistentky je v mých očích o něco málo slabší než předchozí dobrodrůžo, hlavně díky tomu, že mě prostředí spisovatelské smetánky moc nebavilo. Na nižším hodnocení má taky svůj podíl natahovaná ( nastavovaná ) délka a samotný motiv vraha a způsob provedení mi nepřišel nijak zvlášť pravděpodobný a vyznělo mi to dost překombinovaně, stejně jako neustálé omílání bolavé detektivovy hnáty a mizerné finanční situace. Dávám tentokrát lepší průměr a doufám v lepší zítřky v díle č.3 - 65 %

13 14.02.2020

Vynález zkázy patří k těm nejpovedenějším Verneovkám, úplně jsem při pročítání stránek viděl scény z úžasného trikového filmu Karla Zemana, který jsem jakožto dítko zbožňoval. Dobrodružství, napětí, technické vynálezy, pořádný zlosyn a hlavně absence růžové knihovny, to je přesně to, proč byl můj nos často zabořený v podobných Verneovkách - 75 %

13 23.05.2018

Přiznávám, že jsem se ke knižnímu Atlasu mraků dostal díky stejnojmennému filmu sourozenců Wachowských. Za prvé jsem doufal, že mi kniha osvětlí nejasná místa ve filmu ( což se téměř povedlo ) a za druhé to byla zvědavost, odkud se takový nápad zrodil. Obecně se mi líbí tato forma prolínajících se příběhů ( zde v jednotlivých časových rovinách ), které na první pohled nemusí mít nic společného, přesto k mé úplné spokojenosti chybělo nějaké osudovější vzájemné závěrečné příběhové propojení, které by katapultovalo tento román o kometu výš. Autor je ale výborný vypravěč a zdá se, že by mohl mít v rukávech spoustu zajímavých nápadů, rozhodně se znovu potkáme - 80 %

13 21.02.2018

Výborná záležitost a opět vzpomínka na dětská léta, kdy byl nos věčně zabořený do dobrodružství. Pan di Valpenta a di Ventimiglia alias Černý Korzár na tažení za ničemným van Gouldem, který ho připravil o bratry. Pirátská utkání na moři, šermířské souboje, putování džunglí, jaguáři, kanibalové - sakra co víc si mohl kluk přát ? - 85 %

13 01.12.2017

Slabá novelka, která svou formou a délkou spíš odpovídá povídce delšího rázu. King si rozhodně dnes může dovolit experimentovat se žánry a dělá to často, nicméně ani jemu tentokrát neodpustím slabý námět, které pořádně nikde nezačíná a nekončí, jedna mrtvola detektivku nedělá, na thriller to nemá koule a obsahově a filosoficky mě to úplně minulo - sorry Steve, takhle ne - 40 %

13 13.10.2017

Misery patří k mým nejoblíbenějším románům a v Kingovĕ tvorbě mezi ty nejpovedenĕjší. Výborně vykreslené obĕ postavy, deprese, beznaděj, nekompromisní, mrazivý tah na branku, kde není o překvapivě tahy obou "spolubydlících" nouze. Stejnojmenný film taky výborný, Kathy Bates úplně nádherně Annie probudila k životu a dala frázi fanynka č. 1 úplně jiný rozměr - 95 %

13 21.09.2017