Djkoma komentáře u knih
Grafický román sleduje příběh filmové Duny, vynechává pár kratších částí (nábor Sardaukerů, výběr Mapes, apod.). Nepřináší prakticky nic navíc, ale hezky ilustruje celý snímek, rámuje některé momenty vkusnou kresbou a především použití hlasu nebo vysvětlení znakové řeči je fajn. Z pohledu filmu však jen zbytečný produkt navíc.
Po dlouhé době a hromadě komiksů od Alejandra musím říct, že tady mě jeho opakování témat příliš nebavilo a jako by ztratilo na překvapivosti (mělo jí někdy?). Ve srovnání s jinými díly jde o poměrně standardní příběh, který do velké části nemá překvapující okamžiky a neustálé "všechno je o sexu a když ne, tak je to o sexu stejně" se občas opakuje až moc jednotvárně. Přesto i díky malbě a svatému závěru, času věnovanému tomuto komiksu nelituji.
Pro mě jednoznačně za očekáváním svého (pop)kulturního statutu. Dlouho jsem nečetl tak krátkou knížku, u které jsem chtěl, aby byla ještě kratší. Oproti Zpěvu drozda je pro mě na jiné úrovni.
Jediné, co mě na vydání Akiry trápí je to, že potrvá mnoho let, než bude finální kolekce všech dílů vedle sebe v mé knihovně a nebudou v tom úchvatném deluxe boxu jako v případě anglického vydání. I tak, díky Crew, za legendu, která si své místo zaslouží. Stejně jako film mě manga pohltila a já ji propadl a chci víc. Oproti GitS se nekonalo mírné probuzení z iluze, kterou mi dal film. O to víc, jsem si užil nejen barvy, kresbu, ale i fyzický pocit ze "sešitu". Mít v ruce kus historie je prostě cítit. Za mě jednoznačné doporučení všem.
Tady jsem až fyzicky trpěl. Snažím se přečíst všechny významné scifi knihy, především ty, co jsou hodně oceňované a Nebula s Hugem v jednom roce není časté ocenění. Navíc jsem nedávno četl zamyšlení nad (filmovou) Dunou od Davida Brina a opět si potvrdil, že bych jeho dílo měl ochutnat. Prvních 100 stran jsem se dusil a toužil po tom, aby mě zmlátil šimpanz nebo spolkl delfín. Měl jsem pocit, že autor neví, kam chce jít, skáče od postavy k postavě a schází mu tah na branku a jednotlivé příběhy se rozpadají. Pak se to začalo lámat. Příběh je velkolepý, ale mezi postavami a jejich jmény a vůbec některými zápletkami se čtenář topí a hledá cokoliv, čeho by se mohl chytit a zůstat na hladině. Například kombinace třech "ras" na jedné lodi je vlastně k ničemu a nevyužitý, spíš taková "předváděčka autora". Na druhou stranu druhá polovina knihy šla už rychle, tempo se rozjelo, postavy se začaly vyjasňovat a hlavně i dávat smysl. Pozvedaní ras, Knihovna, základní premisa s objevením flotily a neznámého druhu, fungování vesmírné společnosti i specifické rasy a jejich podivnosti, to vše je hromada skvělých nápadů. Pro mě ovšem už znovu ne. Do předchozího dílu nepůjdu a pokračování už bych nezvládl.
Skvělá kniha, která dává návrh na nový přístup k některým situacím z běžného (hlavně) pracovního života. Zajímavý pohled na originalitu, na to jak přistupovat k lidem, co se bojí nových věcí a nových přístupů a i dobře popsané věci o vlivu rodiny. Dlouho jsem nákup odkládal a pak knihu potkal v Levných knihách a byl to povinný nákup.
Za mě skvělá biografie. Velice oceňují dvojí pohled - jednu kapitolu popisuje autorky knihy faktickými informacemi a rozhovory s dalšími lidmi okolo Davida Lynche a v další kapitole David Lynch reaguje svým pohledem. Dává to mnohem lepší pohled do jeho duše a způsobu uvažování (např. v jedné kapitole se poměrně dlouho řeší, co se jak stalo před 30 lety a David Lynch jen suše řekne, že už si to nepamatuje a není to důležité). David Lynch je pro mě ztělesněním výrazného uměleckého rukopisu a jeho filmy měli na mě velký vliv ve správnou dobu. Takže velká spokojenost. Osobně bych samozřejmě rád více informací o TP, MD a dalších filmech, případně konkrétních situacích, ale nemůžu mít vše v jedné knize :-).
Skvělá kniha, která mnohým pomůže pochopit a vnímat určité vazby, které díky sociálním sítím a internetu vznikly a vznikají každý den. Velmi vtipná obálka a první polovina knihy byla pro mě perfektní a na jeden pěkný večer. Druhá polovina začíná být trochu slabší a hlavně ne tak zajímavá v aktuálním rozsahu. Občas mám dojem, že paní autorka raději vyprávěla příběhy než aby se dostala k jádru věci. Obecně jsem doufal, že v knize bude trochu víc detailů a hlubších vazeb, i když pro většinu to bude více než dostatečné. Přesto kniha, kterou bych klidně navrhl komukoliv, kdo chce trochu víc chápat moderní dobu a (ne)důvěru v technologie především u mladší generace, která přišla na svět s úplně jinými možnostmi a "standardem".
Oči otevírající kniha. Nejde o to, zda má autor ve většině pravdu nebo jen fabuluje a skvěle píše. Jde o to, že dost informací dává do souvislostí, které si ze školy neodneseme a to za a) protože je učitelé neznají, b) kvůli směru slepé výuky bez otázek a pochopení. I když kniha v pár pasážích mohla být stručnější, jde z mého pohledu o zásadní text formující rozhled čtenáře. Takhle by se měla zábavnou formou vysvětlovat historie a vývoj lidstva, bez biflování a nulového pochopení.
Město stojí za přečtení. Nejde o tradiční scifi, ale spíše o zpětně čtenou kroniku světa, v kterém lidé udělají pár rozhodnutí vedoucích k dalšímu vývoji světa, ne zrovna typického pro scifi a velkolepou oslavu člověka. Postupný vývoj vytváří z prvních povídek méně zajímavé, ale později jejich význam roste. Díky rozdělení na povídky (jde v podstatě o povídkovou sbírku, která je však provázaná a navíc obsahuje ve výsledku vtipné úvody) si umím i představit, že se ke knize občas vrátím. Simak si mě získal svým poklidným vyprávěním s emocemi a empatií, bez zbytečné agrese a přímočarosti. Takhle nějak si představuji, když kvalitní spisovatel přijde s pocitem, že chce vidět lepší svět.
Výrazně slabší než Ready Player One. Tu skoro jednoznačnou kopii filmu Last Starfighter bych odpustil i její výrazně nalajnovaný příběh od začátku. Co neodpustím je, jakým způsobem změnil autor svůj přístup k odkazům, v RP1 šlo o naprosto zásadní složku, popkultura byla duše knihy a procházela tématy a nedala se odstranit. V Armadě jsou popkulturní odkazy na všecko strašně vnucené a málo uvěřitelné. Ano, některé děti se hádají o tom, zda je Darth Vader lepší než Picard, ale tady je to na každé straně 2-3x. ztrácí se lehkost implementace popkultury do díla, dílo vzniká, aby obsahovalo popkulturu. Tím je i výrazně horší na čtení (hodně zbytečností) a ztrácí hlubší obsah a překvapení. Hodně slabé 3* (skoro až 2).
Alfred Bester a podruhé 5* a proč? Přímočarý styl, výborně se čte a děj má perfektní spád. Už po prologu, kde je Vám objasněno jauntování Vám dojde, že tahle kniha si s Vámi bude hrát a vy se budete bavit. V jaké jiné knize je teleportování takto stručně ve třech stranách vysvětleno, popsáno, zasmějete se a vše pochopíte? Žádnou jinou neznám. Tady jsem spolknul navyják a z pusy ho nedostal. Baví mě i samotný Tygr, protože jeho postava roste s každou stranou, z původního jednoduchého občana se stává zajímavou variací na plochého padoucha, který udělá vše, pro dosažení své pomsty. Přečteno velice rychle a s chutí. Úsměv z některých scén se mi dlouho nevytrácel. Mimochodem jde o knihu, kvůli které už navždy budu číst předmluvy až po knize samotné.
Přetažené dálkou, podivuhodně nepřímočaré a celkově za mým očekáváním. Je to 400 stran dlouhý román, který působí jako velkolepá cesta do neznáma s objevováním světa, ale reálně jde o těžkopádné scifi, které se samo v sobě ztrácí. Po prvních cca 100 stranách jsem měl velký problém knihu dočíst...
Pokračování této série navazuje ve všem na první díl a tlačí ho stále dopředu. To mě na každé straně fascinuje. Ve světe vzkříšení objevujeme další zvláštnosti, země, jejich vůdce a politikaření v temnotě nejtemnější. Kresba je opět naprosto úchvatná a v mých očích se dostává Olivier Ledroit vedle mého dosavadního favorita Alexe Rosse (ano, naprosto něco jiného!).
Fantastická kresba, kdy jsem se zase po delší době u komiksu zastavoval nad výjevy, které dvojice Mills a Ledroit vytváří. Stylizace ani příběh rozhodně nemusí sednout každému, spíše to vnímám jako extrém, tažený fantazií a snahou zbořit všechny hranice. A to se pro mě daří. Příběh má vrstvy, vývoj a přečteno na jeden zátah.
Úchvatná kresba, přímočarý příběh s mnoha krvavými i erotickými scénami, v některých místech podobný Hře o trůny, na kterou také odkazuje. V Jodorowskeho tvorbě spíše "mainstreamové" pojetí bez výraznější mystiky a zásadních boření hranic příběhu.
Velké zakončení. Bez pochybností a zaváhání, je trilogie uzavřena s koncem, který přesně odpovídá povaze Sithů a otevřeným možnostem budoucích příběhů. Za mě jednoznačně splněná očekávání, i když v závěru možná trochu kostrbatě působí linie okolo potencionálního účedníka. A teď směr Revan...
Druhý díl trilogie Dvou, v které Darth Bane převádí Sithy na do stínů a zavádí pravidlo dvou, jehož cílem je ovládnout galaxii a zničit Jedie. Čtivé, zajímavé a kvalitní nahlédnutí do světa Sithů, který má obrovský potenciál a prostor. Ve čtení jsem v podstatě navazoval hned po prvním díle a hned navazoval díl poslední. O to víc jsem cítil provázanost příběhu a postav i napříč časovými skoky, kterých se autor nebojí a zvládá je s přehledem.
Ze začátku jsem se trochu prokousával stránkami, ale pak se svět okolo Dessela začal představovat v plné kráse. Temní lordi se Sithu, jejich akademie, výcvik, Bratrstvo versus staré učení a postupné odhalování odkazu Staré republiky (především Revana). Jak si Bane vybere jméno a jeho cesta, i přes pár zakopnutí, začíná být jasná, krásně se představují všechny přednosti temné strany. Jako začátek trilogie velice poutavé a odhalující svět velice odlišný od Jediů i filmových Star wars.
Velice podobné jako první kniha. Není tu tak zásadní zlom, ale zase je příběh zajímavější z pohledu ubývajících nepřítel a vývoje. Z mého pohledu je "Gemina" (situace v knize, podle které se díl jmenuje) absolutně zbytečná a nepodstatná, její význam možná ukáže kniha třetí. Uvidíme. Přes to všechno je to klasická adult scifi, která se dobře čte, ale zpětně je její příběh až vtipný...