Davies182 komentáře u knih
Zatím asi opravdu nejlepší a zdaleka tedy nejdůležitější comics, který jsem kdy četl. Alan Moore v něm testuje všechny myslitelné čtenářovy emoce, teorie o Jacku Rozparovačovi je najednou jen jedna, a je bezpochyby správná. Dodatky na konci knihy dělají z románu neuvěřitelně zábavnou studii historie Anglie, číst rozhodně vždy jednotlivý dodatek po každé jedné kapitole!
Strašili mě zmatečným dějem, miliardou postav a vůbec zahlcujícím přístupem autora ke čtenáři. Hloupost. Jako prvotní seznámení s žánrem fantasy bych sice prvního Eriksona nedoporučil, ostatní harcovníci žánru ale slastně mlaskají již právě od samotného Stevenova debutu. Od bitvy o Dřevnov přes Paranovu odyseu až k Whiskeyjackovi a jeho bandě; začátek dobrodružné jízdy vašeho života!
Fascinující a velmi sugestivní panoptikum hororových povídek. Díky knize jsem prozřel a uvědomil si, že nemít všechny Lovecraftovy sebrané spisy ve své knihovničce je hřích, který se neodpouští. Korespondenci Camerona Thaddea Nashe řadím mezi jedny z nejlepších krátkých prací, jaké jsem kdy četl, brrr...
Pořad čekám na tu thrillerovou pecku od Coenů, Hollywoode! Diváci na to asi ještě nemaj koule...
Budete se cítit neustále unaveni, zmáčeni deštěm, od bahna, budete se klepat zimou... Čtení prvního Sardoua je zatraceně atmosférickým zážitkem, i přes svým způsobem prvoplánovitou snahu šokovat v závěru. Historická pecka nového tisíciletí.
Zdaleka nejpoutavější "moderní fantasy", kterou jsem v posledních letech četl. Přečteno za dva dny, spánku tehdá bylo velmi málo... Vážně chytne a nepustí, Locke je zatracenej sympaťák!
Bylo mi sedmnáct a tímto kouskem započala moje desetidílná fantasy odysea, na kterou v životě nezapomenu. Po Eriksonovi (ano, vážně to s ním "srovnávám") nejoblíbenější řada v mé knihovničce, na jejíž druhé přečtení se třesu jako osika. Rusch umí parádně pracovat s dialogy a napětím ve vztazích mezi jednotlivými postavami, všechny díly se čtou v podstatě samy a celá sága je otázka týdne, maximálně dvou..
Začne to bravurní poctou Howardovi a skonči takovou pouštní smrští, jakou už nikdy poté nezažijete. Karsa je nekorunovaným králem všech myslitelných fantasy gerojů, Erikson začíná výrazněji pracovat s výtečnými filosofickými myšlenkami a hrátkami. Země přestává existovat, ve vesmíru je pouze Malaz.
Nelze se zbavit pocitu, že se v knize často spousta věcí odehrává jakoby mimochodem. Postavy běhají od jednoho místa na druhé zdánlivě bez souvislostí nárazově tak, jak se to zrovna hodí autorce a napínavému ději. Přesto jsou ale celkové dojmy velmi pozitivní a dlouho jsem nic nepřečetl tak rychle - Kivrinina liniie ja naprostá středověce-thrillerová paráda.
Znovu se marně snažím pochopit, kde berou talentovaní comicsoví scénáristé příběhů pro dospělejší čtenáře tu snahu, roubovat do svých děl tolik infantilních kliček. Na to, jak se Cena zítřka často tváří vážně a dobrodružně, je v ní až příliš mnoho nepatřičně odlehčených scének, které zbytečně odvádějí pozornost od jinak osudového děje. Silnějších sedm, ale v sérii bohužel pokračovat nehodlám. Kasto Metabaronů, here I come.
Srovnávání s Eriksonem je celkem mimo, Abercrombie obstojí jako znamenitý spisovatel poutavých putovních fantasy příběhů. Ne jako mistr žánru.
Od první kapitoly vtáhne do děje a nepustí, intriky nikdy nebyly napínavější (zdravíme Martina).
Erikson opouští oblíbené postavy a drze skáče v čase. Malaz již není jen výborně napsanou dobrodružnou ságou s přesahem, nýbrž i čtivým filosofickým traktátem na téma existencionálních rozborů lidských, božských a démonních duší. Čtenář se z toho buďto zblázní, nebo mu mozek pukne radostí.
Objevují se tři zatraceně silné malazské postavy a také jeden z nejúžasnějších bitevních pochodů, se kterým jsem zatím v žánru měl tu čest. Eriksonovi pojem "dupnout na brzdu" vůbec nic neříká... naštěstí. Je to pan Vypravěč, jehož svět si už od druhého svazku žije svým nezaměnitelným životem.
Lepší tři, ale že to teda byl porod, číst celý dva (!!) měsíce jednu knížku. Abercrombie je fakt dobrej, mám ale problém s tím, že mě jeho knihy nedokáží stoprocentně pohltit. Postavy zaujmou, jsou tam super hlášky, výborný fóry, stylová filosofie a i celkově nadprůměrné dobrodružství a stavba příběhu, jen tomu prostě chybí jakýsi umělecký šmrnc baviče, který by čtenáře donutil, číst to třeba tři hodiny v kuse. Snad to bude s Hrdiny lepší.
Ďuro vládne, jinak ale rozhodně nadprůměrná česká tvorba.
Thriller roku 2008 - zkuste jej přečíst než vám zamrzne krev v žilách!
Howard drsnější, epičtější a fatálnější. Prostě dospělejší. Conan je bijcem století.
Absolutní povinnost pro každého, kdo má tu čest říkat si čtenář fantasy. Na čtivější povídky jsem dodnes nenarazil!
Nejemocionálnější prolog, jaký jsem kdy u kterékoliv knihy četl - ale už je to před dekádu, takže to berte s rezervou, noví čtenáři. Více než ucházející heroická fantasy se zajímavými postavami. Nenudí.