DodyF
komentáře u knih
Mýtus normálnosti
Gabor Maté
Kniha obsahuje shrnutí myšlenek mnoha jiných autorů, ke kterým však přidává autor svoje vlastní pozorování a názory. Jeho přístup mi je sympatický, protože se snaží zachovat vědecký přístup, aniž by sklouzával do "ezo" výkladu, na druhou stranu nechává otevřené dveře i spirituálnímu světu. Autor se nevyhýbá ani sebekritice, což činí pro čtenáře knihu přístupnější.
Jeden mrtvý navíc
Edith Pargeter
V tomto díle je oproti prvnímu dílu silnější vztahová linka, detektivka je jen jednou z částí příběhu. Kniha se tentokrát soustřeďuje na velké dějiny procházející městečkem a dozvíme se i o institutu soubojů v rámci výkonu tehdejšího práva.
Zázrak svaté Winifredy
Ellis Peters (p)
Moc pěkná detektivka ze středověkého prostředí.
Metro 2033
Dmitry Glukhovsky
Za mě skvělá kniha! Měla jsem obavy, že by příběh odehrávající se v metru mohl být nudný. Kniha mě však přesvědčila o opaku. Autorovi se podařilo vytvořit samostatný mikrosvět a zároveň ukázat, že se lidská povaha projeví podobným způsobem na velkém i malém prostoru. Jsem zvědavá na počítačovou hru, kniha si o tuto formu zpracování vyloženě říká.
Ó, jak ti závidím
Halina Pawlowská
Styl Haliny Pawlowské je velmi neotřelý a je snadné ho odmávnout jako laciný. Domnívám se však, že v jejích knihách je něco víc, životní moudrost a nadhled, který dává naději. Chápu, že z určitého pohledu jsou příběhy povrchní a možná i nemorální. Popisuje ale lidi, jací jsou, a hledá v tom krásu a humor. Knihy tak pro mě mají umělecký přesah a hloubku.
Kosí hnízdo
Zdeněk Drozda
Na knihu jsem narazila v rámci čtenářské výzvy a asi si mě přivolala. Příběh se odehrává kousek od nás, zejména ve Vršovicích a v parku Grébovka. Neskutečně vtipným a autentickým způsobem z pohledu dítěte líčí autor svoje dětství v rozpadlé rodině a svérázné historky okolních partají. Jde o vyprávění, ze kterého jsem se dozvěděla, jak “tehdy lidi žili. Je upřímné a uvěřitelné, zcela chybí jakýkoliv patos, cynismus nebo sebelítost. Divadelní ztvárnění, kde mimochodem hraje můj učitel z dramaťáku, jsem zatím neviděla, ale určitě může být povedené, již díky známosti herce s autorem.
Americký klub českých dam
Hana Parkánová-Whitton
Z knihy jsem se dozvěděla něco nového o osobnostech národního obrození. Po literární stránce mě kniha až tak nestrhla, trochu to šustilo papírem.
Srpny
Jakub Stanjura
Vždy mi připadá fajn, když se autor snaží vypořádat s nějakým tématem. Tady bylo zvoleno téma psychické šikany, což je v poslední době poměrně časté a myslím, že jsem na podobný motiv již narazila. Celkově to bylo dost temné, možná to nebylo myšleno úplně doslova, spíš jako takový vyhrocený případ, i když ono je možné všechno. No, pocit z toho dobrý nemám, možná by nebyl špatný na závěr záblesk naděje.
Sympatizant
Viet Thanh Nguyen
Ze začátku jsem byla nadšená, potom jsem se v knize ale trochu ztrácela. Příběh je hodně o vztazích uprostřed emigrantské komunity, politika se odehrává spíše na pozadí. Možná to bylo nedostatečným soustředěním, ne vždy jsem ale zachytila děj a motivace postav. Některé pasáže, zejména o postojích protagonisty k Americe, jsou opravdu skvěle popsané.
Člověk a jeho symboly
Carl Gustav Jung
Z objevení knihy mám velkou radost. Jde dle popisu o jedinou Jungovu knihu určenou laikům. Již dříve jsem se pokoušela číst některé jeho práce a upřímně jsem jim příliš nerozuměla. Zde je problematika popsána srozumitelným způsobem pro neodborníka. Kromě toho je kniha krásně ilustrovaná. Záběr je široký od výkladu umění po praktickou ukázku výkladu snů.
Roky
Annie Ernaux
Vůbec mi nesedl styl. Autorka stále něco vyjmenovává, je to jako číst hesla v encyklopedii nebo právní text. Chápu, ze to má ilustrovat dobu a být jakýmsi obrazem. Osobně mě to rozčilovalo.
Dumasův klub
Arturo Pérez-Reverte
Fajn kniha s několika rovinami s detektivní zápletkou. Dozvěděla se nové informace o mých oblíbených Třech mušketýrech. Rozmáchlý styl vyprávění oblíbený ve španělskojazyčné literatuře je skvělý.
Doba temna
Adéla Elbel
Knihu hodnotím kladně, je otevřená a upřímná, nebo alespoň psaná se snahou o upřímnost. Na druhou stranu jde samozřejmě o jednostranný pohled a ze strany autorky zřejmě i o jistý druh terapie.
Moje milá smrti
Veronika Hájek Hurdová
Jako většina ostatních čtenářů i já vyzdvihuji otevření tématu smrti, které je z naší současné společenské diskuze stále ještě spíše vytěsňováno vlivem dřívějších "moderních" přístupů. Koncepce knihy mi vyhovovala a ani zmiňované opakování myšlenek mi nevadilo, připadalo mi, že byly vždy vysloveny v jiném kontextu, a proto mi i jejich opakování dávalo smysl. Autorčin styl psaní je velmi lehký a vtahující, čtenář má pocit přímého rozhovoru s autorkou, jako kdyby komunikoval přímo s ní.
Skoncovat s Eddym B.
Édouard Louis (p)
Autor popisuje svoje dospívání v prostředí chudého francouzského venkova, z jehož sociální a intelektuální omezenosti se vymanil. Ve mně kniha vyvolala spíše protireakci, tedy že mi přístup autora začal vadit a nacházela jsem sympatie mnohdy spíše pro jeho rodinu. Nemohla jsem se zbavit dojmu, že autor přistupuje k líčení svého domovského prostředí z pozice svojí údajné intelektuální nadřazenosti - napsal jsem knížku, která ho má opravňovat k vyslovování někdy až směšných soudů nad jeho okolím ("Otec jedl přímo z krabičky, jako zvíře"). Celý přístup byl, ačkoliv chápu, že to měl autor těžké, ufňukaný, autor se vyžívá v líčení nechutností (např. scéna s hleny) a odmítá ocenit pozitivní stránky nebo si uvědomit, že není jediný, kdo to nemá jednoduché. Autor považuje život nižších sociálních vrstev za bezvýchodný až zbytečný, aniž by jakkoliv reflektoval, že takový může být i život mnohých lidí z intelektuálního prostředí. Ti mohou volit podobnou strategii jako autorův otec s tím rozdílem, že sociální dávky nahradí granty nebo penězi od rodičů. Ohledně schopnosti začlenění homosexuálů a jiných menšin do společnosti je otázka, které vrstvy toto obecně zvládají lépe a které jsou zkrátka jen více korektní ve vyjadřování. Přesto se domnívám, že kniha stojí za přečtení, neboť nabízí vhled do méně známého prostředí, ale i postojů autora.
Ptačí způsoby
Jennifer Ackerman
Skvělý pohled na fungování ptačího společenství, rozhodně na míle daleko od suchopárného popisu. Autorka se snaží chování ptáků skutečně pochopit a najít důvod i zdánlivě nesmyslných přístupů. Autorka je australská patriotka, nevím, zda je Austrálie tak výjimečná. Každopádně ptačí chování si mnohdy nezadá s antickým dramatem nebo psychologickým thrillerem.
Tři metry vášně
Halina Pawlowská
Klasická Halina, oddechová literatura, která není hloupá a sem tam se mihne nějaký hlubší postřeh.
Co ti svírá hrdlo
Chimamanda Ngozi Adichie
Kniha povídek, z nichž každá je něčím výjimečná. Dozvíme se hodně o poměrně vzdálené realitě hrdinů, kteří jsou v povídkách popsáni věrohodným a živoucím způsobem. Styl autorky je svižný a vtahující.
Kopyto a Mňouk v jihlavských katakombách
Miloslav Švandrlík
Přečteno v rámci výzvy, vrátila jsem se do dětství. Kniha už mě tak nebavila, jako dřív, ale stále je to veselé čtení.
Dědeček Oge: Umění sibiřského šamana
Pavlína Brzáková
Téma je nosné a osobní zkušenost autorky s prostředím slibovala hlubší vhled do myšlení a chování místních. Nakonec na mě kniha působila spíše popisně, jako jedna z mnoha, kdy ani po literární stránce nebylo dílo až tak působivé. Poselství knihy vyznívá nepřesvědčivě, zjednodušeně, jako klišé.