Daxie L. Jesus komentáře u knih
V jedničce byla vzpoura Hala, smrt posádky a zmizení kapitána. Tady není nic. Nuda, naprostá kopie a nekonečné přežvykování již známých faktů. Chybí mi HAL. Ale stejně si nejspíš přečtu třetí díl, kvůli pedantnosti...
Na moje standardy a poměry přečteno až skandálně rychle (kolem dvou hodin). Co můžu říct? Tři slova naprosto vystihující celý tenhle knižní Avatar: Akční konverzační slaďárna. Toť veš...tedy, pardon, vše.
Tohle je Rašša, jů mazafakrs! Hodný ďaďa Iosif Vissarionovič s Voloďou Vladimirovičem (Putinem, ne Leninem) se teď někde obrací v komu a tlemí se antipropagandě, co si zahrála na propagandu.
A ikdyž čtivé, téma je už natolik obeplivované nejrůznější filozofílií kolem dokola, že se v tom jednoduše strácí i jakýkoliv intusiasmus. A teď k hlavnímu hrdinovi, kolem kterého se děj netočí, ale sotva kluše. Ten, jak se zdá, má v zálibách kromě důkladného popisu marasmatické demagogie i pravidelné pozorování drejdla s halucinogenními účinky. Jak praktické, avšak dospělí takovou bajdu už dnes asi neprovozují, ale nevadí, jsu přeci lidé, co mu mohou porozumět. Kdo? Přeci předstírači aneb, jak se jim říká v odborné češtině, pacienti nemocnice Bohnice. Viva la Clifford The Slimák za jeho neuvěřitelný talent prudit a nudit. P.S.: Nenechte se nachytat obálkou, nemí s tím nic společného.
Už teď se chci podívat na filmy SW pěkně od začátku!
Jak skvostné a dobrodružné vyprávění. A ano, bývaly momenty, kdy mi lezla houserská kůže, a sice okamžitě zanikla, za což dávám -1*.
Ne, sice je to hergot dobré, nejbarvitější díl je však stejně ten první (ve filmu ten druhej).
A já moc nechápu, co mají čarodějnice s tímhle společného.
Dřve jsem se díval jen na horory, k čemuž mi napomáhal tento kapesný kamarád.
Nesouhlasím s některými kravinami,ale souhlasím s jinými. Postupně si teď odškrtávám to, co jsem již měl tu možnost shlédnout.
Slabé a ne moc zajímavé. A oproti ostatním výtvorům i nedotažené.
Hej! Křesadlo, zatřes s třesadlem! Takhle se jinak může vyexplejnovat toto cosi, co svědčí o veliké znedanosti toho dánského MILOVNÍKA dětí.
Nechci se nějak vytahovat, ale hrál jsem v divadle toho sluhu Osipa.
Zajímalo by mě, kterou stať zákonu ministerstva čarodějství porušil.
Mozkové sacharidy mi posílil i tento Zmrzlinový Pohár. Není to nejlepší Šplotrovina od Harríka, ale furt lepší než Princezna z Dvou Rodů.
Čachry machry Roulingowá. Kterak skleněné koule na nás popadaly a hajzl v černym Oldmana zabil..
Moment, teď mi to uniká, to je, do prdele, co? Antoine de Svatej-Egzopér se nám zjevně snaží něco naznačit. To je hezký, ale, za prvé, proč to udělal jako všichni ti ostatní ubožáci, a za druhé, proč to ti ostatní ubožáci dělají s pomocí dětských fňukadel, kterým ti malí caparti sotva rozuměj? Tedy, ano, rozuměj, ale řeknou si u toho jen: ,,To bylo mylý, hehehehe..." Je ten svět kolem mě fakt takhle zdebilnělej nebo jen nemá člověk s IQ 165 pochopení pro tak primitivní kravinu? Spíše to první. Připomíná mi to jednou dobrou scénku z filmu Nedotknutelní, kdy jeden naprostej niemand načmáral na kus plátna nějaký barvičky, aby vyjádřil svůj vzdor modernímu umění, ale pak to prodal za jedenáct táců velkému "ceniteli". Tady je něco podobného. Exupéry řekl: ,,Heleďte lidi, to co Vám teďka dám se jmenuje umění. To je Vám taková věc, co jinak znamená konečnou stádii geniality." Samo sebou, že neandrtálci hned zaskákali a zaradovali se, že je někdo naučil myslet, mezitím však Antoine schrábl s úsměvem obří balík. S ohledem na tohle pak určitě génius je.