Dousabel komentáře u knih
Tak, četlo se to dobře, o tom žádná. Ale tato kniha mě opět utvrdila, že nejsem a asi ani nikdy nebudu příznivcem young adult literatury. Ty rádoby hlubokomyslné úvahy o nesmrtelnosti brouka v 18 letech? Nemám nic proti velké lásce na první pohled, dokonce jsem ji i zažila... Ale, ta kniha navádí k tomu všeho nechat, přestat studovat, opustit rodinu, proletět tisíce kilometrů... A všichni na vás ve světě budou hodní a budou vám hrozně moc pomáhat :D Pohádka... Každopádně, ve čtenářské výzvě mi toto dílo pomohlo :)
Jedenáct... To je počet hvězd, které by se tato Kniha s velkým K zasloužila...
Právě dočteno. A napadá mě jen - fascinující, luxusní, brilantní a spoustu dalších podobných superlativů :o) Nechápu, jak to ten chlap dělá, po tolika knihách, kde bere ty nápady?? I když, ze začátku jsem se dosti vyděsila, přišlo mi, že se Jeffery dal na červenou knihovnu, ale vyvedl mě z omylu. Výborně vymyšlených několik případů, které spolu zdánlivě nesouvisí, přesně, jak to umí jen on. Ach jo, nemůžu se dočkat 13. případu s Lincolnem Rhymem!!! :o)
Tak tohle byla otázka 1 dne, výborný psychologický román. Skvěle vymyšleno, napsáno i přeloženo, krátké kapitolky, rychlé střídání děje, pomalé rozplétání příběhu po kouskách, o vině či nevině hlavní hrdinky jsem pochybovala snad až do úplného vysvětlení, opravdu nevíte, kde je pravda, co si myslet a ke komu se přiklonit :)
Toto dílko si nezaslouží být v modrých číslech!
Mám ráda knihy Kate Mortonové a moc. Ale než se dohrabu alespoň doprostřed knihy, je to trochu boj :) Ono se to čte strašně pěkně, je to hezky, mile napsané, opravdu výborně jsou tady vykresleny 20. léta, sympatické hlavní postavy, ale během čtení jsem se několikrát přistihla, že se na knihu moc nesoustředím, nebo při ní večer až moc rychle usínám. Zase na druhou stranu, to mrazení a naskakování husí kůže v závěru, kdy se pospojují všechny dílky příběhu, za to opravdu stojí. A to Kate opravdu umí! Chtěla jsem dát během čtení za 3, ale za druhou půlku a závěr 4 zaslouženě :)
Chtěla bych, aby inspektor Gamache byl přinejmenším můj strýček, chtěla bych si zajít na oběd ke Gabrimu a ubytovat se aspoň na víkend do jejich malebného hotýlku, chtěla bych si uspořádat piknik se všemi obyvateli Three Pines, chtěla bych vidět Ruth a její kachňátka na vlastní oči, chtěla bych... Přesně po tomto toužím vždy, když čtu další příběh Louise Penny, já jim to prostě závidím :D Ty vraždy jsou tak nějak vedlejší, mě se líbí právě ten poklidný život této vesničky, stále se rozvíjející a odhalující povahy obyvatel Three Pines, s každou další knihou mi přirůstají k srdci víc a víc. Ale přece jen, to bych trochu kecala :o), odkrývání vraha s Gamachovou elegancí a inteligencí je naprosto famózní, navíc, zápletka a motiv jsou vždy realistické a uvěřitelné. Ale ten Brébeuf...
Výborná! Opravdu výborná kniha! Probouzí spoustu emocí, ať už těch negativních, které převládají, tak i pozitivních. V některých částech knihy jsem byla napnutá, jak kšandy, několikrát jsem chtěla přeskočit kapitolu o Izzy, abych věděla, jak pokračuje Clara, nebo i naopak. Skvěle napsáno, cítila jsem spolu s hlavními hrdinkami tu strašnou beznaděj, bezmoc a bezpráví, až se mi srdce svíralo. Zvláště, když si člověk představí, že to není jen příběh, ale opravdu se tyto praktiky v takovýchto zařízeních běžně prováděly, a dost možná ne až v tak daleké minulosti...
Jsem ráda, že jsem do roku 2017 vstoupila s něčím tak pěkným, milým, optimistickým, romantickým, pohodovým a s dobrým koncem. Ostatně, jako všechny autorčiny knihy:) Tak budu doufat, třeba se vyplatí, jak na Nový rok, tak... :)
Moc příjemná oddechovka!
Nádherná kniha, která by si zasloužila deset hvězd! Kniha o neuvěřitelné lidské síle a touze přežít, o nadlidské síle mateřské lásky, o přátelství, i lásce, ale i o lidské sobeckosti a krutosti.
Jak autorka sama píše, o osudech pobalstkých zemích je toho napsáno opravdu málo a já jsem za tuto knihu neskonale vděčná. Hlavně už jen proto, že aspoň na malý čas si člověk uvědomí, co všechno má, co normálně bere zcela automaticky - plné břicho několikrát denně, horké topení, teplé oblečení, neskutečné možnosti a vše na dosah ruky, a hlavně těch spoustu banalit, kterým říká problémy, i když to žádné nejsou...
Ta kniha je... krasívaja...
Na toho našeho neurotického kocoura tam sedí spousta věcí :) Samozřejmě, je to psáno s velkou nadsázkou, ale každý milovník koček se u této knížečky určitě pobaví :)
Pro mě bohužel docela zklamání. Očekávala jsem podle anotace hrůzu nahánějící, pomalu hororový příběh, ale toho se mi nedostalo ani za mák. Ani kdybych to četla uprostřed lesa ve skleněném domě ☺ Četlo se to hezky, ale dobré tři čtvrtě knihy se tam vůbec nic neděje, kromě neustálého žvatlání pár nevyzrálých pseudodospěláků. Samotný závěr ve mě aspoň trochu probudil nějaké to mírné napětí, tak alespoň 3 hvězdy.
Podle mého, dokonale vystihnuté chování, myšlení a jednání člověka, který se bojí zamilovat potom, co ztratil někoho milovaného. Opravdu zdařilé pokračování Než jsem tě poznala, i když jsem z toho měla obavy, povedlo se to. Jojo je prostě mistryně pera a v současné době nemá konkurenci v tomto žánru. Netlačila na pilu, bylo to psáno citlivě, jemně, nenásilně, hrozně moc jsem Louise fandila, ať se jí to podaří! A odpouštím jí i těch cca posledních 40 stránek strašných, ale opravdu strašných klišé, jak z amerického dojáku :D :D A ten záchranář Sam... ♥♥♥
Oceňuju opravdu originální nápad! Nechala jsem se nalákat anotací a to, jak se Caroline do krku dostala ta kulka, jsem potřebovala zjistit, i kdyby se ta kniha nedala vůbec číst, což se naštěstí opravdu nestalo :) Četlo se to velmi dobře, možná můj zájem lehce opadl, když už byl vrah vlastně jasný a já chtěla dát tři hvězdy. Ale nakonec musím uznat, že vrah vlastně jasný nebyl :) a konec je přece jen trochu překvapivý a především docela diskutabilní a k zamyšlení. Těžko říct, zda se Caroline dostalo to vítězství a pocit zadostiučinění... Byl to šach, mat nebo pat?
Luxus! Výborná knížka, snad u žádné jsem se tak ze srdce nezasmála! Toto se opravdu povedlo, zvlášť kapitoly o nakupování a zlomené noze! Ty mi způsobily několikaminutovou křeč v čelisti :o))) Vřele doporučuji, pokud se chcete pobavit.
Ach jo, Britt-Marie, chvilku jsem se s Tebou teda potrápila. Ale nakonec jsi to dokázala a získala sis mě :)
Musím přiznat, že ze začátku jsem se sama sebe lekla, když jsem přemýšlela, jestli se mi ta kniha vlastně líbí, nebo nelíbí. Zvlášť, když předešlé dvě jsem si naprosto zamilovala. Ale po dočtení musím uznat, že to zase pan Backman dokázal. Je to nádherné, je to strašně milé a možná by bylo lépe na světě, kdyby byl aspoň trochu podobný Borgu!
A omlouvám se, že jsem během čtení uvažovala o slabším hodnocení... Za to, kolikrát mi přeběhl mráz po zádech a vrhkly slzy do očí, by si to tato kniha rozhodně nezasloužila...
Fascinující. To je asi to nejvýstižnější, co mě k této knize napadá. Byla jsem totálně fascinovaná. Netušila jsem, že Keplerovci dokážou být až tak krutí, (sice k Joonovi taky byli poměrně dost), ale toto byla opravdu síla. Vybrali si strašně zajímavé téma, nic s podobným příběhem jsem nikdy nečetla a svět na druhé straně vytvořili opravdu šílený a... fascinující:) Jsou to fakt mistři pera, smekám klobouk a jestli je toto první díl série, nemůžu se dočkat dalšího dílu.
A po dočtení si říkám, bože, ať je to raději ve skutečnosti to obligátní světlo na konci tunelu, než se probudit v "lázních". :o)
Pro mě neuvěřitelné překvapení a musím uznat, že snad žádná kniha se mnou ještě nedělala takové divy :) Nedá se odtrhnout, nemůžete prostě knihu odložit a normálně fungovat, dokud ji nedočtete. A po dočtení bych si nejvíce přála hned zapomenout celý děj a pustit se do ní znovu a prožívat to s Parzivalem a jeho partou celé zase znovu :)
A do toho ještě ty osmdesátky, pro které, co se týče hudby, mám opravdu slabost. A nakonec jen malé varování, během čtení jsem měla opravdu neuvěřitelnou touhu propadnout opět hraní WOW, slabší povahy zřejmě neodolají... :D A Wade, klobouk dolů za Joust, já vydržela asi půl hodiny, než jsem to vzteky odložila :o)
Prostě paráda! Tak jako vždy od Liane Moriarty. Zamilovala jsem si tento sesterský trojlístek a nejraději bych četla, dokud by Lyn, Gemma a Cat neoslavily přinejmenším devadesátku :D Po přečtení mi moc chybí a já si už jen představuju, jak žijí šťastně až do smrti. Moc povedené dílko.
Díky této knize jsem si zase uvědomila, jak neskonale jsem vděčná za svého milovaného bratra, ty sesterské vztahy jsou totiž o dost složitější... :o)
Tolik jsem se těšila na novou knihu od jedné z mých oblíbených autorek a po dočtení jsem zjistila, jak se mi po ní sakra stýskalo! Krásná kniha, krásný příběh, krásný překlad, krásný konec... Diane opravdu umí, teď jenom doufám, že nebudu muset čekat dalších sedm let na novou knihu, autorka jich napsala mnohem víc a já je chci všechny! :)
Mám pro Jonassona opravdu slabost, proto jsem zdejšímu nízkému hodnocení moc nevěřila. Bohužel, musím dát ale za pravdu, je to o dost slabší, než stařík a na Nombeko to nedosahovalo ani omylem. Každopádně přečetla jsem, utrpení to pro mě nebylo, ale za břicho jsem se taky nepopadala, ze začátku to vtipné bylo, pak už to ztrácelo šťávu. Chtěla jsem dát 3 hvězdy, nakonec dám 4 hlavně za to téma, dělat si takovou otevřenou srandu z boha a věřících chtělo opravdu kuráž :o)