Dionýsos komentáře u knih

Tohle je pro mě opravdu oči otevírající kniha. Pan Vojáček popisuje psychosomatiku s vyvážeností spirituality i racionality. Pro mě její přečtení byl opravdu životní milník, který překopal řadu mých každodenních zvyků a pohled na holistické zdraví. Kniha opravdu dala mému životu nový rozměr. Spolupráci s panem Duškem tedy moc nefandím, ale přijímám to takové jaké to je. Pan Vojáček je opravdu inspirativní, nemohu se dočkat čtení jeho dalších knih.

3 15.05.2024

Prostě klasika, Poe nezklame. Ale tohle vydání má opravdu nádherné a výjimečné ilustrace. :)

3 12.07.2023

Dojemná a velmi cituplná kniha. Četla jsem ji jako puberťačka, nyní ji čtu jako dospělý a uchvacuje mne stále stejně. Při dalším čtení již možná já budu rodičem, tím částečně i míním, že by si ji právě rodiče, ale i pedagogové, spolužáci a sami autistické děti, měli přečíst, protože kniha je i pro skoro 20 leté stáří stále aktuální.
Těžko říci, jestli ji trochu nezkazili dva překlady, protože mi takový životní optimismus a moudrost u třináctiletého chlapce přišli nezvyklé.

3 25.04.2023

Chápu, co tím chtěl básník říct, ale s myšlenkou se neztotožňuji. Kniha trpí datem napsání (cca 80. léta 20. století). Dílo jako cestopis, možná až duchovní literatura asi dobré, ale pokud se jedná o dílo o výchově a vztazích, ještě k tomu pokud to má být návod, tak dávám velký palec dolů.
Autorka prakticky kritizuje vše co je nové a moderní a její přístup "vraťte se do jeskyně abyste byli zdraví a šťastní" mi neimponuje. Dopaluje mě její drzost kritizovat výchovu amerických matek jen z principu, že nežijí domorodým stylem života. Přitom Liedloffová sama žádné děti nikdy neměla a takovým se nejlépe radí.
Chce, aby kontinuum pokračovalo, ale explicitně není ani vysvětleno co to vlastně je.
Můj pan profesor o knize mluvil jako o antropologické studii, ale podle mě k takové studii má opravdu daleko- Liedloffová nikdy titul nezískala (ovšem to na kvalitě/validitě nemá nutně vliv), taky zkoumané děti a lidé z moderní doby jsou pouze její přátelé a známí, a také postrádám informaci o její sociální bublině, nebo důvod proč se vůbec najednou sbalila a odstěhovala k domorodým kmenům do jižní ameriky.
Její názory mě vlastně občas až urážely a když už jsem s ní souhlasila, jen z principu jsem s ní pak souhlasit nechtěla. Pro mě je to napsané bez respektu k ostatním ženám a bez objektivity, nebo minimálně bez snahy objektivní být.

3 25.04.2023

Kniha dnes již nekoupitelná, na trhu jen stěží dohledatelná. Proto je skvělé, že příběh je tak poutavý a brutální zároveň, že ve mně zůstane už zřejmě navěky. Napětí cca v padesáti stránkách, které by mohlo být oponentem leckteré několika seti stránkové bichli. Morální dilemata asi nikdy nevychladnou (doufám), obzvlášť pokud jde o ty rodinné. Uvážení, že by tato kniha měla být v seznamu povinné literatury je pro mě naprosto validní a plně souhlasím.

3 03.04.2023

Tohle pro mne byla vtipná zkušenost. Původně jsem ji koupila pro synovce, že si ji na podzim budeme číst před spaním. Prostě trochu se bát bude vzrůšo!
Ovšem prozíravě mě napadlo si ji přečíst nejdříve sama. Super kniha, ale doporučuju dětem tak 8+. Příběhy psané v takovém viktoriánském stylu, často si na tu děsivost musíte přijít sami, zhmotnit určitou abstrakci, než že autor udává výčet bubáků. Mám za to, že něco vydržím, ale já se teda bála hodně a bylo to skvělý! Je ale pravda, že děti jsou mnohdy otrkanější... no, já to riskovat nebudu, to by mi jejich rodiče pěkně poděkovali!

2 14.11.2024

Zařazuji do kolonky "young adult", je to taková nenáročná oddechovka s tajemstvím. Přiznám se, zpočátku mi nevyhovoval netradiční koncept knihy - autor prolínal 2 dialogy odlišných lidí a jiných časových období v jedné kapitole, což působilo zmatení, ale postupem knihy jsem si zvykla.
Za co ovšem dávám velké plus je implicitní popis postav, kniha paradoxně není o hlavním hrdinovi, ale lidech okolo něj a z jejich výpovědí se dá skvěle sestavit struktura jejich osobnosti. Co mě však zamrzelo, byla dětinskost a pubertálnost postav a situací. Celá kniha působí do jisté míry teatrálním, pubertálním dojmem, ačkoli sleduje třicátníky.

2 31.12.2023

Kniha opravdu dostála svého názvu. "Nebýt sám" a to za každou cenu, nehledě na nemorálnost a neupřímnost vlastních činů. Protagonista je nezodpovědný a slabošský Konrád, který se nebojí využívat a zanedbávat ty, které miluje a vinu nezapomene připisovat osudu.
Musím se přiznat, ačkoliv jsem zastáncem tvrzení, že žádná kniha není ztrátou času, u téhle jsem si tím nebyla úplně jistá. Zdali paní Váňová opravdu něco umí, tak z vcelku silného narativu udělat laciný děj a ještě je schopna ho natáhnout na 400 stránek. Tohle pro mě byla opravdu ztráta času, ale aspoň jsem si uvědomila, že jsem z románů definitivně vyrostla.
Dvě hvězdičky dávám za správnou postavu Dory Macnerové, prostopášnou obálku, která mě zaujala a kvůli které jsem si knihu koupila, a taky za to, že mě, díky bohu, kniha stála pouhých 40 Kč.

2 08.07.2023

Zajímavé čtení - napsáno jasně a srozumitelně. Velmi si cením detabuizace tématu. Kniha je primárně věnována pedagogům, ale přínosná může být i pro studenty a pro mnohé rodiče.

2 11.03.2023

Co se výběru tématu a pole působnosti týče, má Spitzer v rámci akademické obce, monopol. Knihu nám doporučoval pan doktor na přednášce obecné psychologie a já sama jsem z knihy čerpala v rámci tvorby seminární práce na téma digitální výchovy.
Právě vzhledem k odbornému doporučení, bylo pro mě nemilým překvapením zjištění, že bych knihu zařadila spíše do beletrie než naučné literatury. Možná je to i tím, že do problematiky nepotřebuji nějak laicky uvádět, protože patřím k již plně digitalizované generaci.
Knihu jsem nedočetla celou, čerpala jsem pouze z jednotlivých pasáží, ale i v úryvcích z kapitol byla kniha lehce srozumitelná, velmi čtivá a v kontrastu s předešlou větou, dobře napsána a vhodná i pro neodborníky. Knih o problematice digitálních technologií a jejich škodlivém vlivu na zdraví bych uvítala více, spolu s nějakou kapitolou o prevenci (nevzpomínám si, zda v Kybernemoci nějaká byla), protože nyní se už, bohužel, bez internetu neobejdeme.

2 29.01.2023

Já jsem tedy žádnou jeho knihu nečetla, ale Robert Bryndza je oblíbený autor mé maminky a každý rok jí ho pravidelně kupuji k Vánocům (obvykle je jeho nová kniha přeložena až v pozdním podzimu). Je to sice člověk od člověka, ale oproti manželům Keplerovým, Bryndza moji maminku nikdy nezklamal (čte pouze thrillery). Píši to sem proto, kdyby někdo váhal nad výběrem dárku. :)

Velmi kontemplativní čtení, ke kterému se zřejmě budu muset vrátit ještě v pozdějším věku. S knihou jsem se seznámila jako s povinnou četbou k eseji z práva, a ač se mi ji nepodařilo dočíst až dokonce, mohu říct, že se jedná o literaturu naprosto nadčasovou. Čtivé, skvělá témata a případy z minulosti i současnosti propojující se v souvislosti. Bohužel musím říci, že vzhledem k mému ranému věku, kdy nemám takový přehled v politice v minulých desetiletích, a k vzdělání obou autorů, jsem nebyla schopna si některá témata zařadit do historického kontextu a pochopit jejich závažnost/ důvod zmínění obecně. Ale i přesto mě kniha donutila zamyslet se nad tím, co pro mě skutečně znamená demokracie a odpovědnost, coby morální a občanská hodnota.
Jako minus možná vidím to, že jsem první nečetla knihu od týchž autorů "Hledání dějin" na kterou tato kniha navazuje.

2 13.01.2023

S knížkou vypracovávám prezentaci na téma etická výchova. Kniha je podstatně zpracována a nepouští se do zbytečných, přirozeně odborných, hloubek.
Není psaná nějak extra čtivě, ale nutno podotknout, že jde prakticky o výčet činností pro prvňáčky až středoškoláky v rámci etické výchovy, tj. mravní výchovy, nejedná se tedy o beletrii.
Co se ale musí nechat je to, že perfektně vytyčí to podstatné z etické výchovy, skvěle odkazuje na všelijaké jiné zdroje - knihy apod. Ale především, což mi z "intelektuálního" (trošku s nadsázkou) hlediska přišlo nejhodnotnější - je úžasný, výstižný a vcelku stručný popis/rozbor náboženské hodnoty - od judaismu až po Islám, skvěle rozebírá hodnoty kulturní a zajímavé je na str.59 část s názvem "Biblické prvky naší řeči" - proč se říká Sodoma Gomora, a tomu podobné, to mi přišlo opravdu zajímavé.
Jinak se jedná o stručnou, přehlednou knížku/pro mě materiál na poslední chvíli - cca. 70 stran holého textu, je tedy přečtená za chvíli s tím, že je přehledně zpracovaná - pojmy dostatečně vysvětlené a metodika dobře pojata.

2 24.10.2022

Povídky jednoduché, poměrně snadno vyčtete, že jde o literaturu pro mládež (já ji ostatně také četla jako puberťák).
Názvy povídek měly povětšinou nějaký potenciál, který byl, bohužel, po zpracování zhacen, až na výjimky.
Ale já musím říct, že pokud nebažíte po intelektuální literatuře, je tohle skvělá "strašidelná" oddechovka na podzim a mně se kniha vcelku líbila.
Já díky ní přišla na jednu ze svých oblíbených knih, (Opičí tlapka od W. W. Jacobse - dnes už k nedostaní :( ) která byla inspirací k napsání povídky Lauren Miracle - "Kytička na ruku"

2 10.06.2022

Kniha je zajímává, Hebdidge je charismatický a vtipný, avšak kapitoly o subkulturách, jak tu již bylo napsáno níže, píše zbytečně odborně, na to jaký lidský dojem se snaží autor vytvořit.
Já jsem v knize čerpala především z kapitoly 7., která se celá zaměřuje na styl, především se záběrem na punk, a můžu říct, že to byla konečně část knihy ze které jsem byla přímo nadšená a tak jsem byla ochotná přejít všechny ostatní kapitoly, které mě spíše ubíjely.
Jsem ráda, že jsem na tuto knihu narazila, určitě mě obohatila, ale kdybych ji neměla povinnou k projektu, zřejmě bych po ní nesáhla a už asi ani znovu nesáhnu.

1 03.04.2024

Doufala jsem v docela určitý obsah. Po knize jsem sahala s nadějí, že jde o jakousi stručnou politickou úvodku (výčet must have znalostí při studiu politologie). Obsah knihy je ale spíše abstraktní, o politice se moc nedozvíte, ale spíše se zamyslíte nad vlastním politickým postojem.
První dvě kapitoly o despotismu a počátcích politiky v antice mě nadchly, proto taky dávám dvě hvězdičky, ale celkový dojem z knihy není příliš obstojný. Mám pocit, že spíše než o politice (politologii) je to o historii (spíše do sociologie).
Má asi 13 kapitol, z toho snadno čitelné, něcoříkající, jsou tak 3. Pan Minougue měl občas tendence vyplňovat věty prázdnými frázemi, vytvářet přílišná souvětí, aby snad kniha měla aspoň těch 120 stran. Jednoduše, proč to udělat lehce, když to jde složitě.
Pro ty, co mají čas a rádi si zafilozofují zřejmě dobrý výběr, ale pro pragmatického studenta, co chce naučitelná fakta nikoli. V závěru bych snad ještě zmínila jen to, že kniha trpí datem napsání a pohled pana Kennetha již dnes pro mě není aktuální a inspirující.

1 25.08.2023

Knihu doporučoval pan doktor na hodině sociologie a vůbec nelituji, že jsem ji otevřela. Popisy stručné a výstižné, u každé subkultury rozhovor s jejím příslušníkem. Čtivé a graficky skvěle zpracovaná!

1 21.06.2023

Trochu mne mrzí, že knihu hodnotím dodatečně, neboť jsem ji dala plné hodnocení. Pamatuji si, že jsem z knihy byla překvapivě nadšená, je škoda, že si ji dnes už nedokážu tak detailně vybavit.
Snad jen mohu říci, že se jedná o knihu velmi jemnou, nevnucující se, s pedagogickým přístupem holistickým, obracejícím se i k rodičům. Hodně mě bavil koncept knihy jako rozhovoru + spíše než otázky současného pedagogického prostředí, mě velmi zaujala část o komunikačních dimenzích, tj. defacto o mezigeneračních propastech, které mezi dětmi a staršími vznikají- proč jsou si lidé vzdálenější. Myslím, že by neškodilo si ji někdy přečíst znovu, kniha je tenounká.

1 15.05.2023

Laikům nedoporučuji, vlastně možná ani nikomu jinému. Pro mě to bylo velmi těžké čtení, zbytečně složitá souvětí... Číst o výzkumu je prostě asi zpravidla náročné. Půl semestru vývojové psychologie mi přišel zábavný, tahle četba jako povinná část pro splnění předmětu už tolik ne.

1 07.05.2023

Z knihy jsem čerpala ke zkoušce. Skvěle zpracované významné sgické osobnosti, zbytek je o médiích. Kniha napsána velmi srozumitelně, bylo to lehké čtení.

1 25.04.2023