danny_21 komentáře u knih
Mé první setkání s Orwellem dopadlo pro mě s rozpaky. Zobrazování totalitního diktátu a absolutní potlačení individuality je až mrazivě pravdivé a přesné vzhledem k tomu, jak fungoval stranicko-soudružský komunismus v bývalém Východním bloku - za to před autorovým vizionářstvím klobouk dolů. Nicméně způsob cesty za poznáním byl taaaak zdlouhavý a krkolomný, že jsem několikrát vážně uvažoval, že to nedočtu - 50 %
V Bradavicích se přiostřuje, hlavní postavy i děj se posouvají k trochu temnějšímu pojetí a nakonec nevadí absence samotného Pána zla, no však víte koho ... Bohatší a zašmodrchanější děj, několik nových, důležitých postav, vlastně samá pozitiva. Další Harryho dobrodrůžo nevyhnutelné - 90 %
V mých očích je The Stand druhou nejlepší mistrovou knihou. Nikdy jsem neměl takový pocit autenticity při hltání stránek prvotní apokalypsy ve formě postupujícího Kapitána Tripse, která je popsaná tak věrohodně a barvitě, že až skoro nešlo nedýchat a roztřešeně otáčet další a další stránky. Výborně napsané postavy včetně jejich vývoje, typický Stevův barvitý popis a ďábelsky precizní souboj s tajemných mužem spousty jmen R.F. - Jeden z pokladů, ke kterým se rád vracím a jen lituju, že už nikdy nebudu číst poprvé - 95 %
Pouští je první dílem cyklu Ve Stínu Padišáha, což jak naznačuje bude nabízet putování Orientem. Podobně jako v otrokářské sérii Mahdí sledujeme chrabrého Karu ben Nemsího, který rozumí všech 999 tisícům jakyků a nářečí, je liškou lstivostí obdařenou a když už nad něj někdo vyzraje, zase mu pláchne. Křesťanské cítění mu v drtivé většině případů brání darebáky patřičně potrestat, nejednoho muslima usvědčí z neznalosti koránu a rád jej poučí. Hádží Halef Omar ben hádží Abú'l Abbás ibn hádží Dávúd al Gossarah nesmí jako věrný nohsled chybět a společně jsou v tomto prvním díle nejprve na cestě z Alžírska do Egyptě na stopě vrahů, poté zajatí námářními lupiči na Rudém moři, aby se přes Mekku dostali až na Arabský poloostrov. Tady se seznámí s podivínskou figurkou sira Lindsaye, cestovatele a filantropa, který netouží po ničem jiném než pořádném dobrodrůžu. Za mlada to člověk hltal, dnes je to úsměvné a shovívavé počtení, na víc než střed to nevidím, indiánské příběhy mě bavily víc - 50 %
Málokdo nezná nejslavnější příběh vzpoury v Kárlovském námořnictvu ať už knižní nebo filmový. Posádka lodi Bounty, mířící vykořisťovat (obchodovat) na Tahiti, trpějící pod kázeň vyžadující nejen devítiocasou kočkou, kterou jakožto nástroj k vynucení poslušnosti zhusta používá násilnický, hrubiáský prospěchář kapitán William Bligh. Na druhé straně stojí spravedlivý důstojník Fletcher Christian a především idealistický námořní kadet Petr Heywood, který díký událostem prožije přerod ze snílka do kruté reality v rámci různých lidských povah civilizované podřízené kázni a řádu a svobodomyslné a prosté domorodých Tahiťanů - lehký nadprůměr 75 %
Noční směna je mou nejoblíbenější Kingovou povídkovou sbírkou, drtivá většina z nich je nadmíru povedená, morbidní s otevřenými uspokojivými konci, tak jak to mám rad. Nemám co bych víc dodal - 90%.
Heart-shaped Box je velmi povedená záležitost z pera pokračovatele rodu Králů s výborným námětem koupené mstivé entity, která touží jen po ukončení putováním světem rockera na odpočinku. Příběh je bez zádrhelů, nekopromisní, tak akorát temný, udržel mě v napětí a těžko se mi kniha odkládala, opravdu na prvotinu je to žánrová pecka bez výrazných slabin. Jediné co bych reklamoval byla absence vysvětlení zhmotnění páprdy v mstivého poltergeista a vývoj hlavního hrdiny z podivného, samolibého sbĕratele kuriozitních úchyláren v milujícího Muže roku. Hillův styl, nápady a hraní si s jazykem mě opravdu baví, rozhodně víc než pantatíček Král v poslední dékadě - zasloužený silný nadprůměr a další setkání nevyhnutelné - 85 %
Počátek u mě vychází o kousek lépe než smrduté Inferno - hlavně tím, že tentokrát profesor není naklonován Jamesem Bondem, těch zvratů v odkrývání hrdinů a padouchů ubylo, stejně tak šifrovaných vzkazů, jak bylo zvykem v dílech předešlých. Ano, jinak to běží v zaběhnutých scénáristických kolejích, které ale s postupujícími díly reznou a nemají čím překvapit. K zápletce mám výhradu hlavně v tom, že si nedokážu představit, že by se představitelé náboženství strachy zhroutili před futurologistikými evolučními "důkazy" miliardáře, které málokdo neočekává ( takže žádný mind-fuck se nekoná ) - a celý ten následný cirkus kolem jsem louskal s úsměvem včetně "šokujícího" tajemství španělského pantatíčka krále. Možná by už stálo zaplout do jiných vod Dane a akademika poslat do důchodu - 65 %
Šesté putování společnosti Tet za nedostižnou stavbou je v mých očích těžké na hodnocení, je rozpolcené jako ta zbouchnutá Zuzko-Detto-Odetto-Mio dívka, jejíž porodní komplikace s chlapíčkem a konfrontace s mateřským elementálem jsou hlavními náplněmi tohoto příběhu. Ostatní Pistolníci moc prostoru nedostanou a ze Středosvěta se tentokrát zase dostanou do našeho světa, aby jedná polovina pátrala po těhuli a druhá srovnala do latě vlastníka té tajemné parcely v Želví zátoce. Následné setkání Rolanda a Eddieho s "Bohem" stvo(bo)řitelem bylo příjemným překvapením a nejlepší částí, zvlášť pokud spřádač mluvil pravdu ve svých závěrečných vzpomínkách. Snad se dočkáme poctivého, uceleného a smysluplného zakončení, mám trochu obavy z finálního vyústění, ó, Diskordie - 70 %
Třetí putování pistolníka a jeho nyní už kompletní družiny rozhodně potvrzuje vzestup na křivce kvality této série a já ho vnímám jako nejpovedenější díl celé Kingovy ságy. Prolínání časoprostorů, putování Středosvětem tak chmurně podobnému tomu našeho světu, finální nekompromisní a dech beroucí jízda Ludem, kdy se opět potkáme s tajemným R. F. a několika další detaily Rolandovou posedlostí Temnou Věží. Byl by zázrak, udržet kvalitu i v dalších dílech, zatím drží poutníky Blainova svízel ve své moci a nezbývá než čekat, co bude dál ... "Zatím nashle aligátore ... a taky krokodýle" - 95 %
Nejobjemnější bibli ( aspoň prozatím ) Stevovy tvorby bych rozdělil na několik částí. Tak za prvé je to fungující mystika děsu ve vizuální podobě zubatého šáši Pennywise v starém dobrém Derry včetně prolínání se jednotlivými časovými údaji, za druhé jako vždy skvěle postavené dětské postavy, kdy si jeden možná přímo přeje být členem party Smolařů a za třetí plynulá linka k dospělým osudům původní partičky. Bohužel co u mě vůbec nefungovalo je celá ta abstraktní mystika nejen kolem podstaty samotného TO, zakousnutého rituálu a radši snad ani nezmiňovat ten dětský grupáč ve stokách, který celé to vyznění vynikajícího námětu a atmosféry pohřbil do kytek a je pro mě symbolem nejzmršenějšího konce, jaký Král postavil ... Mohla to být pecka na úrovni Svědectví, ale takhle "jen" - 80 %
Je to skoro k neuvěření, že jsem se dostal ke klasickému dílu Wellse až na prahu zralé dospělosti, no ale lepší někdy než nikdy. Na malém prostoru mi byl představen jednoduchý příběh o "genetických" pokusech na ostrově, kde bádá a provozuje svou praxi podivný doktor Moreau se zálibou v mutacích a polidštění božích hovádek. Na tehdejší poměry dílko myšlenkově nadčasové, samozřejmě ve srovnání s novodobými thrillery / sci-fi romány nutně zaostává hlavně kvalitou nabaleného textu, přesto to vidím jako rychlou oddychovku v lehce průměrném hodnocení - 60 %
Věřím tomu, že velká část z nadšených a náruživých čtenářů by ráda byla úspěšným pisálkem, jenže v drtivé většině zůstane jen u přání snílků, a asi nejsem výjimkou, jenže realisticky je potřeba si přiznat, že dannymu nebylo dáno do vínku přivést na svět kus dobrého příběhu … a obávám se navíc, že ani Královská příručka nepomůže :-), takže radši nechám pero a papír myšlenkám povolanějším a budu se brodit stránkami jejich světů. O psaní ale není jen jakýsi nevtíravý průvodce tvůrčího psaní pro začátečníky, Steve odhaluje i cestičky vedoucí ke zrodu prvních povídek, okolnosti tvorby bestsellerů, své temné démony i detaily málem smrtelné nehody - 80 %
Strašně nerad to říkám u svého nejoblíbenější autora, ale se vším respektem, který chovám k temným nápadům pisálkova mozku, musím bohužel říct - Štefane, co to sakra bylo ? Cítím to už několik posledních kusů, že Královi dochází dech, kdy u mě poslední peckou v novodobé éře byl Dallas 63. Navíc mi nejde na rozum, proč tolik snahy věnuje detektivně laděným námětům s absolutně neatraktivní a neuvěřitelně se vyvíjející postavou Holly … Outsider je v mých očích pouze mizernou vykrádačkou několika použitých vlastních nápadů, s prapodivnou až směšnou zápornou kukačkovitou entitou bez objasnění vlastního původu a jak už registruju už po několikáté, s odfláknutým koncem. Mluví ze mě velké zklamání, pořád doufám aspoň k částečnému se příblížení kvalitou k Misery, Svědectví, Řbitovu, TO, ale v posledních letech je to podobné tomu, jako když koukám rok co rok na hokejky a říkám si, že letos to už musí cinknout a realita mě posadí zpátky na prdel do kanape … chjo - 45 %
Rozhodně povedenější než předchozí díl, rozhodně proto, že postavě detektiva a jeho partě není dáno tolik prostoru a do popředí se tak dostaly ostatní hlavní postavy a tvrdím, že zlosyn č. 2, Mr. Bellamy, je povedenějším šmejdem než Mr. Mercedes ( prozatím ) - uvidíme, kam ta pootevřená telekineze dvířka povedou - "Sračky jsou hovno" za fajnových 80 %
Povedená špionáž o literárně nejznámějším assasínovi, slavném Šakalovi. I přes těžkopádný začátek, kdy se osvětluje politická situace kolem Francie(Alžírska) a de Gaulla se Forsythovi povedlo vytvořit neústupného, chladnokrevného zabijáka a představit přitažlivě uvěřitelným způsobem svět tajných služeb a nájemných vrahů, co by za to takový Ludlum dal, že ? Co jsem měl prozatím možnost načíst v tomto žánru je tohle dílko bez debat špička i přes už dnes téměř půl století od svého sepsání. S Frederickem se určitě znovu potkáme - 80 %
I druhé setkání s tímto autorem a jeho hrdinou končí hodnocením v lepším průměru, protože kromě krvavějšího popisu ukončení života a následnému bádání na místě činu, nenabízí nic nového ve srovnání s tím, co v tomto žánru s výjimečným kriminalistou ( Hunter nicméně není žádné eso, i když Carter se ho z něj snaží dělat ) bylo už napsáno. V tomto případě ubylo příhodných náhod, motiv uvěřitelnější než minule, jen nechápu, proč autor představil postavu psychotroničky, která byla pro celkový děj nakonec nepodstatná - že by v figurovala v dalších pokračováních ? Navíc doufám, že se ze záchrany parťáka opět v závěru nestane pravidlo, ještě to do třetice s Robertem Hunterem zkusím - 65 %
Průměrná sbírka povídek z ranného Dickova období, většina z nich jsou se zajímavým nápadem, některé i zpracováním zakončením, jiné slabší - u mě nejvíc bodovaly Druhá série, Svět který si vysnila a Výprava na povrch. Jako slabé jsem hodnotil Za dvířky a Vesmírné pytláky, nakonec mám ale čím dál silnější pocit, že autorova povídková tvorba je lepší než ta románová - 55 %
Charakterní kapitán Blood je další z řady chrabrých postav představených v oblíbené edici KOD - tento kousek mě minul a to má knihovnička počítala pěkných pár kousků titulů s e čtyřmi proužky. Zrada, čest, pirátské souboje i ta cukrovaná romance byla obsahem nejedné, v dětství by to byla minimálně čtyřhvězdičková záležitost, teď v nejlepších letech už je průměr. Přeci jen Černý Korzár Salgariho, Sokolí oko Coopera či Mayovky mě braly víc, Sabatinimu dávám lepší průměr a pár procent navíc za připomínku krásné tenistky devadesátek Gabriely, nesoucí stejné příjmení - 60 %
Po velmi slabém dobrodrůžu rytířského řádu u jezera Loch Ness jsem měl trochu obavy u dalšího Altenova románu, který z anotace sliboval příběh z jiného soudku než autorův benchmark - konfrontace spřerostlými, hladovými a krvežíznivými vodními predátory. Výsledek je pro mě velkým překvapením ( ve vztahu k dosavadním počinům autora ), protože za mě šlo o výborně postavený příběh na pozadí íranského jaderného zbrojení, fundamentalismu a to vše promitnuto do jedné z variant možných důsledků závislosti (nejen) Spojených států na fosilních palivech - stačí si dohledat zdroje a k mému překvapení opravdu vyplývá, že jsme opravdu překročili hranici vytěžitelnosti ropných polí na Blízkém východě a jiné zdroje jsou prakticky na suchu. Ač nejsem bůhvíjaký příznivec konspiračních teorií, myslím si, že je vcelku jasné o co při válce v Perském zálivu šlo, stejně tak, jako fakt, že šejkové podporují Hizballách, Al-Kajdu nebo jiné fundamentalistické buňky z prostředků, které mají z prodeje černého zlata západním státům na pozadí politických šachů - nakonec zbrojní průmysl je business jako každý jiný a státy vydávají nemalé prostředky na vlastní vyzbrojení. Možnost jaderného útoku ať už v jakékoliv podobě a velikosti je reálnou hrozbou, když jeden vidí a čte, co za individua může držet pazouru nad spouštěcím tlačítkem. Jedinou výtku mám k dějové lince hlavního hrdiny Ace a slabšímu závěru, jinak za mě solidní nadprůměr - 85 %