edith79 komentáře u knih
Příběh Olgy Hepnarové znám z různých knih. Tady její osud autor více rozpitval, ale nic nového jsem se v podstatě nedozvěděla. Ano, byla to nešťastná, psychicky nemocná osoba, ale litovat ji prostě nelze.
Krásná knížka. Pamatuju si, že jako dítě jsem Robinsonovi život na ostrově dost záviděla :-)
Moje první knížka od Rudolfa a hned láska na celý život. Četla jsem ji několikrát, po pár letech jsem se málem pominula štěstím, když jsem zjistila, ze existuje pokračování, které podle mě nebylo o nic horší než první díl. Dodnes se k ní ráda vracím.
Tahle knížka mě vždycky jako dítě fascinovala svojí tíhou. Byla vážně velká, silná a těžká, ale i krásná a nezapomenutelná.
Po několika málo letech od mého dětství: Malé doplnění. Knížku jsem si sehnala a světe div se, není velká ani těžká, ale je nádherně nostalgická a fascinuje mě pořád stejně.
Pořád ji ještě mám. Tohle mě jako dítě neskutečně bavilo. Komiksová postavička Barbánka je tak roztomilá a přitom tolik uvědomělá :-)
Naprosto dokonale popsaný problém anorexie. Stačí jeden nevhodný a třeba i nechtěný impuls a může to stát život.
Moje nejoblíbenější hra DJC. Vavroch naprosto excelentní "machr" herec. Kam se hrabe Bittner, to se nedá srovnat.
Na této databázi miluju, když občas narazím na knížku, kterou jsem znala jako dítě a třeba na ni zapomněla. Ale to není případ Pinocchia, na toho se zapomenout nedá. Já si knížku kdysi půjčovala, moje děti ji dnes mají v knihovně s úžasnými ilustracemi Heleny Zmatlíkové a já ji prostě miluju.
Kniha, kterou číst je absolutně nesnesitelné, tolik se zadírá pod kůži.
Zdeněk Svěrák nemůže člověka zklamat, protože tolik moudrosti, inteligence a humorného nadhledu jen tak někdo nemá. Snad jen Jan Werich.
Tak tohle je opravdu hluboká sonda do vrahovy duše. Do hodně, hodně černé duše.
Jak nemilovat Nemilovanou? Krásné, zvrácené, dojemné čtení. Tohle je prostě nezaměnitelný rukopis V.C. Andrews. Srdce by vám to utrhlo, ale musíte číst dál.
I když nejsem zrovna na tenhle druh literatury, tato knížka se mi líbila. Už je to nějaký pátek co jsem ji četla, ale pořád si docela dobře pamatuju děj a vím, že mě moc bavila a i trochu dojímala.
Tato knížka se mi začala více líbit až při druhém čtení. Osobně mám radši v knihách Lenky Lanczové takové ty trochu grázlíky, takže u mě dobrý :-)
Ohó, tak to je síla. Zajímavé, syrové, nechutné, ale prostě to musíte dočíst.
Oproti jiným knihám tohoto žánru to prostě není ono. Dozvěděla jsem se tady pár nových informací, ale mohlo to být napsáno, já nevím, zajímavěji ?
Tak nevím, mě to zase tak úžasné nepřipadá, spousta věcí zde postrádá logiku. Docela mi trvalo se tím vším prokousat. Ještě, že pachatel, detektiv i tajný agent byli všichni stejně geniální. Takových géniů v jedné knize...
Tuto knihu jsem dlouho hledala. Jako náctiletá jsem ji četla několikrát a moc se mi líbila. Asi je na čase přečíst si ji znovu :-).
Výborná kniha, nic překombinovaného, přesto napínavého. Měla jsem za to, že tentokrát vraha neodhalím až do samotného konce, avšak na určité stránce mi jeho jméno přímo uhodilo v hlavě a od té chvíle jsem mohla pozorovat, že moje myšlenka je správná, děj se ubíral přesně tím směrem. I tak mě kniha moc bavila a určitě si od Jennifer Hillier ráda přečtu další.
Četla jsem ji už před několika lety a teď jsem si dala repete v podobě audioknihy. Věděla jsem sice, kdo je pachatel, odhalila jsem ho už napoprvé, ale i tak a nebo právě proto jsem si to užila. Mrazivá knížka za pět hvězdiček.