em75 komentáře u knih
Velmi znepokojivé téma. Nejhorší co by se kdy mohlo stát je, kdyby někdo ublížil mému dítěti. Co všechno bych byla schopná kvůli tomu udělat ..?
Příběh byl pěkný, ale kniha se mi zdála být hodně roztahaná, klidně bych ji trochu zkrátila. Nějak jsem se tím prokousávala a necítila jsem potřebu číst dál a dál jak to dopadne. Jako thriller mi to moc nepřišlo. Čekala jsem trochu víc.
Skvělá kniha ze života ženy pro ženy. Fakt jsem se hodně nasmála. Perfektní čtení pro odreagování.
Tak to teda byl pár k pohledání. Deborah mi byla čím dál víc nesympatičtější, to jak se chovala ke svým dětem mě hodně štvalo. Celkově se z ní stalo "něco", co bych nenazývala ženou. Bylo to sice trochu přitažené za vlasy, dost mi vadilo přeskakování v čase, ale musela jsem pořád číst dál a dál ..
Krásný příběh, krásná kniha. Moc se mi líbily všechny popisy přírody a města, kaváren a pocitů .. bylo tam tolik krásných vět, že jsem se v duchu přesouvala do knihy. Recepty jsou vesměs jednoduché a těším se, až si z nich nějakou dobrotu ukuchtím.
Z Lesní kliniky to pro mě byl nejlepší díl. To rozuzlení stálo za to ..
Tak nevím, ale nezasmála jsem se ničemu. Hodně jsem se ztrácela v dlouhých souvětích (ke všemu doplněných větami v závorkách). Spisovatelka se asi potřebovala vypsat ze své nevraživosti vůči manželce svého milence a tak napsala tuhle knihu. Častokrát jsem byla v pokušení knihu odložit, ale to nemívám ve zvyku a taky jsem pořád čekala, že se začtu a hlavně zasměju. Škoda času. Hvězdička.
Potřebovala jsem nějakou oddechovku pro zasmání a tak jsem náhodou v knihkupectví sáhla po téhle knížce, aniž bych si předem četla hodnocení. Paráda. Nezklamala. Tata a jeho dcera napsali skvělé povídky a představa, že to opravdu všechno zažili .. Určitě si koupím i druhý díl.
Tak tenhle díl mi dal pořádně zabrat. Pro mně to bylo hodně psychicky náročné, ale to možná kvůli mým vlastním bolestem .. Jen jsem se chvilkami trošku ztrácela ve jménech.
Abych se přiznala, jméno Tomáš Třeštík mi nic neříkalo. Vím, kdo je Helena Třeštíková a jméno Radka Třeštíková znám jen z obálek v knihkupectvích. Knihu jsem si koupila převážně proto, že vzadu bylo napsáno - "zpověď fotografa". Ráda fotím, ale to sem nepatří. Tomáš psal o věcech a pocitech, které znám dost dobře i já sama. Popisoval se tak, že jsem si musela říct, že život s ním musí být hodně těžký. On to dokázal veřejně přiznat před celým národem. Já mám občas problém takovou věc přiznat i sama sobě. On žije v jiné "cenové skupině" a je to muž, přesto jsem se v něm skoro ve všem poznala i já. Sakra.
Nějak jsem se do knihy nemohla začíst, taky jsem moc netušila, co od příběhu čekat .. Ale pak se to rozjelo a byla jsem zvědavá, jak to s Ellen a jejím Černým mužem dopadne. Vysvětlení pro mě bylo šokující. Trošičku mi to připomnělo knihu od S.Fitzeka "Pacient".
Celý příběh byl jedna velká napínavá jízda a při některých překvapeních mi skoro spadla brada. A ten konec .. při dočtení ze mně jen vylítlo slovo - doprčic. To už je fakt konec? A kdy vyjde další díl? Ještě letos? Příští rok? To musím tak dlouho čekat?!
(SPOILER) Na čtení jsem se těšila, protože miluju Korfu a ráda čtu o tom, jak někdo někde začíná žít nový život. Jenže tady ho v podstatě všichni začali žít až v poslední kapitole knihy. Taky mi přišla nereálná představa, že tam sami žijí a pracují děti 10-14 let. Jsem hodně zklamaná. Hvězdy za Korfu a to, že knihu napsala česká spisovatelka.
Tenhle díl se mi zdál nejslabší, možná proto, že na mě byl trochu překombinovaný. Ale i tak jsem se v postavách orientovala. Asi mě o trochu víc zajímalo, jak dopadne Frostův soukromý život než vyšetřování. A na samém konci jsem si řekla "Co to sakra má být...?" To mě fakt dostalo. Nemám ráda otevřené konce a myslím, že se v tomhle případě jedná o trilogii, tak to tak asi má být. Každopádně bych se nezlobila za pokračování v sérii, protože jsem si Frosta i Shacka zamilovala ...
Moc milá kniha, při čtení jsem byla moc příjemně překvapená a čím dál víc jsem se nořila do Arturova hledání, putování a dobrodružství. Nejvíc se mi líbil příběh z Paříže.
Při "Ahoj tati" se mi zatajil dech a vyhrkly slzy, jako bych tam s nimi opravdu byla. Ta Arturova proměna mě uvnitř hluboce zasáhla ..
Pro mě osobně to byl hodně těžký příběh, protože já sama jsem přišla o 4 roky mladšího sourozence. I když tohle je jen kniha a ke konci tak trochu pohádka, bolesti je v ní hodně. Jinak je tahle série skvělá. Přečtu si něco na odlehčení a pustím se do 3.dílu.
Jsem příjemně překvapená. Téma vražd sebevraždami je neobvyklé a nahání hrůzu. Frost je sympaťák a jeho kocour Shack mu dává body navíc.
Čtení to bylo zajímavé. Začátky, které netrvají měsíce, ale roky, myslím tím jejich bydlení, práci .. obdivuji paní Hanku, že všechny ty peripetie ustála. Myslela jsem si, že se dozvím i něco o jejich současném životě, aspoň nějaký dodatek, ale najednou je konec knihy. To mě hodně zamrzelo, protože se nejednalo jen o nějaké historky ze života. Taky jsem se moc nezasmála, spíš mi bylo v určitých momentech dost úzko, ale tohle možná vidí každý jinak. Korfu mám moc ráda a tak jsem se myšlenkami přenášela na všechna místa, která znám.
Krátký a přitom spletitý příběh. Rory mi sedla, stejně jako její přítel Lane, který při ní stál. Jsem zvědavá na další díly.
Na knihu jsem se moc těšila, ale měla jsem dost problém se jí prokousat. Dokonce jsem jednou zapřemýšlela o jejím odložení, a to je co říct, ale tohle nemívám ve zvyku a tak jsem ji dočetla. Obálka je krásná a podle upoutávky jsem čekala, že se zasměju. Jenže Poldi mi přišla už od začátku hodně trapná a vůbec mi nebyla sympatická. Ach jo. Obálka a Sicílie 1+1, proto nechci knize nějak ublížit hodnocením.