Egertová komentáře u knih
Kniha nacpaná zajímavostmi o Bretani, takže mi přišel detektivní příběh odfláknutý, upozaděný. Postavy vyšetřovatelů jsou stále stejné, říkají stejné, nelogické věci. Určitě tato kniha je ze všech předchozích nejmíň poutavá. Dalo mi přemáhání ji dočíst. Jako když autor mele z posledního.
Tolik jsem se těšila na další díl, ale tohle překládal nějaký pakosta pomocí translátoru, či co.
Perfektní, odborné a zároveň čtivé.
Nenechte se odradit kabalou v první třetině knihy. Čte se výborně, mnoho zajímavých postřehů a informací z doby po druhé světové válce. Trochu jiný pohled na Koreu než v MASH, ale doplňující. Postřehy z Japonska. Skvělá kniha.
Jsem v polovině a skvělé, jen se nyní o ty hrdiny bojím, ta inkvizice čenichá moc blízko. Nemusíte se bát způsobu psaní, snadno jsem si zvykla. Jen je to dost kruté, ale ne psychopatické.
Naprosto úchvatné. Hů, děsivé. Životní moudra jedno za druhým. Ani jedno prázdné místo. Sakra, jak to ten Jón dokázal?
Dnes jsem si to přitáhla, kvůli líbezným ilustracím a že je to o ovci, které obdivuji, ale je fakt, že výchovné to není, ale zase ovce opravdu žere jen trávu a listí, tak té lasičce nemohla sežrat rybu ani buličí oko. Ovečka je velice nenáročná. Fascinovala mne ta kvanta rastafariánských čepic, alespoň tvar to takový má, co si prala lasička.
Že nechtěla ovečka do ohrady, no bodejť, udělali by si z ní skopovou pečínku.
Budu to diskutovat s vnoučaty, třeba mi poradí, co tím chtěla spisovatelka říct.
Čtu a čtu a čtu. Murakami, jsem chycená.
Zpočátku jsem trochu tápala v těch rozsáhlých souvětích, kdo co vlastně dělal a hledala to správné sloveso. Jsem v půlce prvního dílu a už to jde lépe. Chce to maximální pozornost a nechat obrazy proplouvat a zanechávat jejich stopy v mysli.
Kde jsou ty pomalé procházky maloměstem, kde jsou ty kouzelné předzahrádky, ty průhledy do parků mezi mřížemi, to usebrání se nad kvetoucími hlohy?
Tedy, těšila jsem se, předchozí díly bych dala na čtyři hvězdičky, ale tento je tak depresivní, že to ani těch pár vtípků nezachránilo. Škoda.
Není to kniha na pobavení, ale na přemýšlení o tom, jak to bylo dřív a co je dnes lepšího, tubera už je zase mezi námi, třeba, a co je stejného, vztahy mezi lidmi. Myslím, že je to spíš pro starší ženy, které vidí svět realisticky, mladé tu bídu člověka ještě vidět nechtějí.
Pro mne špičková kniha.
Kdo má rád středověk, skvělé. Kdo má rád kláštery a staré stavby, jedinečné.
Zajímavé bylo o té tubeře na Islandě. Jinak napsal už lepší věci.