Dominika13 komentáře u knih

Dle mého názoru této knížce něco chybí. Četla se mi dobře, pořád tam je to ALE.. Po celou dobu čtení ve mně příběh vzbuzoval pocit - "už, ať je to dopsané, protože lidé na to čekají". Nemůžu si pomoct, ale další dvě knihy od autorky se mi líbily daleko více. Avšak oceňuji upřímnost vyprávění a z fotek Mé nepálské svatby na mě dýchalo spoustu emocí.

04.01.2020

Fotografie jsou opravdu úžasné! Volně a krásně dokreslují příběh Mých nepálských lásek. Některé kratičké příběhy mě opravdu vzaly za srdce - třeba o holčičce s deštníkem.

04.01.2020

Myslím si, že pouto mezi rodičem a dítětem je natolik pevné, nakolik oba z nich chtějí pevnost podpořit. Někdy to chce čas, aby se tyto dva zdánlivě neslučitelné světy alespoň částečně spojily. Autor nám ukazuje, že když je snaha, tak se vše dá zvládnout. Kniha je čtivá a téma poutavé a pro dnešní dobu bohužel velmi aktuální. Byla jsem i na Listování, kde se tato kniha hrála a četla zároveň a hned poté jsem věděla, že tento tip k četbě zkrátka bude správný!!

09.11.2019

Prostředí vesnice, valašské nářečí, každodenní slasti a strasti, které museli lidé prožívat za 2. světové války. Jak obohacující je číst o zcela běžných věcech, které lidi těší a také trápí - touha, vzájemná pomoc, odloučení, užívání si života, samota, strach.. V současnosti možná stále více hledáme něco speciálního, a přitom stačí se zaměřit na to obyčejně krásné! Obdiv a úcta k autorovi. Kniha mě přitáhla o to více, když vím, že je psána dle skutečných událostí. Vím, že prosté děkuji občas nestačí..

09.11.2019

Úctyhodné je, co ze sebe člověk zvládne vykřesat v tak nehostinném prostředí. Klobouk dolů před silnými lidmi, kteří jsou schopni se obětovat pro druhé. Klobouk dolů před silnými ženami! Četla jsem již mnoho knih z 2. světové války, mnoho knih s tematikou koncentračních táborů, ale tato mi "dala zabrat" asi nejvíce. Věc, kterou skutečně těžko rozdýchávám, jsou pokusy na lidech, blíže na dětech. Mengele a jeho pokusy jsou protknuty touto knihou, i když detailní popis toho, co dokázal z lidí stvořit, je zde jen jeden. Výborně napsané. Tyto knihy, tyto zkušenosti druhých, mi vždy zanechají dírku v srdci, která se už nezacelí. Ale je to dobře, tyto události zkrátka nesmí být zapomenuty. Minimálně už jen pro úctu k padlým!

7 27.10.2019

Tato manga byla opravdu dobrý kup pro mě! Velmi se mi líbí myšlenka knihy. Smrtonošův zápisník ponechán ve světě lidí. Zapiš do něj jméno a dotyčnému způsobíš smrt! Opravdu mocná zbraň v rukou člověka. Příběh je pro mě napůl detektivkou s prvky fantasy/napůl soubojem geniálních mozků. Skvěle jsem se bavila. Možná malé mínus - kresby se mi více líbily v knize All You Need Is Kill, ale samozřejmě to tuto mangu nikterak nesnižuje.

1 27.10.2019

Tiché roky jsou úžasná kniha. Mornštajnová mě vždy překvapí tím, že dokáže vymyslet ještě něco nového. V dnešním světě, který je přeplněný vším a naše poháry jsou téměř naplněné, některé možná i přetékají, je to skutečně obdivuhodné. Oceňuji tematické propojení názvu a příběhu knihy. Tiché roky - nemluvení o minulosti u otce - neschopnost mluvit u dcery. Také propojení jednotlivých kapitol, jejichž propojenost nelze vidět na první pohled, ale je tam! Otec, dcera, otec, dcera, (...) otec a dcera. :-) Nechci prozradit příliš. Opravdu smekám a postrádám slova.

21 27.10.2019

Jsem velmi ráda i za takový typ knih, zajímavé počtení. Osobně sympatizuji s názory Desmonda Morrise. Nadřazování lidí nad ostatní živočišné druhy je, dle mého názoru, hloupé a při nejmenším úsměvné. Ne vše, co je jistým způsobem jedinečné, je nejlepší.. :-)

Mnoho zajímavých informací jsem se dozvěděla v prvních dvou kapitolách a částečně i v poslední. Ostatní kapitoly mi mnohdy až příliš připomínaly základní odbornou literaturu vývojové psychologie, sociologie a sociální pedagogiky pro VŠ.. Popis člověka jako zvířete byl ve své podstatě překvapivě trefný. Termíny ze zoologie originální a častokrát i vtipné!

Nebýt některých, pro mě naprosto zřejmých, informací cca ve dvou kapitolách, hodnotila bych pěti hvězdičkami. Rozhodně se chystám na čtení i zbylých Morrisových knih!!

3 14.08.2019

Opět velmi dobré čtení, byla jsem spokojená. Obzvlášť s koncem, který mě rozhodně překvapil! Nečekala jsem právě takovéto vyústění knihy. Myslím si, že se můžeme těšit i na další díly! :-)

14.08.2019

Již po třetí jsem nebyla zklamaná. Neskutečně precizní charakterizace mužských i ženských postav. Reálněji popsaný příběh napříč třemi generacemi už být nemůže. Mornštajnová je zkrátka mistr slova a myšlenky. Vzhledem k tomu, jak dokonale ovládá mateřský jazyk, a jak trefně dokáže popsat každou situaci, možná bych jí i věřila, že lidé umí létat. Zkrátka by mě přesvědčila o všem. Od Slepé mapy k Haně je sice znát pisatelský progres autorky, avšak nelze říci, že by nějaká z jejích knih byla lepší či horší.. Někteří se zřejmě s talentem pro psaní rodí.

9 12.07.2019

Ráda si přečtu knihy, které mě překvapí něčím novým. Miluji překvapení! A číst knihu, v níž hlavní postavou je dům, který ke všemu reálně existuje a navíc je skleněný.. Tomu říkám spojení nadčasovosti.

Kniha se mi skvěle četla. Plynula poklidným tempem, podobně jako plynou už poněkud méně poklidné životy osob ve vile Tugendhat. Náhlé zvraty a vášnivé chvíle jsou posléze vyrovnány nadhledem.
Osudy každého se zcela liší a zároveň jsou v mnoha aspektech naprosto stejné - radostné, smutné, překvapivé, silné, proměnlivé, nespravedlivé a přece krásné, jelikož postavy chtějí žít.
Těším se na shlédnutí filmu.

6 21.06.2019

Úžasné! Poklidné čtení se zdánlivě jednoduchými zápletkami a osudy, ze kterých se ve finále vyklube více, než by člověk očekával. Jak často soudíme ostatní na základě prvního dojmu?!

Autor v příbězích zdůrazňuje možnosti, které nám v životě přináší volba. Také mě doslova uchvátilo prostředí kavárny. Dokázala jsem si podrobně představit každý detail (přes stoly se židlemi, konvice na kávu až po jednotlivé detaily vizáží postav).
Nejvíce mě zasáhl příběh dvou sester. A samozřejmě.. JÁ MILUJI KÁVU! A moci se při ní vrátit do minulosti (popřípadě i budoucnosti) je jen třešinka na dortu! :-))

12 21.06.2019

Jak to ten Nesbo dělá, že i když jsou některá rozhodnutí či situace pro mě v daný moment naprosto iracionální, stejně mu nakonec uvěřím, z knihy mám dobrý pocit a ještě ke všemu si chci přečíst zase další? :-D
Tentokrát prostředí drog, kšeftování, manipulace a závislosti. Jakási vnitřní promluva oběti a dodatečné konstatování reality a vykreslování situace z úhlu (v podstatě mrtvého), mi připadá velmi nápaditá.
Tentokrát jsem relativně dlouho netušila, kdo je nakonec vrahem. Nesbovi jsem (bohužel/bohudík?) baštila úplně všechno i s navijákem. Teď je podezřelý tenhle - "ano, určitě je vrah!" Teď pro změnu tento - "dobře, měním názor, určitě je to ten další!!" Nesbo s námi někdy umí perfektně zacvičit. :-)
Ráda bych nahlédla do jeho hlavy. Zkrátka chci ty myšlenkové pochody zaznamenat.

8 04.06.2019

Kniha byla velmi čtivá, pravdivý příběh byl vylíčen realisticky, přímo a bez okolků. Klobouk dolů nad upřímností autorky. Popsat takto bez obalu nejen své okolí ale i sebe, to chce kuráž. Častokrát jsem se zamýšlela, zdali bych se v podobných situacích zachovala stejně či úplně jinak. Jak bych se vlastně zachovala?
Dle mého názoru je velmi obtížné věnovat lásku nejen sobě, ale i tolika dětem, které jsou od vás ještě vzdáleny na hony daleko. TO dokáže jen člověk s velkým srdcem. Samozřejmě ani ten se nechová za všech okolností správně, spravedlivě a rozumně. Myslím si, že v situacích týkajících se mezilidských vztahů to ani není možné.
Autorka mě donutila velmi intenzivně přemýšlet nad životem, což byl i účel této knihy. Sleduji ji i na jejím webu a těším se na další pokračování v knize Mé nepálské trable a Mé nepálské lásky v obrazech.

4 04.06.2019

Sophiina volba má několik vrstev a obecně by se dala rozdělit na dva příběhy. První příběh popisuje zkušenosti a zážitky Stinga (především jeho milostné zkušenosti) a popisy situací se Sophie. Druhý příběh náleží Sophie a jejím zážitkům z koncentračního tábora i běžného života. Osobně dávám přednost Sophiinému příběhu, který je opravdu velice silný! Volit mezi dětmi při vstupu do koncentračního tábora, to by nechtěla zažít žádná žena. Opravdu jedinečný příběh! Časovou linii Stinga bych mile ráda vyškrtla! :-D

7 03.05.2019

Velmi, velmi dlouhá kniha. Nejen z hlediska počtu stran, ale i velmi dlouhými a mnohdy vláčnými pasážemi. Každopádně miluji Egypt z hlediska historie, kultury, jazyka i náboženství. Z tohoto hlediska jsem velmi ráda za zkušenost s knihou.

8 03.05.2019

Syté, pravdivé, věcné, silné. Takové je psaní Lustiga a svým způsobem těchto pár slov vystihuje i tuto knihu. Neobyčejná krása Colette neúmyslně poutá zraky mužů. Těch, jejichž lásku oplácí tou svou a bohužel i těch, kterým slouží jen jako zdroj vybití či nabití? Oceňuji Lustiga jako autora i jako muže. Jeho nastavení i osobní prožitky, které vkládá do knih, jeho literaturu velkým způsobem obohacují! Film je rovněž velmi silný, avšak i velmi surový (více než kniha)!

1 03.05.2019

Úžasný příběh!! Četla jsem už mnoho knih z prostředí 2. sv. války s tematikou holocaustu a koncentračních táborů. Seznámila jsem se s příběhy těžkých prací na poli, stavění budov, spalování a odklízení mrtvol, práce v administrativě i třídění oblečení, ale příběh o tatoviererovi Laleovi byl pro mě novinkou.

Přijetí této pozice z důvodu záchrany svého života a pomoci mnohým dalším vězňům. Zprostředkovávání léků i jídla pro ostatní. Zároveň prožívání lítosti nad hyzděním těl mužů a hlavně žen. Obrovská odvaha a touha jít dál zprostředkovaná láskou k druhému. To všechno můžete v knize nalézt. A samozřejmě i mnohem více!

Častokrát jsem se přistihla, jak doslova zírám na poslední věty či slova ukončující některé kapitoly. Zatímco jejich zvuk i význam mi neustále dozníval v mysli. A přitom mi "chodil mráz po zádech".

Oceňuji i komentář autorky a doslov psaný blízkým člověkem (ať neprozrazuji příliš!). Příběh popisuje spíše pozitivnější věci, které lze i v takto negativních situacích nalézt, opravdu klobouk dolů pro odvahu takového popisu. Nastavení knihy mi lehce připomnělo Lustigovu Colette (výhody, sex, optimismus). Opravdu doporučuji! Lituji, že jsem omezena v hodnocení pouhými pěti hvězdičkami..

5 03.05.2019

V pořadí má druhá kniha od Mornštajnové a zklamaná jsem rozhodně nebyla. :-) Oproti Haně poněkud poklidnější čtení. Líčení osudů rodiny a jejich přátel v prostředí Hotýlku, který se v průběhu času téměř nemění na rozdíl od jednotlivých členů rodiny. Miluji humor autorky. I líčení strastiplných cest a negativních situací mnohdy bývá odlehčeno humornou formou.

Nevím, zdali to byl autorčin záměr, ale líčení smrti Václava, hned na první stránce knihy, mě opravdu pobavilo. V závěru knihy je jeho smrt laděna spíše melancholicky, ale smrt, jako vstupní brána do knihy, byla humorná. Děj přirozeně a nenásilně plyne. Vykreslení charakterů postav opět precizní. Samozřejmě se už nemůžu dočkat čtení dalších knih, mimo jiné i té nejnovější - Tiché roky. :-))

9 03.05.2019

Knížka čtená již v mých dětských letech. Seriálové ztvárnění Broučků pouštěné ve večerníčcích je taktéž úžasné. Takové pohádky jsou dnes ojedinělé..

3 27.04.2019