ellypusik
komentáře u knih
Krámek se starožitnostmi
Paula Brackston
První polovina knihy se zdlouhavě táhla. Řešily se jen úpravy krámku, a i když se Xanthe velice brzy dozvěděla o své nové schopnosti a povinnostech, trvalo dalších desítky stránek, než nastal očekávaný dějový zvrat. Druhá polovina knihy už plynule rychle a byla napínavá, ale také obsahuje několik nedostatků. Nechápu, proč se Xanthe tak často vracela do přítomnosti a hlavně, proč tomu bylo věnováno tolik stránek, př. proč si s Liamem vychutnávala toasty, když na ni vězela celá minulost. Časová smyčka také neseděla, jak již bylo zmíněno v jiných komentářích.
V závěru mě nejvíce rozhořčil konec, který poměrně necitlivě rozdělil dvě postavy a zůstal otevřený. Chápu, že měl tento počin nalákat čtenáře na druhý díl, ale Xanthe se zachovala tak sobecky a tvrdě, že druhý díl možná spíš vynechám.
Jáma
C. J. Tudor
Kříďák určitě vede! I tam bylo na mě až přebytečně napětí, ale tady to byl už extrém. Autorka pořád chtěla udržovat vzrušení, ale když neustále přeskakuje z dějové linky na jinou, tak už to napětí udržet prostě nejde. Navíc konec byl sepsán jak horkou jehlou. Ukvapený závěr, kde se vše stalo tak rychle, že se čtenář ani nedokázal vžít do situace a je epilog. Nicméně nápad i spád to mělo dobrý a četlo se to svižně. Snad další díl mile překvapí!
Legendy & latéčka
Travis Baldree
Čekala jsem mnohem více, ale svůj účel oddychové četby to splnilo. Vůbec mi nesedla poslední část knihy, kde se v retrospekci čtenář dozvěděl, jak se Viv ocitla poprvé v kavárně. Daná část mi nepřišla vůbec důležitá a působilo to jen jako by autor tlačil na sílu počet listů.
Kromě toho mi byly všechna hlavní postavy sympatické a oceňuji, že dramata se vždy vyřešila takovou něžnou formou. Pokud v tom člověk hledá relax na dovolené nebo před spaním doporučuji.
Příliš hlučná samota
Bohumil Hrabal
Jazyková propracovanost je u Hrabala vždy oslňující a tato kniha je perlou jeho tvorby. Nicméně mne osobně se více líbil román Obsluhoval jsem anglického krále, kde je dějovost bohatší. Hrabal psal excelentní romány, kterým zůstanu věrna. I přesto je tato novela vynikající a doporučila bych ji těm, co se vyžívají v jazykových hrách. Hrabal byl prostě borec! :)
Ženy zločinu
Lucie Bechynková
Před touto knihou jsem četla Vrah je v každém z nás, což mne moc nenadchlo. Na knihy od Bechynkové jsem se těšila jako dítě na Vánoce a z dané knihy jsem byla spíše zklamaná. Často nudné pasáže, které mi nepřišly ničím zajímavé - i když se tam našlo i několik pozitiv. Ženy zločinu mě na druhou stranu oslovily velmi. Opravdu dobrá kniha se zajímavým nápadem propojit dobrou a špatnou stránku této tématiky. Rozhovor s paní Gabrielou byl obrovsky inspirující a vede mne to k mnoha myšlenkám, které doufám budu moct sdílet s dalšími čtenáři v diskuzi. Příběhy vražedkyň byly některé lepší, některé horší, ale obecně bych knihu hodnotila opravdu dobře! :)
Vrah je v každém z nás
Lucie Bechynková
Já jsem z této knihy dost rozpačitá... Autorku Bechynkovou znám od jejího počátku z podcastu Opravdových zločinů a obě moderátorky mám moc ráda a sleduji je pravidelně. I proto jsem byla z této knihy nadšená a čekala jsem, co zajímavého se tam dočtu. Začátek byl velice slibný a opravdu mě to vtáhlo. Bohužel pro mě se pak Bechynková s otázkami úplně ztratila a už vyprávěl jen pan Štoček, jehož příběhy byly silné, ale často jsem postrádala poutavost a v jedné kapitole mi i unikal smysl, proč tomu pan Štoček věnuje celou kapitolu, když je vrah od začátku jasný a jeho role - minimálně v daném vyprávění - působila zbytečně. Nicméně nápad to byl dobrý a třeba se do druhé knihy této série nakonec pustím.
Ještě se chystám na Ženy zločinu od Bechynkové, tak uvidíme, zda překvapí více.
Tankový prapor
Josef Škvorecký
Prvotina Zbabělci od tohoto autora byla vynikající. Opravdu mne to bavilo a vtáhlo do děje. O to víc jsem zklamaná z tohoto románu, kde chyběla jakákoliv hlubší psychologie postav a dějové zápletky. Humor byl většinou povedený, ale to je tak jediné, co bych mohla pochválit. Za mne román bez dějové linky, spíš popisování vojny za KSČ se špetkou romantiky a černého humoru.
Selský baroko
Jiří Hájíček
Občas jsem se v díle trochu ztrácela nebo se musela vracet, ale detektivní zápletka i konečné rozuzlení bylo fakt zajímavé. Na knihu jsem se moc netěšila, ale byla jsem mile překvapená, jak děj plynul.
Červená, bílá a královsky modrá
Casey McQuiston
(SPOILER) Kniha se četla velice dobře. Měla spád a zajímavý děj. Byla to má první přečtená kniha s LGBT tématikou a mile mě překvapilo, jakou formu to autorka podávala. Děj obsahoval dávku romantiky i erotiky. Hlavnímu páru jsem opravdu fandila a těšilo mě, jak se s tím vším popraly jejich rodiny, hlavně maminky.
Myslím si, že je kniha určena náctiletým věkovým kategoriím a kdybych ji četla ve 14 letech byla bych z ní daleko unešenější. Teď mi někdy humor postav nesedl a celkově mi to občas přišlo až naivně sentimentální, př. představa, že mi maminka ve dvaceti řekne, ať se rozhodnu, zda je to s někým navždy nebo ať od toho jdu, je za mě trochu už přetažená za vlasy. Konec byl samozřejmě milý, ale za mě až moc pohádkový. Na druhou stranu, jak sama autorka prozradila v poděkování, chtěla se oprostit od reálného světa a přinést něco odlehčenějšího.
Stmívání
Stephenie Meyer
Strukturálně je dílo dobře napsané. Popisné pasáže jsou tak akorát dlouhé a dialogy dynamické. Když se ponořím do tohoto fiktivního světa, tak by si asi většina dívek přála mít svého ochranitelského neodolatelného Edwarda. Když se na to podívám z reálnější stránky, tak Edward opravdu působí jako urputný manipulátor. Nejlépe to i vystihovala citace vyjmuta níže. Čekala jsem, že mě bude spíš otravovat naivita Belly - a trochu otravovala - ale mnohem více mě pobuřovala Edwardova urputnost nedovolující Bellu rozhodovat. I tak se díl četl dobře a pro milovníky fantasy světa v romantickém pojetí ideálka.
Citace str. 395 : "Abych byl úplně upřímný, bude zadaná každý večer, pro každého kromě mě. Bez urážky."
Román pro muže
Michal Viewegh
Přečteno během 24 hodin. Čte se to dobře a občas se čtenář i pobaví nad hláškami, které byly často použity i pak ve filmu. Nicméně film se mi líbil více. Obvykle se to nestává, ale zde mi přišlo, že byl film propracovanější a v knize se naopak autor postavám tolik nevěnoval a celkový popis děje mi přišel dost povrchový. Je to zkrátka průměrné čtení, nezklame ani nepotěší. Nicméně autor určitě není špatný a ještě od něj něco zkusím.
Nebe pod Berlínem
Jaroslav Rudiš
Mně tato kniha přišla jako něco od Ch. Bukowskiho v bledě modrém - a Bukowski je moje srdcová záležitost. Velice podobný otevřený a mnohdy přiostřený humor, jistý stupeň erotiky a poukázání na undergroundovou společnost.
Nicméně mi do příběhu úplně neseděly zbloudilé duše, které příběhu sice daly jistý filozofický ráz, ale do punkově laděného románu s lechtivými vtípky mi to nesedělo. I tak měla kniha spád a na čtení před spaním ideální.
Krabice živých
Norbert Frýd
Kniha je velmi čtivá a člověk si pak hned více váží života. Autor podával události citlivou formou, až mi to občas přišlo nedůvěryhodné, protože nejspíš každý ví, jaké hrůzy se v dané době děly a autor nejspíš záměrně některé situace vynechal. Tento tah chápu a není potřeba ty hrůzy obsáhle popisovat, ale občas mi to ztrácelo na autentičnosti. I tak skvělé dílo poukazující na to, že v nouzi se znak lidství ztrácí a každý se stává zvířetem bojující o přežití. Když dozorce na jednoho z vězňů pokřikoval, ať děkuje za to, že může žít, co víc by chtěl... zamrazilo mě, jak tak v dnešní době normální věci, jako právo na život, se stává posvátností. Doporučuji!
Rozmarné léto
Vladislav Vančura
(SPOILER) Nechtěla bych nijak kritizovat perly české literatury a třeba jednou knihu přečtu znovu a pochopím její hodnotu, ale nyní musím pouze říct, že se mi to četlo prostě tragicky. Oceňuji květnatý způsob vypravování ovlivněný poetismem. Příběh sám o sobě byl též zajímavě namyšlený. Myšlenka stereotypu, kdy se občané vesničky, po odjezdu Arnoštka a Anny, vrací do stejných kolejí jako předtím, se mi líbila, ale to bylo bohužel všechno. Styl psaní mi nesedl vůbec a maximálně jsem oceňovala spořejší počet stran.
Hodina ticha
Ivan Klíma
Kniha má velkou literární hodnotu. Autorovi se povedl naplnit záměr ukázat ošklivost a děsy války. Její realitu. Popisy operování vojáků, zhrublé chování lidí ke zvířatům i k sobě navzájem. Celou knihu doprovázela lidská prázdnota, hledání nových ideálů. Hledání čehokoliv, co tu prázdnotu zaplní. Krutost války byla přiblížena realisticky a určitě to čtenáře nevede k žádným pěkným myšlenkám. Sílu díla chápu, bohužel mne styl autora vůbec nesedl a četlo se mi to velmi těžce. Popisné pasáže mne nedonutily udržet pozornost. Četba mne bohužel nenadchla. Třeba jednou.
Sekyra
Ludvík Vaculík
Uvědomuji si, že kniha patří do tzv. konfrontační prózy a tedy nabývá i náležitých prvků. Nicméně tento způsob vyprávění mi moc nesedl. Líbilo se mi, jak si autor pohrál s časovými rovinami a mezi první a poslední kapitolou, které na sebe navazují, přidal několik vzpomínek z dětství - možná výstižněji přidal dalších třináct kapitol vzpomínek z dětství :) - či ranější dospělosti. To samozřejmě ucelilo celý příběh a pomohlo čtenáři pochopit přemýšlení protagonisty. Co se mi také líbilo, bylo pojetí otce. Autor velice přirozenou formou poukázal na to, jak dětské oči vidí ve svých rodičích vzor. Tento vzor se však s postupným dospíváním deformuje, když se z role rodiče stává role dospělého člověka s odlišnými názory. V neposlední řadě oceňuji prolínání jazyka, spisovné češtiny a valašského nářečí, které mi pomohlo se lépe vžít do tamějšího prostředí.
Kniha určitě patří mezi cenné kousky české literatury a Vaculík jako takový je pro mne obrovskou autoritou vzhledem ke své historii, nicméně dílo mě tolik neoslovilo.
Zlaté slunce, bílý den
Josef Václav Sládek
Krásné a něžné čtení. Autor se dokázal dokonale vžít do smýšlení malého dítěte a přizpůsobil psaní dětskému pochopení a smyslu pro humor.
Ohlas písní ruských / Ohlas písní českých
František Ladislav Čelakovský
Nevím, zda se mám vůbec zapojovat k hodnotitelům, protože Ohlasy písní byly velký kalibr. Ohlasy písní českých se mi moc líbil, ale Ohlasy písní ruských teda byl po většinu času pěkný oříšek.
Písně otroka
Svatopluk Čech
Opravdu velmi emotivní a vlastenecky založená poezie. Sice to není úplně šálek mé kávy a na další knihu od tohoto autora počkám, ale Písně otroka jistě předčily má očekávání. Popis utrpení a touhy žít "normální život" byl velice autentický a vtáhnul mě do děje i pocitů usoužených otroků.
Povídky malostranské
Jan Neruda
Jistě je to právem ceněná kniha, ale mě osobně nijak nezaujala. Na rozdíl od Nerudovy poezie, které jsem věrným fanouškem, próza mě nebavila a místy jsem měla pocit, že u textu usnu.
