dasa6360
komentáře u knih
Pět jazyků lásky
Gary Chapman
Gary Chapman v knize popisuje koncept pěti různých „jazyků lásky“, kterými lidé vyjadřují lásku a přijímají ji od druhých. Tyto jazyky zahrnují slova uznání, kvalitní čas, dárky, služby a fyzický kontakt. Pokud se najdete ve více jazycích, určitě to není chyba, podle Chapmana má totiž každý z nás primární a sekundární jazyk.
Uvnitř je možné najít praktické rady a příklady, jak identifikovat vlastní a partnerův jazyk lásky a jak je efektivně používat pro budování zdravých a harmonických vztahů, a to nejen s partnerem, ale také třeba s dětmi.
Knihu jsem četla již před lety, ale stále se k ní ráda vracím.
Mozartova cesta do Prahy
Eduard Mörike
Klasický příklad biedermeieru v praxi – klidem, umírněností a dalšími duševními ctnostmi se to tu jen hemží. Eduard Mörike nás v krátké novelce vtáhne do romantické atmosféry 18. století, kde se prolíná krása přírody s hudební inspirací. Ačkoliv se jedná o smyšlený příběh, podle mě dokonale vystihuje Mozartovu povahu a jeho geniální talent. Jen původní název „Mozart auf der Reise nach Prag“ je o něco výstižnější.
Dva netopýři na talíři
Dagmar Medzvecová
Přidávám se k předchozím komentářům. Od začátku to celé působí jako reálná detektivka pro děti (ideální první čtení ve škole) – ten nápad se mi moc líbil. Dítě jen neposlouchá, láme si hlavičku a rozvíjí fantazii. Závěr však reálný není a celý mi přišel až moc přitažený za vlasy, když uvážím, že to čtou už školní děti. Ale možná jsem jen stará. :)) Syn z toho zas až tak rozčarovaný nebyl. :)
Vypovězen
Karel Klostermann
Číst Klostermanna je jako probírat se starými rodinnými fotografiemi – pomalé tempo, archaický jazyk, a zároveň s každým novým řádkem tolik emocí. Pokud se člověk do knihy ponoří a nechá se tímto tempem vést, získá příběh, který zůstává pod kůží. Začnete totiž přemýšlet nad tím, co se stane, když společnost člověka vyvrhne na základě předsudků a pomluv, jaké to je, když ztratíte důvěru lidí, kteří pro vás něco znamenali, nebo jak snadno se mohou podobné věci stát i dnes, jen v jiném kontextu.
Rozina sebranec
Zikmund Winter
Naprosté nadšení! Každá stránka doslova křičí, že Zikmund Winter byl historik se specializací na život v 15. a 17. století. Díky jeho znalostem je popis tak realistický a detailní, že čtenář snadno vpluje do tehdejší doby – od oživené atmosféry pražských ulic až po mistrovsky vykreslenou psychologii postav.
A co říct k samotné Rozině? Tragická hrdinka se poněkud vymyká normám své doby, což si myslím, že je právě důvod, proč si k ní dnešní čtenář snadno najde cestu. Její touha po lásce, svobodě a po tom stát se skutečně někým ve mně rezonovala po celou dobu četby. Winter zde navíc nijak neskrývá krutost tehdejší společnosti, která má pro každého přísně vymezené místo – a kdo se vzepře, toho tvrdě potrestá. Bonusem je krásný archaický jazyk, jenž čtenáře okamžitě katapultuje zpátky do minulosti.
Z pilnosti
Jiří Oulík
Jiřího Oulíka nelze nemilovat...
Vyznání knihomola
Každá žena na podbříšku
Nosí rozepsanou knížku
Jedna knížku něžných veršů
Druhá knížku vkladní
My co máme četbu rádi
Nemůžem být chladní
Na židli značky Thonet
Na židli
Značky Thonet
Jde snadno
Napsat sonet
Na židli značky
Dřevo Humpolec
Už to tak dobře
Nejde
Filozofie básnické skladby
Edgar Allan Poe
Pokud se nepletu, Poe se živil také jako novinář, a navíc se velkou část života potýkal s dluhy, které potřeboval splácet. Když k tomu připočteme jeho obrovské znalosti literatury a historie a fakt, že se v době kolem Havrana začalo šířit viktoriánské spiritistické hnutí, při jehož seancích médium údajně komunikovalo s duchy, není tak složité si domyslet, že si určitě pečlivě promyslel, o čem v té době bude psát a jak to bude psát, aby to na lidi zapůsobilo. Každopádně je velmi zajímavé si takový rozbor přečíst přímo od autora. Otázkou však zůstává, na kolik je tento rozbor reálný a jestli se nás Poe pouze nesnažil svést z pravé cesty, která jej vedla k vytvoření Havrana.
Medvěd
Anton Pavlovič Čechov
Taková ruská romantická limonáda. :) S přibývajícími stránkami se povídka mění z komedie o dluhu na romantickou frašku, kde se do sebe zamilují dva zjevně neslučitelní lidé. Čechov nám tu podsouvá, jak i v nejnepravděpodobnějších situacích může vzniknout láska.
Pět hvězdiček za vtipné a živé dialogy, realistické zobrazení lidských emocí, jednoduchou strukturu, rychlý spád a nakonec i za ten přeslazený závěr. :)) Jo, líbilo se mi to. :)
Měsíc nad sídlištěm
Jiří Dědeček
Geniálně geniální směsice z každodenního života plná melancholie, nostalgie, ironie a sarkasmu. Často protknutá láskou i pocity osamělosti.
ŽIVOTNÍ REŽIM
Tuhle mě znudil můj životní režim,
přišlo mi, že pořád běžím a běžím.
Žádal jsem zřízence v krematoriu,
ať mi dá písemně, že vůbec žiju.
On to byl flegmatik, tupec a lempl,
napsal mi stvrzenku, nedal tam štempl.
Hnedka se rozneslo po celým domě,
že jsem se unudil, že už je po mně.
Některý plakali, jiný se smáli,
některý opravdu, jiný to hráli.
Já nemoh najednou vystačit s dechem,
tak jsem vlez do truhly pobitý plechem.
Leh jsem si na dno a zaklap jsem víko,
vzal jsem si sebou kus chleba a mlíko.
Tady mám tutovej životní režim,
furt jenom ležím a ležím a ležím.
Stejně tak zaujme Den, kdy nejsem s tebou, Tvé oči, Návštěvní den, Umlkly stroje, 99 holek ze 100, Noční můra nebo Stárnutí.
Pád domu Usherů
Edgar Allan Poe
Jsem nadšená a upřímně se těším, až se k povídce vrátím během podzimních dní, kdy je venku mlha, hustě prší, fouká vítr a ve vzduchu je cítit pach rozkládajícího se listí, hlíny a dřeva.
K tomu si navíc z povídky odnáším nové povědomí o katalepsii, která kdysi byla příčinou toho, že lidé zůstávali ve stavu ztuhlosti tak dlouho, až byli omylem prohlášeni za mrtvé.
Český ráj
Jaroslav Pacovský
Nemohu si pomoct, ale Český ráj je pro mě nejkrásnější oblastí České republiky. Proto tento skvost hodnotím pěti hvězdičkami, přestože byl dávno překonán publikacemi s barevnými fotografiemi a barvitými popisy. Tady na vás však dýchne krásná nostalgická atmosféra, neboť mnohá místa z fotografií dnes již vypadají úplně jinak.
Zlatý brouk / The Gold-Bug
Edgar Allan Poe
Od začátku do konce báječné a velmi sugestivní! Naprosto mě to vtáhlo do děje a vystřelilo zpátky do dětství, kdy jsem hltala podobně napínavé a dobrodružné příběhy. Prakticky to byl pro mě převlečený Verne, který se, jak jsem později zjistila, v knihách E. A. Poea inspiroval. Trochu mě teď mrzí, že jsem prakticky celý život měla Poea hlavně za pisálka hororových příběhů, jak nám ho ve škole předhazovali, a on to byl zatím i autor působivé vědeckofantastické literatury.
Úplně mám teď chuť udělat synovi podobnou bojovku s příběhem – pohrát si s mapkou, šiframi a při táboření venku mu ji podstrčit.
Drak Mrak
Markéta Zinnerová
Moc hezká dětská knížka s krásnými ilustracemi Radka Pilaře, který se zasloužil o podobu třeba i takového Rumcajse, Manky nebo Cipíska. Pokud jste nečetli, určitě budete znát minimálně filmovou podobu Za humny je drak s Ivanou Andrlovou v hlavní roli. Jsem ráda, že jsem se prostřednictvím synova čtenářského deníku ke knize opět vrátila, protože drak Mrak je zkrátka velký sympaťák. :)
Animálium
Jenny Broom
Pamatujete na staré atlasy, které jsme si jako děti prohlížely u babičky v knihovně? Přesně ty mi připomíná Animálium. Dnešní dětské knihy mají tendenci křičet všemi výraznými barvami, tady vaše oči zaplesají. Ilustrace jsou opravdu nádherné, k tomu navíc velký formát a spousta nových informací, které nadchnou i dospěláky.
Heinovské noci
Karel Šiktanc
Před dvěma dny uplynulo 82 let od doby, kdy nacisté vypálili Lidice, postříleli všechny muže, odvlekli ženy do koncentračních táborů a poslali děti na převýchovu nebo do plynu. Každoročně proto na mě v tuto dobu padne zvláštní smutek, a tak jsem se rozhodla, že si konečně přečtu Heinovské noci, které volají po vzpomínce a úctě k obětem. S opakujícími se refrény a motivy jsou navíc jakousi modlitbou či elegií, která zní v uších ještě dlouho po dočtení. Doporučuji všem, i nemilovníkům poezie. Verše jsou volné a psané velmi přístupně. NEZAPOMENEME...
Nefalšovaná kočka
Terry Pratchett
Kniha Nefalšovaná kočka je jako dělaná pro milovníky koček (kdo by to byl řekl :) ). Člověk v ní najde mnoho úsměvných momentů, trefných postřehů, ale i hluchých míst, kde trochu vázne tempo.
Osobně ji hodnotím jako příjemnou oddychovku pro chvíle, kdy nemáte do čeho píchnout. V mládí by mě zřejmě oslovila víc, dnes vnímám své kočky spíš jako věrné parťáky než jako vychytralé rošťáky.
Sonáta pro rezavou harfu
Kamil Princ
Sonáta pro rezavou harfu by mohla být jakousi temnou hymnou pro všechny ztracené duše, které bloudí ve světě bez naděje. Každá báseň je totiž jako krok do propasti, kde se sny a noční můry mísí v jeden trpký koktejl zoufalství a krásy.
Trochu mi to připomínalo Květy zla od Boudelaira, případně pak některými obraty Krchovského nebo Erbena, jak píše ZÓNA. I Princ svým perem maluje obrazy, které jsou plné bolesti, smrti a dekadentní rozkoše.
Jak na Internet – Bezpečně
Jiří Vaněk
Super komiks pro děti i mnohé dospělé uživatele internetu. Veškeré informace dostupné také jako krátká videa s Romanem Zachem.
Švadlena z Dachau
Mary Chamberlain
Na jednu stranu se mi to líbilo, na druhou mi to připadalo jako až příliš emotivní román, který se snažil hrát na citovou stránku čtenářů, zejména žen. Některé části byly jen těžko uvěřitelné, přehnané, trochu jako pohádka. Zkrátka mi to přišlo jako holocaust -> dojemné téma = továrna na peníze pro dnešní nakladatelství.
Pokud máte rádi silné příběhy s touto tematikou, které vás pohltí, a nevadí vám, že nejsou příliš realistické, určitě se vám kniha bude líbit. Preferujete-li realističtější historické romány, pak je lepší hledat jinde.
Proč nekveteš?
Katarína Macurová
Tohle je tak krásně milá knížečka. Textu je málo, a tak se hodí i pro úplné mrňousky.
Malý medvídek se s láskou a péčí stará o svou rostlinku, ale ta ne a ne vykvést. Příběh se díky tomu stává krásnou metaforou o trpělivosti, péči a naději.
Líbí se mi medvídkovo odhodlání a laskavost, které mohou děti naučit důležitým hodnotám, jako je trpělivost a péče o druhé.
