Edona komentáře u knih
Komiks jsem si přečetla z nostalgie a rozhodně nezklamal. Kde jsou ty časy, kdy mi mamka časopis kupovala. :-) Doporučuji nejenom nám "starým čtenářkám". Teď můžeme komiks předat našim dětem.
Čteno v angličtině. Letos v zimě je krátká doplňková novela ze série Srdcerváčů a zároveň předchází knize Solitaire. Nick a Charlie mi přirostli k srdci, takže se k těmto postavám ráda vracím. Tato novela obsahuje pár ilustrací, ale není to zrovna veselé čtení. Naopak jak je u autorky zvykem otevírá těžká témata, o kterých ale je třeba mluvit. Za to dostává palec nahoru.
Pokud se do knihy pustíte, čeká vás vyprávění ze všech pohledů sourozenců Springových o Vánocích.
Pokračování Řady nešťastných příhod nás opět uvítá varováním před dalším čtením, které mě ovšem neodradí. ;-) Další díl plný absurdit, Olafa v převleku, hledání trojčat, vynalézání a odkrývání tajemné iniciály D.P.
Tato povídková kniha je naprostou třešničkou na dortu celé Férské ságy. 11 příběhů vám umožní nahlédnout na děj před Krutým princem, v průběhu trilogie a také dovolí nahlédnout i za děj Královny ničeho. Kdo má rád svět víl a Cardana, přijde si na své. Mě se to moc líbilo, byl to krásný návrat do Země víl. Doporučuji celou sérii, je to moje srdcovka.
Jsem trochu rozpolcená. Čekala jsem větší a hlavně epičtější ukončení, ale i tak jsem spokojená. Ale proč jsme se proboha dočkali tak málo Cardana? Ach jo :-( A to se ani nechci vyjadřovat k tomu, že nás české čtenáře okradli o dopisy Cardana pro Jude. Určitě si je na internetu najděte, jsou roztomilé. :-)
Suma sumárum poslední díl hodnotím na 4 hvězdičky. Příběh byl nabitý akcí, intrikami a zvraty. Na Podlého krále sice nemá, ale závěr je to přijatelný. Teď se jdu vrhnout na doplňkovou knihu - Jak se král Země víl naučil nenávidět příběhy - protože už teď mi Země víl chybí. Doporučuji všem čtenářům celou sérii!
Krutého prince jsem si musela přečíst znovu, protože mezi prvním a druhým dílem jsem udělala dlouhou pauzu a skoro všechno jsem zapomněla.. takže to teď čtu zase od začátku. Líbí se mi myšlenka autorky, že svět víl a ten náš existují paralelně. Víly, které popsala autorka rozhodně nejsou žádné křehotinky, ale právě naopak dobře ozbrojené. Těším se na pokračování, protože dle zdejších komentářů je mnohem lepší!
Mrtvá v knihovně je komplikovaný případ s kterým si vyšetřovatelé pořádně lámou hlavu.. tedy než na scénu přijde úžasná slečna Marplová. Tento případ jsem poprvé uhádla vraha, ale celkově mě až tak nezaujal, doporučím spíše jiné díly ze série.
Původně jsem tady chtěla napsat příspěvek s tím, proč mě ta Databáze knih tak trápí se svou čtenářskou výzvou a musím číst tuhle knihu naprosto mimo můj klasický žánr, knihu kterou bych si ke čtení nevybrala jen tak (mluvím o výzvě z roku 2022: přečíst knihu od autora, který je o 22 let starší, než já). Taky že jsem si po prvních pár kapitolách myslela, že s tím seknu. Nicméně jsem nakonec byla vlastně mile překvapena. Sice to je trochu jako přes kopírák s Padesáti odstíny šedi, ale přeci se autorce povedlo do příběhu vměstnat ještě něco, nebudu však vyzrazovat co. I přes příjemné překvapení si nemyslím si, že budu dál v sérii pokračovat. Vlastně mi to konec této knihy uzavřel a nemám potřebu pokračovat.
Dcera je oproti původní trilogii opravdu trochu slabší. Do čtení jsem se musela nutit.. možná za to mohla "záporná" hlavní postava, i když záporná asi není správné slovo. Zkrátka Eadlyn působila jako namyšlená, sebestředná a nejmocnější budoucí královna. A to zrovna sympatické není. Pozitivum čtvrtého dílu byli mužští nápadníci, kteří mi přirostli k srdci a bavili mě. Zejména Erik, Henry a Kile.
Knihy Colleen Hoover čtu ráda, některé mě chytily za srdíčko hodně, jiné zase méně. A to přesně se stalo u To nejlepší v nás. Je to sice čtivá kniha se smutným, ale reálným příběhem, avšak tentokrát se u mě žádné wow nekonalo. Prostě mě to tolik nechytilo, i tak však knihu doporučím, ale spíše starším čtenářkám.
I já jsem se ke knížce dostala po shlédnutí seriálu, a musím říct, že seriál je mnohem více propracovanější. Knížka je sice dějově nabitá, ale co se týče postav velmi chudá.
Ale i tak se mi to líbilo, příběh je krásný, romantický a nabitý humorem. Určitě si přečtu další knihy ze série, jsem zvědavá na pokračování a na seriál se mi čekat nechce.
Jsou to asi tři roky, co jsem knihu četla poprvé a musím říct, že sice nevím, jak se to stalo, ale úplně jsem zapomněla o čem byla. Každopádně, tehdy i teď dávám hodnocení pět hvězd.
Maas vykreslila úžasný nový fantasy svět. Okouzlily mě hlavní postavy, které jsou propracované a věřitelné. Děj ubíhal zpočátku trochu pomaleji. Fakt bych některé kapitoly trochu zkrátila. Ale ke konci knihy to byla jedna akce za druhou. Pokud hledáte fantasy příběh, kde jsou víly, tajemství a zvraty, tak určitě kupujte a čtěte.
Oproti předchozím dílům je Stalker dost rozvláčný. Zejména první polovina se hodně táhla a nehltala jsem stránku za stránkou, tak jako tomu bylo u předešlých dílů. Každopádně rozuzlení a akční konec to vše vynahradí, celé to do sebe zapadne a je to pěkně napínavé. Opět tedy musím chválit a doporučit.
Pobavilo mě pár mikropovídek, všechny do jedné jsou o lásce, manželství a partnerství. Taková oddechová četba, sloupnete to za jednu hodinu. Ale to je tak všechno.
Báru sleduju na Instagramu a její tvorbu mám ráda. Destilaci jsem smlsla během dne jedním dechem, ale určitě se k ní budu občas vracet. Doporučím, pokud Báru sledujete a její tvorba se vám líbí.
Poslední pentalogie, kterou autorka za svého života rozepsala. Než zemřela, napsala tři díly. Zčásti už na třetím dílu pracoval stínový autor a zbytek pentalogií (kromě Květů z půdy) již psal Andrew Neiderman. Mě osobně se Nemilovaná moc líbila a těším se na pokračování.
Zpočátku mě kniha až tak nezaujala, některé spojitosti mi nejdou dohromady a celkově mi příběh nepřijde až tak propracovaný. Nicméně hlavní hrdinové jsou sympatičtí, i když Amy je taková ta profláknutá YA hrdinka. Ke konci příběh nabírá spád a je dobrodružnější, což mě nutilo číst hluboko do noci, takže nakonec velké překvapení. Doporučím mladším čtenářům a já se těším na pokračování.
U této pentalogie musíte vzít v úvahu, že vyšla až po smrti autorky a je zcela napsána stínovým autorem. Mě osobně se Tklivá melodie tolik nelíbila, příběh je pro mě uzavřen, do pokračování se nechystám. Andrew Neiderman (stínový autor) mě nezaujal a zklamal.
Ohavná pila je vůbec první díl, u kterého, pokud jste viděli filmové zpracování, vůbec nevíte, co se bude dít. Děj je stále podobný, opět se nedozvídáme nic nového, což si myslím, že je u čtvrtého dílu už trochu na škodu. Ale nevzdávám to, určitě si přečtu další díly. Jsem zvědavá na osudy sirotků...
Jelikož jsem viděla filmové zpracování, tak ani třetí díl a jeho závěr pro mě nebyl překvapivý. Vlastně i tak se moc nového nedozvíme, jedná se pořád o totéž, akorát je jiné prostředí, jiné kulisy.. Doufám, že v dalších dílech vyjde na povrch vícero nových informací a tajemství ohledně sourozenců, jejich rodičů a podobně. Nicméně opět musím pochválit vypravěčství pana Snicketa, a taktéž poučky protkané celým příběhem, to je pro menší čtenáře určitě poučné. Těším se na další díl.