Dousabel
komentáře u knih

Tak tohle byla fakt síla. I když na takové věci příliš nevěřím, konec mi opravdu způsobil celodenní mrazení v zádech, pokaždé, co jsem si na něj vzpomněla. Supr thriller!


Perfektní! Ta kniha mě doslova uchvátila, nemohla jsem přestat číst, dokud jsem nebyla na konci. Je to zrůdné, úchylné, zvrácené, srdcervoucí, ale taky strašně fascinující. V dnešní době, která chrlí jeden thriller za druhým, je tohle fakt pekelně originální. Zahradu mám navždy vypálenou v paměti a Zahradník? Takový sympatický strýček, co sbírá motýly :D


Není to žádný nervydrásající thriller od první stránky, ale rozhodně je to čtivá kniha s poměrně napínavým koncem. Dobře vystihnutá psychologie Anniny postavy a boje s její fóbií. Jen ten merlot - na víno si po dočtení nemůžu ani vzpomenout :D


Krásná kniha, krásný příběh, spousta tajemství z minulosti a jejich postupné odhalování, některé předvídatelné, jiné mě z mrazením v zádech opravdu hodně překvapily. A především oceňuji normální závěr a ne žádný americký přeslazený zázračný konec. :) Jsem moc ráda, že se její knihy zase začaly vydávat.


Jsem nadšená. Jako vždy. O tom, že by L. Penny zakomponovala do příběhu i tu naši malinkou republičku se mi ani nesnilo :) Zatím mi to přišlo jako nejzamotanější, nejzapeklitější a hlavně nejvíc nedořešený případ:D Zůstává spoustu otazníků a jsem přesvědčená, že nakonec bude (doufám!) přeci jen vše jinak. Knize dodal vynikající atmosféru i ten hrůzyplný příběh o chlapci a Králi hor, spolu s vyřezávanými soškami, už jsem začala čekat apokalypsu :) A Róza se svými outfity opravdu pobavila! ♥


Hrůza, strašná bída, nenávist, krveprolití, vraždy jen tak ze zábavy, znásilňování skoro na každé stránce, bezpráví, bezmocnost, upalování, ponižování, všudypřítomný strach - to je jen v kostce, co se odehrává na prvních stranách a kvůli čemu jsem chtěla knihu zbaběle hodit na kouta. Nu, nakonec jsem se zatvrdila a dočetla. A četla jsem hrozně rychle, abych i já, snad, dostala svou dávku zadostiučinění a pomsty, a hlavně, abych se už mohla přestat o všechny tak strašlivě bát :)


Výborná kniha! Místy je strašně miloučká a zábavná, místy hrozně smutná a pesimistická, ale takový je život. A víte co? Já už se jí nebojím, ona ta Smrt není vůbec zlá, prostě jen dělá svou práci :)


Mám pro Jonassona opravdu slabost, proto jsem zdejšímu nízkému hodnocení moc nevěřila. Bohužel, musím dát ale za pravdu, je to o dost slabší, než stařík a na Nombeko to nedosahovalo ani omylem. Každopádně přečetla jsem, utrpení to pro mě nebylo, ale za břicho jsem se taky nepopadala, ze začátku to vtipné bylo, pak už to ztrácelo šťávu. Chtěla jsem dát 3 hvězdy, nakonec dám 4 hlavně za to téma, dělat si takovou otevřenou srandu z boha a věřících chtělo opravdu kuráž :o)


Docela mě udivuje zdejší nízké hodnocení, protože mě se to tedy velice líbilo! Napnutá jsem byla od začátku až do konce, vymyšlené i propracované mi to přišlo opravdu dobře a i autorčin styl psaní mi sedí. Možná to bylo na konci lehce kostrbaté, ale dopadlo to přesně, jak mělo a vysvětleno bylo vše poměrně zdařile. Rozhodně se nebudu bránit dalším počinům této paní autorky :)


Tak, jelikož je mi přece jen trochu bližší to dvacáté století, i když teprve začátek, než to šestnácté v první knize, líbilo se mi tohle dílko trochu víc. A myslím si, že se docela zdárně podařilo autorovi vystihnout tehdejší dobu. I když, na konci se vším tím šňupáním a herci jsem si chvilku myslela, že jsem se najednou octla v současném Hollywoodu :o) Ale na každý pád si čtyři hvězdy příběh Christmase a Ruth určitě zaslouží, už jen proto, že do posledních asi 15 stran není nic jisté:)


No, ufff. Na Osvětimské knihovnici je nejhorší to, že převážně popisuje život dětí v koncentračním táboře. Je strašné číst o vyvražďování lidí v plynových komorách, ale ještě hrůznější je číst, když do plynových komor odvádějí malé děti. Chvílemi jsem musela přestávat číst a jít to někam rozdýchat, kniha je totiž napsaná naprosto bravurně, ať chcete nebo ne, stanete se prostě součástí všech těch zvěrstev.
Jsem přesvědčená, že příběh Dity Krausové, jejích rodičů, kamarádky Margit, Fredyho Hirsche a hlavně jejích zakázaných tajných pokladů, budu v sobě nosit ještě hodně dlouho, ne-li napořád.


I když nejsem příznivcem sci-fi knih, tak Silo mě tedy totálně odrovnalo :) Výborný post-apokalyptický román, který jednou možná nebude jen příběhem, ale skutečností. Všechny hlavní hrdiny jsem si zamilovala prakticky ihned, až na Bernarda, toho bych poslala čistit jako prvního :o) Jediné, co mi při čtení působilo trochu problémy, bylo těch sto padesát pater schodů, zadýchávala jsem se a bolely mě nohy, jako bych tam s nimi chodila :))


Velice slušný thriller. Dobře se četl, zajímavá zápletka a závěrečné rozuzlení fakt překvapivé, spíš až krutě šokující. Jen série Game a MemoRandom byly o chloupek lepší a s thrillery se ztracenými dětmi se teď roztrhl pytel.


Tak především, toho, kdo tuto knihu vydal pod štítkem humor, bych nechala podstoupit psychotest. Je to opravdu nádherná kniha, ale humor se objevuje na prvních pár stranách, potom úsměv zamrzá a nakonec máte v hrudníku balvan. Ale poselství tahle kniha rozhodně obsahuje, a to, žijte si tak, jak chcete, dokud můžete. A nepromrhejte ani minutu.


Kate Morton jede stále podle stejného schématu. Sto let staré tajemství, stejně tak staří i hlavní aktéři :o). K tomu jedna sympatická mladá hrdinka, která všemu přijde na kloub a ještě si stíhá vyřešit všechny své osobní problémy. Baví mě prolínání současnosti s flashbacky do minulosti a na konci, jako vždy, běhání mrazu po zádech a vhrknutí slz do očí z toho přehnaně šťastného konce. A já jí to pořád žeru :)


Jsem ráda, že jsem do roku 2017 vstoupila s něčím tak pěkným, milým, optimistickým, romantickým, pohodovým a s dobrým koncem. Ostatně, jako všechny autorčiny knihy:) Tak budu doufat, třeba se vyplatí, jak na Nový rok, tak... :)
Moc příjemná oddechovka!


Luxus! Výborná knížka, snad u žádné jsem se tak ze srdce nezasmála! Toto se opravdu povedlo, zvlášť kapitoly o nakupování a zlomené noze! Ty mi způsobily několikaminutovou křeč v čelisti :o))) Vřele doporučuji, pokud se chcete pobavit.


Nevěřila jsem, že se jim tentokrát podaří, propojit všechny ty zdánlivě nesouvisející zločiny a přece jenom ano!:) Promyšlené to mají opravdu parádně, manželé Börjlindovi. Zase jsme se dozvěděli trochu více o životě Toma a Abbase, ale ještě toho zbývá hodně nezodpovězeno, navíc se přidává další tajuplná postava jak hrom - Luna :D Jsem zvědavá, jestli se v závěrečném díle dočkám všech odpovědí:)
Jinak ústřední příběh paráda, napnutá jsem byla jak kšandy, sice ty občasné, až něuvěřitelné náhody, jsou přece jen trochu přitažené za vlasy, ale já jim to všechno odpouštím:) Bohužel jednu hvězdu musím srazit za Olivu, která mě tentokrát dobré dvě třetiny knihy hrozně rozčilovala! :D


Krásná knížka o nepředvídatelnosti osudu, nikdy nevíme, v kterém okamžiku se nám může život, i zdánlivě nějakou bezvýznamnou maličkostí, obrátit vzhůru nohama.
Moderní pohádkou bych sice toto dílko nenazývala, až snad na Zerstor 500, ten doufám opravdu není skutečný, stal se totiž i mou noční můrou:), ale spíše jemně vyprávěný příběh o tom, jak osud svedl dohromady jednoho obyčejného člověka, který miluje knihy a svou zlatou rybku a jednu obyčejnou slečnu, která dělá toaletářku a má neskutečný životní nadhled.


Nebudu hodnotit, zda Vraní dívka je nebo není jen pro silné povahy. Každý má jiné životní hodnoty, nebylo to zrovna odpočinkové čtení ani pro mě, každopádně pro rodiče všeobecně nebo pro čtenáře s hodně velkou představivostí to musí být větší jízda:)
Jinak je to opravdu vynikající thriller, který se zabývá především psychologií postav. A to dokonale. Sama jsem se do čtení tak ponořila, že jsem chvílemi začala pochybovat o své příčetnosti (a také o příčetnosti těch dvou pantátů, co tohle napsali). A díky bohu za to, že jsem se pustila do čtení, až když mám všechny díly doma, jinak by mě na poslední stránce klepla pepka :o) Takže vzhůru do druhého dílu!
