ditul komentáře u knih
Úžasná kniha nabytá mnoha informacemi, ke které se ještě ráda vrátím..
*Sama tato snadno doložitelná historie zobrazování "Spasitele" tak dokonale názorně dokládá věčný proces zobrazování těla z vykřesaného Světla poznání a následnou regurgitaci tohoto "ducha" do stále nižších a chladnějších světů - dokazuje sekundárnost materialismu! Vše duchovně zrozené je vždy postupně obalováno či "polykáno" světem Hada, tj. Času, Hmoty a Smrti - světem " za zrcadlem" - a takto herečky či zrcadlově "oživlá" hmota kopie či obraz anebo stín se neustále pokouší nahradit živý originál a "získat" tímto klamem Život.
Svět Života, Světla a Tepla - a svět Smrti, Noci a Chladu jsou právě tímto způsobem(!) zrcadlově navěky spojeny a záleží pouze na nás, kterému z nich dáme přednost.
Knížka, která nám ukazuje nejen sílu stromů, ale i jejich duši. Knížce by více slušely barevné fotografie.
*MODŘÍN
Modřín je stromem půvabných a dobrých elfích bytostí, které nad ním mají ochrannou moc. Není tedy divu, že bylo modřínové dřevo s oblibou používáno k výrobě ochranných amuletů a k čistícímu vykuřování. Keltové zavěšovali kus modřínové kůry na krk, aby je chránil před očarováním. Vykuřování modřínovým dřevem či pálení modřínového jehličí dokázalo odvrátit nepříznivé vlivy, čáry a kouzla.
Věřím, že bude brzy víc takovýchto lékařů i lidí, co místo pro prášky budou hledat příčinu svého problému a ne důkazy, že to není možné.. Vše je jen o nastavení své mysly.. Moc se mi líbil příspěvek v knize od Bruce Liptona a Jana Raka.
*Mladé ženy nemohou přirozeně otěhotnět, přestože jsou podle různých vyšetření v pořádku. Velkou roli v tomto procesu hrají přetížená játra, střevní propustnost, dysbióza, stres, potlačení ženské energie a estrogenová dominance. Přímý vliv na kvalitu menstruace mají játra, a jsou-li přetížená vlivem toxických látek ze stravy, kosmetiky, z prostředí nebo stresem, často se to projevuje právě problémy s menstruací. Z tohoto důvodu se jaterní byliny často přidávají do směsí k ladění menstruačního cyklu. (Lenka Ptáčníková)
Nádherná knížka nejen pro děti plná krásných zamyšlení.
*Představ si cibuli. Cibule má mnoho vrstev. Každá vrstva představuje různé bytosti, které v ní žijí. Vy lidé obýváte jednu vrstvu, my draci jinou. A v dalších vrstvách pobývají další bytosti a energie.
Když jsi zažívala stav, o kterém mluvíme, měla jsi tělo v určité vrstvě a duši o vrstvu jinde. Všechny vrstvy však jsou jedna a tatáž cibule. Přirozeně se stává, že si v rovině určité vrstvy neuvědomujeme, co se děje v jiné. Můžeme však být klidní, neboť celá cibule si je sama sebe vědomá. Ona moc dobře ví, že zahrnuje vrstvy všechny. Žádná není důležitější než ty ostatní. Všechny vrstvy mají stejný úkol a stejný záměr. Být tou nejlepší cibulí se všemi svými částmi. Samozřejmě, kdyby si vrstvy byly vědomé těch ostatních, mnohem lépe by spolupracovaly a záměr cibule by se dařilo snadněji naplnit.
Nádherné pohádky, v kterých je mnoho lásky a moudrosti, nesmí chybět v žádné dětské knihovničce.
*Pamatuj, že upřímné slovo díků je mnohem větší odměnou než sebevětší neupřímný dar. Dobré skutky nelze odměnit cinkáním peněz, ale jedině hlasem srdce. Zaplacené dobrodiní přestává být dobrodiním. Ale to tys přece věděl vždy. Ať tvé srdce zůstane pořád tak čisté, jako když jsem tě potkala já. Tehdy budeš šťasten, až učiníš šťastnými i druhé.
Zajímavý pohled na vývoj lidstva.
*Jiné části tajné vědy mohou však být i dnes zpřístupněny jen těm, kteří se podrobí zasvěcovacím zkouškám. I se zveřejněnými částmi si budou umět něco počít jen ti, kteří se neomezují jen na vnější příjem poznatků, ale přisvojují si je vnitřně, pro které se stávají obsahem a ukazatelem směru jejich života. Nejde o to rozumově ovládat nauky tajné vědy, ale prostoupit jimi cit, vnímání, dokonce celý život. Jen tak se něco dozvíme i o hodnotě jejich pravdy. Bez toho zůstanou stále jen něčím "čemu je možné věřit nebo nevěřit". Správně pochopené duchovně vědecké pravdy se člověku stanou pravým základem života, jejich prostřednictvím pozná svou hodnotu, důstojnost a podstatu, dají mu tu nejvyšší odvahu k životu. Objasní mu totiž jeho spojitost s okolním světem, odkáží ho k jeho nejvyšším cílům, k jeho pravému určení. Dělají to způsobem, který je přiměřený nárokům současnosti, takže nemusí zůstat v zajetí rozporu mezi vírou a rozumem. Je možné být současně místním vědcem i duchovním vědcem. Jisté je, že je potom nutné být oběma v právem smyslu.
Pěkný úlet mezi dobrem (ufonek Uluru) a zlem (vylízaná Kebule) s pěknými ilustracemi..
*Jen brečte, pomyslelo si, a umět se smát, zlomyslně by se zasmálo. Alespoň to udělalo šeredný škleb. Budete brečet ještě víc! Jé, juchajdá ruchajdá, jak vy budete brečet, lkát a naříkat, až se budou všichni čerti a čarodějnice radovat, jedovaté muchomůrky růst, durman a rulík zlomocný kvést a všechny hnusy na povrch vylezou k slávě mojí, veliké a mocné Vylízané Kebule.
Žádné neštěstí není tak velké, aby nemohlo být ještě větší.
Pozoruhodná cesta autora Pavla za poznáním palmových listů a zkouška velké trpělivosti..
*Velmi starý čínský taoistický příběh vypráví o hospodáři žijícím v chudé vesnici. Lidé si o něm mysleli, že se mu vede dobře, protože měl koně, s nímž oral a přepravoval náklady. Jednoho dne ale jeho kůň utekl. Všichni sousedé nad tím želeli a litovali ho, jak je to strašné, avšak hospodář pouze řekl: "Uvidíme." Po několika dnech se kůň vrátil a přivedl s sebou dva divoké koně. Sousedé nyní hospodáři záviděli, protože měl štěstí, ale ten zase řekl: "Uvidíme." Následující den se hospodářův jediný syn pokusil na divokém koni projet. Ten jej shodil a on si při pádu zlomil nohu. Sousedé mu přišli vyjádřit soucit, avšak hospodář znovu jen prohlásil: "Uvidíme." V následujícím týdnu přišli do vesnice vojáci a odvedli všechny mladé muže do armády. Hospodářova syna nevzali, protože měl zlomenou nohu. Když přišli sousedé, aby mu řekli, jaké jej potkalo štěstí, odpověděl jim: "Prostě řekněte, že mého syna do vojska nevzali. Vidíme pouze malou část celku, a to, jestli to je štěstí, nebo neštěstí, nevíme."
Před dvěma měsíci jsem přečetla tuto úzkou knížku, která se zabývá Voynichovým rukopisem.. (Dnes jsem objevila na YouTube video Igora Chauna, kde paní Irena dokáže toto písmo číst. Je to osobní a duchovní poselství - v 3. díle ukazuje, jak překládá text.) V knize je i pár dalších pověstí, jak ženy měly hadí (někteří tvrdí rybí) ocas..
Další úžasná autorova kniha o stromech. Přečetla jsem ji jedním dechem. Stále se máme co učit o přírodě.
*Co největší a co nejlevnější stromek, který se navíc dá levně a rychle zasadit, to jsou požadavky, které vedou k následujícímu výsledku: kořenový systém musí být co nejmenší, aby se vešel do malé (rychle vyhloubitelné) výsadbové jamky. Za tímto účelem ho v lesní školce a často ještě jednou přímo v lese zastřihnou. Jauvajs! Špičky kořínků přitom patří k nejcitlivějším orgánům stromu a badatelé na nich objevili struktury podobající se mozku s velmi podobnými procesy. Špičky kořínků jsou místem, kde strom rozhoduje, kolik bude pít, ke kterému sousednímu stromu přivede půdní roztok cukru či s kterými rostlinami se spolčí.
Pokud tyto kořínky odstřihneme, už se nikdy nevzpamatují natolik, aby získaly původní kvalitu. Stromy už své výhonky nezanoří do hloubky a už mezi sebou nebudou utvářet takřka žádné sítě. Komunikace přes kořeny pak už téměř není možná, a v důsledku toho je stromová školka náchylná k hrozícím útokům hmyzu či býložravců. Za normálních okolností varuje aktuálně napadený jedinec pomocí chemického nouzového volání příslušníky svého druhu, aby se mohli předem připravit tím, že si vytvoří zásobárnu toxinů. Důsledek zastřižení kořenů u sazeniček tedy způsobuje podivný efekt, jako kdyby mlází oněmělo a ztratilo svou schopnost orientace.
Chtěla jsem pro dceru "puberťačku" nějaký příběh s přiblížením této smutné doby bez nějakých drasťáren a toto je super volba a věřím, že ji kniha hned vtáhne do děje..
Tato knížka se čte sama od sebe, vůbec by mi nevadilo, kdyby měla mnohem více stránek.
*A jedno jsem věděla naprosto jistě: Člověk buď umí být šťastný, nebo to prostě neumí. Jestli nejsem šťastná teď a tady, je chyba ve mně a nebudu šťastná ani nikde jinde.
*Všichni jsme v životě o někoho přišli a museli jsme se s tím nějak vyrovnat. Nechci zapomenout, ale ani nemůžu truchlit navěky. Možná se ti to zdá zvláštní, ale já si s těmi fotografiemi v duchu povídám. Řeknu jim, co mě potěšilo, postěžuju si, když mě něco trápí. Ty už se, Anežko, taky musíš vzpamatovat. Je to těžké, ale na tak velký smutek nemáš právo.
*V téhle zemi žijí lidi jako v mraveništi. Každý má přidělenou svou úlohu, a když ji plní, má pokoj. Máme jediný cíl - přežít. Na veřejnosti provoláváme slávu a doma si o tom pak vypravíme vtipy. Z tebe mám pocit, že nechceš být mravencem v mraveništi.
Nádherná knížka, kterou jsem jako malá předčítala babičce a občas se k ní vracím. Dříve lidé měli krásné vztahy, předávaly si krásné zvyky a tradice, jen si málokdy odpočali.. V dnešní době máme naštěstí času dost, jen už bohužel chybí ty krásné vztahy..
*Každý věneček musí být z devatera kvítí, musí mít tři klásky obilní: žitný, ječný a pšeničný, dubový lísteček, z jedliny kvíteček a travičky sviteček. Pamatuj si, že v každém musí převládat jedna barva. Pro tátu bílej, haby nám bul milej; pro mámu z doušky mateří ha dorotího kvítí muší se věneček svítí; pro dívčí z pivoněk, růží, haby byla jednou milá muži. Chlapci musí být věneček voňavý i volavý. Srdíčko, muškátek, boží dřevec, nejlepší na světě chlapčí věnec.
Krásný jemný pohádkový příběh.
*Protože mít strach je přirozené. Kdybys neměla strach, třeba o sebe, o své blízké nebo o nic z toho, co je ti v životě milé, nepoznala bys, co to znamená mít ráda. A mít ráda někoho nebo něco je moc důležité. Srdce se ti totiž naplní láskou, bez které by život nebyl tak krásný, rozmanitý a opravdový.
*A jak vypadá láska?
Jako smích i pláč, radost i trápení, začátek i konec, klid i vzrušení. Láska je dar, Lemoby, o který je třeba pečovat a který je třeba chránit, protože žije v našich srdcích. Je to ale i dar, jejž je krásné dávat těm, kdo ho potřebují. Jen tak může žít ve tvém srdci navěky.
Úžasná kniha, která mi dala odpovědi. Doporučuji ji přečíst všem.
*Teorie citového pouta, attachementu, říká, že dítě potřebuje v prvních měsících a letech svého života péči jedné stále blízké a bezpečné osoby. Jen tak bude samo sebe vnímat jako dobré a láskyhodné , bude toužit po blízkosti jiných lidských bytostí a svět bude považovat za zajímavé a bezpečné místo k životu. Pokud není pečující osoba schopna poskytnout dítěti psychickou a/nebo fyzickou blízkost, a pokud mu nezajistí pocit psychického a/nebo fyzického bezpečí, jeho vývoj bude vážně narušen. Bude se snažit vyhýbat se blízkosti jiných lidských bytostí a/nebo se bude bát.
Knihu jsem si koupila ze zvědavosti, protože poslední dobou slyším kdekoho, že půst občas drží.. A tato kniha byla skvělá volba a zodpověděla mi některé otázky.
*Existují období roku, kdy byste měli jíst hodně. A pak přijde doba, kdy byste neměli jíst skoro nic. To je přirozený cyklus života. Většina velkých náboženství to reflektuje, když v určitou dobu předepisuje hodování, například na Vánoce, a jindy zase přikazuje zdrženlivost, jako během čtyřicetidenního postního období před Velikonocemi. Starověké civilizace tento prostý rytmus života také znaky. Po sklizni lidé hodovali, ale v zimě obvykle drželi půst.
Za posledních přibližně padesát let jsme nepřestali o svátcích hodovat, ale úplně jsme zapomněli držet půst. Narušili jsme tak normální rovnováhu a nemůžeme se divit, že důsledkem je obezita. Jestliže hodujeme, musíme se i postit. A to je celá věda.
Jsme-li obézní, protože jsme se zbavili všech půstů, co se stane, když přestaneme hodovat? ...
Poučná kniha se spoustou krásných fotografií, která nás sblíží více s vlky a vyvrátí mnoho nesmyslných mýtů o nich..
Autorka pěkně píše, jak se dá léčit pomocí modlitbičky či vysíláním "pěkných" myšlenek. Zprvu uzdravování brala jen jako náhodu, než začala sama věřit v sílu vesmíru.
*Randy Clark, jenž působil jako kazatel v Saint Louis v Missouri, byl bezděčným iniciátorem vzniku takzvaného hnutí "torontského požehnání" z roku 1994, na jehož počátku bylo setkání sto šedesáti lidí. Když tehdy Clark vyzval Ducha Svatého, aby mezi ně sestoupil, lidé v kostele se najednou roztřásli, začali se hihňat a padali na zem jako omámení alkoholem. Mnozí pak tvrdili, že u nich došlo k zázračnému vymizení fyzických či psychických potíží. Zpráva o tom se rychle šířila a do Toronta se sjížděly desítky tisíc lidí z celého světa, aby se účastnily nočních modliteb, v nichž Clark pokračoval následujících dvanáct let. Celkem tři miliony lidí nakonec tvrdily, že pocítily mimořádné účinky modliteb.
*Možná byl klíčem k léčivým účinkům skutečně pocit důvěry. James W. Pennebaker, vedoucí katedry psychologie na Texaské univerzitě, strávil víc než tři desítky let studiem toho, jakou sílu má, když důvěřujeme druhým. Jeho výzkum odhaluje sílu "otevření se". U lidí, kteří dokážou důvěřovat ostatním natolik, že se před nimi ničím nechrání, dochází k posilování imunitních funkcí, aktivity autonomní nervové soustavy a ke zlepšování psychického stavu. Kromě toho méně často vyhledávají lékaře.
Úžasná knížečka, která nesmí chybět v knihovničce. Každý den jsem si četla po jednom příběhu, aby mi nesplynuly v jeden a budu se ke knížce ráda často vracet.
*Laskavost není povinnost, je to naše rozhodnutí.
*Lidé většinou důvody svého neštěstí a nespokojenosti hledají ve svém okolí, místo aby je hledají sami v sobě. Hledají viníka. Zde platí pravidlo: pokud chceme změnit svůj život, začněme od sebe samých. Převezměte osobní zodpovědnost za svůj život, nelitujte se, odpusťte si minulé chyby a začněte znovu.