dasvos komentáře u knih
Ke knize jsem se dostala v rámci Čtenářské výzvy. Bylo to příjemné odpočinkové čtení s trochou humoru.
Díky čtenářské výzvě jsem se dostala k životopisné knize Suzanne Renaud, která pobývala část života až do své smrti na Vysočině v Petrkově. Vysočina je mé oblíbené místo a Ve Svatém Kříži , kde je pohřbena, jsem trávila prázdniny a vracím se tam dodnes. Kolem hrobu, kde je pochovaná se svým mužem B.Reynkem jsem často chodila, ale neměla jsem tušení o jejím pohnutém životě. Díky Lucii Tučkové za pěkně zpracovanou knihu.
Asi tak. Neurazí, nenadchne. Kniha Prvok, Šampón, Tečka a Karel se mi líbila víc.
Spíš povídka než kniha, zvláštní příběh připomínající sen a krásné ilustrace
O půl druhé v noci jsem dočetla. Tak mě ta třetí část vtáhla do děje, že jsem nemohla přestat číst. Skončila jsem totálně rozrušená, že jsem nemohla usnout (pomohl mi prášek). Hned jsem vyhledala mapu a chystám se najít další odkazy. A určitě to není poslední knížka od autora, kterou si přečtu.
Taková lehká oddechovka. Děj se točí pořád kolem jídla, snad mohu knihu zařadit do čtenářské výzvy na téma - kniha o jídle.
Tak do poloviny mě kniha nebavila, do konce už to mělo trochu spád. Celkem jsem byla zklamaná, tolik negativních postav, že si teď musím přečíst nějakou oddechovku.
Začetla jsem se až po třetině, kolem tajné služby zbytečně komplikované, do konce už to mělo spád. Zkusím ještě další díl.
Kdybych knihu nepotřebovala do čtenářské výzvy, asi bych ji nedočetla. Vyloženě červená knihovna, nebavilo mě to.
Přestože cestopisy nečtu, kniha mě hodně bavila.