ennlady komentáře u knih
Docela zklamání. Čekala jsem něco docela jiného a příběh mi přišel na jedné straně zbytečně protahovaný a na druhé straně odbytý. Navíc mám jakousi averzi k novinářům a ani Nora Sandová si moje sympatie nezískala.
Knížka mě čapla a moc hezky se mi četla. Nebylo to nijak zvlášť napínavé, ale pořád jsem byla zvědavá, co bude dál, který ze smrtelných hříchů Noře zase vstoupí do cesty a co z toho všeho vyleze. Později jsem už začínala tušit pointu a už mě to tak nebavilo. Rozuzlení bylo zřejmé a tolikrát použité, čekala jsem něco víc originálního. No, ale sám závěr mě dosti překvapil, i když na druhou stranu se nechal čekat.... Dávám jen 3 * kvůli tomu omšelému tématu. Ale jinak dobrý.
Žádné nadšení. Zbytečné zdlouhavé popisování nedůležitých událostí a míst a třebaže styl psaní se mi docela líbil, určitě bych uvítala méně stránek. Závěr mě překvapil, ale zase... takové nějaké neslané nemastné a pro mě ne úplně pochopitelné.
Jedním slovem mazec. Dvěma slovy překombinovaný mazec. Jedna tragická událost spustí lavinu ještě tragičtějších událostí a všechno dohromady se to zamotá a pak rozmotá tak, že tomu nějak moc nelze věřit... tolik kostlivců vylézajících ze skříní na těch pár čtverečních kilometrech, no... Ale na druhou stranu je to moc pěkně napsané a čtivé a třebaže jsem věděla, že "tohle je fakt už přes čáru", tak jsem se od toho nedokázala odtrhnout a dočetla do konce. Spíš bych dala 3,5 hvězdičky, ale 3 se mi zdá zase málo...
Nenáročné, lehce stravitelné čtení. Sice jsem od toho čekala víc, ale líbí se mi Hartlova forma psaní, je taková laskavá.
Od této dvojice jsem četla Sněhurčinu rakev a ta mě teda pěkně dostala. Hned jsem pátrala po dalších knížkách od nich a přečetla Jako zvěř, třebaže byla staršího data. A ta mě docela zklamala, toto téma mi úplně nesedělo, taky mi tam přišlo nějak moc postav a ne a nemohla jsem se úplně soustředit. Závěr fakt nebyl podle mého gusta. Ale líbí se mi styl psaní, za nějž přidávám jednu hvězdu.
Už jsem si myslela, že jsem nějaká divná a že jdu proti proudu, až jsem si přečetla komentář od čtenářky pip11, které tímto děkuji. Mě taky knížka příliš nenadchla. Příběh byl sice velice pěkně vymyšlený, ale styl psaní se mi až tak moc nelíbil. Přišlo mi to takové přecpané vším možným, nevím jak to jinak říct, nemyslím tím událostmi, spíš tak nějak slovy. Nebyla mi nijak zvlášť sympatická ani jedna postava, když už, tak asi trochu pan Flood. Mám ráda postavy víc vykreslené, nemusí být ani kladné nebo sympatické, ale musím si je tak nějak umět představit a tady mi to moc nešlo, všechny mi připadaly takové nějaké ploché. A asi nejvíc mi vadili ti všichni svatí, co se tam motali, jakož i další věci nadpřirozené. Nemám nic proti duchařině, to vůbec, ale tady mě to moc neoslovilo. Zkrátka jsem tady šlápla trošku vedle, ale to neznamená, že knížka není dobrá, to určitě ne. Ale třeba zde zmiňovaný pan Ove mě doslova dostal do kolen, což se zde nekonalo.
Nebylo to tak špatné. Po přečtení 36. týdnu a Místo tebe jsem nečekala žádný zázrak, ale byla jsem docela příjemně překvapená. Řekla bych klasická pohodová detektivka, kde není až tak moc krve, prolíná se vyprávění o jednotlivých postavách, mezi kterými je vrah. Konec je opravdu divný, ne že by nedošlo k rozuzlení, ale.... možná bude opravdu ještě nějaké pokračování. Chtěla jsem dát tři hvězdičky, ale vzhledem k tomu, jak jsem hodnotila ostatní knížky od této autorky, tak dávám čtyři.
Není to špatná knížka, ale nějak mi tam chyběl nějaký náboj nebo šťáva, prostě mi to přišlo takové trochu ploché a postavy ne moc výrazné. Ale když se děj trochu víc rozběhl a začetla jsem se, nemohla jsem přestat. Doporučuji čtenářům, kteří mají raději volnější četbu. Jo, a konec částečně otevřený, ale to už tady bylo uvedeno.
Mně se to moc líbilo, jednu hvězdu ubírám jen kvůli brutalitě, kterou moc nemusím. Ale jinak bych dala hvězdiček pět. Vůbec mi nevadilo střídání časových rovin, mám to ráda stejně jako pozvolné odkrývání skutečností - a závěr super.
První část - načervenalá knihovna.
Příběh znuděné a ne zrovna šťastné milionářky (možná miliardářky?), která se zaplete s mladičkým sousedem. Vztah nabývá na intenzitě a ona přemýšlí, jak to celé vyřešit.
Druhá část - no toto!
Události naberou zcela jiný směr a je to napínavější a zajímavější, ovšem.... v základě naprosto neuvěřitelné, tedy pro mě určitě. Pokud toto pomineme, tak závěr byl nejlepší.
Celkově nenáročný, ale hodně čtivý příběh, ale žádná velká hitparáda.
Tak nevím... tři nebo čtyři? Ale jo, dávám jenom tři, třebaže mám ráda autorův styl a četlo se mi docela pěkně. Jinak mě příběhy obou žen úplně nenadchly. Spíš se mi líbil příběh Nadine, připadal mi věrohodnější a a o to víc alarmující. Jak málo stačí dívkám, které se ocitnou ve svízelné životní situaci - a někdy ani neocitnou, jen je oslní pozlátko slávy a bohatství - a celý jejich dosavadní život se sesype jako domeček z karet. A bohužel si myslím, že spousta z nich si říká: mně se něco takového nemůže stát, nejsem přece blbá.
(SPOILER) Kamarádka mrcha stokrát jinak. V poslední době v knížkách narážím na stejné téma, jen s různými obměnami. Možná taky proto se nemůžu přemluvit k tomu, abych tenhle příběh hodnotila kladně. Docela se mi líbil styl psaní, ale to je tak všechno. Přišlo mi to vleklé a místy nudné. Už jsem se zmínila, že příliš neřeším důvěryhodnost příběhu, jen když se mi líbí, ale tohle se mi zdálo tak moc přitažené za vlasy, až to tahalo. Chápu silné pouto mezi přítelkyněmi, chápu zoufalství, kterému Connie propadla poté, co se všechno zvrtlo, chápala bych i všechny její skutky, a to tím spíš, že nebyly konány s čistou hlavou. Trošku mi hlava nebrala sbližování Connie a její psychiatričky, které mi vůbec nepřipadalo profesionální, ale hlavně nechápu závěr a vyústění vztahu mezi Connie a Ness. Neumím si představit, že bych se po tom všem, co se stalo, chovala tak, jako ony, o svých pocitech ani nemluvě.
Téma už mockrát použité. Kamarádka, která vás okouzlí při prvním setkání a které věříte čím dál víc. No a ze které se vyklube někdo úplně jiný. Ale je to opravdu čtivé, jak už tady bylo zmíněno, prolínání minulosti a současnosti dodává knize patřičné napětí. Vygradování na samém konci je trošku za čárou, asi by to až takhle život nepřinesl, ale nakonec třeba ano...
Překvapivě se mi to celkem líbilo. Úplný začátek sliboval rychlou jízdu, pak jsem byla trochu na rozpacích, protože se to maličko vleklo, ale postupně příběh celkem nabíral na intenzitě. Začaly se odkrývat charaktery a hlavně smýšlení postav, které v životě prošly určitými situacemi a změnami a ty se jim silně zaryly pod kůži. Rozlousknutí nebylo až tak úplně překvapivé, nicméně konec mě trochu dostal. Knížka podle mého určitě stojí za přečtení už proto, že zůstává rozum stát nad tím, co si kdo představuje pod představou dokonalého života a co je schopen pro ni udělat.
Přiznám se, že tuhle knížku jsem tak trochu přeskákala, ale spíš proto, že tento typ krimi není moje krevní skupina. Posledních tak 100 stránek jsem už četla docela poctivě a musím říct, že je to příběh velice silný a hodný zamyšlení.
Podle přečtených recenzí jsem si od knížky moc neslibovala a nakonec jsem byla docela mile překvapená. Četla se dobře, a to i díky krátkým kapitolám a střídání časových rovin. Pravda, některé věci byly dost prapodivné a závěr tedy skutečně trošku přes čáru, ale já mám ráda překvapení a tady jsem se ho dočkala, ať už jakéhokoliv.
Tak třetinu knížky nuda. Pak se děj ale docela dobře rozběhl a konec vygradoval. Možná kdyby knížka měla jiný název a začátek nebyl takový, jaký byl, konec mohl být o dost překvapivější.
No... detektivka dobrá od samého začátku, šokující comeback obdivované i nenáviděné umělkyně a následné vyšetřování její vraždy, ano, to se mi líbilo. Co mi trochu vadilo bylo popisování rodícího se vztahu dvou detektivů, tak nějak mi to zklouzávalo do červené knihovny.