elenai
komentáře u knih
Kufr paní Sinclairové
Louise Walters
Přestože má kniha necelých 300 stran, četla jsem ji bohužel dlouho. To bohužel se ovšem neváže ke kvalitě knihy, ale k nedostatku času. Byla jsem totiž naprosto fascinovaná a napjatá, i když jsem samozřejmě tušila, jak kniha zhruba skončí. Nechtěla jsem nic jiného než číst a číst. Konec byl hořkosladký a přesně odpovídal popisu uvedeném na přebalu. A mně se tedy líbily obě linie, jak Dorothyina, tak Robertina. A Philip je super maník!
Ocelové žezlo
Juraj Červenák
Četla jsem už podruhé a on je ten Bohatýr pořád stejně skvělý. Červenákův styl psaní je velmi čtivý, nenudila jsem se ani chviličku. Ďuro umí perfektně jak dialogy, tak popisy. Co ale miluju na jeho knihách nejvíc, jsou postavy. Vytváří nezapomenutelné charaktery, kvůli kterým mám pak dost zajímavé sny. Ehm... :-D Ale není to jen o tom si něco načmárat na papír. Je to historická fantasy, takže z části postavená na skutečných událostech. Smekám tedy před autorem, jak umně dokázal skloubit reálie a svou vlastní fantazii. Ne vždy se to totiž spisovatelům tohot subžánru povede tak dobře.
Babička drsňačka
David Walliams
Výborná kniha nejen pro děti. Plná vtipu a překvapivých zvratů. A přestože je na devadesát procent humorná, stejně vás nejvíc dostane pohnutý závěr. Poslouchali jsme audioknihu, kterou namluvil Jiří Lábus, takže přednes byl velmi poutavý. Mohu jen doporučit!
Pojízdný krámek snů
Jenny Colgan
Jakožto knihomolka jsem musela tento román mít. Proč? Obsahuje totiž dvě neodolatelné ingredience - knihy a Skotsko. Kdo by tomuto mohl odolat? Tak trochu jsem ignorovala milostné problémy hlavní hrdinky a jejích mužů a užívala si spíš tyto složky příběhu, které se bohužel postupně vytrácely, a nahradila je právě ta romantická linka. Ale i tak jsem si četbu užila a překonala díky tomu čtenářskou krizi neodbytně se deroucí na povrch. Takže díky, JC!
Jako zabít ptáčka
Harper Lee
Jak je možné, že někdo, kdo nenávidí Hitlera za perzekuci Židů, nenávidí černochy? To nepochopím ani já, Čipero. Příběh se zpočátku jeví velmi nevinně až idylicky. To se ale změní v okamžiku, kdy začne soudní proces. Na něm je krásně vidět, jak fungovala americká společnost 30. let, jak jsou některé skupiny lidí omezené a zároveň velmi nebezpečné. V závěru mi běhal mráz po zádech. Stát se něco podobného mým dětem, tak se rozhodně nezachovám jako Atikus Finch. Ten je pro mě, jen tak mimochodem, mužem, kterého bych chtěla mít doma po svém boku, kdybych už jednoho podobného neměla.
Encyklopedie zeměpisu - Lidé a země: Afrika
kolektiv autorů
Pro naprosté neznalce a ty, co zeměpisu moc nedali, ideální publikace, byť už trochu zastaralá.
Tomb Raider: Archivy S.1
Dan Jurgens
Laru jsem poprvé potkala v roce 1996 a od té doby mi nedala pokoj. Jejím prostřednictvím jsem se na chvíli odpoutala od svého života a stala se prototypem dokonalosti. A teď je tady zase! A na papíře! Krása! Nádhera! Úžasnost! Ale je to jako kdybych četla o Laře z alternativního vesmíru. Zde je taková... lidštější nebo co.:-) Ale i tak ji miluju.
Oblíbené povídky: Dávná budoucnost, Šangri-la, Maska Medusina
Krotitelka snů
Simona Monyová (p)
V rámci daného žánru se jedná o vydařené dílo. Ačkoliv románům pro ženy příliš neholduju, čtení jsem si užila a odpočinula si u něj, což má přesně tento typ literatury za cíl. Děj rychle odsýpal a konec mě celkem překvapil. Ale neodvažovala bych se tvrdit, že jsou scény vyskytující se v knize humorné, spíš tragikomické.
Zlodějka knih
Markus Zusak
Pozor, konec této knihy je zveřejněn hned na prvních stránkách! A vůbec se dozvíte mnoho věcí dopředu. Přesto chcete číst dál a prožívat osobní příběhy Liesel, Hanse, Rosy, Maxe, Rudyho a dalších, kteří se sešli na Nebeské ulici. Každý z nich si prožívá svá osobní dramata, která vás berou za srdce. Krásné a bolestné vyprávění.
Nejlepší pro všechny
Petra Soukupová
Zatím nejlepší kniha od Soukupové, kterou jsem měla možnost číst. Za prvé, její styl psaní, byť místy drobet chaotický, se mi líbí. Taky mi přijde zajímavé střídání ich a er formy. Za druhé, líbila se mi provázanost s knihou "Kdo zabil Snížka", kterou doporučuji všem, byť je to kniha dětská. Za třetí, výborné vykreslení tří ústředních postav, obvzlášť Viktora. Mám doma dcerku jeho věku, takže jsem jeho jednání chápala. Hana byla pro mě ztracená existence. A Evy mi bylo líto. Za čtvrté, takový bonus - autorka v knize prostřednictvím Hany vyjádřila opovržení nad nekonečnými seriály, byť k takovým tvoří scénáře. To mě celkem pobavilo. :-D
Mladík v exilu
C. D. Payne
Nevím proč, ale tenhle díl byl pro mě asi nejlepší. Možná proto, že mám ráda bizarnosti. A samozřejmě nezapomenutelné Nickovy hlášky. A taky proto, že Sheeni mi tady zase až tolik nevadí. A tímto dílem, vážení budoucí čtenáři, můžete s klidem skončit. Další pokračování jsou čím dál absurdnější a zbytečně zamotaná. Nicku, zdar!
Mladík v okovech
C. D. Payne
Pokračování životních eskapád Nicka Twispa aneb hon za ztrátou panictví stále v běhu! Průšvihy v druhém dílu jsou čím dál průšvihovatější, přibylo pár ikonických postav a Sheeni je stále královnou všech prudičů. :-)
Mladík v odboji
C. D. Payne
Kniha mého mládí, která se mi asi nikdy neomrzí. Jenom ta Sheeni kdyby nebyla tak otravná. Já ji prostě nesnáším! :-D
Velký mytický crossover
Bill Willingham
Předem varuju, že tento díl jsem značně nadhodnotila. Ale ona je to taková bžunda! Jako vážně, legračnější a bizarnější konec světa jsem ještě v literatuře nezažila. Jack je samozřejmě mimořádně otravný, ale tak nějak srandovně. Růža je pouze otravná a taky smrdí. Zato můj oblíbený Wolfi vyloženě perlí! Pravda, místy se žvaní až příliš, třeba ta objednávka v Dino Dinneru - že by skrytá reklama? - ale tak to, lidi, přeskočte, a užívejte si heroickou misi za záchranou světa. Za mě se tento crossover vydařil. Autoři ho pojali s humorem a jde vidět, že si to užívali. Doufám, že Crew zauvažuje i nad vydáváním Jack of Fables a The Literals. Byla by to pecka!
Africká zima: V Jižním Súdánu s Lékaři bez hranic
Tomáš Šebek
Díky Tomáši Šebkovi jsem mohla nahlédnout do prostředí Lékařů bez hranic a na rovinu sděluji, že já bych to nedala. To, co tihle lidé dokazují den co den, je ukázka superhrdinství v reálném životě. Nesmírně si jich za to vážím a kvůli nim se snažím být lepším člověkem. Co se týče zpracování, malinko jsem se v některých místech ztrácela, ale to mi bylo úplně jedno. Byla to totiž neskutečná jízda!
Jak funguje jídlo - Co jíme, když jíme
kolektiv autorů
Souhlasím se sloganem uvedeným na zadní desce knihy - Nejpřehlednější a nejnázornější průvodce potravinami a výživou. Kniha je opravdu výborně zpracovaná a krásně barevná. Čtenáře tedy zaujme na první pohled a jsem si jistá, že díky ilustracím a grafickým zpracováním, které se v publikaci hojně vyskytují, si i hodně zapamatuje. Informace zde podané jsou všeobecné, ale poskytují odrazový můstek k tomu, abyste si své obzory ohledně jídla a výživy rozšířili ve více zdrojích.
Aha! Rodičovství
Laura Markham
Kniha zcela jistě inspirující a terezaba1 má svatou pravdu. :) Ale snažím se nad svou komunikací s dcerkami víc přemýšlet, vážit slova a mám radost, když se nám daří konflikty zažehnávat anebo je řešit bez křiku a stresu.
Děti, které se rodí v srdci
Miloslava Striová
Manželé Striovi si zaslouží jen a jen obdiv. Rodiče adoptivní i biologičtí by se od nich mohli mnoho naučit. Z příběhu paní Striové cítím lásku, trpělivost a morální sílu ke všem svým dětem. Jen je škoda, že více prostoru nedostaly také další děti. Ovšem jejich jednání s Petruškou a Adamem, kteří jsou v knize nejčastěji zmiňováni, je pro mě silnou inspirací a o to víc si jich vážím jako lidí.
Nonstop knihkupectví pana Penumbry
Robin Sloan
Jak už bylo psáno, je to velmi milá kniha... A to bude ten kámen úrazu. Na mě je až příliš milá. Postrádala jsem nějakého pořádného záporáka a celou dobu jsem čekala nějakou akci, napětí, ale ani jedno z toho se nedostavilo. Kniha se mi ale četla velice dobře, odpočinula jsem si u ní a opravdu upřímně se bavila nad tím, jak jsou všichni krásní, úžasní a superinteligentní kromě našeho hlavního hrdiny Claye. :-D
Vegetariánka
Han Kang
Na knihu jsem byla opravdu zvědavá. Vždy jsem žila v domnění, že Severní Korea je tou horší částí Koreje (a jako že to pořád platí), ale po dočtení jsem usoudila, že ani žití v Jižní Koreji není žádný med. Pravda, tam jim nevládne žádný pošuk, ale obyvatelé jsou stále stále silně ovlivněni náboženstvím, na čemž tratí dle mého především ženy. Autorčinu knihu proto chápu jako popis společenské skutečnosti a (prozatím) marnou snahu vymanit se ze zastaralých struktur tatíčka Konfucia. Je zde několik pro mě dost silných momentů - otcův nátlak na dceru Jonghje, aby začala jíst maso, vzpomínka na psa, bodypainting... Jsou to scény kruté a lascivní a jen tak na ně nezapomenu. Z toho mám pocit, že autorka nemá muže příliš v oblibě, nenajdete zde totiž jedinou mužskou kladnou postavu.
Celkově dávám čtyři hvězdičky za ne zcela vypilovaný vypravěčský styl, ale možná za to může překlad, jehož historie je taky celkem zajímavá. Každopádně kniha určitě stojí za přečtení a jsem zvědavá na další autorčiny práce.