ela111111111
komentáře u knih

Pavlov...
Jsem roztrpčená, pár vět fajn, příběh dobrý, ale velmi špatně napsaný. Míchání několika oblastí do jedné knihy. Otevřela jsem a začala číst a cítila jsem, jak se hned zde formulují věty, tak těžce a nutně, aby se to mohlo nazvat literaturou. Skončila jsem v půlce, protože nehodlám číst knihu, která mě nenadchne a ano, i když sem tam bylo něco formulováno pěkně, většinou jsem si říkala: z toho si téměř nic neodnesu. Neříkám nic, ale jsem zklamaná.


Dlouho jsem nevěděla, co si o knize pomyslet. Někdy jsem se smála, někdy brečela. Není perfektní, je ale krásná.


To mě až omráčilo. Líbilo se mi nejenom získání zkušeností od umírajících lidí, které nás dokáží velmi poučit, ale také autorčin vlastní vývoj. Zněl mi velmi upřímně. Nakonec mě ta kniha téměř snědla.


Velmi krásný příběh - přesto se musím zamyslet nad tím, jak je možné, že mi v knize, dlouhé čtyři sta stránek, sem tam něco chybělo? A vlastně nebýt smrti, která je tak fascinující a děsivá, a nemoci, vybranou právě, aby kniha nezapadala do další prosté romantické beletrie, nenadchlo by mě to. Mluvím především o postavách, dále třeba komunikaci hlavní hrdinky se sestrou, u který jde vidět, jak je vymyšlená, běžné fráze užívané v běžných knihách, opakující se fráze, arogantní přítel a vedle člověk, který nám rozumí, u čehož nemusím podotýkat nic dalšího...
Jasná předloha.
Ale právě, právě tady máme to postižení a smrt, témata jasně pro nás, sem tam pár věcí hodně protáhlých, konec mě nebavil, chtěla jsem to mít za sebou.
Však zase nemohu nepřipustit, že jsem se u knihy nezasmála, že jsem jí často nebyla pohlcená, že jsem ráda, že jsem ji přečetla, ale jedna hvězda chybí, právě kvůli mým domněnkám, že něco bylo prostě jen "napsaný". Protože u knih, kde dáváme pět hvězd, tímto hodnocením neváháme - a stane se mi, že u výborně napsaného díla, která byla stvořena pro žal, se rozbrečím. V tomto případě, měla jsem na krajíčku, přesto to nešlo dotáhnout do konce.


Tak to je kniha, která se mně osobně doposud z českých próz líbila nejvíce


Kniha velice dobrá. Myslím, že by měla přečtena nejenom jako k povinné četbě.


Nemohla jsem si odpustit poprvé odebrat jednu hvězdu. Někdy ty rozhovory nic moc a i když to bylo akční, ten konec pro mě nebyl tím typickým, co jsem zažívala dříve u jejich knih.


Dobrá kniha. Po velmi dlouhém seznamu přečtených odborných knih jsem ji ocenila. Téma dost fajn, zvlášť kvůli němu jsem ji četla. Ovšem sem tam mi v tom něco nesedělo. Přesto musím říct, že až na nějaké výjimky, kniha byla velice poutavá a půlku knihy jsem přečetla za jednu noc. A ta jedna hvězdička, ta chybí kvůli jakýmsi nesrovnalostem, které mě v knize zarazily.


Pár dobrých myšlenek, pár. Jinak věci, o kterých víme, že je máme dělat, ale nevíme jak.


Kniha mě dojala, ano, sice se v ní i dají objevit stále užívané fráze, ale nejenom... Dá se nad tím zavřít oči, protože spousta věcí z nich to zamaže. Nakonec jde stejně o to, jaký mám postoj a tím se dívám na svět - tím tady tedy nalézáme nakonec lásku k sobě.


Naprostý zklamání!! Skvělá původní myšlenka. Bohužel ale špatně rozvinutá...

Líbí se mi Charlieho styl psaní. Trochu na hlavu. Ale i tak, jedna z knih, která stojí za přečtení. Láska, přátelství, minulost, jenž ovlivňuje přítomnost. Traumatizován z dětství, proto je zvláštní. A dala bych si projížďku v tunelu, abych se i já cítila nekonečně.


Leda pro seznámení s příslušnými obory. Raději šáhnout jinam, pokud chceme vědět víc.


Lehká četba, často k zamyšlení - což se mi líbí. Ezopa bych se asi nedotkla, nebýt maturity, ale nevadí. Pamatuju si bajky, které jsem si četla, když jsem byla malá a vždycky se mi moc líbili.


Ze začátku mi kniha přišla celkem nudná, ale jak jsem se pročetla k Sophii a jejímu příběhu, naprosto si mě získala...


Knížka mě dojala, až jsem to nečekala, a musím podoknout, že konec knihy mě rozplakal...Krásná kniha....
