DericCaster komentáře u knih
Už před nějakým časem jsem četl první část této trilogie Počítání hvězd. Knížka se mi líbila a tak jsem si teď přečetl druhý díl.
Osudové nebe pojednává o dlouhé cestě na Mars a její úskalích. Příběh je především sci-fi situované do šedesátých let minulého století a autorka se sem tam dotkne i témat rasismu, anebo postavení žen v tehdejší společnosti.
Knížka se hezky čte, jen sem tam mi přišlo, že autorka trochu pozapomněla kde se děj odehrává a tak mi pečení koláče v troubě na vesmírné lodi přišlo trochu úsměvné. I když co já vím...
Záhada rukopisu je spíše oddechový román, který nás zavede z části do současnosti k pozůstalosti slavné spisovatelky. A z části do válečné minulosti.
Ta historická linka mne bavila mnohem více, než ta současná. Také mi přišlo, že na můj vkus má příběh moc kudrlinek, ale cílová skupina budou spíše ženy a těm to asi přijde fajn. Z počátku mi dělalo trochu problém se začíst, ale tak od třetiny už jsem otáčel stránku za stránkou.
Celkově se mi ale knížka líbila a určitě ji můžu doporučit ke čtení.
Jako neukojitelný fanda sci-fi jsem ani tuto knížku nemohl minout. Pravdu, čekal jsem něco trochu více hi-technického, ale čtení mne velmi bavilo. Totalitní režim, vymyté mozky lidí a skupina rebelů.
Ani nevím proč jsem si při čtení vzpomněl na nedávno čtenou knížku o KLDR, anebo mne sem tam napadlo Orwellových 1984 - to jen tak pro představu.
Knížka má v podstatě otevřený konec, tak doufám, že se dočkám pokračování.
Ohňová země je mě první setkání s autorem a určitě si nemyslím, že poslední.
Příběh příliš nepřekvapí nějakou inovativností, a i přes lehce pomalejší začátek je celkem čtivý. Jen v kostce - únosy děti a obchod s orgány, bývalý elitní voják a policistka mimo službu...
Nemam rád v knížkách příliš dlouhé kapitoly a v této knize ani nejsou, zato jsou někdy naopak až příliš krátké, až mne někdy rušilo to neustálé přeskakování z jedné linky příběhu na další.
Přesto se mi knížka líbila a určitě se s autorem ještě potkáme.
Ani v této knize se autor nezapře. Hrdinům příběhů to vždy nějak výjde ( Ani nevím proč, mne vždy při čtení bojových situací napadal film Comando s Arnoldem - jak tam sám pokosí celý ostrov :D ), k tomu trochu prasárniček a nevybíravého slovníku. Pro mne je to takový autor, kterého nečtete, když na něj v nihovně příjde řada, ale prostě když je na něj chuť.
Kotleta je prostě Kotleta... Když se vám líbí a je chuť, tak je v podstatě jedno co napíše a jste spokojeni.
Mám rád tento typ knížek a u Grishama asi nelze sáhnout po špatné knížce. Nejsou extra napínavé a vlastně i dost předvídatelné, ale přesto mám jeho knížky velmi rád.
V knížce Ochránci poznáme skupinku právníků, bojujících za práva nespravedlivě odsouzených amerických vězňů. A jejich boj s tamní justicí.
Asi jsem četl už i lepší autorovu knížku, ale i tato se mi líbila a čtení mě bavilo.
Další přečtený Coben a další pocit spokojenosti. Autorovy knížky jsou pro mne vždy dobrou volbou. Vyhovuje mi styl kratších kapitol i lehká předvídalelnost děje.
Část příběhu se odvíjí v rovině zločinu, kdy jsou unášeny obeti za účelem vydírání a do toho vstupuje policistka a její osobní život.
V podstatě už klasické schéma zločinu, policisty - který nejedná vždy úplně podle představ nadřízených - a starých kostlivců v jeho životě opět se vynořujících z hlubin minulosti.
Zajímavý námět z prostředí odboje ke konci druhé světové války. Nicméně příběh je více stavěn do osobních rovin postav, což mu ale neubírá na čtivosti a zvláště v druhé polovině příběhu se knížka jen těžko odkládala. A ano místy příběh působí trochu "bondovsky", když dobro nakonec vždy vítězí, ale není to přesně to co chceme číst? Baví mne držet postavám palce a sledovat, jak to zvládnou. A na argument, že to není ralistické bych těl jen dodat - je to beletrie a nikoliv učebnice válečné historie.
Už dlouho jsem si říkal, že bych si přečetl něco s historickým podtextem. Moje manželka mne vyslyšela a tuto knížku jsem dostal k narozeninám. A výsledek? Knížka se mi velmi líbila. Je to vlastně detektivka, jen je situována do stredověké Prahy. Knížka se velmi dobře četla a ani náznakem nenudila a bohužel už teď je mi jasné, že do naší - bohužel již trochu přeplněné - knihovny přibudou i ostatní knihy z této série a i jistě jiná autorova díla. Děkuji!
Černá linie je příběh novináře, který se pokusí lstí sblížit s několikanásobným vrahem, ve snaze pochopit jeho mysl a kam až taková snaha může vést.
Kniha má celkem dost stránek, ale nepřijde mi, že by to bylo zbytečné. První půle je trochu pomalejší a v podstatě moc natáhne, postupně se to však rozjede a v poslední třetině jsem knížku odkládal už jen nerad.
Thrillerově překvapivý konec se ale v mém případě nekonal. Děj napovídal kam se bude ubírat.
Celkem hodnotím na čtyři hvězdy. A určitě mohu doporučit ke čtení.
Brian Freeman je prostě autor co mi sedí.
Jeho díla se mi vždy dobře četla a když do děje přidal trochu sci-fi tak jsem věděl, že knížku prostě potřebuji a nebyl jsem zklamán.
Knihu jsem zhltnul nadvakrát a to jen proto, že jsem musel vstávat do práce...
Příběh je thriller, kde hrají roli alternativní reality a jehož závěr působící jako hapyend jsem netrefil.
Příjemně poklidný a přesto osvěžující detektivní román z Italského prostředí. Vyšetřování vraždy nás ze současnosti zavede i do historie techniky výroby houslí a na jejich cestu časem až do současnosti. Knížka se mi velmi líbila, lehce přidanou hodnotu bude asi i mít pro lidi s hudebním sluchem, kteří se tak dokáží asi i víc vcítit do smýšlení postav.
Tahir Sabaa - Plamen v temnotě
Příběh je pokračováním Jiskry v popelu. Komu se líbila první část, bude se líbit i tato.
Je to spíše odpočinkové čtení. Nehty jsem si napětím neokusoval, ale i tak jsem se těšil na další chvíle s knížkou. A stejně tak jako první část i tato očekává další čtení, protože konec příběhu je začátkem dalšího. Nemám potřebu se do něj pustit hned, ale jsem si jistý, že svého času se dočká.
Parta historiků studující minulost v její době. Je to přesně to co od toho - po přečtení prvního dílu - očekáváte. Parta historiků cestuje do minulosti, aby ji studovala, jenomže ne vždy jde vše hladce... do toho trochu humoru a emocí.
Knížka je spíš pro oddech, není nějak hlubokomyslná, nicméně se mi líbila a už se těším do Tróje ;)
Když si chci odpočinout a zároveň si přečíst něco lehčího, tak Grisham je vždy jasná volba.
Příběhy nejsou náročné, leckdy i předvídatelné, ale prostě mne jeho knížky baví.
Společník je knížka postavená na již známém vzorci začínajícího, mladého právníka ve velké advokátní firmě, kterého kdosi, pomocí hříchu z mládí, nutí ke špionáži...
Když jsem dočetl první díl série, tak jsem si říkal fajn, ale na další jsem nespěchal... Teď nastal jeho čas a musím uznat, že na další díly série se už těším mnohem více. Hlavně na to, jak se bude vyvíjet život hlavního protagonisty.
Řekl bych, že he to takové poklidné zakončení série. Komu se líbily předchozí díly série užije si i tento, ikdyž není plný akce a dechberoucích okamžiků. A myslím si, že ukončení série zvolila autorka v ten pravý okamžik a budu se jen těšit a doufat, že příští kniha, či série bude také tak skvělá ;)
Není pochyb o tom, že autorka umí psát zajímavě a čtivě. Když už si člověk myslí, že na něco přišel, vyvede vás z omylu. První dva díly se mi líbily, což u tohoto už není tak jednoznačné. První půlka knihy mne úplně nechytla a připadalo mi v ní moc kudrlinek - takových těch odboček, které člověku moc neřeknou a ani mne nijak netáhla ke čtení. Druhá půlka to už vylepšila a tak celkově bych řekl lepší průměr.
Při čtení této knížky, mi na mysli bezděky vytanul policista John McClann v dnes již skoro filmu pro pamětníky Smrtonosná past. Knížka se četla vemi dobře a i když vlastně víte jak to celé skončí, stejně při čtení zapomínáte na čas....
Tak za mě je to fajn oddechová knížka u které nemá moc smysl přemýšlet. Prostě se jen nechat vést dějem, který není nejak hlubokomyslný, ale ani nudný. Nakonec jsem byl i zvědavý jak to vlastně skončí.