drakamena
komentáře u knih
Šálek dál hřeje dlaně
Roman Szpuk
Krásná sbírka haiku. Moje nejoblíbenější byly od Jana Hofírka, měl je tak krásně hravé, humorné...
Třídní schůzky -
v synových domácích úkolech
mám plno chyb
Maigret na dovolené
Georges Simenon
Moje první kniha o Maigretovi. A musím říct, že mě zaujala. Sice trochu pomalý rozjezd, ale případ byl zajímavý. Hlavně se mi líbilo, že se jednalo o detektivku "ze staré školy", o "intelektuální cvičení" a o skládání střípků dohromady, ne o snahu šokovat čtenáře brutalitou činu. Rozhodně mě kniha zaujala natolik, že se poohlédnu po dalších knihách autora.
Padlí hrdinové
Dafydd ab Hugh
Hlavními hrdiny příběhu jsou Odo a Quark, kteří společně musí zachránit DS9 před útokem neznámým mimozemšťanů. Kniha je opravdu dobře napsaná a cizí mimozemšťané jsou opravdu nebezpeční, navíc se jedná spíše o akční příběh než o politickou hru, což jsem ocenila. Od začátku je jasné, že musí nastat nějaký reset, takže nejde o to, že k němu dojde, ale jak k němu dojde.
O princezně, která se zachránila sama
Amanda Lovelace
Zkusila jsem Rupi Kaur a teď Amandu Lovelace. A prostě ne. Rádoby hlubokomyslné rádoby básně prošpikované vulgarismy prostě nejsou můj šálek kávy. Třebaže souhlasím s poselstvím díla, forma je mi proti srsti. Moderní "blogerská" poezie jednoduše není pro mě.
Palác na jezeře Ču-An
Frédéric Lenormand
Hloupost, jinak se to nazvat nedá. Autor nemá vůbec cit pro dobové reálie - kupříkladu černá není v Číně smuteční barva, tou je bílá - a navíc dává postavám, jejich způsobu vyjadřování i chování, punc moderní doby, který se k časovému údobí, kdy se má kniha odehrávat, absolutně nehodí. Docela nechápu, že původní editor něco takového vůbec pustil do tisku.
Zpravodajská služba - Vyšší forma diplomacie
Miroslav Polreich
Velice zajímavá sonda do práce nejen českých zpravodajských služeb, napsaná rozvědčíkem a přímým účastníkem mnoha tajných jednání. Upoutal mě hlavně střízlivý pohled na po listopadu 1989 zdánlivě "nedotknutelné" osoby - Havel, Vondra, Ruml, Kocáb, Žantovský, Herman - a jejich aktivní zásahy do tvorby veřejného mínění - Rumlova až nesmyslně štvavá rusofobie - či dokonce do vojenských zásahů v zahraničí - Havel v Jugoslávii, Herman v Iráku. Zajímavé bylo rovněž upozornění na fungování BIS či na to, jak česká zpravodajská služba vynášela během našeho předsednictví EU tajná akta z Bruselu a jak posměšně se o nás američtí agenti, kterým jsme je předávali, tajně vyjadřovali. Z takové servility se mi převracel žaludek. A nesmím zapomenout na Madeleine Albrightovou. To je kapitola sama pro sebe.
Tři hvězdičky tudíž nedávám za obsah, ten byl velmi zajímavý. Vadila mi forma. Kniha působí chaoticky, nemá žádný jednotný řád, žádnou strukturu. Autor se často opakuje nebo zařazuje různé vsuvky, které s danou kapitolou souvisí pouze okrajově. Také předpokládá aspoň okrajovou znalost afér, o kterých hovoří. Škoda.
Láska k nedokonalým věcem
Haemin Sunim
Naprosto skvělá kniha, která obsahuje spoustu moudrých rad o tom, jak se vypořádat se selháním, s nenávistí ostatních lidí a prostě s životem všeobecně. Většina zní tak samozřejmě, ale teprve až když je vidíte černé na bílém, skutečně si uvědomíte jejich pravdivost. Po přečtení této knihy jsem se jednoduše cítila dobře.
Šílenosti doby korektní aneb konec MeToo (mýtů)
Patrik Nacher
Patrika Nachera mám ráda, třebaže s ním v mnoha věcech nesouhlasím a v některých případech se naše názory rozchází diametrálně, kupříkladu v umožnění snadnějšího oddlužování či osobního bankrotu nebo v názoru na prezidenta Zemana (způsob, jakým se vůči Miloši Zemanovi vymezil na konci této knihy, přičemž alibisticky připojil, že není "AntiZeman", mi vzhledem k obsahu knihy přišel dost laciný). Samotná kniha byla velmi čtivá a dobře ilustrovala někdy až bláznivé důsledky politické korektnosti, třebaže v závěru, který se týkal daní, autor trochu ztratil nit a tato část měla spíše patřit do jeho první knihy o finanční gramotnosti Čechů. Jinak ale kniha skvěle odráží můj vlastní názor na dění v současné společnosti: Zbláznil se svět nebo já?
Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le
Mark Manson
Tato kniha měla několik dobrých rad. Vyber si, za co budeš bojovat, protože většina drobností nestojí za to naštvat se kvůli nim. Abys něčeho dosáhl, musí ti jít o samotný proces, ne jenom o konečný cíl. Nejsi výjimečný, tudíž ani tvoje problémy nejsou výjimečné. Nakonec stejně všichni umřeme.
Na druhou stranu jsem měla někdy pocit, že autor omílá pořád dokola stejnou věc a zaplétá se do svých vysvětlení, jako by se jednoduše snažil nahnat stránky. Kniha se podle mého názoru dala oříznout tak na polovinu.
Relikviář
Lincoln Child
Dobrý thriller s prvky rádoby sci-fi. Preston & Child umí dokonale vykreslit postavy, takže je do nich člověk skutečně zainvestován.
Mechanický anděl
Cassandra Clare (p)
Krásný vztah Willa, Jema a Tessy. Jen Nathaniela a Jessamine by měl někdo rozšlápnout jako brouka. A Magnus Bane je vždy dokonalý.
Slečinka se zelenýma očima
Maurice Leblanc
Knihu jsem dočetla jen z nostalgické náklonnosti k Arsénu Lupinovi. Nejzajímavější postavu, Miss Bakefieldovou, hned na začátku zavraždí a nebohý čtenář je následně osedlán Aurelií, slečinkou se zelenýma očima, nudnou žábou, která se nechá všemi vláčet sem a tam. V jednu chvíli jsem si dokonce řekla, že jestli ta unylá nudle ještě jednou omdlí, tak knížka letí z okna. Co na ní Lupin viděl, mi až do konce zůstalo záhadou.
Parchant
Alexej Osadčuk
Z téhle série jsem naprosto nadšená a hltám každý nový díl, hned jak se objeví (v originále zatím šest dílů, sedmý má vyjít letos v prosinci). Protože s každou další knihou je příběh lepší a lepší. Je to "progression fantasy" ve své nejlepší podobě, protože Max si skutečně svůj vzestup zaslouží svojí inteligencí a fyzickou zdatností. Nemáte chuť s ním co chvíli zatřást, aby se vzpamatoval. Když se objeví problém, nesedí v koutku a nebrečí nad tím, jak těžký má život, ale bere to jako příležitost posunout se dál. A vždycky jde příkladem, takže není divu, že strhává a uchvacuje lidi okolo sebe.
Magie Svaté je všemocná 5
Juka Tačibana
Milé postavy, milý příběh. Je to jako zachumlat se do teploučké deky. Žádné velké napětí, žádná velká akce, spíše takové posezení s dobrými přáteli, kteří nikdy nezklamou.
Vůdcové, myslitelé, hrdinové
Walter Isaacson
Zajímavé to bylo, to jo. Jako ten nejzákladnější úvod do života a činů hrstky osobností naší doby byly tyto eseje výborné. Jenže. Protože byly napsány v průběhu mnoha let, dokonce desetiletí, informace v nich obsažené se často opakují, někdy přímo slovo od slova, jak autor "vykrádal" sám sebe. S velkým časovým odstupem to čtenář nepozná, neuvědomí si to. Když jsou takto naskládány za sebou? Je to velice očividné - a po jistém čase, když se to děje znovu a znovu (hlavně u Benjamina Franklina a Alberta Einsteina), je to i dost protivné. Škoda. Na této knize je patrné, že se autor snažil vytřískat ještě něco navíc ze své už existující práce, a to s co nejmenší námahou.
Delila Greenová má všechny na háku
Ashley Herring Blake
Byla by to fajn romance - kdyby!
Kdybych pokaždé, když jsem se do ní začetla, nedostala přes čumák nějakou zcela neopodstatněnou hláškou o patriarchátu, běloších nebo cis-gender heterácích - neopodstatněnou proto, že žádná z hrdinek nečelila naprosto žádnému útlaku kvůli svému pohlaví, rase nebo sexuální orientaci. Byla to prostě agitka pro agitku.
Kdybych měla ráda Delilu Greenovou. A já neměla. Protože mít ráda sex je jedna věc. Nepamatovat si jméno ženské, se kterou jsem se zrovna vyspala a v jejímž bytě jsem skončila, je prostě promiskuita, ať už to autorka okecává, jak chce. A "queer a naštvaná"? Kvůli čemu naštvaná? Nosit svoji permanentní nakrknutost jako odznáček mi připadá uhozené.
A kdybych měla ráda Claire. Jenže ani ta mi nesedla. Už třeba kvůli tomu, že ji kamarádky musely doprovázet pod stan, aby svému bývalému zase nehupsla do postele. Jak zoufalá musíte být, abyste opakovaně lezla do postele chlapovi, který vás i vaši dceru znovu a znovu zklamal? Jenom proto, že je fešák? Opravdu?
Asi jsem na tohle příliš "vanilla". Moje chyba ¯\_(ツ)_/¯
Instamozek
Anders Hansen
Studiemi podložená kniha o tom, jak náš neandrtálský mozek (ne)funguje v digitální době. Vysvětluje, jak mobily, internet atd. ovlivňují naše citové rozpoložení. Obsahuje rovněž rozsáhlý bibliografický rejstřík pro další případné studium. Bylo to skutečně zajímavé čtení.
Plných pět hvězdiček jsem nedala proto, že autor si opakovaně klade stejnou otázku - způsobují mobily úzkost nebo úzkostní lidé více používají mobily? - a opakovaně si na ni stejně odpovídá. Když už tato otázka vyvstala po několikáté, začalo to na mě působit dojmem úzkostného člověka, který se neustálým opakováním ujišťuje o tom, že dospěl ke správnému závěru.
Konkláve - Tajemství papežské volby
Hubert Wolf
Kniha obsahovala velkou řadu zajímavých informací, hlavně historických. Čím víc se ale blížila současnosti, tím víc do textu pronikaly autorovy postoje. Celou knihou se jako červená nit vine jisté nepřátelství vůči Janu Pavlovi II., který svými reformami znemožnil přístup badatelům do tajného archivu Vatikánu. Podobný postoj je následně cítit i vůči Benediktovi XVI., a to kvůli jeho abdikaci a kvůli jeho chování po ní.
Autor má jasnou představu o tom, "co by se mělo", což vyúsťuje v poslední kapitolu, která už je čirou fantazií a v níž se autor přenáší přibližně 40 let do budoucnosti a píše vlastní sci-fi příběh o reformách fiktivního papeže Hadriána VII. Kniha tak přechází z kritické objektivity v názorovou subjektivitu, což je škoda.
Kniha má rovněž dosti silný "německý" nádech. Autor cituje především německy píšící a názorově blízké autory, málokdy zabrousí do zahraničí a jiné nebo rovnou opačné náhledy na věc, než jsou ty jeho, zmiňuje velmi zřídka.
Mimochodem, v případě latinských názvů či proklamací je autor velmi nekonzistentní v překladu, některé překládá, jiné ne a čtenář, který latinsky neumí, tak občas dost tápe.
Milované Princezně : milostné dopisy od tvého krále
Sheri Rose Shepherd
Krásně graficky zpracovaná kniha. A souhlasím dokonce i s jejím poselstvím, vyčteným mezi řádky. Tak proč jenom jedna hvězda? Protože mi ze způsobu, jakým je napsána, naskakuje husí kůže.
Dopisy od "Pánaboha" totiž vyznívají jako dokonalý příklad groomingu, neboli psychologické manipulace za účelem následného zneužití, sexuálního či jiného. "Jsi Tatínkova holčička" a "nebudu tě k ničemu nutit" a "chápu Tvé potřeby a touhy" a "kromě mě není jiná cesta" a "jsem Tvůj Král" a "Tvé tělo je darem ode mě a Ty jsi příliš cenná na to, aby tento dar rozbalil nesprávný člověk" a "odevzdej se mně a já Ti dám poznat lásku, kterou hledáš" a "vidím Tě, když Tě nikdo jiný nevidí" a pořád dokola "moje Princezno, moje Princezno, moje Princezno" a "Tvůj Král".
Tohle je klasická manipulace jako vystřižená z příručky guru nějakého kultu. A to říkám jako věrná katolička. A skutečnost, že si to málokdo uvědomuje, je popravdě dost děsivá.
Magie Svaté je všemocná 1
Juka Tačibana
Tak trochu "Mary Sue", tak trochu leveling ve stylu RPG. Ale hlavně roztomilé postavy.
Legrační je, že na Kindlu zrovna čtu mangu se skoro totožným námětem, jenom je BL, "The Other World's Books Depend on the Bean Counter", ve které s sebou vyvolávání Svaté strhne i přepracovaného účetního, který se v novém světě rázně ujme účetnictví královské pokladny k naprosté konsternaci těch, kdo z ní vysávali peníze.
