Elčokča komentáře u knih
Knihu jsem hltala se zatajeným dechem. Pokaždé před usnutím se mi k ní vracely myšlenky. Krásný příběh o lásce, věrnosti, férovosti, soucitu, nehnutelnosti osudu. Líbí se mi způsob myšlení hrdinů, způsob "naslouchání" Ridge. Jedinou malou výtku mám k ubrečenosti Sydney, které bylo místy otravné.
Moje první kniha od Colleen, ale určitě ne poslední.
Noo, ten konec je... nečekaný! Opět parádní počteníčko. Chvály je v komentářích opravdu hodně, takže se nebudu opakovat, ale přidám jednu malou výtku. Co mělo znamenat to vyřizování účtů ve škole mezi Ellou a Jordan? Přišlo mi to stejně uhozené, jako když Semir Gerkhan v Kobře 11 sám a neozbrojený zkrotí celou věznici vzbouřených vězňů - přehnané, nereálné, směšné. Ale jinak boží kniha, takže 5*.
Bohužel strašně špatné načasování čtení. Kdybych si sérii přečetla před lety, třeba po Odstínech, byla bych z ní nadšená. Teď ale vím, že jsou i lepší série... A tento poslední díl je trochu zbytečný. Autorka měla napsat za třetí díl epilog, jak se narodilo mimi, a stačilo by. Taky mi nesedělo neustálé vyznávání lásky. Možná je chyba v překladu, ale takové fráze a formulace by dnes nepoužila žádná žena, natož tak muž. Škoda, protože příběh není špatný, jen zbytečně natahovaný...
Anotace je asi zajímavější, než samotná kniha :-) A obálka je taky krapet mimo... Rozhodně se nejedná o typický dívčí román, spíš je to něco jako deník vojáka, kdy v něm každá "normální" situace vyvolá vzpomínku na nějaký zážitek z Afghánistánu. Každopádně jsem ale ráda, že jsem četla. V knize je krásně vyloženo to, jaká traumata si vojáci z války odnášejí, jak velké pouto mezi sebou mají a že k sobě mají mnohdy blíž než k vlastní rodině.
*SPOILER
Možná jsem natvrdlá, ale jak vlastně zemřel Charlie? Nejprve prý stoupl na minu, pak ho střelil Talibánec, potom byl popisován sen, jak zase stoupl na minu a na konci se vypráví, jak ho rozstříleli...
Po přečtení pár stran plných lajkování a sdílení jsem si řekla, že kniha je vážně určena patnáctiletým a nemá cenu ji dočítat. Pak dostal příběh hloubku a uvědomila jsem si, jak velkou pravdu popisuje. Takže ano, kniha je určena teenagerům (a ti by ji měli mít naordinovanou jako povinnou četbu), ale má co říct i nám starším.
Večer se mi u knihy zavíraly oči, což u mě při napínavé nebo hodně čtivé knize nehrozí. Nechápu, proč se autoři snaží vytřískat z knih peníze tím, že jen přepíší příběh z pohledu jiné osoby (viz Učiněná katastrofa, Grey...) Ale i přesto, a možná proto, že jsem četla knihu s odstupem, jí dávám 3* a myslím, že je o něco povedenější než Šance.
Páni! Chci další díl, hned! Přestože jsem skoro jednou tak stará, jak hlavní hrdinka, nemohla jsem se od knížky odtrhnout. NESNÁŠÍM otevřené konce, ale v tomto případě právě to udělalo ten správný wow efekt. Je to sice další příběh o Popelce, do které se zamiluje bohatý a krásný princ a nakonec spolu budou žít šťastně až navěky, ale upřímně, o to nám přece jde holky, jinak bychom tento žánr nečetly;-)
Hrozná slátanina :-( A je to velká škoda, protože jinak mám sérii ráda. Jak píšou holky přede mnou, ty časové nesrovnalosti jsou šílené a nesedí ani jiné detaily. Jensen za Pippou přijde v triku, ale vzápětí mu rozepíná košili? Celý výlet mi přijde strašně násilný, slepený a trapný. Jsem tak zklamaná, že ani nevím co k tomu napsat... Tři * dávám jen proto, že i přes velkou nespokojenost s příběhem, jsem se u knihy smála.
No. První díl mě zaujal, hlavně boxerské prostředí. Do toho ta psychická porucha- říkala jsem si, že to aspoň nebude klasická romanťárna. Ale vůbec jsem se nemohla začíst a strašně mi vadilo, jak byla Brooke ukňouraná. Taková koule na noze, co všechno komplikuje tím, jak to myslí dobře. A nejvíc absurdní mi přišlo, že by klidně porodila v ringu, jen aby dokoukala zápas.
Tak nevím... První část (Ztracená) mě nadchla, zejména kvůli uměleckému zaměření a taky proto, že miluju Řím, ale pokračování (Svedená) se strašně táhlo. Pořád dokola - chce ji, odstrčí ji, chce ji, odežene ji a ona se sebou nechá zametat. A nakonec se zázrakem vše vyřeší, Matteo se na počkání změní a Sophie se jen tak všeho vzdá, opustí nemocnou matku a přestěhuje se do jiného státu. Každopádně jsou dny, kdy potřebujeme věřit v happyend, a tehdy je dobré si knihu přečíst.
Ze začátku trochu zklamání, přišlo mi to stejné jako Hra s láskou- otravný soused, od kterého si ona nechá všechno líbit, chodí do stejné práce, až se skamarádí, mají společný usínací rituál...V téhle fázi jsem si říkala, že byla Hra lepší. Pak se naštěstí kniha rozjela a začala mě víc a víc bavit. Taky mám ale výtky k tomu, že se krásný chlap zamiluje do holky, za kterou se ostatní ani neohlédnou...
Fajn knížka, čtivá, vtipná, škoda jen toho psychopatického usmiřování. Najednou oba věděli, co se tomu druhému honí hlavou, "kobylka" vzala vše do svých rukou a divím se, že Jason nevzal nohy na ramena a neprchal. Naštěstí to epilog zase napravil...
A to mně se díl líbil - i když nejlepší byl Návrh... Tucker a Sabrina si oproti předchozím dílům vyměnili role. Žena je tentokrát ta, co použije, zahodí a budí dojem nedostupné, namyšlené fifleny a chlap je tišší, citlivý gentleman. Kdyby tomu bylo naopak, působil by příběh ohraně a byl by jen násilným prodlužováním série. I dítě je příjemným zpestřením. A fajn je také to, že kniha postrádá klasické drama, kdy se pár zhruba 50 stran před koncem rozejde a na konci dá dohromady.
Nejprve mě kniha nebavila. Neseděl mi styl psaní - hlavně u milostných scén mi přišly některé fráze až "starodávné". Pořádně jsem se začetla v momentě, kdy se z knihy začínala klubat detektivka. Ke konci tam ale na mě bylo moc náhod, nehod a smůly na jednoho člověka.
Příběh se moc dobře čte, ale myslím, že je vše až zbytečně vyhrocené a dramatické. Taky mi trošičku chybí vyprávění v první osobě. Ale možná právě to by z knihy dělalo ještě větší tuctovku...
Nevěděla jsem jak hodnotit, protože nahlédnutí do impulsivní mysli Travise mi přišlo zajímavější a lepší, ale jinak je to vážně katastrofa. Proč autorka odříkává stejný příběh úplně stejně? Vždyť jsou tam i stejné dialogy! Strašně tím kniha ztrácí, nejde se do ní začíst jako do 1. dílu, když vás nic nepřekvapí a víte co přijde.
Kniha se dobře čte, je napínavá- až do konce se pořád něco děje, popisuje několik životních osudů, vidíme pohled vraha i vyšetřovatele, ale... Po přečtení jsem z ní měla divný pocit. Vždyť je to přece strašně nereálné. Samotný příběh i konec. A nevím proč, ale celou dobu jsem si myslela, že Sonny zjistí, že je vlastně Šimonův syn:-)
Krásný, čistý příběh o shledání dvou "dětí", které sociálka nejprve umístila do tyranské rodiny, kde si vytvořily hluboké pouto, a pak je rozdělila. Sex nečekejte, jen něžnou lásku a pocity. Jak Mallory popisovala svůj strach, kroutilo se břicho i mně... I když byla kniha místy předvídatelná - od začátku bylo jasné, že Jayden zemře, Mallory najde Ridera s Pajge a nakonec bude přednášet před třídou, je to ten typ knihy, kterou nechcete odložit, ani když jsou tři ráno a víte, že v šest vstáváte...
Zpočátku trochu zdlouhavé, ale ke konci se příběh rozjede a je moc napínavý. Škoda jen toho otevřeného konce. Aspoň, kdyby třetí díl už vyšel...
Opět krásný příběh, byť pohádka - chudá holka, bohatý rocker, který se nechce nikdy vázat. Opět 20 str. před koncem drama, rozchod a nakonec happyend. Liz je dvacet jedna, ale je popisovaná jako šestnáctiletá naivka, co si po pár vyměněných esemeskách myslí, že spolu chodí. Taky mě štvalo, jak pořád říkala A TAK... Přesto dávám 5 hvězdiček, protože je to příjemné a napínavé čtení, od kterého se dá těžko odtrhnout.
Mrcha Martha na konci změkla, takže předpokládám, že bude napsán i příběh Marthy a Sama?