druzickaster
komentáře u knih
Zavíráme!
Joseph Heller
Je dobře, že tato kniha vznikla. Jednak jsem si rád četl o dalších osudech oblíbených hrdinů z Hlavy XXII, kde autor laskavě a s nadhledem popisoval jejich radosti i strasti. Popisy některých konkrétních situací z pohledu jednotlivých postav jsou o to zábavnější a zajímavé. Pokud jste někdy přičichli ke státní srpávě (za mně spíš dojnice "státní kráva") nepřekvapí vás ani další pasáže knihy u kterých jsem se o to víc bavil.
Takže já můžu knihu jen doporučit!
Metro 2033
Dmitry Glukhovsky
Postapo žánr mám rád. Geniální nápad s metrem. Kniha se dá číst jen s plánkem metra, bez toho se člověk ztratí poměrně rychle. Tady je asi nejlepší nadšenecká online mapa metra co jsem našel http://i.imgur.com/YWPKxle.png
Co se týká hlavního hrdiny, měl jsem problém se s ním ztotožnit a místy mi lezl celkem dost na nervy, možná se měl autor držet původního plánu o kterém jsem se dočetl v doslovu. (Proto taky ta jedna hvězda dolů) Každpádně popis prostředí i další postavy v knize už byly v pohodě. Uvidíme co Metro 2034.
Dědictví po panu Šafránkovi
Jaroslav Hašek
Opět výborný mistr Hašek. Jeho humor můžu, u některých povídek jsem se chechtal jako hrom. No nic jdu teda na toho Fialového hroma :)
Hlava XXII
Joseph Heller
Naprosto geniální kniha. Úplně mi nesedí porovnání se Švejkem, spíš mi dílo připomíná MASH, ale v pohodě. Kniha je plná absurdit a střetů s takovými blbci, že to ani není možné, ale i o tom je bohužel život. Postupné odhalování charakterů některých postav je neotřelé a místy bych řekl, že i děsivé. No nic, jdu se začíst do volného pokračování této knihy: Závíráme.
Knihu by si měl přečíst každý dospělý a mohu ji jen vřele doporučit.
Syn celerového krále
Ota Pavel
Přiznám se bez mučení, žejsem knihu koupil kvůli názvu. Syn celerového krále, to musí být něco zajímavého. A ano, bylo. Ota Pavel velmi laskavým a lidským způsobem popsal osudy sportovců kteří se nadřeli v životě mnohem více, než jejich úspěšnější kolegové a stejně na mety nejvyšší nedosáhli. Nědo má holt kousek toho pokakaného štěstíčka a někdo si v životě musí zasloužit i tu kůrku chleba. Je dobře, že se píše i o těch dříčích, kteří na konci neměli tu sladkou třešínku na doru, ale zase když vidím některé dnešní sportovce, tak si říkám, možná dobře, tito lidé sport dělali pro lásku, pro radost, pro to co jim sport dal a ne pro prachy a jiné odměny.
Terezín, tři roky v předpeklí
Carlo Ross
Je dobré vědět jak fungovalo Terezínské gheto za války a v tomto ohleda je kniha bezvadná. Osobně mi nesedí styl jakým je kniha napsaná. Nevím jestli je to překladem, nebo čím, ale připadal jsme si jako by kniha byla spíš pro děti, než pro dospělé. Proto ta jedna * dolů.
Bratři černé planety
Ludvík Souček
Prima odpočinková jednohubka na dnešní odpoledne. Knihy pana Součka můžu, takže jsem rád i za tuto povídkovou.
Osvětimská knihovnice
Antonio G. Iturbe
Již z názvu nelze očekávat nic dobrého, nic pozitivního. Tím nehodnotím kvalitu knihy, ale děs a hrůzu prožitého. Pro toho kdo četl Utekl jsem z Osvětimi je kniha rozšíření a upřesnění informací o kousku lidštějšího tzv. Rodinného tábora, který skončil špatně jako vše v Osvětimi a dalších koncentrácích.
Smrt si říká Engelchen
Ladislav Mňačko
Silný a sugestivní příběh ze života partyzánů okolo Vsetína a Zlína na konci druhé světové války. Ne vše je jen černé a bílé a smrt číhá na každém kroku, nejen dílem zrádců a zaprodanců.
Knihu jsem přečetl jedním dechem a mohu jen doporučit.
Dobrodružný život milovníka starých tisků
Dorothy Lucy Sayers
Výborné povídky s detektivní zápletkou. Žádná krev, brutalita čisté logické problémy. Oddechová četba, která mi udělala radost.
Vypravěčka
Jodi Picoult
Kniha je psaná tak realisticky, že jsme měl problém rozeznat, zda se příběh opravdu stal, nebo je to jen fikce. Výborně napsáno a různé pohledy osob děj zajímavě oživovaly. No a než jsem se nadál byl konec.
Můžu jen doporučit!
Lovci hlav
Jo Nesbø
Druhá kniha od Nesboa a ano, opět jsem se bavil. Osobně bych se držel krapátko při zemi, a vyměnil gel za knoflík či něco jiného přízemnějšího, ale tak proč ne. Líbilo se mi, že to není klasický model detektivky a děj se pomalu roztáčel až se rozjel na plné obrátky.
Mohu jen doporučit.
Poplach v Kovářské uličce
Václav Řezáč (p)
Tato kniha je stará jako já :) Když jsem byl předškolák, četla mi ji babička, musela mi ji číst mockrát a tak to na mně nějak přišlo a musel jsem ji přečíst znovu, bohužel už sám. Člověk sem tam potřebuje takový ten "pravý kladný" příběh s dobrým koncem.
Pravý výlet pana Broučka do Měsíce
Svatopluk Čech
Musím uznat, že v pokračování mi byl pan Brouček ne zcela sympatickým, zde jsme s ním víc než souhlasil. Je mi jedno jak a kdy se kdo stravuje, ale je potřeba i alternativ pro ostatní lidi. Pomlouváni za zády nesnáším o to více, takže ano pane Broučku v této vaši podruži jsem s vámi ve všem zajedno.
Bylo to zábavné, doporučuji.
Sekyra
Ludvík Vaculík
Krásné, člověk čím je starší, tím se v tomto příběhu tak nějak vidí, nalézá svá podobenství a třeba i poučení. Z počátku jsem si říkal, že z tolika dílků skládanky servírovaných v různém sledu a barvách se celý příběh poskládat nedá, omyl. Pan Vaculík to dokázal, nenásilně, nevtíravě, někdy humorně, někdy sakra vážně, ale dílo jako celke funguje naprosto dokonale.
Mohu jen doporučit.
Jakub fatalista a jeho pán
Denis Diderot
Když jsem viděl v antikvariátu tuto útlou knížku, vzpomněl jsem si, že jsem o ní slyšel bratru před čtyřiadvacetiléty. Ihned jsem se rozhodl si knihu koupit. Teď už vím, "že to tak muselo být, protože to bylo psáno tam nahoře."
Musím uznat, že příběh Jakuba a jeho pána mě chytl za srdce a už nepustil. Jejich vztah to je ona čistá demokracie, ne to co se nám snaží vnutit naši mocipáni a Diderot má můj neskonalý obdiv za svou odvahu a nadčasovost zveřejnit myšleky tohoto díla. Také se mi líbí se jeho promlouvy na čtenáře. Jak zatahuje čtenáře do děje, diskutuje s ním, plísní mu, prostě a jednoduše to se čtenářem umí.
Za sebe mohu jen doporučit.
Bagr: Příběh mutanta
Martin Koláček
Důstojné pokračování Grunt RX-10. O vtipy není nouze. Hlavní zápletka mohla být trošku zápletkovitější, ale i tak mě kniha bavila.
Kolymské povídky (sebrané spisy I.)
Varlam Šalamov
První z šesti sbírek povídek z prostředí GULAGu. Střípky života mukla, jeho strasti, bolesti, starosti. Ne radosti tam nehledejte, težko hledat něco co není. Život ze dne na den, bez perspektivy, v bolesti a hladu. Tak nějak se dá poskládat život z oněch zmiňovaných střípků tehdejších politických trestanců. Povídky zajímavě doplňují trilogii Souostroví Gulag od Solženicyna. No je čas sehnat další pokračování povídek a to Levý břeh.
Grunt RX-10
Martin Koláček
Grunt RX-10 je krapet jiná kniha, než je u nás zvykem, to jí ovšem neubírá na atraktivnosti. Musím přiznat, že jsem se chechtal jako blázen. Hlavní hrdinové Grunt a Grunt a Grunt mi přirostli k srdci a rád jsem sledoval jejich bláznivou jízdu. Jdu se mrknout na volné pokračování :)
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století
Svatopluk Čech
Takový malý rest z mládí. Kdysi jsem knihu začal číst, ale "staročeština" mi tehdy nesedla a nešlo to. Nyní, jako již starší člověk jsem se staročeštinou problém neměl a knihu jsem přečetl za pár večerů.
Příběh je poutavý a jsem rád, že jsem si ho nechal až na pozdější dobu. Člověk osudy páně Broučka tak nějak lépe pochopí. Nevím čím to je, že se autor celkem přesně strefil do naší české nátury už v době 19st., když dnes máme Matějů Broučků dvanáct do tuctu. Asi je v nás ono broučkovství zakořeněno velmi hluboko.
Knihu můžu jen doporučit.