DericCaster
komentáře u knih
Nenávist
Chris Carter
Co napsat? Prostě Carter... Hromada mrtvol a potoky krve... To vše ale nemění nic na tom, že knížk aje opět velmi čtivá. I když i já mám tak trochu pocit, že Carter už trochu co do drsnosti vyměknul, ale na druhou stranu, možná je to jen tím, že už jsme si - jako čtenáři - na jeho styl zkrátka zvykli. Je to prostě svižný příběh, který vás nutí číst stalé dál a dál...
Babička pozdravuje a omlouvá se
Fredrik Backman
Stejně tak jako ostatní autorova díla, které jsem zatím četl, je i toto prostě krásné. Úžasný příběh o životních přáních a osudech, protknuté trochou té fantazie o kouzelné říši, která jak se později ukazuje vlastně ani není fantazie... Líbí se mi autorův styl a jeho způsob tvorby přirovnání a nadsázky.
Dovolim si uplně maličkatý spoiler. V příbehu vystupuje i postava Britt-Marie. Před časem jsem četl knížku Tady byla Britt-Marie a kdybych ji četl až po této knížce, asi bych si ji užil ještě o malinkatý kousíček více.
Zpráva o životě vesmířanů
Becky Chambers (p)
Knížka mi přišla spíše jako takové odpočinkové čtení, není v ní moc akce, ale komu se líbily předchozí dva díly si ji rád přečte. Takové hezké, relativně klidné zakončení série, ikdyž si myslím, že si tu autorka nechala trochu prostoru pro případné pokračování...
Vražda na faře
Agatha Christie
Věřte, nebo ne, ale tato knížka je mé první setkání s tvorbou A. Christie. Tedy myslím v knižní podobě. A zas tak moc mě to nenadchlo. Nemohu říci, že bych to považoval za ztracený čas a na cesty do a z práce to stačilo, ale tak nějak jsem čekal více... Ale také jsem pochopil z komentářů, že třeba slečna Marplová nebude úplně to pravé pro mne a na příště zkusím knížku z jiné její série.
Geneze
Robin Cook
Mě to bavilo. Příbeh se točí se kolem nemocnice a lékařů. Zdánlivě náhodná smrt zdravotní sestřičky a význam soudní patologie v odhalování zločinů. Dovídáme se další střípky ze života Stapletona a Montgomeriové. A celé je to prostě taková Cookovská klasika, která potěší.
Čtvrtá opice
Jonathan Dylan Barker
Čtvrtá opice je mé první setkání s J. D. Barkerem a nejspíše se přidám k většině, když budu pět jen pochvalné ódy. Při čtení knížky mne občas napadlo, že je to tak něco mezi Carterem a B. Minierem... Na jedné straně sadistický vrah a jeho zvrhlá díla a na druhé straně starší, životem zkroušený detektiv... prostě super čtení a skvěle utracený čas.
Sucho
Neal Shusterman
(SPOILER) Knížka v žádném případě nezapře osobitý styl autora. Románu nelze upřít poutavost a čtivost. Co do popisu chování lidí Jsem si víc než jistý, že ve skutečnosti by to bylo ještě mnohem horší. Když nastoupí pud přežití, tak jdou společenské normy k šípku a z lidí se stavají opět jen zvířata...
Co mi ale - stejně jako mnoha dalším - na příbehu trochu vadí je závěr. Když je někdo tak dehydrovaný, že je v posledním tažení, tak ho na nohy rozhodně nepostaví půl kelímku vody... To by možná jen o pár chvil oddálilo nevyhnutelné, ale nedodalo by mu to sílu běžet do kopce...
Závěr je pak klasický Happy End na poslední chvíli, což z postapo románu dělá spíš pohádku...
Tady byla Britt-Marie
Fredrik Backman
Ani já nepůjdu proti proudu a prostě napíšu, že knížka Tady byla Britt-Marie je úžasná. Líbila se mi stejně jako Ove a Medvědín a jen mne ujistila v tom, že chci číst vše co autor napsal... Tady byla Britt-Marie je knížka o životních osudech a posláních, o tom jaký je rozdíl v tom chtít skočit a skočit... Ačkoli závěr knížky je trochu smutný, většinu času jsem se jen smál.
Klient
John Grisham
Mám rád knížky z právnického prostředí a tak volba Johna Grishama je vždy sázka na jistotu. Prostě mi sedí autorův styl. Klient je hezká knížka s trochou napětí i když jsem si sem tam říkal, že na svůj věk působí hlavní postava trochu moc dospěle... Ale co, knížka mne bavila a užil jsem si ji. ;)
Slib mlčení
Linda Castillo
Tak i já se přidám k většině a budu pět na knihu jen chválu. Na Lindu Castillo jsem si myslel už dlouho a vskutku jsem nebyl zklamán. Samotný příběh mi nepříjde až tak převratný - prostě detektivka s trochou napětí. Nicméně to podstatné je v tom, že když ji začnete číst, nechcete přestat... Co víc si od knížky přát...?
V podezření
Michael Robotham
V podezření je druhá kniha, kterou jsem od autora četl. Jako první jsem četl Štvance a ta mne bavila. U této si už tak jistý nejsem. Samotná detektivní linka je zajímavá a bavila mne i když mi nepřišla zas natolik nepředvídatelná, ale co mne děsně štvalo, byla ta hromada zbytečné omáčky okolo... Obrovské množství "kudrlinek" ze života postav, které ale měli pro vývoj příběhu pražádný význam.. Kniha by mohla mít o padesát stran méně a nejspíše by mne to uspokojilo více, ale chápu, že se najdou i tací, kterým to naopak vyhovuje. Nicméně na autora nezanevřu a až zas narazím na jeho dílo určitě zas zkusím...
Dvě místa na slunci
Becky Chambers (p)
Těšil jsem se na pokračování série a užil jsem si to. Je to skvělé oddechové sci-fi. Nejsou tu velké kosmické bitvy a hromady mrtvol. Kniha mi tak trochu příšla i jako psychologie ve stylu "kdo jsem a být, či nebýt." Přesto a možná právě proto se mi líbila. Čtení mne bavilo a odpočinul jsem si u ní. Už teď se těším na další pokračování...
Oběť 2117
Jussi Adler-Olsen
Knížka má dvě linie, které se protnou hned v úvodu u čísla 2117. Dále je pak hlavní část věnována životnímu osudu Asada - jakožto jednoho z hlavních vyšetřovatelů oddělelní Q - jeho původu a životním tajemstvím a následkům v současnosti... A vedlejší část, kde oddělení Q vyšetřuje jakési výhružky mladíka Alexandra. Nemohu říci, že by mne knížka nebavila, ale přesto jsem se celou dobu těšil spíše na části s Alexandrem, než s Asadem. Celkově mi pak příbeh přišel, v obou liniích, dost předvídatelný, ale nemohu napsat, že mne čtení nebavilo. Jen jsem od autora očekával asi trochu více napětí....
Noc
Bernard Minier
Take já se přikláním k názoru, že tento příběh nedosahoval kvalit předchozích dílů, přesto si myslím, že je to hezká knížka a akce plný příběh. A urtčitě se těším na další...
A každé ráno je cesta domů delší a delší
Fredrik Backman
Ačkoliv je knížečka velmi útlá, dojem zanechala jako leckerá o mnoho stránek vydatnější... Nezbývá než jen doporučit...
Dívka, která si říkala Tuesday
Stephen Williams
Já nevím... Mně se knížka tedy velmi líbila. Je asi fakt, že schopnosti hlavní hrdinky jsou trochu nadsazené a lecjaký specialista by se od ní mohl "učit", ale to nic nemění na faktu, že jsem si knížku užíval a hltal stránku za stránkou a tak trochu doufám a věřím, že autor už pracuje na dalším díle....
Galerie mrtvých
Chris Carter
Chris Carter ani tentokrát nezklamal. Asi se nemá cenu rozepisovat o samotném příběhu. Je to Prostě typický Carter, který vás na první straně pohltí a na poslední vyplivne...
Sběratel sněhu
Jan Štifter
První co mne při myšlence na tuto knihu napadne je slovo "zvláštní"... Knížka je tak napůl ze života a tak napůl duchařina... Co ale nelze knize upřít je, že autor umí psaním zaujmout a dost často i hezky pobavit.
Zhroucený čas
Blake Crouch
Asi mi autorův styl prostě sedí. Zatím se mi od něho líbily všechny knížky a ani Zhroucený čas není výjimkou. Téma cestování časem není asi novátorské, ale i tak asi hodně vděčné. Knížka mne prostě bavila a zase budu netrpělivě čekat na další autorovo dílo.
Šok
Robin Cook
Prostě Cook. Příbeh nenudil, ale ani jsem si u něj nehty neokousal. Prostě oddechové, občas lehce napínavé čtení.