drbohlav
komentáře u knih

taková nestydatá pohádka pro dospělé. ale co si budeme povídat, i ti dospělí tu pohádku občas potřebují. knihu jsem měla doma dlouho a prolistovanou. až teď jsem se nějak dokopala k tomu ji přečíst poctivě stránku po stránce. ano, vytáčely mě tam okousané rty, šedé oči, věčné trhání balíčku:) ale jedná se jednoduchou literaturu a jako taková by měla být tak hodnocena. nemůžu říct, že jsem knize úplně propadla, nedělalo mi problém ji na pár hodin zavřít, ale četla jsem daleko horší. ano, knihu předchází velká mediální kampaň, která určitě pomohla k velkému prodeji. jenomže na tom to celé nevisí. už bylo spoustu knih, kterým nakladatelství dopřálo reklamu (teď mě napadá akorát MF a jejich "fenomén") a přesto to nestačilo, takže na této knize něco MUSÍ být. jinak by polovina žen na tomto světě byla blbá. souhlasím s jedním z komentářům, že i taková literatura je potřeba. možná právě kvůli své jednoduchosti.


mě celkem kniha překvapila. po těch ovacích a vzdeších jsem čekala takovou tu slátaninu sejdeme se - rozejdeme a desetkrát to zopakujeme. no... ono to tak ve finále bylo, ale četlo se to slušně. první polovinu, kde byl Travis ještě hrdým zastáncem opačného pohlaví, mě bavila. u té druhé, kdy se z něho stalo bahno pod troskama (i ta troska má víc sebeúcty), jsem celkem úpěla. oba hl. hrdinové by jednoznačně potřebovali navštívit psychologa a možná rovnou víc, neb jeden by si s nimi rady nevěděl. na stejnou školu bych s nima chodit teda nechtěla. a zhruba tak od poslední třetiny jsem toužila po další vedlejší postavě, která by se odněkud vynořila a hl. hrdince by dala pěstí. chápu, že spisovatelka musela o něčem psát, ale proč ji musela vykreslit jako takovou blbku, která chlapovi záměrně ubližuje a omlouvá to tím, že je to pro jeho dobro? ovšem Travisovo přehnané chování taky bylo šílený. nejsympatičtější postavou byl pro mě jednoznačně Shepley. alespoň z něho občas vypadlo něco rozumného. jinak jsem knihu přečetla celkem rychle a vyjme několika "útrpných chvil" se mi líbila.


do poloviny jsem byla spokojená. pak nastoupilo plno protichůdných pocitů hl. hrdinky a hlavně její odporující chování. to mě fakt štvalo. opravdu bych chtěla vidět chlapa, který by něco takového vydržel. tyhle knihy začínají být dost sci-fi


kdyby se autorka zbytečně chvílema tak nezasekávala, nerozepisovala a neopakovala, tak by tahle kniha byla mou nejoblíbenější erotickou sérií. nápad je rozhodně lepší, než u spousty jiných, tolik opěvovaných. má to šmrnc a kromě těch erotických scén je tam alespoň nějaké nebezpečí


no spíš je to tak 3,5. Jenomže už jsem dala 4* horším. Co se týče sexu, tak kniha byla celkem fádní. Nic převratného. Žádný hrdina, který by mě okouzlil, se také nekonal. Když už to začalo být nějak vzrušující, autorka to utla (Pierre, Jesse:). Ale bylo to zase trochu jinak pojaté. Takové jednoduché čtení.


mně se kniha četla od začátku dobře. v tom jsem problém neviděla. vadilo mi, že autorka se snažila fantazírovat natolik, že občas fantazie přecházela v blábol. všeho moc škodí. a neustále jsem měla pocit deja vu. chvíli mi připadalo, že je tam nádech Vampýrské akademie, pak zase Harryho Pottera. Nicméně, čím víc děj postupoval, tím míň mi tyhle nedostatky vadily, až jsem je hodila úplně za hlavu. Ono v dnešní době být originální je prakticky nemožné. Uvidíme, co z toho bude. Knih, u kterých je poznámka, že se jedná o dalšího Harryho Pottera, je mraky (kam zmizela Oksa?). Stejně tak se filmuje každý druhý. Další díl si určitě přečtu. Jak jsme četla, autorka jich chystá rovnou několik. Jen, aby se to nezvrtlo v další Školu noci. A doufám, že Strážce nebude Adonis. To by bylo na mně už moc. Jinak rozhodně stojí za přečtení, i když to není kniha pro velké romantiky:)))


knize se rozhodně nedá upříst čtivost, což by stálo za 5 hvězd. je těžké ji zavřít. jenomže po přečtení jsem zjistila, že to bylo vlastně o ničem. další díl si rozhodně přečtu, ale zjišťuji, že tento žánr je tak trochu odfláknutý. až boom s erotickými romány pomine, nevím o čem spisovatelky budou psát. Kdyby se vyškrtaly erotické scény, tak by nic nezbylo. ale tato kniha byla rozhodně z těch lepších.


nějaké pasáže jsou opravdu moc natažené, kdyby nebyly, dala bych 5. hl. hrdinka byla celkem fajn, až na to, že ve druhé polovině skoro každou druhou stranu brečela. jinak to byla sympatická osůbka.


tak jsem taková rozpačitá. ne, že by se mi kniha vyloženě nelíbila. četla se celkem dobře. trochu mě rozladila nápadná podobnost se seriálem Stargate Atlantis. ale konec to všechno smazal. i když bych se představila šťastnější zakončení, přesto to bylo neočekávané a zvrátilo to můj náhled na příběh. asi by bodlo pokračovaní, protože...takhle ji tam přece nemůže nechat?


Nebyla to špatná kniha, ale mám jisté výhrady. Trochu mě zklamal začátek, kdy mnich skákal ze skály asi 10 kapitol. Být tam, tak jsem ho snad strčila sama:) Jinak příběh celkem ubíhal, měl spád a nutil mě obracet stránky. Konec trochu zklamal, přeci jenom je to knihapro dospělé. Čekala jsem něco víc pravděpodobnějšího. Nebudu prozrazovat, nedělá se to:) Kniha rozhodně stojí za přečtení.


je to jedna z těch knih, která se musí přečíst celá, aby zanechala ten správný dojem. Zatímco začátek se táhl, nakonci jsem s knížkou s lítostí loučila. Griet nastoupí jako služebná v rodině známého malíře. Ač je to velice tichá, pracovitá dívka, která se snaží udržet své zaměstnání, samota a zájem o zaměstnavatelovu tvorbu ji sblíží se zaměstnavatelem samotným. Nejedná se vztah založený na fyzické přitažlivosti, ale spíš je to podobnost chrakterů a vnímání okolního světa, co oba hrdiny spojuje. Film byl právě zkrácen o konec, který příběhu dodává onu nezapomenutelnou dramatičnost


tak teda. to, že kniha bude čtivá, tak s tím člověk u Rollinse jednoduše počítá. Sigma taky super. Akorát mi tam prostě vadí Seichan. Já si k tý ženský prostě vztah nevytvořím. A hvězda dolů za konec. Tohle jsem nečekala. Ty dva mi neměl brát.


první polovina byla slabší. jenomže jak už to u takových knih bývá, konec mě donutil zapomenout na první stránky. je to krásný příběh a hlavně aktuální. Willa jsem si samozřejmě oblíbila, ale i Lou mi byla sympatická. V knize se objevuje mnoho náhledů na daný problém, jakoby ho autorka zkoumala ze všech stran. je těžké soudit něčí rozhodnutí, pokud se nenacházíme na jeho místě a v jeho kůži. bohužel protesty ostatních jsou pochopitelné. je to začarovaný kruh. stále nejsem schopná pochopit, proč je pro svět, který se pyšní svou demokracií, tak těžké přijmout touhu odejít důstojně. tohle rozhodnutí není na společnosti, ale na jednotlivcích, ať se nám to líbí nebo ne. dle mého úsudku "Než jsem tě poznala" je skvělá kniha.


téhle knize jsem se dlouho vyhýbala, ale nakonec mi to nedalo. udělala jsem hroznou věc a knihu si nejprve tramtarará:), což nedělám. no, už ji mám v knihovničce, což asi mluví za vše. Sice pravda o rakovině je o dost krutější a stejně tak pocity, které nemocní prožívají. takový ten vnitřní boj mi tam chyběl. ale kniha je určená hlavně teenagerům, takže je to pochopitelné. jen by mě zajímalo, kdo z těch "dojatých" lidí by si opravdu v metru sedl k člověku s oteklým obličejem a vypadanými vlasy nebo s parukou. v reálu to vypadá jinak, než na papíře. a také doufám, že se nám teď nevyrojí romány s rakovinou, jako tomu bylo s upíry


tohle bylo už o něco lepší, hlavně díky konci. jako člověk, který si v dopívání prošel něčím podobným ale musím s příběhem nesouhlasit. autor se zase tak nezabýval leukémií, jak slibuje anotace, spíš nemoc i všechny pocity okolo jen načrtl. z tohoto pohledu pro mě zůstala kniha emočně hluchá. hlavní hrdina spíš zažívá jisté "dobrodružství". objevují se tam sice pocity, s kterými jsem souhlasila, ale takhle se k nim člověk nedostane. například Leo se rozhodl nenávidět, protože to je dobrý ochranný mechanismus. jenomže vy si ty pocity nevolíte, pohltí vás samy. samozřejmě se v průběhu měsíců mění, ale ne tak, jak to autor popsal. tahle nemoc je hodně aktuální a proto mě vždy rozladí, když o ní píší lidé, kteří s ní nemají vlastní zkušenost. autor sice možná odrecitoval pár dobrých úvah, ale nevložil do nich cit. alespoň já ho tam nenašla. popravdě mi ani nesedl styl psaní. na začátku je Leo klasický puberťák. s tím jsem souhlasila (ovšem v prvních kapitolách se nachází tolik odkazů na americké filmy a různá srovnání, že jsem z toho až úpěla. ta snaha psát vtipně byla až moc násilná. to samé platí o zbytku. Bylo jasné, že se Leo změní. Ale z puberťáka na věhlasného filozofa? možná tam byly krásné myšlenky, jenomže autor opět knihu doslova přesytil různými přirovnáními a úvahami, že jsem je ke konci už přeskakovala. ztratily se v tom množství. ale věřím, že někomu to naopak bude vyhovovat. já sama bych dala přednost větší pozornosti příběhu.


vlastně jsem jednu knihu četla 3x:) dala jsem to, ale další díl už bych nezvládla. nějak nejsem nadšenec pro americké charaktery. slečnu bych nejraději prohodila oknem. pardon, ale v hodně chvílích to byla ale fakt krá..


150-ti stránkový happyend byl už na mě moc. kdyby kniha měla o 50 str méně, nebylo by co řešit. ale i tak jsem si hezky početla a budu se těšit i na pokračování


tady se Rollin příliš rozepsal...letadýlko letělo několik kapitol, málem jsem odletěla s ním:) To mě trochu zklamalo. Jinak prostě Rollins


podle mě nejlepší a hlavně nadčasová hra od Shakespeara


nedoporučuji číst v MHD. Vystupovala jsem až na konečné:)
