dezorientovana komentáře u knih
Zatím asi nejlepší díl především díky tomu, že postavy Jude a Uriah se konečně trošku otevírají. Samotný děj je docela předvídatelný i přes snahu zápletek a vícero dějových linií. Ve všech dílech mi chybí samotná metodika vyšetřování a kriminalistika.
Druhý díl série detektivek mě opět ničím nepřekvapil. Celkově mi druhý díl přijde stylově stejný, jako díl první. Za mě je kniha občas překombinovaná, občas nedotažená zase nedotažená. Jude a Uriáš opět mimo vyšetřování řeší své soukromé životy, opět popsáno jen zlehka. Bohužel po dvou týdnech od přečtení si ani pořádně nedokážu vybavit zápletku. Po třetím dílu jsem ale opět šáhla.
První díl detektivky za mě dost průměrný. Podle recenzní jsem osobně čekala více. O hlavní hrdince se toho moc nedovíme, jen poměrně všeobecný postoj Jude k její životní situaci. Některé popisy mě přišly zbytečné, které knihu ničím neoživily. Některé scény za mě moc filmové a typizované. Občas jsem měla dojem, že autorka měla spoustu nápadů a všechny chtěla převést do knihy, což na mě působí poměrně zmatenou návazností vět. Co mě chybělo, tak je detailnější rozbor postav. Jinak se čte kniha poměrně snadno a na večery je to fajn příběh. Od dalších dílů mě to neodradilo.
Krásná a dojemná kniha plná smutku, ztrát, deprese, ale i lásky a naděje. Postava tety Hany je podle mě hezky vylíčená, i přes všechnu snahu se Hana ze svých rozhodnutí nikdy nevzpamatovalo. Pak je tady Míra a její příběh ztráty a její způsob vyrovnání se se ztrátou.
Kniha se čte dobře. Vyšetřovatelem není klasicky detektiv, ale za mě je jak postava Thea, tak ostatních vykreslená nerealisticky. Boj Thea s policií mě také neoslovila. Mě osobně děj ničím extra nepřekvapil, Jako plus hodnotím doplnění knihy o skutečné souvislosti s vyšetřováním sériových vrahů. Srovnávat s Šelmou prozatím nemůžu, protože jako první jsem četla Hračkáře.
Hrozně jsem se bavila. Kniha je vtipná, ale i krásná a čte se sama. Danovy poznatky o Zélandu a Maorské kultuře ve mě vyvolávaly touhy koupit si letenku na Zéland.
Za mě skvěle napsaná kniha, která přináší pohled na Osvětim z druhé strany. Obsahově i stylově to nemusí být pro každého, kniha se zaměřuje na dění celého holokaustu. V závěru kniha popisuje až neuvěřitelné fungování soudních procesů.
Neskutečně silná a upřímná kniha, která je psána formou rozhovoru. Text je jednoduchý na čtení, obsah je náročný na psychiku. Klobouk dolů před upřímnou a otevřenou zpovědí pana Shloma. Nesnaží se nic skrývat, za nic se schovávat. Svůj příběh předkládá tak, jak ho zažil. Krutě a bez příkras. Kniha netlačí na city a přitom je plná emocí.
Kniha je navíc doplněná fotkami a nádhernými obrazy.
Nemůžu jinak než za 5*.
K tomuhle netřeba nic dlouhého psát, krásná kniha pro děti i dospělé. Četla jsem několikrát, vždy s odstupem pár let a určitě si ji ještě několikrát přečtu.
Knih s obdobným tématem jsem četla už řadu. Kniha je smutně a dojemně napsaná. Je zde hezky popsán život před válkou, idylický, veselý. Následně pomalý přechod až do mrazivých události v táboře
Nicméně nemůžu si pomoct, knihu jsem četla před pár dny a musím vzpomínat, co se zde vše odehrálo. Oproti jiným knihám, kde se stačí vzpomenout název a víte oč běží. Tím obsah knihy nechci nijak zlehčovat, všechno je to hnus.
Knížku jsem kupovala naslepo, jen podle obalu. Musím ale říct, že jsem byl mile překvapená. Celkově má knížka zajímavý, pro mě zase jednou překvapivý, děj. Ano, některé scény jsou bizarní a Hanna je od přečtení první stránky na zabití. Koneckonců, všechny tři hlavní postavy jsou na facku. Chvílemi se mi knížka zdála dlouhá, vleklá. Ale chválím autorku za její představivost a skvělý chladný popis. Za mě je tedy celkový dojem z knihy dobrý. Nakonec ani ten otevřený konec mi nevadil.
Opět nemůžu jinak než za 5! Minierovy knihy mě hrozně baví, od Tmy jsem se skoro nemohla odrhnout. Dle mého svůj styl Minier s každou další knihou jen zlepšuje. Nebojí se zacházet do detailů a svým postavám dává, co proto. Ty jeho neustále zvraty v ději, které se týkají i Hirtmanovy boční linie, jsou skvělé. Chápu, že někoho tyto "překombinované" motivy nemusí bavit, ale za mě TOP.
Smutné téma, avšak hezky napsáno. Kniha je psaná z pohledu pozůstalých. Babička, matka a dcera, každá z nich prožívá ztrátu podle svých představ. Kniha o víře, o smíření, o lži a o pravdě, o beznaději a krutosti. Rozhodně stojí za přečtení.
Fajn knížka na odpoledne. Povídky jsou krátké, svižné, občas vtipné. Povídka "Válka s taflováním" u mě zvítězila na plné čáře.
Opět pecka knížka. Četla jsem po Staříkovi a musím říct, že Analfabetka se mi líbí ještě o něco více. Situace na mě působí ještě vyhrocenější, tudíž jsou komičtější. Už mám doma Stojednaletého staříka , tak jsem zvědavá.
Boží knížka na zlepšení nálady, plná komických postav a ještě komičtějších situací. Nestyděla jsem se smát nahlas i v MHD. Bohužel je mi líto filmového zpracování. Je pochopitelné, že film neobsáhne vše, ale tady se to podle mě nepovedlo nic. Film se líbí těm, co knihu nečetli. Proto knížku popadnou a začít číst.
Super knížka, už se těším na další díl. Pro jednou je hlavní postavou někdo trošičku jiný, než detektiv. Podle recenzí jsem sice čekala o dost větší masakr, ale samotné vraždy mi až tak děsivé nepřišly (možná tohle zní trochu děsivě). Mnohem horší je podstata samotných vražd: zneužívání dětí, ignorace, business. Občas jsem musela trošku přemýšlet nad jmény postav, ale to mě neodradilo. Mám ráda zvraty, ale část s bratrem Tuparnaaq bych v knížce klidně oželela. Taky určitě stojí za zmínku krásný barvitý popis chladného Grónska a jeho přírody.
Opět mám zase jednou smíšené pocity. Myšlenka knihy je dobrá, ale u myšlenky to taky zůstává. Kniha není vyloženě špatná, ale autorka uvádí spoustu ne zcela zajímavých informací. O samotném příběhu autorky se člověk dozví jen velmi málo. Kniha se na nic podstatného nesoustředí: velkou část knihy zaujímá historie Dubaje, z které si člověk stejně nic moc nevezme, autorčin příběh do zatčení popsán asi na třech stranách, dále nespočet zmínek o neúspěšných soudních přích a neschopnost konzulátu. Člověk z knížky pochopí, co tím autorka myslela, ale nepřečte si o tom.
Zajímavá knížka, kterou přelouskáte za chvíli a určitě stojí za přečtení. Kniha zachycuje autorovy útržky ze života. Autor hezky popsal přechod z minulosti do současnosti. Nicméně některé autorovy názory mě zaráží. Život na ulici, jak sám nakonec v knize přiznává, si osvojil a nechtěl by se ho už vzdát. Život na ulici není lehký, ale svou šanci autor (ne jednou) dostal. Lidé jsou na tom i daleko hůř.
Krásná a inspirativní autobiografie, která donutí člověka se zamyslet. Kniha se čte krásně (mohu teda hodnotit pouze anglickou verzi). Chvílemi jsem byla dojatá, chvílemi překvapená, občas smutná, občas šťastná.