Eliza20 komentáře u knih

Už po dvou povídkách vím, že tohle opravdu nebude můj styl. V první povídce je pan Mlhoš (to je skutečné jméno?) a ten to dělá s Lucinkou a Olinkou, který mají hezký zadečky. No tak to potěš koště. Ve druhé povídce dospívající dívky zase chodí na "dýzu" a nevědí co je to "shopping". S tím by asi nebyl problém, jenže kniha je z roku 2009, ne z osmdesátých let.
Edit: ve třetí povídce má žena "prdelku" a "rtíky", v té čtvrté zase "zadeček". To asi jako ukázka stačí.
Edit č 2: povídka číslo 8 mě totálně znechutila, přesně takové sousedky taky mám, akorát jsou to závistivé, staré krávy. Asi dál už číst nebudu, za mě je to velký špatný.

06.09.2024

Nakladatelství nastole se v mých očích moc nevyznamenalo. Za knihu jsem zaplatila 449,--Kč abych až v průběhu čtení zjistila, že je chybně natisklá. Kapitola "Šaty které zabíjely" nemá stran šest, ale necelou stranu a půl a kapitoly "Franklin Castle" a Jemma Mitchell" chybí v knize úplně. Velmi mě to zklamalo.

03.08.2024

Já jsem tedy četla knihu v e-podobě (nevím na kolik se e-kniha editorsky liší od tištěné verze - asi by se moc lišit neměla, ne?) a přišla mi srozumitelná, jedná se o chronologicky seřazené deníkové zápisky mladého lékaře. Mnoha lidem zde v komentářích kniha nepřišla vtipná. V pořádku. Já osobně suchý humor preferuji, takže jsem se nasmála dost. O britském zdravotnictví jsem neměla žádné iluze ani před přečtením knihy, u nás to funguje na podobné bázi. Seriál na motivy knihy můžu jen doporučit.

5 19.02.2024

Stejně jako u předchozích knížek ze série, příběh je fajn, hlavní hrdina super. Ale Taylor mi už ke konci opravdu vadila. Ten stunt co vytáhla hodinu před koncem? (rozumějte, audiokniha). Co to jako bylo? Aneb jak udělat někomu komplex. A nezáleží na tom, že sama moc dobře ví, jaké to je nevěřit si. Eat it up, girl. OMG. Příběh Connora a jeho nevlastního otce byl výborný, dojala jsem se, fňuk.

6 15.12.2023

Od Holly Black mám načteno i naposloucháno jak v češtině, tak v angličtině, tuhle konkrétní knihu jsem poslouchala v angličtině. Co se tomu nedá upřít, je originalita světa, to se mi vážně líbilo. Hlavní hrdinka ušla a love interest byl vážně super (ty Holly Black napsat umí, o tom jsem se již přesvědčila). Co mě ale netáhlo, bylo celkové směřování příběhu a konec pro mě byl vyloženě hořký. Někdo tady psal, že mu kniha připomínala The Vampire diaries, tady musím oponovat, v mých očích měla kniha ponurý, filosofický "Interview with the vampire" vibe.

02.08.2023

Tithe - Kniha není špatná, ale ten překlad. Možná jsem udělala chybu, že jsem první četla krutého prince, protože jsem si v tom udělala trošku zmatek. Tato kniha (série) je napsána (a přeložena) v jiném desetiletí než krutý princ, proto chápu určité rozdíly v českém názvosloví (elf - víla), ale nakonec jsem si musela otevřít anglickou verzi knihy, abych se zorientovala. A nestačila jsem se divit. Překladatelka umě pozměnila kontext celých scén a pasáží svým překladem. Bohužel. Navíc překlad jako Kelpie - vodní kůň nebo pixie - plivnice mi bohužel přijdou dost k smíchu. I když asi chápu, kam tím překladatelka mířila. Sérii dočtu v originále (jako bych měla jinou možnost) a budu ji brát jako takové doplnění světa The folk of the air series spíše než samostatně stojící dílo. K ději dodám, že punková hrdinka Kaye se mi líbila, stejně jako Roiben. Jejich vztah je trochu z rychlíku, ale to nevadí, nemá to být žádný psychologický román s hloubkovým rozborem charakterů a vztahů.

Valiant - Druhý díl je jiný, ale určitě ne špatný. Moc se mi atmosféra "betonové jungle" a všudypřítomné špíny a pochybných rozhodnutí líbila. Tohle je zase trošku jiná romance.

Ironside - S třetím dílem se opět vracíme k pohledu Kaye, potkáváme ale také některé postavy z Valianta, takže ta změna vypravěče ve druhém díle měla nějaký smysl. Postavy pomalu a jistě tak nějak dospívají a jejich charaktery se vyvíjejí, i třetí díl mě bavil.

Not for humans - povídka ve spolupráci Holly Black a Cassandry Clare, crossover mezi postavami z Modern Fairytales a Shadowhunters. Krátká, čtyřstránková povídka z kavárny Moon in the cup, kterou si otevřely společně Val z Valianta a Kaye z Tithe. A vůbec moje nejmilejší povídka z pera Holly Black. Neskutečně milá a vtipná kapitolka ze života postav po hlavní sérii. Potkáváme skoro všechny postavy a celý příběh se nese na pozitivní notě.

A Visit to the Impossible Lands - povídka z roku 2018 ve které sledujeme některé události z The cruel prince očima Kaye a Roibena. Vidíme o čem si povídají, když dojde k oné osudové korunovaci Daina a vidíme jak řeší hlavně svůj vztah a jeho budoucnost. Také vidíme první náznaky přátelství mezi Kaye a Cardanem.

The Lament of Lutie-loo - Povídka z roku 2019 ve které hraje sice prim Lutie - loo, ale dostaneme i Roibena a naneštěstí Balekina. Povídka se odehrává cca na začátku knihy Krutý princ. Vidíme taky Ethine a její vztah s jejím bratrem, který tedy dost pokulhává. Také nahlédneme do budoucnosti Val a Revuse z Valianta. SPOILER: je odhaleno, že spolu čekají první dítě, to mi přijde moc hezké. Jsou už holt dospělí se vším všudy.

The poison eaters and other stories - do komentáře připojuji i recenzi této povídkové knihy, která je složena z povídek, které Holly Black publikovala v různých časopisech během let. Všechny povídky se mi líbily v rozmezí *** a *****. Je tu také povídka "The Land of Heart's Desire" která zde byla poprvé představena a která je z pohledu Roibena, který ve společnosti Cornyho přemítá nad svým vztahem s Kaye, zatímco Cornelius pochybuje pro změnu o sobě a o svém vztahu s Louisem. Milá nenáročná povídka, jenom něco navíc po milovníky zdejšího světa a postav.

1 06.07.2023

Po některých zdejších hodnoceních jsem od knihy moc nečekala a o to víc jsem byla překvapená. Brutální upřímnost, kterou je napsána mě naprosto odrovnala. Ano, v některých částech je zbytečně repetitivní a na časovou osu závislosti aby si člověk nakreslil diagram, ale sebelítostivá mi nepřišla. Ihned mě vtáhla, protože nehledě na obsah, forma je skvělá, buď umí "Matty" fakt dobře psát, nebo měl skvělého editora. Sázím na to první. A co se obsahu týká, taky skoro nemám co vytknout. Dočítala jsem poměrně smutná, ale taky vděčná za svůj vlastní život. Kniha mě donutila docela dost přemýšlet a to je skoro vždycky plus.

5 10.01.2023

Většina lidí tady mluví o tom, jak je hlavní hrdinka sympatická a svá...na mě je asi svá až moc. To její svojství, alespoň v mých očích, hranicí spíše s nebezpečnou tvrdohlavostí, arogancí a utkvělou představou, že je vše černobílé a jen ona, pravá princezna Morrighanu, má pravdu. Da, je to přece princezna. Rafe byl naopak až moc plochý, v podstatě ho po dvou dílech neznám. Všechny ostatní postavy jsou ale skvěle vykreslené, mají velký potenciál, který však není ve většině případech proměněn. Za mě nejlepší postavy jsou Griz, Calantha, Kaden a v neposlední řadě Komizar, kterého ale autorka zahrála tak nějak do outu. Asi bych si měla najít ságu, kde nejsou hlavní hrdinové tak self-righteous. Do třetího dílu se asi nepustím, vedlejší postavy zase takové lákadlo nejsou.

2 10.10.2022

Ráda bych řekla, že mi kniha přišla krásná, tak jako mnohým jiným, ale bohužel jsem se u ní nudila. Umím ocenit poetický jazyk, tady toho ale bylo moc....byly celé stránky, na kterých bylo natištěno poetiky obalené NIC. Je to škoda.

5 05.10.2022

No...měla jsem chuť na humornou knihu. Nebyl to úplný průser, ale hodně jsem se u toho cringeovala.

1 05.10.2022

Popravdě, ze začátku mě tato kniha opravdu chytla, postupně ale začala býti dosti úmorná a hlavní hrdinové byli také dosti úmorní. Byli tak moc sladcí, že se kniha začala měnit v jeden velký kýč. Kdyby to autorka nehnala tolik do extrému, udělala by lépe. Musím ale uznat, že Sempre má opravdu chytlavý příběh. Jestli chcete vědět, jak má vypadat nepřepálená, přesto intenzivní mafiánská romance, doporučuji Catherine Doyle.

2 05.10.2022

Mně se to líbilo. Nejsem sice matka, ale mám pětiletého bratra a jistou (velikou) podobnost tam vidím. Zasmála jsem se já i moje máma. A to promiňte, ale chlubit se tím, že jste knihu prolétli v knihkupectví, otočili obálkou dolů a dali odpad nebo jste si knihu koupili i když nemáte rádi facebook, to není konstruktivní kritika, to je ubohost.

2 06.02.2021

Autorka blogu mi nesedla. Asi jiná kultura a jiná generace. V něčem má sice pravdu, ale často s jejím pohledem na věc nedouhlasím. Navíc mi přijde trošku pokrytecká. Na jedné stránce píše o vytížených úřednících a o pár stránek dál chce sama zahltit tento už tak přetížený systém nesmyslnou žalobou, proti někomu, kdo dal na internet fotku mobilů. Bylo to nutné? Nemohla to v této těžké době přejít? Na jedné stránce píše o tom, jak nemá cenu nikoho obviňovat a na druhé chce stavět lidi ke zdi.

1 02.02.2021

Tato knižní série se chvástá, že vedle ní bledne i Percy Jackson. To je pěkný nesmysl, kniha je totiž na čtení sice velice příjemná, ale zároveň dokáže být místy velice směšná a to ne tím dobrým způsobem. V průběhu četby mi začalo dost vadit, jak jsou zde bohové vyobrazováni jako naprosto neschopní a nedůstojní ňoumové, kteří sice dříve bojovali s démony, ale teď si z nějakého důvodu ani nezvládnou poradit se čtyřmi obyčejnými strážníky. Kdyby to byla parodie, brala bych to. Ale kniha své čtenáře přímo vyzývá ke srovnávání s Percy Jacksonem. Riordan totiž vykouzlil naprosto fantastický a do detailu vypiplaný svět, kde je kromě spousty nervydrásajících pasáží, také mnoho vtipných scén. A nikdy se nemusel uchýlit k takovému zesměšňování, jako tady Mary Maz Evans.

1 27.02.2020

Kniha mě svým názvem poněkud mystifikovala. Sáhla jsem po ní v předvánočním období a očekávala patřičnou atmosféru. Nicméně Vánoce se v knize vyskytují jen zřídka. Kniha mi nijak extra nesedla, postavy mi přišly ploché a nemohla jsem se s nimi sžít. Přišlo mi, že se autorka zaměřuje na střední třídu a nekope příliš hluboko. To mě mrzí, ráda bych si přečetla o skutečně ryzých emocích. Možná ale za mé dojmy může jen er forma, kterou obecně nevyhledávám.

03.12.2019

Musím se přiznat, kniha mi ve druhé půli už přišla trošku zdlouhavá a několik situací se neustále opakovalo. Princ Ládík to ale u mě vyhrává super humorem. Při několika pasážích jsem se přistihla, že se bezostyšně směji nahlas. V MHD.

2 08.11.2019

Velmi příjemné, odlehčené čtení, na cesty v tramvaji jako dělané.

1 15.10.2019

Snad k žádné postavě jsem necítila sympatie (snad kromě Meghan - a to je důvod proč zkusím i druhý díl), takže mě kniha nejen nebavila, ale vlastně i rozčilovala. Hlavní hrdinka je prototyp ubečené neschopné kr*vky, které v jednu chvíli říkají princezno a v druhé do sebe lije 6 panáků a rozkopává dveře. Zápletka s Pearcem je zpracována opravdu bídně, vždyť z tohoto tématu by se dalo tolik vytěžit. Prostě zklamání. P.S. Rozečetla jsem si Cenu za rozkoš od Niky Peas a mohla jsem si oči vykroutit. A tak jsem čtení zanechala a pustila se do tohodle. Poté, co jsem s tímhle veledílem skončila, vrátit se k Ceně za rozkoš bylo vlastně příjemné.

2 19.08.2019

Ráchelina kniha obsahuje velmi zajímavý příběh, nicméně pro mě osobně nebyl tak čtivý (možná za to mohla er-forma, kterou nevyhledávám). Mnohokrát jsem se nemohla ztotožnit s Ráchelinými volbami a rozhodnutími napříč desetiletími a rezervovanost obou hlavních postav mi znemožnila, aby mi na nich záleželo. Nicméně posledních cca 30 stran mě pohltilo a dojalo. Přeci jen, když s postavami strávíte nějakých 350 stran, zajímá vás jejich osud až do konce.

2 06.08.2019

Kniha je super a zajímavá, ale musím říci, že pres úvodní šedesátistránkový rozhovor s Meyerovou jsem se skoro ani nedostala, byla jsem velice blízko k tomu ho preskočit. I polovina by byla dlouhá, stačila by mi čtvrtinová délka. Prostě mi nepřišel zajímavý, dle mě se Meyerová dost opakovala a spousta toho, co řekla mi přišlo značně přehnané. Ps: pokud ji uvidíte v levných knihách za 19 kč, tak jako já, tak neváhejte ;D

5 31.01.2019