elenai
komentáře u knih

Bojím se, že to byl pro mě trochu přešlap. Ano, pár tipů bych v knize našla, ale spíš pro zbývající tři členy své rodiny a ti si knihu za a) nikdy nepřečtou a za b) i kdyby přečetli, nebudou zásady KonMari dodržovat, protože mají přece mě. :-D Navíc se v některých návycích my Češi od Japonců lišíme, takže mnoho rádoby dobrých rad je neaplikovatelných. V zásadě si myslím, že by se kniha dala shrnout do několikastránkové brožury a bohatě by to stačilo.

Vánoční kniha na Vánoce mi měla pomoci navodit adekvátní náladu. Povedlo se to jen tak napůl. Místy jsem byla textem dost vláčená a do čtení se mi úplně nechtělo. Potěšily mě ale zmínky o Čechách, o některých tradicích a pověrach jsem ani neměla tušení. I závěr byl moc povedený. Celkově byl ale text průměrnější a moc knize nepomohly ani stylistické chyby a hrubky.


Zdála se mi krapítek slabší než první díl. Mám pocit, že autorka některá témata jen tak lízla, aby se neřeklo. Bezesporu jsem se dozvěděla hodně zajímavého, ale po přečtení mám jakýsi pocit neúplnosti. Prostě by si kniha zasloužila víc stran. ***1/2


Velmi poutavě zpracovaná kniha o pohnuté historii našeho národa, která zaujme nejen mladší ročníky, ale i dospěláky, kteří ve škole novodobým dějinám moc nedali. Autor vypíchl životy několika osobností, ačkoliv netuším, proč si zrovna vybral bratry Mašínovy, Heyrovského, Suchého... Havlovi oproti tomu věnoval prostoru méně. Tak jako tak jde o povedené dílo a ta kresba je neskutečně přesná, byť je do ní vložena značná míra originality.


Jedna velmi milá booktuberka tuto knihu tak vychválila, že jsem věděla natuty, že ji chci mít. A byla jsem neskonale nadšená. Autorka čtenáři předkládá formou rozhovorů představitele českého ekozemědělství, rostlinného i živočišného, jednotlivce i velké kolosy. Spojují je však dvě věci - velká dřina a úsilí a neskonalá láska a oddanost své práci. Při čtení jsem se několikrát zasnila a představila si sama sebe na místech těch houževnatých a sympatických lidí. Bylo by to kouzelné, ale nejspíš zůstanu jen u toho snění. Pobrala jsem ale kupu inspirace, rozšířila si obzory a celkově se cítím zase o něco chytřejší. :-) Třešničkou na dortu jsou pak krásné fotografie, které vás nabádají nasednout do auta a rozjet se na ta báječná místa.


Kniha se mi četla velmi hezky, paní Jarolímková používá místy až vypravěčský styl psaní. Hodně věcí už jsem znala, jen potřebovaly oprášit a vyndat z temných zákoutí mé mozkovny, ovšem zjistila jsem i mnoho nových a zajímavých informací. Měla jsem ale problém s tím, kam publikaci zařadit. Je to něco mezi populárně naučnou a odbornou publikací, přičemž se netváří tak ani onak. Proto souhlasím s komentářem uvedeným níže, aby si budoucí čtenáři informace ověřovali. Byť je na konci uvedený seznam použité literatury, je trochu lajdácký. Ovšem ani to mě neodrazuje přečíst si v budoucnu pokračování.


Na tuto knihu jsem byla dost zvědavá, ale nejspíš jsem si pod pojmem žití na vesnici představovala něco víc vesnického a méně absurdně podaného. :-) Ale tak četlo se to dobře, to zase ano, a já mám tyto typy knih vlastně moc ráda. A autorka je navíc sympatická holčina. Držím jí pěsti a určitě se podívám na její blog. Jen tak dál, Karle!


Postapo tematiku já můžu, a proto bylo jasné, že se k této antologii dříve či později přichomýtnu. A nepřestávám zírat, co ti naši spisovatelé a spisovatelky dokáží z tohoto tématu vytěžit. Zázračné české tužtičky! Většina povídek byla velice dobrá, pár skvostných a několik (dle mého subjektivního názoru) méně zajímavých. Ale tak to u antologií bývá. Nemyslím si, že vždy všechny povídky danému čtenáři sednou. Takže za počin by to bylo za pět hvězd, z hlediska čtenářského dávám hvězdy čtyři.


Čekala jsem spíš něco ve stylu Není co závidět, ta reportážní forma mi prostě seděla víc. V této knize bylo na můj vkus někdy až příliš slov navíc a také jsem měla občas zmatky v tom, kdo je kdo. Nic to ale nemění na tom, že osudy lidí v této zemi jsou strašné. Vůbec si nedokážu představit žít takový život. Co žít, přežívat! Bylo mi strašně smutno, když jsem četla Život rychlého oře a Muchomůrku. Severokorejští pohlaváři jsou zrůdy, které potopí i ty nejoddanější. Nikdo není v bezpečí. Musíte si dávat pozor, co říkáte nebo neříkáte... Zkrátka jsem vděčná, že žiju v naší malé zemičce, která je ve světovém kontextu méně významná, zato svobodná!


Pro naprosté neznalce a ty, co zeměpisu moc nedali, ideální publikace, byť už trochu zastaralá.


Předem varuju, že tento díl jsem značně nadhodnotila. Ale ona je to taková bžunda! Jako vážně, legračnější a bizarnější konec světa jsem ještě v literatuře nezažila. Jack je samozřejmě mimořádně otravný, ale tak nějak srandovně. Růža je pouze otravná a taky smrdí. Zato můj oblíbený Wolfi vyloženě perlí! Pravda, místy se žvaní až příliš, třeba ta objednávka v Dino Dinneru - že by skrytá reklama? - ale tak to, lidi, přeskočte, a užívejte si heroickou misi za záchranou světa. Za mě se tento crossover vydařil. Autoři ho pojali s humorem a jde vidět, že si to užívali. Doufám, že Crew zauvažuje i nad vydáváním Jack of Fables a The Literals. Byla by to pecka!


Na mě příliš ezo, ale některé myšlenky byly velmi zajímavé. :)


Povídky mi nikterak nevadí. Jsem zastáncem názoru, že kvalitní autor by si měl poradit s každým literárním útvarem. Hana Androniková mě o svých kvalitách přesvědčila, a toto je teprve první kniha, kterou jsem od ní přečetla. Velmi se mi líbil celý povídkový cyklus ze sbírky Srdce na udici. Povídky byly skvěle propojeny a i tematicky mi dobře sedly. Líbí se mi neobyčejné vyprávění o obyčejných životech nás smrtelníků. Z dalších mě ještě zaujaly svým nápadem Chci tvé blaho jen!, Rituál nebo Oběti lásky, i když ten konec byl vážně morbidní. Každopádně se teď můžu těšit na autorčiny samotné romány. A že to určitě bude stát za to!


Nádherná kniha, která by neměla chybět v knihovničce žádného zvídavého malého objevitele. Dětem se budou zamlouvat krásné ilustrace doplněné o zajímavé historické informace, dospělí jedinci zase ocení jednotlivé vtípky, které autor v knize rozstrousil, a opráší si své znalosti dějepisu. :)


Nádherná kniha plná barevných ilustrací a zajímavých informací o živočiších, o jejichž existenci jsem neměla ani potuchy. Člověk chce listovat stále znovu a znovu, pořád dokola a kochat se. Jedinou výtku mám k doplňovačce stop zvířátek na konci knihy. Jižní Amerika je zpřeházená.


Kdyby to nebylo tááák roztahané... Knihu bych zkrátila na polovinu a bylo by to tak akorát. Námět mě nijak extra neoslovil a vzhledem k tomu, že nesnáším hady... Br! Namísto Helgiho a Leifa mě nejvíce zaujal osud Hakana Básníka a Ragenhildy, tak si představuju příběh z pravé vikingské ságy.


Ze začátku jsem se velmi dobře bavila. Ačkoli zde bylo hodně popisu, tak byl psán čtivě a zábavně. Dýchla na mě atmosféra jedničky, kterou mám nejraději. Ale zhruba v polovině se to nějak zvrtlo a knihu jsem dočítala jen z úcty k hlavním postavám. A taky jsem chtěla vědět, jak to dopadne se Sedzivojem. Je mi také líto, že Stáňa s Kateřinou byly kvůli Monice upozaděny. A dějová linie Arminia a Lászla mi přišla totálně zbytečná. Suma sumárum - jako trilogie velmi obstojné, ovšem samostatně je díl lepší průměr.


Přečtení mi trvalo trapně dlouho, bohužel nějak nebyl čas a taky přišla malá čtecí krize. Nějak jsem se nemohla prokousat přes tu pouštní část, která zabírala značnou část knihy. Ale následující události jsem zhltla na jeden zátah v autě, nedbaje na nevolnost. Bylo to skvělé, akční, strašné a srdcervoucí. Meyerová přitvrdila v krutosti a násilí a rozrůstající se družinu kolem Linh Cinder docela zocelila. Navíc získáváme díky doktoru Erlandovi nové informace o letumóze, která se stává čím dál nebezpečnější.
A co tedy dodat? Tradičně kniha končí velmi otevřeně, takže nemůžu udělat nic jiného než sáhnout po Winter, kde se konečně uzavřou osudy našich milých i nemilých hrdinů.


Že bych já někdy četla YA literaturu? Myslela jsem si, že to není nic pro mě, ovšem díky doporučení jedné booktuberky jsem do toho šla. A jaké mám ze Cinder pocity?
Vzhledem ke svému věku nebudu v takové euforii jako ostatní. Nicméně určitě nelituju koupě. Krásně jsem si při četbě odpočinula a užívala si tu nenáročnou, a přesto velmi zajímavou zápletku. Co kvituju především, je originální zpracování klasické pohádky včetně romantické linky a prostředí, do kterého autorka příběh zasadila. Z postav si moje sympatie získali doktor Erland a Iko a doufám tedy, že se s nimi ještě setkám. U Cinder jsem na vážkách, zatím se jeví jako vyjukané ošklivé káčátko, ale věřím, že má velký potenciál a určitě u ní dojde k významnému vývoji její osobnosti.
Knihu beru jako úvod do celé série, a proto si pět hvězd schovávám na další pokračování, které je údajně ještě lepší. Jsem velmi zvědavá a dost se těším, opět se ve mně totiž probudila -náctka a romantická duše. :)


Bohužel už se mi nepodařilo sehnat český překlad, tak jsem koupila za pár kaček originál a musím říct, že je to báječná záležitost!
100% za krásné zpracování - když jsem z toho amerického sundala přebal, jenom jsem áchla, tak je nádherné.
100% za nápad - knihkupectví je moje nejoblíbenější místo, ale je fakt, že se v něm dá potkat hodně exotických zákazníků, kteří mají různá pikantní přání. Je skvělé, že se někdo odhodlal vydat knihu i o téhle sortě lidí.
100% humor - hlavně pro knihomoly teda.
Plus jsem si tedy ještě procvičila angličtinu a zjistila jsem, že na tom nejsem zase tak mizerně, jak jsem si myslela. :-D
Je to knížka, kterou nemusíte číst celou. Třeba si oblíbíte nějakou část a tu budete číst pořád a pořád dokola, ale i to je super, hlavně když vám spraví náladu. :)
