Eicherik
komentáře u knih
Objednaná smrt
Pavel Kraus
Hlavním negativem této detektivky je, že na většině stránkách připomíná holý vyšetřovací spis, což při poměrně velkém rozsahu této knihy působí únavně. Autenticky působí "přepisy" telefonických i běžných rozhovorů a úryvky z výslechových protokolů. Pokud čtenář bude pozorně sledovat text může opravdu odhalit pachatele, ale myslím si, že je to pouze teoretická možnost. V knize jsou i čtenářsky zajímavější pasáže, ale jejich méně.
Ďáblovo dílo
Lotte Petri
Začátek tohoto románu byl docela slibný. Hřbitov, exhumace, atmosféra podzimu, déšť a bláto. Potom šla ale počátečně nastavená laťka dolů. Postavy nejsou moc propracované a děj je dost překombinovaný. Ještě zvážím, jestli se pustím do dalších příběhů s Josefine Jespersenovou.
Létající talíř pro Hitlera
Jan A. Novák
Od téhle knihy jsem moc nečekal a byl jsem mile překvapen. Kniha je psaná poutavě, přehledně a srozumitelně. A i když o probírané látce mám celkem dost informací, stejně jsem se toho ještě dost nového dověděl. Obrazový materiál je oproti podobným knihám bohatší, ale i tak bych ještě něco málo doplnil. Velmi vzrušující jsou části, které pojednávají o lokalitách v Česku a Praze. Možná bych ještě přidal kapitolu o antarktické základně Neu Schwabenland a vojenské operaci High Jump. Knihu hodnotím více než kladně a doporučuji všem čtenářům, kteří se zajímají o V-7.
Muž na balkóně
Per Wahlöö
Zatím nejlepší díl téhle série. Příběh je to velmi uvěřitelný a nemalou úlohu v něm sehrává i náhoda. V románu je poměrně silná také sociálně kritická linka, kterou je tahle série pověstná.
Vrah vychází za soumraku
Karel Fabián (p)
Tohle je taková neveselá krimi, kde se hlavní hrdina stále více a více zamotává do svých problémů. Příběh je to velmi realistický s moralistickým poučováním, které mě však nijak nerušilo. Velmi se mi líbil dovětek.
Případ nevěrné Kláry
Michal Viewegh
Jednoduchá, oddechová krimi psaná čtivým jazykem. Rušilo mě pouze, když byl vypravěčem Norbert. A konec byl trochu nevěrohodný.
Titus Žal
Mervyn Peake
Titus Žal je takovou směsicí fantasy a gotiky. Velmi oceňuji, že se většina děje odehrává na spletitém, chmurném a chátrajícím hradě. Největší předností tohoto románu je neskutečně podrobná popisnost, která ovšem občas sklouzne k nepřehlednosti děje. Postavy v knize jsou dobře vystavěné a některé jsou hodně bizarní. Nejvíce mi k srdci přirostla samotářská slečna Fuchsie.
Dívky nalehko
Iva Procházková
Parádní česká detektivka. Perfektně popsané všechny zúčastněné hlavní postavy. Jelikož znám Prahu a její okolí, bylo pro mě zajímavé číst v knize o důvěrně známých místech. Doufám, že se dočkáme třetího pokračování této povedené série.
Konec kruhu
Tom Egeland
Příjemný thriller ze světa archeologie, dějin křesťanství, ale i duchovních řádů, bratrstev a lóží.
Záhada obří číše
Hana Prošková
Trojice detektivních případů v této knize je hodně o složitých vztazích mezi lidmi. Myslím si, že je to takový typický rys tvorby autorky Hany Proškové. Nejvíce se mi líbila povídka Zelená nálepka a nejméně titulní Tajemství obří číše. Určitě si přečtu i další autorčiny knihy.
Kopistnaté prsty
Hana Prošková
Kniha obsahuje dva příběhy: Znamení smrťáka a Kopistnaté prsty. První je ze série Vašátko a Horác a druhý je mimo tuto sérii. První příběh začíná dobře, potom jako by autorce došly nápady, a ke konci je to takové nemastné a neslané. Zato druhý příběh je vyloženě bomba, naprosto uvěřitelný a jako ze života.
Hájili jsme hrad
William Eastlake
K této knize jsem se vrátil po dlouhých letech a přijde mi stejně dobrá jako tehdy. Už tenkrát se mi líbil námět, kdy skupina vojáků brání středověký hrad, který je zároveň důležitým strategickým bodem v krajině. Své místo zde má i starý hrabě a jeho velmi mladá žena Thérése. Román stojí z velké části na někdy až infantilních dialozích amerických vojáků, kteří se tímto způsobem odreagovávají, aby se z války kolem nezbláznili. Komu tenhle styl humoru nesedne, tomu se kniha líbit nejspíš nebude.
Já, Poutník
Terry Hayes
Román se zaobírá dnes tolik aktuálním islamistickým terorismem. Kniha se dobře čte. Je to taková pohádka pro dospělé, vystavěná na reálných základech.
Soumrak a prsten
Ivana Vízdalová
Tuhle knížku doporučuji tomu, kdo si chce přečíst Eddu. Ten, kdo si přečte nejprve tuto knížku bude potom do Eddy snadněji pronikat.
Konečná diagnóza
Arthur Hailey
Jeden z nejlepších románů z lékařského prostředí, který jsem četl. Kniha zachycuje běžný život jedné americké nemocnice v roce 1959. A bylo to čtení příjemné. Na jedné straně přísný kapitalismus a na druhé taková ta noblesa svobodného světa. Postavy se nepletli a byli dobře vykreslené. Oceňuji, že některé kauzy dopadli dobře a některé špatně, prostě tak, jak to v životě chodí.
Citace: "Dobrou noc, doktore Pearsone," pozdravila jedna ze starších sester, která proběhla kolem.
"Dobrou noc," opětoval pozdrav doktor Pearson. Cestou k východu se zastavil pod nápisem "Kouření zakázáno" a zapálil si doutník.
Němá barikáda a jiné povídky
Jan Drda
Knihu a jednotlivé povídky záměrně bodově nehodnotím. Drda byl od roku 1945 komunista a již tehdy tvrdil, že bude třeba pozavírat některé spisovatele, kteří se stavěli proti komunistickému vidění světa. A v tomto ohledu nezůstal pouze u slov. Kniha je rozdělena na dva celky. V prvním, čítajícím 11 položek a obsahující i jeho nejslavnější kousky Vyšší princip, Pancéřová pěst a Němá barikáda nám autor přináší svůj pohled na dobu protektorátu. Je to pohled černobílý a značně tendenční, ale v kontextu doby a prožitým válečným utrpením se dá snad ještě pochopit. Už první povídka, Třetí fronta, pojednávající o tzv. "španělácích" jasně naznačuje, jakým směrem se bude kniha ubírat. Docela mě pobavila rasistická zmínka o úzké, dlouhé lebce, jen nevím, jak by ji Drda vysvětloval soudruhům z DDR. V druhém celku, čítajícím 7 položek a odehrávajícím se po válce a nebo se v něm na válku vzpomíná, už jde o ryzí, rudou propagandu, v které zazní i jeho verze únorového puče, zobrazená v povídce Politik. A jak dopadl Drda? Po roce 1968 upadl v nemilost a snad alespoň částečně prohlédl.
Citace z povídky Zákeřník: Její syn ji překročí, jako by šel přes poražený strom. Bez zachvění, bez ohlédnutí. Úzkou, dlouhou lebku nese téměř v záklonu. Vysunuje bradu jak herec na jevišti.
Když dvanáctá hodina odbila
Vladimír Pospíchal
Povedená a rozmanitá sbírka povídek, žánrově se pohybující od balady, přes horor až po thriller. Na tzv. zrcadlovou magii, která je podstatnou součástí posledního příběhu, nazvaného Za zrcadlem, si z devadesátek pamatuji. Za nejlepší z tohoto souboru považuji trojici: Hlad, Hvězda betlémská a Příšery. Chválím povedenou obálku a knihu doporučuji čtenářům hororových povídek, ale pospěšte si, než odbije dvanáctá hodina.
Citace z povídky Hvězda betlémská: Německý voják se krčil před Vojtěchem a pod přilbou mu z dětského obličeje horečně svítily modré oči. Nervózně pomrkával víčky, na nichž mu tály vločky sněhu, a něco hledal v kapse mokrého kabátu. Potom Vojtěchovi podal perníkovou placku ve tvaru stromečku a vyhrkl: "Das ist vom Christkind. Ein Christbaum."