Elizza komentáře u knih

Za mě nejlepší část. V dětství mě to bavilo, ale už tehdy jsem věděla, že má tahle série mouchy. Ale fakt mohli dát na obrázek něco, z čeho by nebylo poznat, že to levný knihy ze zoufalství vedou za pade.

08.05.2020

Za mě slabší. Sice v tom bylo pár zajímavých faktů, ale vzhledem k tomu, že o životě krále Karla víme všichni poměrně dost, by to chtělo víc děje. Líbilo se mi, že byla Bára zase jednou vystavena tvrdé realitě. Nutnosti udělat něco, co není úplně správné, vybírat nejmenší zlo.
Jenže to prostě nestačí. Čtvrtina knihy je vlastně o tom, jak se Bára nudí, jelikož se na dvoře nic neděje a čtenář se tak nějak nudí s ní. Ačkoli to není nijak hrozné a přečíst se to dá, místy jsem se musela nutit. Oproti jedničce, která byla zajímavá a plná děje on začátku do konce to prostě bylo takové neslané. Při čtení jsem pochopila, proč naše češtinářna stále dokola opakuje, že bez přímé řeči to prostě není vypravování. Má pravdu, protože při pohledu na dvojstranu bez jediné uvozovky se mi ježily chlupy na krku.
Chyběla mi nějaká pořádná zápletka. Já vím, že se nemůže celou dobu jen řešit tajná spiknutí, ale alespoň něco, ne? Taky chyběl ten klasický, ale jak se ukázalo, velmi potřebný element. Osoba rodu mužského, věku přibližně stejného, se kterou Bára vymetá průšvihy. Nahrazení dvěma dospělými chlapy, kteří melou o politice nebyla šťastná volba.
Suma sumárum. Celé to jde shrnout slovy: jak si král Karel pokryplil páteř.

15.04.2020

Hodnocena celá série.
První díl dobrý, skoro není co vytknout. Druhý a třetí už byly mírně slabší. Zvířatomluvné šutry se zase nějak objevily, mrtvoly oživly a to, jak všichni plánují supertajné věci, o kterých se vytrvale tváří, že nic neví, už mě začalo unavovat. První věděl o existenci trpajzlíka za zdí a tajné chodbě. Dobře, to jde. Další ví o obrech, další o tom, že je postava XY živá, jinej, že je holka adoptovaná... až jednoho napadá, jestli ta veřejná tajemství fakt musela být tajná a nemohlo se to celé vyřvat na náměstí. Plus samozřejmě to, že se mi chování postav zpětným pohledem nepozdávalo. Čtvrtý díl byl retrospektiva, u které člověk prostě věděl, jak to dopadne, takže celkem příjemná oddechová záležitost, ačkoli člověk místy nevěřícně kroutil hlavou. A pětka? Ale jo, bylo to fajn. Změna prostředí příjemná, postavy taky. Líbilo se mi klouzání na liánách, i když ten závod s chytáním vlajek se mi zdál trochu... no, možná jsem to špatně pochopila, ale pokud tam fungovala fyzika, neměli by sletět dolů, když se pustili jednou rukou? Jinak to bylo v pohodě... až na ten konec. Já nemám nic proti happyendům, to zase ne. Ale nemám ráda patnáctileté děti, které objeví svůj smysl života.
Oceňuju, že do toho autor nenatáhl dnes tak oblíbené milostné trojúhelníky, čtyřúhelníky, lichoběžníky a podobně, které bytostně nenávidím. Svatba jedné sabotérky s pygmayem bohatě stačil. Ale s těmi životními úděly to přepískli. Takže Warwold číslo 1 se potuloval po souži, číslo2 po moři a číslo3 po nebi. Fajn. Co tam ale dělali? U prvního to je jasný, trojka budiž, to by asi taky šlo nějak pochopit... ale dvojka? Já chápu, že měl Roland rád moře a tak a že mu jednou za čas někdo hodil zásoby... ale co celou dobu dělal? Pokud si pamatuju správně, byl tam sám, ne? Takže několik desítek let se plavil úplně sám po moři bez lidskýho kontaktu. Pěkný. To mi zní jako recept na psychickou poruchu.

14.04.2020

Užijte si jediný díl, kde se téměř nikdo nechová perverzně. Bude hůř.

14.03.2020

Za nudy všechno dobrý. Některé věci už člověk dávno zná, další už viděl vysvětlené.
Ale proboha... ten pravopis. Kdo dělal korekturu? I děcko z druhý třídy ví, jaký I se píše ve slově zabít.

12.08.2019

Děj je jednoduchý, nepříliš záživný a bez pořádné zápletky. Je fajn, že se holce nic nestalo, ale taky to znamená, že to se zápletkou bylo všelijaké. Pokud tam byla nějaká vedlejší linka, tak nijak zajímavá a zapamatovatelná.
Jinak to celé směřuje přímou řadou : Někdo poblíž se dostal do maléru - vedlejší postava se dostala do maléru - hlavní postava se dostala do maléru. Třetí knihu jsem nečetla, proto nehodnotím pod ní, ale podle anotace mi přijde, že to s originalitu jde do kopru. Hlavní postava obviněná ze zločinu... to je snad v každé kriminálce, co jsem kdy viděla.

22.07.2019

Je to takový... nijaký. Četla jsem to jako mladší a musela jsem se přemáhat, abych se dostala ke konci.
Kluk v pubertě, mluví jak ze slovníku, dělá právního poradce všem lidem v okolí a příležitostně se s rodiči věnuje charitě. Haló? Nějaká chybka v charakteru by nebyla?

22.07.2019

Já vám nevím. Co to jako bylo? Pokud je vám víc jak deset, tak to radši neriskujte. Možná by bylo fajn, kdyby se celý děj tolik nespoléhal na náhodu. Drak náhodou objeví portál. Náhodou se usídlí pod nosem holce, která je drakama posedlá a čirou náhodou i sama doma...
Další věc, je jméno hlavní hrdinky. Proč asi dávají autoři svým postavám jednoduchá a snadno zapamatovatelná jména? Protože když ani na konci knihy nejste pořádně schopní přečíst příjmení hlavní hrdinky, tak to váš názor na knihu moc nezlepší.

22.07.2019

V polovině odloženo a měsíc se to válelo na poličce.
Nějak mě to neoslovilo tak, jako třeba jednička.
Hlavní postava se vlastním rozhodnutím, které je v podstatě vnucené, dostane do moci záporáka. Než si uvědomí, že je něco špatně, chvíli to trvá, i když má za zadkem dvě podivná individua, která očividně nejsou normální. V průběhu se jí pokusí pomoct několik lidí, z nichž polovina zemře a během toho, co se hlavní postava snaží prchnout je znovu chycena záporákem a zachráněna na poslední chvíli. Zničení nějaké památky a smrt náhodných lidí nemůže chybět.
Tak. Byl to popis tohohle dílu, nebo prvního? Koncepty prvního-čtvrtého a druhého-třetího dílu jsou si totiž hodně podobné.
Znovu se objevují podivné náhody a některé věci už postrádají smysl úplně. Od třetího dílu je časový odstup asi půl roku. Přesto se za tu dobu stihl Pedro perfektně naučit anglicky, nebo jak to, že všemu rozumí?
Taky už mě začíná štvát, že jakákoli vedlejší postava, která má jméno a chová se přátelsky dříve či později umře. Spíš dříve, než později. A ono už je celkem únavné přečíst si jméno a tipovat, za jak dlouho zaklepe bačkorama.

30.03.2019

Mnohem záživnější, než první díl, akorát trochu trvalo, než se to celé rozjelo.
Bohužel je to úplně stejný koncept jako v jedničce. Dvojčata vlezou kam nemají, hledají přísady na kouzlo, které má vyřešit problém a nakonec ho ani nepoužijí, ale naopak, málem se vymstí jim samotným.

15.03.2019

No, tak co k tomu? Asi nejlíp to vystihuje Mattova věta: nesnaž se tomu porozumět. Zdá se mi, že se autor nesnažil, nebo se naopak snažil až moc. V podstatě je to stejný koncept, jako předchozí díl. Hlavní dvojice je rozdělena a hlavní postavě začne pomáhat někdo absolutně neznámý. Do toho se připletou původní obyvatelé dané lokality Ve výsledku hlavní hrdina zabije hlavního záporáka, ale i tak vyhraje temná strana.
Nemám nic proti náhodám, ale i tak. Agenti Temnoty se objeví v divadle ve stejný den jako Alicia. A ta si shodou okolností tyká se senátorem, který si shodou okolností tyká se členkou Nexu.
Taky mi hlava nebere, proč Staří nenechali dvojčata prostě zabít. Pak by jim už od Pětice nic nehrozilo.
Dále jde mimo mě celý konec. To si fakt mysleli, že policie nezablokuje letiště, i když je tak malé? A jaká to je náhoda, že dvojčata našli coby kamenem dohodil od letiště a na prahu průchodu, který bych já nazvala červí dírou. Teď budu citovat:"... zde před deseti tisíci lety žil indiánský kmen Washoe, to byl hlavní důvod, proč se domnívala, že Scott a Jamie jsou také Washoové..." týjo, důvod, jak noha. To stejně tak mohli být Irokézové, který tamtudy prošli před tisíciletím. Po zamyšlení nad úplným koncem jsem si uvědomila, že postrádá smysl. Paní z Nexu jim řekla jen do jaké oblasti se mají dostat, ale to bylo všechno, protože je měli čekat na letišti. Přesto dvojčata po projití branou nejenže našla správnou oblast, ale měla i adresu, na kterou se měli dostat. Vím, že byli telepati, ale dodatečně si to z vedlejšího kontinentu ověřit nemohli.
Nechci být rejpal, ale vážně nevěřím, že je možné, aby se během deseti tisíc let lidstvo z nějakých pár stovek dostalo na miliony a dosáhlo takového technologického a kulturního pokroku. Obzvlášť, když si těch pár přeživších vyprávělo legendy o existenci čísel a Země byla zcela zdevastovaná.

26.01.2019

Za mě trochu slabší díl. Krásně to popisuje život indiánů, ale možná je trochu opomenuto, že je to primárně určeno pro děti.
Spousta těžko vyslovitelných jmen, celkem málo obrázků, pomalý děj.
Kniha mi přišla zajímavá, ale nevím nevím, jestli bych to tak viděla i pár let zpátky.
Rozhodně to není špatná kniha, ale historické fakty jsou tu trochu na úkor děje.

30.12.2018

(SPOILER) Za mě to bylo slabší, než jednička. První díl se mi opravdu líbil. Nádech tajemna. Divní lidé, démonické postavy, nadpřirozeno. Plus umírání sympatických postav, ale to se holt stává. Tohle už bylo takové všelijaké. Za mě dost předvídatelné. Identita zrádce byla evidentní od chvíle, kdy se objevila policie. Že je Pedro léčitel mi došlo v moment, kdy se objevilo tvrzení, že celý slum je zamořený cholerou, spalničkami, černým morem, syfilidou či co všechno to sakra bylo.
Pedro neumí ani žblept anglicky, ale po pádu helikoptéry Mattovi normálně rozumí. Dál mě zarážel absolutně nepochopitelný vztah mezi Mattem a Richardem. Richardova posedlost tím, že musí Matta hlídat, to působí trochu divně. V podstatě se pasoval na jeho chůvu, osobního hlídače a starost navíc. (No vážně, kolik postav by ještě žilo, kdyby Richard zůstal doma?) Sakra, vždyť on kvůli němu dal i výpověď z práce. Plus jedna z jejich posledních scén, před návratem Pedra, ta působila dost divně.

26.12.2018

Chvíli trvalo, než mi došlo, že bez prvního dílu to nepůjde. Nevýhodou veřejných knihoven je, že první díly jsou nedostatkové zboží. Líbí se mi, jak se všechny knihy doplňují. Jedna začíná ještě trochu před koncem té předcházející a skvěle se doplňují.
Už je to pár let, co jsem tyhle knihy četla a myslím, že si je klidně zopakuju, i když už je to mimo moji kategorii.

26.12.2018

Za mě nic moc. Neznámých názvů přehršel, člověk musí číst pravým okem vysvětlivky a levým text, aby pochopil co za divné lidi tam je. I ilustrace zklamaly. Předchozí díly jsou plné lidí, žijících na kraji divočiny pokud ne přímo v ní. Lidí ostřílených, tvrdých a zajímavých. Zapamatovatelných. Třetí díl se oproti tomu hemží úředníky a šlechtici, kteří jsou i přes snahy ilustrátora jeden jako druhý. V městských intrikách jsem se ztrácela a stejně tak i ve jménech postav, které přicházely a odcházely jak se jim zlíbilo a všechny byly vlastně úplně stejné. Konec byl dost předvídatelný, protože od prvního dílu mi bylo jasné, že tohle( rozumějte, Rosamunda) v normální lidské společnosti dlouho nepřežije. Chtěla bych pochválit mapu polokontinentu, i když pojmenovávat řeku Akné není zrovna dobrý nápad. Akorát mi to přijde jako zbytečná práce, když se většina děje odehrává na miniaturní části celé mapy.

25.11.2018

Při zběžném prolistování v knihovně mě zaujaly krásné ilustrace. Celkem jednoduché, ale jasné a efektní. Moje pocity částečně ovlivnilo to, že jsem to četla na letním táboře, kde byla příšerná nuda a bylo to lepší, než nic. Děj není komplikovaný, celkem jasný. Problém vidím v tom, že polovinu obsahu knihy tvoří vysvětlivky a to nijak nepřeháním.

25.11.2018

Moje srdcovka. Jediným problémem bylo, že jsem jako první dostala třetí díl a v knihovně byl jen druhý, takže jsem to četla vlastně odzadu.

23.11.2018

První stránky absolutně o ničem a pak se to skokově zlepšilo. Kniha dobrá, akorát jedna nesrovnalost:
Píše se tam, že Serafína neměla klíční kosti a proto se vešla do jakékoli škvíry. Ale bez klíčních kostí by nejspíš vůbec nemohla hýbat rukama.

Pořád nedokážu pochopit, jak je ta holka blbá. Skoro v každém díle se snaží vytvořit časový paradox.

Úžasná, jako všechny kroniky. Akorát je to trochu smutné, když víte, co se stane s Quintem a Marisou. Jediné, co mi vadilo, byla jména některých postav. Leckdy to nešlo ani přečíst, natož zapamatovat.