DodyF
komentáře u knih
Americký klub českých dam
Hana Parkánová-Whitton
Z knihy jsem se dozvěděla něco nového o osobnostech národního obrození. Po literární stránce mě kniha až tak nestrhla, trochu to šustilo papírem.
Ptačí způsoby
Jennifer Ackerman
Skvělý pohled na fungování ptačího společenství, rozhodně na míle daleko od suchopárného popisu. Autorka se snaží chování ptáků skutečně pochopit a najít důvod i zdánlivě nesmyslných přístupů. Autorka je australská patriotka, nevím, zda je Austrálie tak výjimečná. Každopádně ptačí chování si mnohdy nezadá s antickým dramatem nebo psychologickým thrillerem.
Srpny
Jakub Stanjura
Vždy mi připadá fajn, když se autor snaží vypořádat s nějakým tématem. Tady bylo zvoleno téma psychické šikany, což je v poslední době poměrně časté a myslím, že jsem na podobný motiv již narazila. Celkově to bylo dost temné, možná to nebylo myšleno úplně doslova, spíš jako takový vyhrocený případ, i když ono je možné všechno. No, pocit z toho dobrý nemám, možná by nebyl špatný na závěr záblesk naděje.
Italské boty
Henning Mankell
Zpočátku jsem myslela, ze to bude jen samá deprese bez nějakého hlubšího smyslu. Příběh se však dále rozvíjel a nakonec se v něm objevila naděje. Kniha měla i několik vtipných momentů, ale celkově na mě byla přece jen moc ponurá. Rozhovory postav byly místy občas velmi inspirativní, jen forma nebyla vždy úplně uvěřitelná.
Jak jsem vyhrál válku
Patrick Ryan
Kniha je už dnes možná trochu zastaralá, nicméně její humor mě stale bavil a komediální pohled na válku mi nevadil. Myslím, že to skvěle využívá toho, že tragédii od komedie dělí vlastně jen kousek. Z knihy jsem se dozvěděla trochu více o fungování armády.
Grimmové
Kenneth Bøgh Andersen
Kniha nabízí ukázku toho, jak si autoři představují původní verze pohádek, dnes převyprávěných pro dětského čtenáře. Vlastně si myslím, že se pohádky neupravovaly ani tak pro děti, ale spíše pro dospělé, jelikož ti mají možná z brutality světa větší strach než děti. Skutečný obsah dřívějších vyprávění si musíme minimálně částečně domýšlet a pohled nabídnutý v této knize rozhodně stojí za přečtení. Je to plné násilí, kanibalismu a surovosti, umím si představit, že takto se to vyprávělo po večerech někde u ohně. Nakonec ale vlastně možná upřednostňuji ty upravené verze “pro děti.
To by se zvěrolékaři stát nemělo
James Herriot (p)
Velmi milá kniha, vyprávění plyne úplně samo. Kladné i méně kladné charaktery postav jsou popsány krásně lidsky a s nadhledem. Z knihy čiší laskavost.
Princip stínu
Ruediger Dahlke
Z knihy mám smíšené pocity. Na jednu stranu psychologická část pojednávající o stínu je podle mě opravdu výborná a muže pomoci jak v sebepřijetí tak při budování vztahu s ostatními lidmi. Z psychosomatické části už tak nadšená nejsem. Souhlasím, že psychika má vliv na zdraví, ale jsem dost ostře proti přehnanému přisuzování zdravotních komplikací psychice. Domnívám se, že je to nebezpečné a nemocným tak přidáváme k jejich potížím ještě pocit viny. Je spoustu lidí, kteří rozhodně nežijí v souladu se sebou a ostatními a jdou zdraví jako řípy.
Mít a být
Dimitri Verhulst
Na knize rozhodně oceňuji, ze se pokouší vztáhnout se k nějakému tématu a jít na dřeň. Kniha představuje spíše takové krátké zamyšlení, obraz. Postavy ani příběh nejsou více rozvinuty. Každý si má nejspíš nad knihou sám přemýšlet, rozvíjet možné cesty a vzít si, co sám potřebuje.
Nikdykde
Neil Gaiman
Pěkná oddychová četba s anglickým humorem. Jde o dobrodružné vyprávění, kniha podle mě nemá žádný větší přesah. Je tedy skvělá jako únik bez nutnosti nad něčím moc dumat.
Kdybych vstoupil do Kauflandu, byl bych v Brně
* antologie
Sbírka se zvláštním kouzlem, ovšem někdy na můj vkus příliš melancholická a temná.
Druhé město
Michal Ajvaz
Ocitla jsem se asi na stejné vlně jako autor, protože mi kniha dávala dokonalý smysl. Domnívám se, že pokud čtenáře “nechytne po několika prvních stranách/kapitolách, nemá smysl číst dále. Někomu tento styl prostě nesedne nebo se nenachází v té správné životní fázi a potom věřím, že kniha může být neskutečná otrava. Jestli se ale na příběh druhého města člověk naladí, je to opravdu skvělý až transformující zážitek.
Nikdo není sám
Petra Soukupová
(SPOILER) Příběh ze života, líbilo se mi, že nejde do extrému, jak je někdy u podobných děl zvykem. Tedy že se zde například objeví problém šikany, ale není to popsané černobíle a neskončí to hned úplně tragicky. Rozhovory s mrtvou matkou dodávaly knize šťávu a rozhodně mi to něco připomnělo. Taky situace popsané z pohledu různých osob a generací působily věrohodně.
Králíček Sameťáček
Margery Williams
Roztomilá dětská knížečka. Hlavní myšlenkou je, že se stáváme skutečnými skrze lásku ostatních. Příběh má dobrý konec, a to je to hlavní.
Duna
Frank Herbert
Kniha mě nadchla a jsem ráda, že jsem se k ní díky výzvě dostala. Samotný příběh je určitě poutavý, ale co na knize zaujme nejvíc jsou filozofické pasáže, s mnoha odkazy na fyziku, náboženství, dějiny a další. Připadalo mi, že autor byl osvícen něčím shůry, protože není podle mě možné vědomě poskládat dohromady takto mnohovrstevný obraz, který dává dohromady smysl.
Vítěz je sám
Paulo Coelho
Nic moc. Číst se to dalo, ale bylo to černobílé a předvídatelné. Rádoby umělecké dílo, ale ve skutečnosti psané spíš na efekt bez hlubšího významu.
Tři metry vášně
Halina Pawlowská
Klasická Halina, oddechová literatura, která není hloupá a sem tam se mihne nějaký hlubší postřeh.
Proč mají ženy za socialismu lepší sex
Kristen R. Ghodsee
Oceňuji odvahu otevřít toto téma a rovněž způsob podání. Název knihy upoutává, ale může být trochu zavádějící. Autorka se zabývá kromě sexuální svobody i mnoha jinými tématy od volebního práva k důsledkům mateřství. Osobně však s autorkou v mnoha věcech nesouhlasím a myslím si, že mohou být i nebezpečné. Nelíbilo se mi např. vyzdvihovaní jeslí třeba na celý den. Je prokázáno, že pro děti není izolace od rodičů v takto rané fázi vhodná. Může to být výhodné pro matku, která díky tomu chodí do práce, ale opomíjí to potřeby dítěte. Potřeby dítěte autorka snad kromě jednoho odstavce vůbec neřeší a proto se nabízí otázka, proč by si je tedy měli lidé, kteří je chtějí prakticky okamžitě odložit, vůbec pořizovat. Rovněž se domnívám, že péče matky a otce není v rané fázi zaměnitelná. Je třeba si uvědomit, že upozadění rodiny a spoléhání na stát vede zase k jiné formě sobectví, izolace a nezodpovědnosti, viz odložíme dítě do jeslí a starého člověka do domova. Vůči mužům je kniha místy příliš nespravedlivá, jde dle mého o extrém, který předpokládá absenci morálky v případě výhody - navíc dočasné - na jedné straně. Působí to, jako by vůbec neexistovala možnost citu mezi pohlavími i bez ohledu na aktuální společenské zřízení. Za sebe jsem pro sociální práva a přizpůsobení pracovních podmínek, ale domnívám se, že rodina je vždy primární a pokud nefunguje, má nastoupit komunita nebo stát. Představa, ze stát bude rodinu prakticky úplně nahrazovat je dle mého skutečně sociální inženýrství, které není prospěšné.
Odpojený muž
Philip Zimbardo
Kniha byla jednou z prvních populárně naučných publikací, která se tématy vlivu pornografie a počítačových her na mužské chování a současnou krizí mužství zabývala. Studie se zabývá i dalšími aspekty a pohled je značně vyvážený a nehysterický. Mnohé fenomény lze vysledovat i běžným pozorováním, kniha je výstižně pojmenovává a hlouběji popisuje. Závěrečné shrnutí a návrhy řešení jsou přínosné, autoři se snaží i o pozitivní návrhy, nezůstávají pouze u kritiky.
Sympatizant
Viet Thanh Nguyen
Ze začátku jsem byla nadšená, potom jsem se v knize ale trochu ztrácela. Příběh je hodně o vztazích uprostřed emigrantské komunity, politika se odehrává spíše na pozadí. Možná to bylo nedostatečným soustředěním, ne vždy jsem ale zachytila děj a motivace postav. Některé pasáže, zejména o postojích protagonisty k Americe, jsou opravdu skvěle popsané.
