Dashow komentáře u knih
První část knihy mne úplně nebavila a nedokázala jsem se stoprocentně začíst...ale pak příšla druhá a třetí část a já už knihu nedala z ruky! Napínavé, dokonale promyšlené, konec jsem těžce rozdýchvávala... Za mne opravdu boží knížka, vřele doporučuji.
Napínavé, promyšlené, strhující. Psáno z pohledu více osob - hodnotím kladně. Knížka se mi líbila a chystám se i na druhou knihu téhle autorky. Můžu jen doporučit.
(SPOILER) Velice čtivé, krátké kapitolky, útlá knížka, která ale v sobě skrývá mnoho zásadního. Uvědomění toho, jak naše chování ovlivní naše děti. Uvědomění toho, jak nás samotné formovalo a pořád ovlivňuje chování našich rodičů. Símku jsem si oblíbila, ale její bezbřehou lásku k matce, které ale ona sama nestála pomalu za pohled, natož za vlídné slovo, jsem nepochopila. Tu potřebu obětovat vlastní život a všechny své sny a lásky někomu, kdo soustavně ubližoval a nepohladil... Konec nepřekvapil, a o to víc mi bylo hlavní hrdinky líto. Každopádně, paní L. Hušková... prosím, pište. Takhle čtivé knihy, které vtáhnou a nepustí bych si přála číst pořád.
Potřebuju nutně pokračování! Byl to krásný a smutný příběh, měla jsem pocit, že jsem tam, ve Sklářích, s nimi. Nechtěla jsem aby byl konec, ale zároveň jsem otáčela stránku za stránkou, s nutkavou potřebou zjistit, co bude dál. Knihu jsem dočetla, potřeba zůstala. Každá další autorova kniha, je o kousíček výš a i když jsou všechny čtivé a krásné, vnímám posun. Děkuji za krásný zážitek
Knížku jsem četla jako malá holka, někdy kolem deseti či jedenácti let. Tenkrát to byl pro mě smutný a zároveň krásný příběh o dvou kamarádech. Po dvaceti letech mě ke knize přivedla čtenářská výzva a já nestačila zírat. Přečetla jsem jí během dvou dní a plakala jsem a plakala. S věkem a mateřstvím pro mě získala knížka úplně jinou hloubku, nabídla jiný pohled a hluboce mě zasáhla. Je v ní tolik emocí, moudrosti a ponaučení!
Dočetla jsem přibližně do poloviny, ale do čtení jsem se musela nutit... Vůbec mě nechytla.
krása. Napínavé, čtivé, spousta prostoru pro fanrazii čtenáře (a když už si myslíte že víte, tak vám po pár stránkách autorka dokáže že vůbec nevíte :-D )
Moc hezká pohádková knížka, krásné ilustrace. Jen jsem synovi vždy před spaním musela číst alespoň dvě kapitoly, jinak mě nepustil :-)
Četla jsem relativně hodně knížek s podobnou tématikou, ale něco takhle silného snad nikdy. Kniha se strašně těžko odkládala, ale občas bylo třeba, musela jsem to rozdýchávat.
Slupla jsem jí jako malinu. Pořád jsem musela číst dál. Mě se kniha líbila, doporučuji. Škoda jen, že je to jediná kniha autorky, hned bych se, s chutí, vrhla na další.
Celá ta knížka mě (stejně jako první díl) totálně vcucla...je to moc těžká knížka, psaná jednoduše, dětskýma očima..o to víc a s větší tíživostí jsem si uvědomovala tu hrůzu. Konec knihy mě dostal úplně...
Četla jsem tuto knihu v pořadí jako třetí a nezbývá mi než opět chválit a chválit. Neumím to popsat, ale každá knížka autorky mě pohltí, mám pocit jako bych s nimi žila a jejich příběh byl i mým příběhem. Přesně to u knih hledám a to je to, co na nich miluji :-) Navíc se v autorčiných dílech dočkám i historických faktů podaných nenásilnou a zajímavou formou, dozvím se něco víc o "světě přede mnou" a uvědomuji si, že vlastně žiju v klidné době a že moje "trable" jsou vlastně úplně malicherné. Nemůžu se dočkat až bude mít autorka na kontě další dílo a já se budu moct znovu začíst.
To byla síla.. Ze začátku jsem měla problém vyznat se ve všech těch postavách, ale to rychle přešlo a pak jsem knihu nedokázala odložit.
Asi jsem přecitlivělá, ale nedokážu si představit, že by tuhle knížku četl třeba můj syn. I pro mně, jako dospělou, to bylo strašně těžké. Nikoliv stylem psaní, to se četlo samo a lehce, ale tíha toho příběhu.. na mě to padlo jako těžká deka. Autorce skládám velikou poklonu, je třeba o takových věcech mluvit, číst, psát... Jen je mi moc těžko z toho, že se takové (a dokonce i horší) věci stávají :-(
Nebyl to můj šálek, musela jsem se nutit, abych knihu dočetla. Nezáživné, děj se strašně táhnul a vlastně se v něm ani nic moc nedělo...
Mě se knížka moc líbila. Styl psaní mi sednul, četlo se samo. Těším se na další díl :-)
Čekala jsem pecku, ale nějak jsem se nedočkala.. První polovina byla nudná, potom jsem chvíli měla dojem, že by to možná mohlo být zajímavé a konec byl sice dramatický, ale strašně uspěchaný. Znovu bych už po téhle knížce nesáhla.
První třetina knížky mě nijak zvlášť nezaujala a musela jsem se do čtení nutit. Druhá už byla chytlavější a říkala jsem si, že tohle by mohlo být zajímavé.. No a konec jsem slupla jak malinu. Nakonec to byl velice propracovaný příběh.
Bomba. Já jsem četla od pana Hartla jako první "Okamžiky štěstí" a musím říct, že tohle bylo o dost lepší. Vtipnější, čtivější, uvěřitelnější,... prostě pecka.