ElessaRiverbow komentáře u knih
Už na začátku mě to chytlo, bylo to čtivé a zajímavé. Postupem času to ale začalo být zdlouhavé a zbytečně natažené. Navíc se tam vyskytovalo neskutečně velké množství chyb, které mi čtení znepříjemňovalo. Líbí se mi u takovýchto romantických knih, když se střídají pohledy hlavních hrdinů, takže za to kniha dostává malé plus. Lia i Noah mi byli sympatičtí, i když sem tam jsem je měla chuť něčím praštit za jejich chování. Ostatní postavy byly fajn. Autorka podle mě dobře napsala téma šikany a pomlouvání na sociálních sítích, které je v dnešní době bohužel celkem běžné. Celkově ale knize něco chybělo, nějaká jiskra, kvůli které by mě bavilo ji číst. Nevím, jestli se někdy pustím do pokračování, zatím to rozhodně nemám v plánu.
~ 3,5/5 ~
Moje první setkání s autorkou a bohužel, nebylo úplně skvělé. Bylo to čtivé, to nemůžu popřít, ale něco tomu chybělo. Rozhodně bych neřekla, že to je horor, vůbec jsem se u čtení nebála a ani nic zas tak děsivého v příběhu nebylo. Daniel mi přišel nezajímavý, během celé knihy jsem si k němu nenašla cestu a nakonec mi bylo jedno, co se mu stane. Bran byl o něco sympatičtější. Děj před koncem mě lehce překvapil, nečekala jsem, že se tam stane to, co se tam stalo s Kylem, ale pak ten úplný konec jakékoliv plusové body zase shodil. Přišlo mi to spíš jako pohádka než jako horor. Bohužel zklamání a nějakou dobu rozhodně počkám, než zkusím od autorky jinou knihu.
Wow, už dlouho jsem nečetla žádnou tak moc čtivou a dobře vymyšlenou knihu. Už po prvních stránkách mě to vtáhlo do děje a nepustilo až do konce. Autor to všechno úžasně vymyslel, pořád se děla nějaká akce. Ty popisy lodí a všemožné technické věcičky byly trošku složitější na pochopení, ale postupem času jsem si na to zvykla. Spensu jsem si okamžitě zamilovala. Zbožňovala jsem, jak se se vším vždy poprala a nic si nenechala líbit. Ostatní postavy byly také skvělé, hlavně M-Bot a jeho posedlost houbami, u které jsem se pokaždé rozesmála. Rozhodně se vrhnu i na pokračování a nejspíše pak sáhnu i po dalších autorových knihách, protože píše vážně skvěle.
Jak je mým zvykem u těchto zamilovaných sérii, začínám od konce :D Bylo to velice čtivé, propadla jsem tomu už po pár stranách. Romantická linka byla boží, naprosto zbožňuju hate-love romantiku. Annie i Cole mi byli sympatičtí a rychle jsem si je oblíbila. Ten jejich kousavý humor mezi nimi byl skvělý, hodně jsem se nasmála. Rozhodně se vrhnu i na předchozí díly, protože autorka prostě umí psát a jsem zvědavá na příběhy ostatních.
Skvělé pokračování předchozího dílu. Opět se ukázalo, že autorka umí výborně psát. Ihned jsem se po pár stranách začetla a příběh mě až do konce nepustila. Sice tam nebylo tolik akce, narozdíl od předešlého dílů, ale tolik mi to nevadilo. Moc se mi líbil vývoj vztahu mezi Novou a Adrianem. I to, jak ne vždy jde vše zařadit mezi dobro a zlo, bylo skvělé. Jsem zvědavá na pokračování a hlavně na to, jak budou všichni reagovat, až Nova a Adrian odhalí své identity.
Takhle kniha byla trochu jako horská dráha - prvních pár stran mě rychle vtáhlo do děje, pak moje nadšení trochu upadlo, ale nakonec mě to zpátky chytlo a já hltala jednu kapitolu za druhou. To samé bylo u hlavní postavy - Alici jsem chvilku měla ráda a byla mi sympatická, jindy se zachovala podivně a nelogicky, až jsem z toho nevěřícně kroutila hlavou. V knize bych asi ocenila více rozepsané příběhy z Vnitrozemí, hlavně příběh Tři Alice. Celkově to ale bylo velmi dobré fantasy, které bylo i lehce děsivé a tajemné.
~ 4,5/5 ~
Musím říct, že mě na knihu hodně nalákala obálka, díky které jsem měla pocit, že se bude jednat o nějaké fantasy z prostřední pouště. Ale ejhle, úplně mimo. Ne, že by se mi kvůli tomu příběh nelíbil, ale není to úplně žánr, který běžně čtu. Proto se mi možná líbil více ten vedlejší příběh s fantasy prvky, než ten hlavní. Bohužel, za celou dobu jsem si k postavám nedokázala najít cestu. Ne, že by mi nebyly sympatické - to celkem byly, ale nedokázala jsem s nimi soucítit. Celkově to ale bylo čtivé a zajímavé, plné myšlenek a citátů. Jsem ráda, že oba dva příběhy dobře dopadly.
Už to budou 2 roky, co jsem knihu poprvé četla, a jelikož jsem se do celé série naprosto zamilovala, neodolala jsem a přihlásila se do štafety, abych si tento příběh mohla přečíst znovu. I přesto, že jsem si většinu věcí pamatovala, jsem si čtení užila a sem tam se objevil detail, kterého jsem si předtím nevšimla nebo nějaká informace, která mi teď, když mám celou sérii za sebou, dává smysl. Cinder je úžasná postava, naprosto jí zbožňuju a Iko to samé. Kai je prostě zlatíčko. Rozhodně celou sérii moc doporučuji.
Wow, tohle bylo skvělý. Kniha byla zajímavá a čtivá. Ze začátku jsem teda byla zmatená, jak tedy vlastně ta magie a brány fungují, ale postupem času jsem to nějak pochopila. Ze dvojčat jsem si více oblíbila Hunter, přišla mi mnohem sympatičtější než Mercy, která mi někdy lezla na nervy. Jax mi přišel fajn, narozdíl od Kirka, kterého jsem už od začátku nesnášela. Konec byl skvělý, posledních zhruba padesát stran jsem přečetla jedním dechem a jsem zvědavá, jestli bude pokračování.
~ 4,5/5 ~
Po autorčiných knihách pokukuju už delší dobu, hlavně mě okouzlily obálky. Když jsem teď dostala možnost si její knihu přečíst, navíc s příběhem, který se točí kolem psaní a hudby, byla jsem nadšená. Kniha je čtivá a po dočtení mi ani nedošlo, že jsem přečetla více než 450 stran. Sem tam se objevují texty z Hopeniny fanfikce, což mě zaujalo a moc se mi to líbilo. Hope je skvělá postava, už od začátku jsem si jí oblíbila. Se Scottem jsem na začátku měla problémy, ale zhruba od poloviny už mi byl sympatický. Rozhodně si přečtu i předchozí díly, protože autorka píše vážně skvěle.
Téma cestování časem mě baví, to byl taky jeden z důvodů, proč jsem se do štafety zapojila. Kniha se mi líbila, ale bohužel nesplnila moje očekávání. Začátek byl pomalejší a nešlo se mi pořádně začíst. Nakonec se to někdy po první třetině knihy zlepšilo a příběh mě začal bavit. Cestování časem bylo dobře vymyšlené, i když někdy mi tedy přišlo až moc odborně popsané a já to moc nechápala. Hlavní hrdina Kin mi byl sympatický. Nejvíc mi asi vadilo, že záchranou akci, kterou anotace slibuje, dostaneme až někdy v posledních 80 stranách. I tak byl konec plný emocí a pár slziček ukáplo.
~ 3,5/5 ~
Po téhle knize jsem pokukovala už od doby, co vyšla, a proto jsem nadšená, že jsem si ji mohla přečíst v rámci spolupráce. Příběh rychle utíkal a kapitoly byly krátké, takže se není čemu divit, když jsem ji měla za dva dny přečtenou. Moc se mi líbilo zpracování slovanské mytologie. Lenu jsem si už od začátku oblíbila a držela palce, aby se jí vše povedlo. Co se týká romantické linky, moc jsem doufala, že Lena skončí s Nemojem, a proto jsem hodně zvědavá, jak se jejich vztah bude vyvíjet v dalším díle.
Boží pokračování, i když trošku slabší než předchozí díl. Prvních pár kapitol se táhlo a připadaly mi tak trochu o ničem. Pak se to ale rozjelo a já se nemohla od knihy odtrhnout. Sancie a Berenika mi přirostly k srdci ještě víc, zato u Gregora pořád nevím, co si o něm myslet. Už v prvním díle jsem ho moc nemusela a tady se to nezměnilo. Co se mi na knize hodně líbilo, bylo to, že jsem si celou dobu nebyla pořádně jistá, kdo je vlastně záporák - a to u knih miluju. Doufám, že bude pokračování co nejdříve, protože potřebuju vědět, co se stane dál.
(SPOILER) Tohle bylo něco úžasného! Trochu mi to připomínalo Arcane - technologie spojená s magií. Už od začátku se tam něco dělo a stránky mi utíkaly až moc rychle. Svět byl dokonalé vymyšlený, stejně tak i jeho minulost. Sice mi tam možná chyběla mapka, protože někdy mi dělalo problém se orientovat, na kterém místě se zrovna hrdinové nacházejí. Moc jsem si oblíbila Sancii, ale moje nejoblíbenější postava je Klef, kterého mi pak na konci bylo líto. Ke knize mám jen jediné mínus, ale není to chyba knihy, ale tisku - zhruba uprostřed chybí přibližně 20 stran a opakuje se tam pozdější text. A jelikož se tam jedná o přípravy na hlavní akci, přijde mi to celkem jako důležitá věc (navíc se tam asi odehrál polibek, protože Sancie tam o něm později mluví, ale číst jsem o něm nečetla ).
Romantické knihy moc nečtu, pravděpodobně je to kvůli příběhům od německých autorek, které mi prostě nesedly, a nebo jsou na mě až moc přeslazené, ale tohle je úplně něco jiného. Tady se už od první kapitoly něco děje, postavy jsou boží a vše není růžové. Kniha je moc čtivá a stránky utíkají jedna za druhou. Molly jsem si zamilovala už na začátku, Viktor mi byl sympatický, ale Robsona jsem měla většinu času chuť praštit, i když na konci mi ho bylo trochu líto. Konec mě jednoduše dostal, slzy tekly a já nechtěla uvěřit co všechno se tam stalo. Po romantice z per polských autorek se ještě rozhodně podívám, ta se mi moc zalíbila.
Dokonalé zakončení série. Kniha se četla dobře a těch více než 700 stran mi rychle uteklo. Winter mi byla sympatická a u popichování mezi ní a Scarlet se mi vždy objevil úsměv na tváři. Ostatní postavy jsem si zamilovala více, pokud to ještě vůbec jde. Levana jako záporák byla taky skvělá, líbilo se mi u ní, že k tomu, co dělala, měla důvod, a nemůžu se dočkat až si přečtu knihu o ní. Konec byl napínavý a někdy jsem si i nebyla jistá, jak to dopadne a co všechno se ještě zvrtne. Určitě si dám v budoucnu rereading, protože do téhle série jsem se zamilovala.
(SPOILER) Čekala jsem nějaký úžasný retelling na Sněhurku, ale dostala jsem průměrnou fantasy, která mě bohužel zklamala. Ze začátku jsem se nemohla začíst, a kdyby to nebyla kniha do štafety, pravděpodobně bych ji odložila nedočtenou. Pak tedy naštěstí už to bylo po nějakých 100 stranách lepší, i když mě tedy Sophiina naivita a neustále opakování, že ji její princ přijde zachránit, lezly na nervy pořád. Další zklamání byl konec, kdy jsem čekala epický souboj mezi Sophií a Smrtí nebo Strachem, ale ono prostě nic. Alespoň citáty v knize byly pěkné. Celkově takový průměr až lehký podprůměr, od autorky jsem chtěla číst i Nevlastní sestru, ale teď už si tím tak jistá nejsem.
Na rozmýšlení hodnocení téhle knihy jsem si musela dát pár dní, proto recenze nevyšla hned po přečtení. Anotace i obálka mě hodně zaujaly a tak jsem měla vcelku velká očekávání. Bohužel... V první řadě musím říct, že je kniha zvláštní. Hlavní hrdina Jasper má synestezii a prosopagnosii, což je rozhodně zajímavé, ale... On používal odstíny barev, které jsem si nedokázala představit a často jsem kvůli tomu od knihy odbíhala, abych si tu barvu vygooglovala. Také mě extrémně vytáčela Jasperova posedlost alexandry. Díky těmto dvěma věcem (a také ještě pak pár drobnostem) jsem byla schopná přečíst jen pár kapitol denně a kniha byla pro mě nudná. Mé hodnocení však zvedlo posledních cca 100 stran, které byly zajímavé a vše se zde rozplétalo. Jako celek bohužel nic moc.
Zhruba třičtvrtě roku dozadu jsem knihu četla poprvé a po Selekci mi přišla nic moc. Teď mi to spíš přišlo jako milé pohlazení po duši, které sice mělo pár chyb, ale i tak jsem se do světa Selekce ráda vrátila. Kniha se četla rychle, takže jsem ji měla za pár dní přečtenou. Eadlyn jsem si oblíbila víc, než během minulého čtení, i když ze začátku to bylo horší. Také někteří z kluků mi přirostli k srdci více. Trochu mě mrzí, že jsem si omylem vyspoilerovala, když jsem si pročítala pár recenzí na Korunu, s kým nakonec Eadlyn skončí. I přes to se ale do dalšího dílu pustím a to snad co nejdříve.
Když jsem se ke knize dostala poprvé, odložila jsem ji po zhruba 70 stránkách, protože jsem se čtení moc nevěnovala. Teď jsem po ní sáhla znovu a nelituji toho. Kniha je retellingem na Roztrhané střevíce od bratří Grimmů a musím se přiznat, tuhle pohádku jsem nikdy nečetla, ale znám 12 tančících princezen od Barbie. Příběh se sice na začátku táhne a díky velkému množství postav jsem se v nich ztrácela, ale po pár kapitolách už to bylo v pohodě. Annaleigh jsem si oblíbila, i když rychlá změna v přístupu k nevlastní matce mě zarazila. Z Cassia jsem měla smíšené pocity a čekala, že on bude ten záporák. Líbilo se mi, jak byl děj zamotaný a nepředvídatelný, bohužel však ke konci jsem odhadla, kdo povolal Viscardiho. Přesto ale jsem byla s koncem spokojená.