dzejkbeltygros
komentáře u knih

Příjemná oddechovka po prvních třech dílech. Doporučuji číst kolem Vánoc, pokud vám to vyjde. Je to psáno z více pohledů - Feyre, Rhys, Cassian, Morrigan. Což sérii zase trochu oživilo. Jsem zvědavá, co se bude dít dál, tak se vrhám rovnou na čtvrtý díl.


Vánoční atmosféra je super. Nápad na příběh celkem zajímavý, ale to provedení... Pořád jsem čekala, co se bude dít a nic. Popis postav žádný, napětí jsem nikde taky nenašla. Rozhovory mezi postavami téměř všechny o ničem, a často mi přišly nedokončené a krkolomné. Ale určitě to bude fajn pro mladší holky, protože to není náročné čtení a nejsou tam žádné intimnosti.


Kde bych začala? Tak třeba tím negativním, že překlad byl hrozný, aspoň doufám, že originál je lepší, protože některé věty postrádaly smysl. Na jedné stránce byly kalhoty dole, na druhé se teprve sundávaly...
Oslovování maminka a tatínek mi vadilo, hlavně v případě nesnesitelného Jamesova otce.
První půlka byla taková o ničem, ale pak se to konečně rozjelo.
Škola a uniformy mi hodně připomínaly seriál Gilmorky, na který se teď dívám, kde Rory chodí na Chilton. Lýdie je taková divočejší Paris a Ruby pilná a neviditelná Rory. James mi zase připomínal Tristana.
Hlavní postavy se pořád motaly v kruhu a jedna scéna, kde se připravují na přijímací zkoušky na Oxford mi připomněla film 10 důvodů proč tě nenávidím.
Posledních sto stran jsem přečetla takřka jedním dechem. Bylo to tako když po vydatném obědě nesou ten krásný třípatrový dort s třešničkou nahoře, jenže pak ten dotyčný, co ho nese, zakopne a dort se rozplácne na zemi.
Přesně takový pocit jsem měla z konce knihy. Takže hodnocení nakonec velmi kladné a já jdu hned na druhý díl!


(SPOILER) Další krásné čtení, které vás pohladí po duši, i když jsou tam i těžká témata opředená smrtí. Líbí se mi, jak si stará paní Lucille dokázala najít cestu k malému Lincolnovi, stejně jako Drobek, který ho vezl do nemocnice, nevěděl o čem si s ním povídat, tak ho zabavil tím, že ho učil řadit. Svatba na hřbitově byla velmi zvláštní záležitost, takže oceňuji nevšednost. Taky jsem ráda za Moniku a Drobka, kteří k sobě nakonec našli cestu. Určitě si to ještě jednou přečtu.


Průměrná oddechovka, nic závratného. Ale bylo to celkem příjemné čtení. Líbilo se mi, jak osudy lidí bylo hezky protkané. Pár tajemství taky nechybělo, takže to bylo fajn. Zkusím další díly, jestli budou mít trochu větší šťávu.


Začátek byl opět trochu pomalejší stejně jako první díl. Pak se ale Celaena konečně probrala, až se začaly dít věci, které jsem dlouho očekávala. Bylo to tak napínavé, že jsem to nedokázala odložit. Posledních 100 stran byla pěkná jízda! Spoilery jsem žádné neviděla, takže jsem si to fakt užila a hned si jdu obstarat další díl!


Dá se říct, že jsou příběhy celkem depresivní, ale i přes to krásné. Je to dost realistické, žádná velká romantika. Líbily se mi všechny, jsou skvěle napsané.


Bylo to zajímavé, dobře vystižená tehdejší doba, ale jakmile se někde něco opakuje víc jak 3x, tak mě to štve, a nebaví mě to číst. Opakovaný vtip přestává být vtipem. Radši na hry chodím do divadla než je čtu, ale měla jsem to po ruce a hodilo se mi to do výzvy. Taky byla dost vychvalovaná, tak jsem si ji chtěla přečíst.


Autorka se zabývá fonetikou, které je v knize až moc. Takže pro odborníka super, ale pro nás obyčejné kočkomily trochu k ničemu. Když teda tyhle části přeskočíte, tak se dozvíte několik zajímavých věcí o kočkách a jejich chování. Ale opravdu jen pár. Majitelka pěti koček se snaží identifikovat a popsat kočičí mňoukání, vrkání, prskání a další zvuky, které kočky vydávají v jakých situacích. Když se to vezme kolem a kolem, tak jsou to jen teorie, záleží na dané situaci a kočce, protože každá kočka je trochu jiná. Takže jsme se vlastně nic nedozvěděli. Oceňuji akorát sepsané zkušenosti, nahrávky a tabulku na konci, se kterou si člověk může malilinko pomoct. Ale stejně bude nejlepší prostě svojí kočku pozorovat a zkoušet a dedukovat, co zrovna chce dát najevo nebo co potřebuje. Radši než tuto knihu doporučuju podívat se na youtube Kláry Nevečeřalové. :))


Stejně jako aktijnov vnímám jedinou chybu - opakující se text v dopisech a autorova totožná slova. Kdyby k dopisům napsal jen krátký komentář, tak by udělal líp. Ale celkově je to hodně dojemné, z Miladiných dopisů jde cítit naprostá vyrovnanost a neskutečná pokora. Přesto, že nebyla nejlepší matka a manželka, tak své blízké nadevše milovala a bylo to v knize dost znát. Byla to obdivuhodná žena, nedala se zlomit a opravdu šla naprosto se ctí s hlavou vztyčenou až do konce!


Graficky je to hezky zpracované, jsou tam krásné obrázky i fotky, text není jednotný a je tam dost zajímavostí. Tím ale pozitiva končí. Čtení je to dost nudné, nezajímavé, člověk se do toho musí nutit. Pokud se chcete dozvědět víc o lagom, tak si prosím kupte raději Lagom - Tajemství spokojeného života od Niki Brantmark, to zhltnete jedním dechem!


Skvěle a stručně shrnuto, jak funguje spánek, nervová soustava, co všechno spánek ovlivňuje, spoustu rad a tipů pro lepší spánek. A grafické zpracování je dokonalé!


Tuhle knížku by si měl přečíst každý! Donutí to člověka pozastavit se, zamyslet a objevit v sobě spoustu nových dovedností, o kterých neměl ani tušení, že je může mít. Takové probuzení mysli.


Tato kniha uzavřela moji letošní čtenářskou výzvu. Jsem za ni ráda, protože mi zase o další čtyři kroky otevřela oči. Několik myšlenek z knihy už jsem v hlavě měla, ale i tak to určitě stojí za přečtení. Začátek nebyl úplně nejlepší, musela jsem se přes něj prokousat, ale samotné dohody jsou do života hodně užitečné. Zakončení bylo zase trochu těžší k udržení pozornosti. Celkově mám z knihy dobrý pocit, i když by se dala shrnout do pár vět. Ale ne všichni by těch pár vět, ač výstižných, pochopili. Proto je někdy lepší mít tu kašičku kolem, abychom pochopili pohled autora, který knihu napsal.


První díl pecka, druhý díl slabší odvar a tohle bylo pohlcující, plné událostí, dobrodružné, plné života, trocha hrůzy, špetka magie, hromada překvapení... Prostě to mělo všechno, co má pořádný román mít. Možná i lituju, že to nemělo víc stran. ???? Nemůžu se dočkat čtvrtého dílu!


Herci to nemají lehké. Ani divadelníci, což jsem si sama tak trochu zažila. V téhle knížce bylo krásně a vtipně odhaleno, jak se cítí obyčejný člověk, který se snaží životem nějak proplout a něco dokázat. Občas jsem cítila, jako by mi Marie mluvila z duše. Ten nadhled, se kterým vtipně popisuje svůj život byl dokonalý. Jsem fanoušek ironie a té tam taky nebylo málo. Určitě doporučuji pro ty, co mají rádi humor.


Od Hrabala jsem už četla dvě knížky, a to Obsluhoval jsem anglického krále a Ostře sledované vlaky. Ani jedna mě moc nebavila. Má zvláštní styl psaní, který moc nelahodí mému oku. Jak jeho věty plynou v jednom sledu a jsou mezi nimi jen čárky, tak to dává zabrat mému mozku, vyžadujícímu lehké čtení. I přes to se mi tahle knížka dost líbila. Nejspíš to bude i kvůli zfilmování. Každopádně jsem tohoto autora nezavrhla a možná si ty dvě předchozí knížky přečtu někdy znovu.


Ze začátku mi to přišlo až přehnané. Další pokus o předělání pohádky? Měla jsem chuť se tomu příběhu vysmát. Pak to ale nabralo takový směr, kdy jsem hltala stránku po stránce a nemohla se dočkat konce. Teď si říkám, že by z toho mohla vzniknout další filmová pecka!


Na hororovou knížku bych čekala něco trochu víc, ovšem nebylo to špatné.


Sourozenectví, kamarádství a náprava chyb.
Dřív lidi šli třeba na sběr a pak za vydělanou částku šli do divadla. Jde tu dost cítit rozdíl mezi tehdejší a dnešní dobou. I když některé věci se ani časem nemění, takže nám autorka ukazuje, že co pro jednoho má velký význam, pro druhého nemusí nic znamenat.
Beth nedostala tolik prostoru, ale u Amy, Jo a Meg vidíme jejich vývoj, jak si uvědomují nějaké své chyby, reakce a chování, které se pak snaží napravit.
Čtivost je taková průměrná, přišlo mi to chvílemi trochu dlouhé, ale nic co by se nedalo přežít.
