Dax komentáře u knih
Lovecraft je jako jeho Velcí Prastaří. Je to titán, moloch a jeho vyprávění nestoupá do závratných výšin (až na Snové putování k neznámému Kadathu) nýbrž klesá do hutné bažiny a tam se téměř nehýbe, ale všudypřítomná slizká obludnost bahna vytváří tu nejhutnější atmosféru, ve které se čtenář utopí. Pět hvězd nedám právě kvůli Snovému putování (jinak výborně napsaná snová fantastika), které je (pro mě) nešťastně umístěné uprostřed sbírky a tím velice rozbíjí atmosféru. Všechny ostatní povídky jsem přečetl jedním dechem, ale Snové putování mě zabrzdilo tak, že jsem v jednu chvíli knihu odložil.
Občas vtipné, dost často hysterické líčení života v buddhistickém klášteře v Indii. Samosebou vše totálně zahalené v kouři z trávy.
Strohé vyprávění, ze kterého je cítit bahno, krev, chlór, rezignace, otupělost a kamarádství na život a na smrt. Im Westen nichts Neues!
Mistr světa ve skoku pro něco, musí být borec! A taky že v tomhle knížkomiksu je!
Pro mě, jako praktikanta meditace, běžce a fanouška buddhismu inspirující počtení, ale chápu, že pro běžce málo rad a doporučení, a pro buddhisty spousta zbytečných slov.
Jako vegan sportovec jsem dostal mnoho hodnotných informací, ale vzhledem k tomu, že se nechci stát otrokem jídla a stravování, Thrive diet není pro mě.
Příběhy vesměs dost slabé, tři hvězdy dávám za novelu Od Hickmana a Weisové. Ta je dobrá, a její závěr skvělý.
Ironická a vtipně nadsazená sonda do komunity budoucích yuppies.Bezstarostnost plných kont, ochrana mocných rodičů a taky absence snahy o cokoliv krom požitků. Různé úhly pohledů postav vytváří v příběhu zajímavou mozaiku, která se občas opakuje, občas zamotává, ale nenudí. Pro mě zatím nejlepší Ellis.
Kolik povídek, tolik světů a každý dokonalý. Skvost, který by neměl chybět v žádné knihovně fanouška sci-fi, fantasy a hororu.
Autorka se zjevně snažila své nadšení z pracovní cesty formou deníku předat čtenářům, ale vzhledem k tomu, že její spisovatelské nadání není žádná extratřída, nedalo se to moc číst. Soudě podle knihy však Zuzce sebevědomí nechybí, a tak vznikla tato knížečka. A tak to v dnešních dobách chodí čím dál častěji....
Necestopis o zemích Josepha Conrada, glosující jejich postupné změny (většinou k horšímu), vtipně porovnávající mentalitu "bílých" a domorodců, a autorův vztah k hodnotám a zemím, tak, jak to umí nastínit právě cestování. Pro mě příjemné pozastavení plné zajímavých myšlenek.
Lynkeus, mýtická postava se schopností vidět daleké i hluboko ukryté... Dle páně Martínka je právě schopnost pronikat do hloubky věcí, lidí a systémů cestou k nalezení vlastní neutrální rovnováhy ve světě, kde není o co se opřít. Občas moralizující, občas nedostatečně vysvětlující, ale přesto úctyhodné dílo. Smekám před Martínkovým všeobecným přehledem.
Výborná kniha. Občas smutná, občas úsměvná, dost často děsivá. Démon alkohol v české verzi.
První kritika buržoazie a kapitalismu mého života. Dodnes nezapomenu na situaci, kdy měl Neználek zaplatit za jídlo a nevěděl, co po něm číšník chce.
Ačkoliv je to prý první moderně napsaná česká kniha, její kvalitu jsem díky povinné četbě nedocenil a už nedocením. Jestli mi kniha něco dala, tak to, že nutit kohokoliv do čehokoliv může být velká chyba. Howgh.
Zajímavý úhel pohledu na běh. Nejvíc mi kniha dala v poznání, že opravdu k čemukoliv se dá postavit několika způsoby. Některé zdánlivě obyčejné věci, kterým bych nevěnoval pozornost, jsem zahrnul do běhu a tím si jeho kvalitu podstatně zvýšil. Na druhou stranu musím napsat, že samotná kniha by mi bez pomoci videí z you tube až tolik nepomohla, protože fotografie a popis sami o sobě nestačí. Techniku je třeba vidět.
Kerouacovo osobní peklo. Pro mě nejkontroverznější autorova kniha, ukazující druhou tvář svobody beat generation. Od motivujícího zenbuddhismu Dharmových tuláků, k nutnosti se ožrat v každé situaci.