Edeltruda
komentáře u knih

Složitejší ovládání, ale za ty logopedické tipy a hlavně skvělé písničky to stojí!


Nevím, jestli to je pouze touto knížkou, nebo se jen při jejím čtení zúročily všechny předchozí knihy o rodičovství... Každopádně jsem po jejím přečtení zase o něco klidnější a poučenější rodič. :-) Je velmi srozumitelně napsaná jednou mámou, která se snaží přijít věcem na kloub, žádné odbornosti. Kapitoly by mohly být možná kratší, ale stačí vždy přečíst jejich začátek, aby člověk pochopil, co chce autorka říct: že je potřeba vnímat děti opravdu jako děti, které se teprve učí zvládat svoje emoce, že se sice snažímě děti co nejdříve učit zdvořilostem a slušnému vychování, ale vlastně jim tím bráníme přirozeně se učit poznávat, co sami cítí a potřebují a podobně.


Vysoké hodnocení na databázi, od autora jiné knížky, která se mi líbila...Moc jsem se na ni těšila. Ale i přes veselé ilustrace a několik neotřelých i dojemných momentů byla spíše zklamáním. Navzdory označení "Laskavé čtení" na titulní straně v ní bylo několik věcí, které nechci dětem ukazovat a předávat jako normu chování. Facka za běžnou dětskou zapomnětlivost při zkoumání světa, nerespektující vztah ke zvířatům... Ani pětiletý syn nechtěl pokračovat ve čtení dál, že se mu příběh o honění prasátka nelíbí. Autorovi, ročník 1948, to nevyčítám, doba se změnila. I za těch 20 let od prvního vydání. My ale musíme tu "naši" vánoční knihu, se kterou budeme opakovaně trávit advent, hledat dál.


Srozumitelné, až poetické, vysvětlení meteorologických jevů, světla, solární energie uložené do biomasy i fosilních paliv pro malé (před)školáky.


Velmi přehledná příručka shrnující základy respektujícího rodičovství od věku batolete po školáka. Kniha má jednoduché členění: jedna dvojstrana - jedno téma. Vše je vysvětleno stručně a jasně na konkrétních příkladech každodenního života, žádná zbytečná omáčka kolem.


Knížka sice s provokativním, ale bohužel dosti zavádějícícm názvem. Ve skutečnosti je to moc pěkná encyklopedie o poznávání zvířat (evropských i exotických) nejen podle trusu, ale i stop, obydlí, zbytků potravy, vývržků, vajíček nebo peří.


Zatím nejlepší kniha o úklidu nejen pro nás nepořádné a prokrastinující chaotiky. Píše se v ní nejen o vyklízení, ale také o tom pravidelně nutném nepříjemném čištění a úklidu. Některé tipy (třeba o praní) určitě vyzkouším.


Nejvíce oceňuji noty na méně známé koledy. U příhěhů by bylo možná lepší, kdyby zůstalo u vyprávění o Weihnachtsmannovi/Santa Clausovi, takhle vnáší do českých tradic o Ježíškovi a Mikulášovi docela zmatek. Copak přijíždí Ježíšek na sobovi?


Knížka o Vánocích, která je překvapivě velmi praktická. Popisuje svátky z mnoha úhlů pohledu - od přehledu českých a světových zvyků, pranostik, přes tradiční recepty až po zpěvník či úryvky literárních děl. Za mě je ale především v popisu tradic až příliš stručná.


Velmi nápomocná kniha i pro rodiče předškoláků. 1/3 je teorie a ty tolik "oblíbené" tabulky s údaji, kdy by děti měly plus minus zvládat určité dovednosti. Zbytek knihy je pak plný úkolů, příkladů, jak zjišťovat a postupně rozvíjet řečové schopnosti, prostorové vnímání, předmatematické dovednosti apod.


Praktická kniha o tom, jak zkrátka nebýt úzkostný, puntičkářský a "helikoptérový" rodič.


Po přečtení původní knihy O pejskovi a kočičce jsem zjistila, že mě většina příběhů neoslovuje. Jsem proto ráda, že můžeme mít se synem knížku zvlášť s nejoblíbenější pohádkou a navíc s mnoha obrázky, podle kterých za chvíli poví děti příběh samy.


Zatím vyzkoušeno pět receptů a doma panuje spokojenost a v případě střapatého jablečného koláče úplné nadšení! Pokrmy jsou jednoduché na přípravu a zároveň chutné. Mrzímě jen jedna věc, a to, že jsem ji neobjevila dřív, když jsem měla doma ještě batole!


Toto není návod, jak si uklidit ani jak žít. Ale esej o tom, proč bychom to měli udělat. O materialismu a jeho alternativách. Nejvíce se mi líbila prostřední pasáž. Autor je dobrý v hledání slabin nejen materialismu, ale i minimalismu nebo dobrovolné skromnosti, o experiencialismu (žití pro zážitky) jako odpovědi na všechny (hlavně ekologické) otázky mě ale úplně nepřesvědčil.


Oproti jiným knihám o výchově se mi zdála méně čtivá a často opakující již jinde napsané principy (respektující výchova, montessori apod.). Na druhou stranu vychází z českého prostředí a může být pro mnohé rodiče, kteří se nechtějí pročítat množstvím podobných knih, užitečným a shrnujícím vodítkem, na co se ve své výchově dítěte od miminka soustředit. Pro mě byly nové informace zejména v kapitole o komunikaci, ať už znakováním nebo v cizím jazyce.


Průvodce nejen pro úzkostné rodiče od batolecího do dospělého věku dětí. Po trochu suchopádném začátku jsem se dozvěděla přeci jen několik nových zajímavých věcí, např. o separační úzkosti už školních dětí. Za nejpřínosnější pak považuji část o pubertálním věku:
"Dorůstající děti potřebují konflikt, třenice s vlastními rodiči. Protože, kde je tření, tam je i teplo, a tam, kde člověk cítí teplo, vzniká vztah."


Z knih říkadel, které se mi zatím dostaly do ruky, mi přijdou ty od Edity Plickové nejlepší. Ne kvůli ilutracím, ale kvůli výběru opravdu pěkných říkanek. U této knihy jsem však trochu v rozpacích, protože pár básniček je od Františka Hrubína a zde to není nijak uvedeno.


Ach, takový poklad a my ji jako malí zničili. :-( Některé reálie se už časem sice trochu změnily, ale stále může směle konkurovat i dnes vydávaným dětským knížkám - encyklopediím pro nejmenší.


Zase trochu jiný a nápaditý systém pohyblivých okének. Text je hodně zestručněn, ale zato ve verších.


Po přečtení Čapkových knih mám vždycky takovou chuť jít už konečně učit a stát se tím pedagogickým hrdinou. :-) Oceňuji především jeho mezioborový pohled, kdy se v učiteli spojuje pedagog s psychologem, koučem, didaktikem, vychovatelem...
