enevy komentáře u knih

Psanec jejž dostal druhou šanci k životu. Proč zrovna On ? Kdo byl ten, kterého ukřižovali místo něj o němž se říká, že je spasitel, syn boží, tak proč se tedy nechal ukřižovat? A v jakého boha všichni věří ? Kdo je to, o co se zasloužil? Proč lidé kvůli němu trpí ?!? Lagerkvistovem díle hledá Barabáš odpovědi na otázky, které si dokáže zprvu logicky odůvodnit, avšak stále ho něco trápí. Je svírán nemocí, která se ze dne na den rozšiřuje. Stále má obraz muže, jejž položil život za něj a toto ho neustále postupně víc a víc sžírá. Chce se o něm a o víře, kterou kázal dozvědět o něco víc. Odpovědi se mu naskytá na sklonku života. Příběh, který se odehrává v biblickém prostředí a přitom staví proti sobě člověka současné doby.

2 14.01.2015

Jak už bylo řečeno, hrdinové jsou stavěni někdy až do neřešitelných situací a ani cesta A či B nemusí být z třetího pohledu špatná. První 2 povídky se mi líbily a to hlavně Plémě ještěrčí, ale ostatní už tak moc ne... chybělo mi tady něco hlubšího u třetí povídky jsem se extrémně nudil.

24.09.2012

Kniha je napsána formou deníkových zápisku v kterých však nejsou psány věci zcela upřímně a pravdivě, ale najde se zde i faleš a řekl bych i intriky, jinak řečeno doporučuji si knihu přečíst 2x a nebo si aspoň vyhledávat zajímavé body, dílo totiž opravdu působí hodně psychologicky a hlavně hodně věci je docela pěkně zakryto. Hodnotím 4 * a to hlavně díky posledním stránkám u kterých jsem se opravdu jen usmíval a pochopil pár souvislosti, které mi přišli před tím dosti podivné.

1 28.08.2012

Bezesporu srdeční záležitost pro všechny, kteří mají rádi striktní kulturu (Japonska) zachovalých japonských rodin, jejichž rodokmen sahá do feudální společnosti, avšak doba se mění a tento román je podle mě ukázkou něčeho opravdu nesmírně krásného. Je zde vidět ideologické myšlení japonské společnosti, která bohužel na to doplatila ničivou porážkou ve 2 světové válce. Tanizaki mistrovsky popisuje život tří odlišných žen, jejich myšlení a chování ve společnosti. Ti co nechápou Japonskou kulturu a zakořeněný konfucianismus nejspíš nepřijdou na chuť ani tomuhle románu. Avšak pro ty jejž milují japonské zvyky a tradice je tato kniha nejvyšší povinnosti.

Tuto knihu si budu muset někdy v budoucnu určitě přečíst znovu s tužkou v ruce. Najde se zde tolik odstavců, vět, výrazů, které je opravdu si třeba poznamenat. Je zde tolik filozofického zamyšlení týkající se lidského života, smyslu žití apod. Skvěle zpracovaná verze úpadku japonské aristokratické rodiny po 2. Světové válce, která se nedokáže začlenit do moderní doby. Otázky přísné morální etiky se začínají smývat a začíná nová etapa, dalo by se říct jakési rovnocennosti lidi, i když ta v Japonsku v této době, ještě zdaleka nebyla výrazem platným.

7 03.03.2012

Tanečnice z Izu
Mistrovská novela, která ve mně zanechala zajímavé pocity. Dokázal jsem se bez problému vžít s hlavním hrdinou a prostředím, díky skvělému stylu popisu jednotlivých scenérií. Kawabata dokáže nádherně zobrazit přírodu a opravdu jsem měl chuť si odjet někdo do hor. Také zde je menší zápletka, která působí taky citově vytříbeně.

Meidžin
Souboj dvou hráčů go s generačním věkovým rozdílem. Zprvu jsem nechápal, jak může vzniknout román o jedné této partii, ale Kawabata je prostě Kawabata. Spíše bych měl napsat, co se mi na knize nelíbilo, ale opravdu nevím, snad ze začátku jsem si říkal: „tohle mě nemůže bavit“, ale opak byl pravdou. Tak detailně a precizně zpracování se jen tak nevidí. Tahle kniha není zdaleka jenom o partii go, ale vidíme zde dvě naprosto odlišné myšlení dvou hráčů go, způsobené věkovým rozdílem. Meidžin zastánce starých tradic, který lpí na estetiku a krásu ve hře a naproti němu držitel sedmého danu Ótake, který nezažil změny 2 poloviny 19 století a jeho hra je také vypočítavější (možná i podlejší). Každopádně Kawabata dokázal ztvárnit dvě zcela různé osobnosti u jednoho stolu a navíc dokáže čtenáře dostat i do jedné místnosti díky skvělému popisu různých detailů přírody, a také jako plus hodnotím ne zcela chronologický příběh. Nemůžu říct, že se jedná o jakousi mozaiku, ale vyprávěčem je novinář, kterou celou partii sledoval a následně jako by o ní napsal příběh. Pro mě jedno z nejlepší děl co jsem četl a jasný diamant mezi kameny.

5 03.03.2012