DodyF komentáře u knih
Vždy mi připadá fajn, když se autor snaží vypořádat s nějakým tématem. Tady bylo zvoleno téma psychické šikany, což je v poslední době poměrně časté a myslím, že jsem na podobný motiv již narazila. Celkově to bylo dost temné, možná to nebylo myšleno úplně doslova, spíš jako takový vyhrocený případ, i když ono je možné všechno. No, pocit z toho dobrý nemám, možná by nebyl špatný na závěr záblesk naděje.
Zpočátku jsem myslela, ze to bude jen samá deprese bez nějakého hlubšího smyslu. Příběh se však dále rozvíjel a nakonec se v něm objevila naděje. Kniha měla i několik vtipných momentů, ale celkově na mě byla přece jen moc ponurá. Rozhovory postav byly místy občas velmi inspirativní, jen forma nebyla vždy úplně uvěřitelná.
Kniha je už dnes možná trochu zastaralá, nicméně její humor mě stale bavil a komediální pohled na válku mi nevadil. Myslím, že to skvěle využívá toho, že tragédii od komedie dělí vlastně jen kousek. Z knihy jsem se dozvěděla trochu více o fungování armády.
Kniha nabízí ukázku toho, jak si autoři představují původní verze pohádek, dnes převyprávěných pro dětského čtenáře. Vlastně si myslím, že se pohádky neupravovaly ani tak pro děti, ale spíše pro dospělé, jelikož ti mají možná z brutality světa větší strach než děti. Skutečný obsah dřívějších vyprávění si musíme minimálně částečně domýšlet a pohled nabídnutý v této knize rozhodně stojí za přečtení. Je to plné násilí, kanibalismu a surovosti, umím si představit, že takto se to vyprávělo po večerech někde u ohně. Nakonec ale vlastně možná upřednostňuji ty upravené verze “pro děti.
Velmi milá kniha, vyprávění plyne úplně samo. Kladné i méně kladné charaktery postav jsou popsány krásně lidsky a s nadhledem. Z knihy čiší laskavost.
Z knihy mám smíšené pocity. Na jednu stranu psychologická část pojednávající o stínu je podle mě opravdu výborná a muže pomoci jak v sebepřijetí tak při budování vztahu s ostatními lidmi. Z psychosomatické části už tak nadšená nejsem. Souhlasím, že psychika má vliv na zdraví, ale jsem dost ostře proti přehnanému přisuzování zdravotních komplikací psychice. Domnívám se, že je to nebezpečné a nemocným tak přidáváme k jejich potížím ještě pocit viny. Je spoustu lidí, kteří rozhodně nežijí v souladu se sebou a ostatními a jdou zdraví jako řípy.
Na knize rozhodně oceňuji, ze se pokouší vztáhnout se k nějakému tématu a jít na dřeň. Kniha představuje spíše takové krátké zamyšlení, obraz. Postavy ani příběh nejsou více rozvinuty. Každý si má nejspíš nad knihou sám přemýšlet, rozvíjet možné cesty a vzít si, co sám potřebuje.
Pěkná oddychová četba s anglickým humorem. Jde o dobrodružné vyprávění, kniha podle mě nemá žádný větší přesah. Je tedy skvělá jako únik bez nutnosti nad něčím moc dumat.
Sbírka se zvláštním kouzlem, ovšem někdy na můj vkus příliš melancholická a temná.
Ocitla jsem se asi na stejné vlně jako autor, protože mi kniha dávala dokonalý smysl. Domnívám se, že pokud čtenáře “nechytne po několika prvních stranách/kapitolách, nemá smysl číst dále. Někomu tento styl prostě nesedne nebo se nenachází v té správné životní fázi a potom věřím, že kniha může být neskutečná otrava. Jestli se ale na příběh druhého města člověk naladí, je to opravdu skvělý až transformující zážitek.
(SPOILER) Příběh ze života, líbilo se mi, že nejde do extrému, jak je někdy u podobných děl zvykem. Tedy že se zde například objeví problém šikany, ale není to popsané černobíle a neskončí to hned úplně tragicky. Rozhovory s mrtvou matkou dodávaly knize šťávu a rozhodně mi to něco připomnělo. Taky situace popsané z pohledu různých osob a generací působily věrohodně.
Roztomilá dětská knížečka. Hlavní myšlenkou je, že se stáváme skutečnými skrze lásku ostatních. Příběh má dobrý konec, a to je to hlavní.
Kniha mě nadchla a jsem ráda, že jsem se k ní díky výzvě dostala. Samotný příběh je určitě poutavý, ale co na knize zaujme nejvíc jsou filozofické pasáže, s mnoha odkazy na fyziku, náboženství, dějiny a další. Připadalo mi, že autor byl osvícen něčím shůry, protože není podle mě možné vědomě poskládat dohromady takto mnohovrstevný obraz, který dává dohromady smysl.
Nic moc. Číst se to dalo, ale bylo to černobílé a předvídatelné. Rádoby umělecké dílo, ale ve skutečnosti psané spíš na efekt bez hlubšího významu.
Klasická Halina, oddechová literatura, která není hloupá a sem tam se mihne nějaký hlubší postřeh.
Oceňuji odvahu otevřít toto téma a rovněž způsob podání. Název knihy upoutává, ale může být trochu zavádějící. Autorka se zabývá kromě sexuální svobody i mnoha jinými tématy od volebního práva k důsledkům mateřství. Osobně však s autorkou v mnoha věcech nesouhlasím a myslím si, že mohou být i nebezpečné. Nelíbilo se mi např. vyzdvihovaní jeslí třeba na celý den. Je prokázáno, že pro děti není izolace od rodičů v takto rané fázi vhodná. Může to být výhodné pro matku, která díky tomu chodí do práce, ale opomíjí to potřeby dítěte. Potřeby dítěte autorka snad kromě jednoho odstavce vůbec neřeší a proto se nabízí otázka, proč by si je tedy měli lidé, kteří je chtějí prakticky okamžitě odložit, vůbec pořizovat. Rovněž se domnívám, že péče matky a otce není v rané fázi zaměnitelná. Je třeba si uvědomit, že upozadění rodiny a spoléhání na stát vede zase k jiné formě sobectví, izolace a nezodpovědnosti, viz odložíme dítě do jeslí a starého člověka do domova. Vůči mužům je kniha místy příliš nespravedlivá, jde dle mého o extrém, který předpokládá absenci morálky v případě výhody - navíc dočasné - na jedné straně. Působí to, jako by vůbec neexistovala možnost citu mezi pohlavími i bez ohledu na aktuální společenské zřízení. Za sebe jsem pro sociální práva a přizpůsobení pracovních podmínek, ale domnívám se, že rodina je vždy primární a pokud nefunguje, má nastoupit komunita nebo stát. Představa, ze stát bude rodinu prakticky úplně nahrazovat je dle mého skutečně sociální inženýrství, které není prospěšné.
Kniha byla jednou z prvních populárně naučných publikací, která se tématy vlivu pornografie a počítačových her na mužské chování a současnou krizí mužství zabývala. Studie se zabývá i dalšími aspekty a pohled je značně vyvážený a nehysterický. Mnohé fenomény lze vysledovat i běžným pozorováním, kniha je výstižně pojmenovává a hlouběji popisuje. Závěrečné shrnutí a návrhy řešení jsou přínosné, autoři se snaží i o pozitivní návrhy, nezůstávají pouze u kritiky.
Ze začátku jsem byla nadšená, potom jsem se v knize ale trochu ztrácela. Příběh je hodně o vztazích uprostřed emigrantské komunity, politika se odehrává spíše na pozadí. Možná to bylo nedostatečným soustředěním, ne vždy jsem ale zachytila děj a motivace postav. Některé pasáže, zejména o postojích protagonisty k Americe, jsou opravdu skvěle popsané.
Knihu jsem nedočetla, proto nehodnotím. Např. ale extrémní chudoba - zde je třeba vycházet ze způsobu výpočtu. Lze si přečíst jiné práce, dle kterých se extrémní chudoba naopak zvyšuje. Instituce pouze upravují způsob výpočtu, tj. snižují částku, která je potřeba k přežití, počet kalorií, které potřebuje jedinec, nepřihlíží k charakteru práce vykonávané chudými lidmi (většinou manuální, oproti práci v kanceláři - tedy větší potřeba kalorií a tedy i částky na jídlo), atd. Také nadšené recenze na přebalu knihy od lídrů současného světa jsou trochu s otazníkem, protože je pravděpodobné, že jim současný řád vyhovuje a profitují z tohoto uspořádání. Což samozřejmě samo o sobě neznamená, že by uspořádání nemohlo být skvělé.
Shrnutí zvyků doprovázejících narození a smrt a širší pohled na jejich možný význam a odraz v dnešní době.