drakamena komentáře u knih

Zajímavá detektivka, hlavně mě však zaujal styl. Skoro celou knihu jsem se culila, protože je napsaná naprosto skvělým humorným stylem. Ne že bych se přímo řehtala jako kůň, ale pokaždé, když jsem ji zaklapla, jsem se usmívala. Navíc měla skvělý překlad do češtiny. "Čvachtací terapie" mě dostala!

3 02.02.2023

Poslouchala jsem jako audioknihu, načtenou Jiřím Štědroňem, a jsem za to vděčná. V audio verzi naše krásná stará čeština opravdu vyzněla. Kdybych si knihu pouze četla, myslím, že bych z ní takový požitek ani zdaleka neměla.

Z celé knihy mě nejvíce zasáhl příběh Špíny. Skutečně měl životní smůlu naprosto ve všem. Bylo mi ho neuvěřitelně, hrozně moc líto, a upřímně přiznávám, že jsem si nad ním pobrečela. Byla to tak strašně moc smutná postava.

1 02.02.2023

Několik zajímavých citátů, ale jinak prostě vulgarity, což také odráží anglický název sbírky. Velké zklamání. Myslela jsem si, že půjde o něco chytrého a zajímavého, na čem autor trochu zapracoval. Tohle dáte dohromady během půl hodiny s pomocí Googlu a trochu inteligenčně jednodušších známých u piva.

1 02.02.2023

Kresba hezká, ale samotné příběhy dost plytké. Nejvíce se mi líbil ten o knězi a skřetech. Jinak nic moc.

1 02.02.2023

Není to špatné, ale myslím si, že tomuhle příběhu by víc vyhovovalo románové zpracování, které by detailněji popsalo totalitní svět, ve kterém se děj odehrává. Ačkoli na konci dílu nebylo prakticky nic vyřešeno, nejsem si jistá, jestli budu v sérii pokračovat, kromě nejstaršího vymahače mě totiž žádná z postav nezaujala natolik, že bych chtěla nezbytně nutně vědět, jak příběh dopadne.

1 02.02.2023

Maigret a sobotní návštěvník: Tak trochu jiná detektivka. Nejsem si jistá, jestli jsem někdy četla nějakou s podobným námětem. Zajímavá, ale taky dost smutná. Maigret asi vskutku udělal všechno, co mohl.

Maigret a případ dobrých lidí: Kniha se mi líbila a uvažovala jsem, že bych jí dala i víc hvězdiček. Ovšem jen do chvíle, než Maigret začal přešlapovat a otálet s pořádným výslechem rodiny oběti jenom proto, že to byli "slušní lidé". Proč? Lhali mu a on to věděl. Kdyby to nebyli "slušní lidé", měl by stejné ohledy? Přiznávám, že tohle mě opravdu podráždilo. Lidé, kteří lžou při vyšetřování, i když byla zabita jejich milovaná osoba, si žádné ohledy nezaslouží, a to bez ohledu na jejich "slušnost".

1 23.01.2023

Nebylo to špatné, ale pro mě to nebude. Druh humoru v tomto příběhu mi moc nesedí. To už není komedie ale spíše parodie. Někdy je míň přece jenom víc...

2 23.01.2023

Chvíli mi trvalo, než jsem se do audioknihy zaposlouchala, jakmile jsem však začala obyvatele Ballybucklebo blíže poznávat, zamilovala jsem si je. Moc hezká knížka s nostalgickým nádechem, která se nevyhýbá zmínkám o temnějších stránkách Irska, společenských, politických i náboženských. Mojí nejoblíbenější kapitolou byla asi ta o slavnostním průvodu. Moc jsem se nasmála.

10 23.01.2023

Krásná knížka, zároveň ale velice smutná a plná nostalgie, lítosti a nekonečných "co kdyby" a "jen kdyby". Zpočátku mi chvíli trvalo, než jsem si zvykla na autorčin styl, pak jsem ho ale vzhledem k obsahu dokázala ocenit. Bohužel se kniha také hemží překlepy, které právě kvůli zvláštnosti stylu působí dost rušivě. Škoda. Dílo si zasloužilo lepší redakci.

2 23.01.2023

Na můj vkus trochu moc Ježíše. Kapitoly, které byly o spokojenosti jako takové nebo o náboženství a Bohu všeobecně, byly zajímavé, ale jak říkám, někdy až trochu moc Ježíše. Chápu, že Bůh a Ježíš jsou neoddělitelně spjati, ale tohle bylo až trochu moc... moc.

1 23.01.2023

Poslední cantilena se mi líbila víc než Tajemství Tudorovců. V Poslední cantileně byla identita pachatele kupodivu velmi nasnadě, když se nad tím člověk zpětně zamyslel. Tajemství Tudorovců ale bylo příliš zdlouhavé a překombinované, až jsem se nakonec začala trochu ztrácet v tom, o co komu vlastně jde.

3 23.01.2023

Zkratkovité chování hlavní hrdinky a její neustálé "musím odejít - ne, nemůžu - musím - nemůžu" mi postupem času začalo jít na nervy, to jak si pořád v duchu opakovala, jak by se měla řídit pravidly, ale prostě nemůže, nejde to atd. atd. atd. Pořád dokola jako na kolovrátku. Atmosféra hezká a líbilo se mi, že jsme se dozvěděli pravdu o Ameliině původu, ale moje potřeba pořádně s Amelií zatřást, až to bude chrastit, můj požitek z knihy poněkud otupovala.

3 23.01.2023

Celkem zajímavý svět. A také celkem zajímavý příběh. Nemůžu ale tvrdit, že by mě uchvátil. Takový průměr. Vlastním ještě jeden díl, po jeho přečtení se rozhodnu, jestli budu v této sérii pokračovat.

2 23.01.2023

Nebylo to špatné, i když trochu zdlouhavé. Jakmile se ukázalo, po čem vlastně lupiči v trezoru šli, celé vyšetřování se začalo vléct. Navíc mě nebavil Boschův vztah s Eleanor. Naopak mě bavilo, jak to natřel Laurelovi a Hardymu z interního, to bylo skvělé. Takže takový průměr. Něco dobré, něco méně dobré až špatné. Rozhodně se ale podívám po dalším díle.

4 23.01.2023

Moje první kniha od této autorky a rozhodně sáhnu po další. Styl se mi velice líbil a kupříkladu popis smrti Václava III. mě upřímně málem dohnal k slzám. Za mě rozhodně palec nahoru.

5 30.12.2022

Povídání o Bohu a o Vánocích a o jejich vzájemném vztahu. Pěkné úvahy, ale nic, co by ve mně skutečně zapustilo kořeny. Bylo to takové, jedním uchem dovnitř, druhým uchem ven.

1 30.12.2022

Opět skvělá detektivka. Líbilo se mi, jak se prolnuly události z tažení v Bavorsku s těmi později na Lichnici. A pak samozřejmě taky medvědi! Popichování mezi Oldřichem a Otou mě moc pobavilo.

6 30.12.2022

Tato kniha vyžadovala vskutku zevrubné znalosti Drákuly. A tím nemyslím jenom hlavní obrysy příběhu, nýbrž povědomí i o těch nejpodružnějších postavách a jejich osudu ve Stokerově knize. A jelikož já takovými znalostmi neoplývala, měla jsem pocit, jako by mě někdo hodil rovnou doprostřed rozjetého příběhu, ve kterém všichni vědí, o co jde, jenom já tápu. Důsledkem bylo, že ačkoli nebyla kniha vůbec špatně napsaná, připadala mi spíše jako rozbor Drákuly, než jako samostatný příběh.

1 30.12.2022

První povídka, Otrávený pohár, se mi líbila víc než ta druhá, Smrt mučednice. Asi proto, že v té první nevystupovali Petr a Rozárka, trochu mě totiž nudí jejich neustále dohadování. Podobná pošťuchování ráda, musí ale být duchaplná, kdežto tady Rozárka působí tak trochu jako ufňukaná harpyje. Otrávený pohár, kde Jiří Adam z Dobronína vyšetřuje se svým starým přítelem ze studií, mi tudíž připadal zábavnější.

1 04.12.2022

Skvělá kniha. Lehce humorně laděný příběh o průzkumu prvního mimozemského plavidla, na které lidé ve vesmíru narazí. Všechny postavy na Endeavoru mi byly velice sympatické, nikdo z nich neměl žádnou skrytou agendu, nesnažil se podkopat ostatní - téma, které nesnáším! - všichni pracovali na stejné věci a se stejným cílem a s obrovským nadšením. Kniha ve mně zanechala opravdu dobrý pocit.

17 04.12.2022