Dimas komentáře u knih
Tohle mě bavilo stejně jako před lety, nejspíš pro tu opravdovost...
Naše životy jsou plné okamžiků, kdy se musíme rozhodnout. A nic není černobílé!
Nejdůležitější asi je umět odpouštět, pamatovat si to dobré a se špatným se vyrovnat...
Napínavý příběh napsaný půvabným jazykem, určitě díky překladu Josefa Škvoreckého.
... zasyčela vášnivě, zuřivě : "Ach, ty lotře vydavatelská!"
Další skvělá detektivka! Začala jsem číst v češtině, ale po pár stránkách jsem si ji radši koupila v originále.
V úvodním poděkování vydavateli autor píše, že spolu vydali dvacetpět románů a ještě stále je to baví...
Mě taktéž, děkuji!
Faja už mě tak nevtáhl do děje jako Naslouchač, ale s největší pravděpodobností si pokračování přečtu.
Bavila mě, ikdyž dávno nejsem cílovka. Měla jsem trochu problém s citovou bouří, kterou procházela hlavní hrdinka, ale v šestnácti se asi každý bral strašně moc vážně...
Moje moravská duše plesá velkou radostí...
i smutkem. Vzala mě opravdově za srdce.
Tato knížka rozhodně stála u zrodu mé čtenářské vášně.
"Nastavila jsem ruku s cukrem a trošku jsem přivřela oči jako u zubaře. (Jestli mi ji urafne, nemusím to vidět!)
A pak jsem poprvé v životě pocítila jemňoučký dotyk koňského chřípí ve své dlani. Na okamžik jsem zůstala jako přimražená. Tak to bylo krásný! Byla jsem si jistá, že si tohle moje kůže zapamatuje navždycky. A že bude toužit po opakování."
Díky Městská knihovno v Praze za elektronickou podobu!
Ano, moc se mi to líbilo... škoda, že pokračování už tak dobře nevyšlo.
V tomto případě se mi filmové zpracování líbilo mnohem víc než knížka.