Dietwithstyle komentáře u knih
Četla jsem několikrát, možná už by se počet přečtení nevešel ani na prsty obou rukou..ale dostala jsem k Vánocům nová, ilustrovaná vydání prvních čtyřech knih a bylo jasné, že budu číst znovu. Jsem generace, která na Harrym vyrostla a je to moje srdeční záležitost, takže tomu odpovídá i hodnocení, ale přečetla jsem už dost knih na to, abych dokázala (zcela nezaujatě) ocenit kvalitu textu i provázanost myšlenek, z nichž některé se rozuzlí až v poslední, sedmé knize. O tom ostatně svědčí i celosvětová oblíbenost celé série. Rowlingová je prostě geniální spisovatelka a Harry je fenomén, víc není třeba dodávat :)
Knihu jsem si brala na dovolenou a byla to oddechovka, ale zároveň řešila několik velmi důležitých témat - duševní zdraví a vztah dětí a rodičů. Četla se opravdu moc dobře a přinesla zajímavý pohled na věc z několika stran. Určitě doporučuji k přečtení.
Když jsem si tuhle knihu vybrala, vůbec jsem nevěděla, o čem je. Dala jsem pouze na doporučení kamarádky. A dobře jsem udělala. Příběh se moc hezky čte a vykresluje drsnou realitu 50. let. Člověk si pak hned víc váží toho, co měl a má.
Moje první kniha od Sparkse. Příběh se hezky četl, byla jsem v napětí, co se stane dál. Konec mi připadal hodně málo pravděpodobný, ale na druhou stranu - papír snese vše. Možná jsem měla trochu přehnaná očekávání, proto dávám 4*.
Už hodně dlouho se mi nestalo, že bych se od knihy nemohla odtrhnout a četla do brzkých ranních hodin. Dilema si to ale žádalo. Od určitého okamžiku jsem se modlila, aby přišla nějaká zápletka a děj se začal ubírat trochu jiným směrem. Ale vlastně to, že žádná taková zápletka nepřišla, bylo největším překvapením. Velmi silný příběh napsaný tak dobře, že člověk téměř na vlastní kůži cítí nejistotu, zoufalství a bolest hlavních postav.
Po dlouhé době kniha, která mě opravdu zklamala. Člověk čeká napínavý příběh se zajímavými zápletkami a místo toho dostane vyprávění o středoškolácích, z nichž někteří jsou slušní šprti a jiní si naopak koledují o pár facek. Některé vtípky Quentinových kamarádů snad nemohou připadat vtipné ani teenagerům, natož mně téměř ve třiceti letech. Četla jsem dál, protože jsem doufala, že aspoň konec bude nějaká pořádná pecka, ale bohužel. Těch pár myšlenek o opouštění věcí a lidí a hledání sebe sama celý příběh nezachrání.
Tahle kniha se mi četla o poznání líp než Foukneš do pěny, je docela hezky napsaná. Příběh je to fajn, minimálně část z toho, co se dělo hlavní hrdince si prožije v životě každý sám. Ale přesto nemůžu říct, že by to byla kniha, ze které jsem si hodně odnesla.
Kniha se četla moc hezky, bylo to takové rodinné povídání, které mi trochu připomnělo seriál Vyprávěj. Přestože mě osudy postav zajímaly a z knihy jasně vyplývá poselství, že dvacáté století s sebou neslo mnoho těžkých let, občas jsem měla pocit, že děj je o všem a zároveň o ničem. Tak proto jedna hvězdička dolů, příběh Hana se mi přeci jen líbil více a byl více konkrétní vzhledem k historickým událostem. Jinak ale knihu doporučuji, opravdu se četla dobře.
Příběh Stelly a Willa je určitě zajímavý, zejména tedy jeho poslední třetina, a kromě toho se moc dobře četl. Avšak knize přikládám trochu jiný význam. Nejspíš měla zvýšit povědomí veřejnosti o cystické fibróze, což jako zdravotník samozřejmě oceňuji, a také je jejím smyslem to, aby si lidé uvědomili, že některé věci nejsou tak samozřejmé, jak se nám někdy zdají. Určitě se podívám ještě na film.
Opravdu povedeny pribeh, ve kterem se krizi osud vyjimecneho domu a nasi male zeme. Chvilemi jsem si rikala “Proc se tam ted objevila tahle nova postava?”, ale nakonec to vsechno jako celek davalo velky smysl. Schvalne jsem si po celou dobu cteni knihy nehledala zadne fotky vily, abych si ji mohla predstavovat a podivala jsem se az po precteni. Urcite mam v planu jet se tam podivat, protoze pribeh me opravdu chytl za srdce.
Nejprve jsem se nějak nemohla začít, potom mě to chytlo a v poslední třetině knihy se konečně dostal příběh do fáze, kdy mě opravdu zajímalo, jaký bude konec. Fajn kniha na oddech, ale Kinsella to umí i líp..
Jednoznačně jeden z nejsilnějších příběhů, které jsem četla. Styl, kterým autorka píše, to celé ještě podtrhuje. Obávala jsem se toho, co přijde na dalších stránkách, ale zároveň jsem se nemohla od knihy odtrhnout. A to, jak se vlastně celý příběh uzavře, je jen třešnička na dortu. Určitě doporučuji každému.
Tohle je druhá kniha od B. A. Paris, kterou jsem četla a líbila se mi moc. Jednu hvězdičku musím strhnout za to, že v reálném životě by něco takového asi nebylo možné, ale na druhou stranu - po knihách často saháme proto, abychom na chvíli unikli realitě. Kniha je velmi poutavě psaná a posledních asi 50 stran jsem musela přečíst jedním dechem, prostě jsem se nemohla odtrhnout. Ten závěr mě dost dostal, protože narozdíl od jiných čtenářů jsem ho nečekala.
Nejsem si jistá, jestli je to příběh pro sedmileté děti, možná bych ho doporučila spíš o něco starším čtenářům. Každopádně je velmi poučný, každý si v něm najde to svoje. Nejen děti, ale i dospělí. Asi mě nikdy nepřestane udivovat, jak propracované kouzelné světy dokáže Rowlingová vymyslet.
Moje druhá kniha od Bryndzy. Nejprve se mi dostal do rukou titul Chladnokrevně, což je už páté pokračování o Erice Fosterové. Řekla bych ale, že tahle kniha byla poutavější. Když už si myslíte, že víte, kdo je vrah, stejně vyjde najevo, že to byl úplně někdo jiný. Určitě se pustím i do dalších dílů.
Tohle je jedna z nejlepších knih, které jsem za poslední dobu četla. A asi jediná, u které jsem se rozbrečela. Autorka umí tak barvitě popisovat, že není divu. Pomalejší rozjezd, ale potom příběh nabral docela rychlý spád. Doporučuji všem.
Viewegh je bezesporu hodně specifický autor a asi jeho tvorba není úplně pro každého, ale já ho mám celkem ráda. Obě povídky se mi líbily, i když ta druhá o něco víc. Asi kvůli tomu, že je tam přece jen méně vulgarismů. Na oddech fajn kniha.
Tohle je opravdu výborná kniha. Po celou dobu zábavná, z textu úplně dýchají pocity hlavní hrdinky a konec je krásně nepředvídatelný. Prostě super, doporučuji všem.
Po prvních třech stránkách jsem přemýšlela, jestli jsem blázen já nebo autorka. Absolutně jsem nechápala, co čtu. Vlastně jsem to po první kapitole trochu chtěla vzdát. Ale protože to nikdy nedělám, četla jsem dál. A postupně se to všechno začalo spojovat a dávat smysl. Najednou jsem zjistila, že jsem na konci a že se mi to vlastně celkem líbilo.
První kniha, kterou jsem od Bryndzy četla a musím říct, že se mi dost líbila. Vlastně ani nijak nevadí, že se jedná již o páté pokračování. Celý příběh je dost tajemný a konec za mě nečekaný, i když některé věci byly poměrně dost jasné.