ennlady
komentáře u knih
Nenávist
Bernard Minier
Po delší době se mi dostala do rukou detektivka Bernarda Miniera a musím přiznat, že jsem po přečtení pár desítek stránek měla chuť knížku odložit. Jsem už docela otrlá a zvyklá na ledacos, ale tentokrát byly zločiny tak brutální a tak detailně popsané, že jsem byla dost zaskočená. Jedna linie sleduje vyšetřování vražd obyčejných žen spáchaných podle zdánlivě nejasného klíče, druhá nás zavede do nejvyšší společnosti v Madridu a ani tam se zpočátku neobjevují žádné spojitosti kromě vrahova hesla SMRT BOHATÝM.
Po počáteční smršti pro mě dost hrozných vražd se na obou frontách rozbíhá vyšetřování a to už byla úplně jiná káva. Napětí až do konce, nemohla jsem se odtrhnout. No a nakonec, když byly oba případy zdárně vyřešeny a kdy se zdá, že už nemůže nic překvapit, se rozjíždí nová linie něčeho, co čtenáře ihned začne nutit, aby se začal shánět, kdy vyjde další díl. Takže jsem ráda, že jsem vydržela a dočetla a nakonec dávám 5 * a doporučuji.
Mocnější než meč
Jeffrey Archer
Naprosto famózní! Zaslouží si nejméně 10 hvězdiček. Těším se na další díl.
Prameny Vltavy
Petra Klabouchová
Neskutečně čtivé! Možná někomu nevyhovoval styl psaní, ale mě naopak ano. Myšlenky starého, životem nešetřeného detektiva se do toho podle mého hodily. Příběh určitě nebyl zamýšlen jako literatura faktu ani nic podobného (Kramný a další - podoba čistě náhodná). V mnoha dílech českých a ještě více zahraničních autorů se na nás valí historické i jiné události více či méně zkreslené a upravené, tak to prostě je a myslím, že to takový hřích není. A ani jsem neřešila, jestli to či ono je vůbec možné, což pravda mockrát bylo na hraně, Já mám ráda napínavé příběhy, kde děj každou chvíli překvapí něčím novým a misky vah se několikrát převáží na tu či onu stranu. Brala jsem to jako dobrou detektivku, kterou doporučuji.
Vražda v Mallowan Hall
Colleen Cambridge (p)
Vůbec to nebylo špatné. Možná někdo čekal novou Aghatu Christie, ale ta je jen jedna. Já jsem spokojená, styl psaní i příběh sám se mi opravdu líbily. Jak to bude možné, vydám se Jedovatou stopou.
Sklep
Artur Janoušek
Tak to bylo opravdu hodně drsné. Až se ani nechce věřit, že by se něco takového mohlo odehrát u nás a v takových kruzích. Ale nebudeme nad tím přemýšlet, příběh sám byl sice zamotaný, ale zajímavý, děj napínavý a hezky se to četlo (když tedy pominu výše zmíněné) a mělo to náboj, takže já dávám plný počet.
Návrat domů
Kate Morton
Po dost dlouhé době od přečtení Hodinářovy dcery, která mě moc neoslovila, se mi dostala do rukou tato knížka... a to byla tedy jiná káva! Ze začátku se pravda nic moc nedělo, nebo se nedělo nic moc zajímavého, ale pak!!! Skvělá zápletka, skvělý děj, skvěle vykreslené postavy! Příběh tří žen, tří generací, tří časových rovin, kde jen máloco je takové, jak to vypadá. Navíc krásná australská příroda, opravdu jsem měla pocit, že to všechno vidím, slyším a cítím, jak už zde bylo napsáno. Konec mě překvapil na 50 %, jako asi kdekoho. Jedna část mi byla vcelku jasná a myslela jsem si to samé o části druhé, ale tohle by mě tedy fakt nenapadlo. Takže DOPORUČUJI.
Kult
Camilla Läckberg
Líbily se mi všechny detektivky od Camilly Lackberg, ale spolupráce s Henrikem Fexeem je posunula na mnohem vyšší level. Zápletka rozhodně zajímavá, jejíž úplné rozlousknutí si čtenář vychutná až na samém konci. Navíc se mí líbí styl psaní, no a hlavní postavy Mina a Vincent se svými pro mě sympatickými úchylkami, ty tomu přidávají pátou hvězdičku. Zkrátka opravdu povedená knížka. Doporučuji.
Ta, která prohraje
Liv Constantine
(SPOILER) Taková oddychovka, četla se dobře a nutila mě číst pořád dál. Dvě ženy, jeden muž, takové otřepané klišé. Která ho dostane? Ta hodná nebo ta potvora? A která je která? Je pravda, že to celé bylo tak trochu jako z červené knihovny, hlavně pan Dokonalý. A závěr? Ten už nejspíš vymýšlel nějaký pohádkář. A přidal tečku navíc.
Hrob v horách
Hans Rosenfeldt (p)
Já jsem tedy navýsost spokojená. Je pravda, že jsem se k Sebastianovi vrátila po trochu delší době a vlastně jsem na něj málem pozapomněla. Ale už je zase tady v plné parádě a úplně mě uchvátil. Příběh hrobu byl sice hlavním tématem celého příběhu, ale ne jediným, i když vyřešeným. Osudy dalších postav se všelijak promíchávaly a zamotávaly, aby se spojily k závěru, který ale nekompromisně volá po pokračování. Takže už jsem si půjčila Němou dívku.
Tíživé ticho
Robert Bryndza
Tleskám. Tato parketa panu Bryndzovi podle mě vysloveně sedí snad ještě víc než klasické detektivky. Některé dramatické pasáže mi sice přišly trochu zdlouhavé a malilinko přitažené za vlasy, takže jsem chvíli uvažovala o 4 *, ale předposlední a poslední fáze všechno vynahradily. Napínavé, čtivé, nemohla jsem se odtrhnout. Takže 5 a doporučení.
Ostrov
Samuel Bjørk (p)
Trochu jsem váhala. 4 nebo 5 hvězdiček? Konec byl trochu nemastný neslaný, nevychutnala jsem si ho. A taky jsem čekala na vysvětlení některých skutečností, které byly v průběhu děje nakousnuty, byť s vraždami nijak nesouvisely. Že by byl v dohlednu další díl série? Ale i tak jsem nakonec usoudila, že tento příběh si 5 hvězdiček zaslouží. A doporučuji!
Oko
Bernard Minier
Pan Minier prostě umí, to je marné. Myslím, že v tomto příběhu ještě trochu přitvrdil, možná je to tím, že horory mě moc neberou. I tak super, napínavé, čtivé, ale závěr? Čekala jsem asi něco jiného a popravdě jsem z toho rozuzlení trochu rozpačitá. Nicméně jakmile vyjde nový Minier, hned po něm půjdu.
Moje báječná žena
Samantha Downing
Nejdřív jsem si říkala: tak maximálně 4 hvězdičky. Když jsem se ale vyrovnala s tím, že příběh je značně přitažený za vlasy, tak už to jelo jak na tobogánu. Takové předvídatelné-nepředvídatelné, ale až do konce napínavé. A hlavně čtivé. Dávám 5 hvězdiček a doporučuji.
Hrobník a dívka
Oliver Pötzsch
Skvělé! Snad ještě lepší než Hrobník. Pět hvězdiček málo. :-)
Ztracený v pustině
Jane Harper
Drsné podnebí a těžké živobytí, to všechno tvaruje lidské charaktery a vztahy mezi obyvateli této části Austrálie. To, co vypadá jako úplně obyčejná rodina, je ve skutečnosti velkou sbírkou tajemství ukrytých pod nečitelnými výrazy a vrstvou červeného prachu. Skoro vůbec nevíte, co si o o jednotlivých postavách myslet, tak málo dávají najevo své emoce, hlavně ty pozitivní. Když je jeden z rodiny nalezen mrtvý, nevíte, jestli to byla nehoda nebo sebevražda. A pokud by to byla dokonce vražda, tak vrahem může být v podstatě kdokoli. Velice čtivá a pro mě tedy dokonalá kniha. Spisovatelčin styl psaní mi naprosto vyhovuje. Doporučuji.
Šelma
František Šmehlík
Tak nejspíš mám nového oblíbeného autora. Šelma je můj první František Šmehlík a myslím, že ne poslední. Líbilo se mi sledování několika linií, které nakonec vyústilo v zajímavý konec. Je teda pravda, že je tam "figur jak na orloji", jak praví klasik Jára Cimrman, ale naštěstí jsou to většinou česká jména, takže jsem se v nich vcelku dobře orientovala. Takže ano, doporučuji.
Miluju tě... i s natáčkama
Alena Jakoubková
Tak na tohle už dávno nejsem cílová skupina, takže pro mě něco jako červená knihovna 21. století. Prakticky všechno přehnané a buď černé nebo bílé, a to doslova. Ale bylo to celkem čtivé a odlehčené, takže něco takového jednou za čas…. proč ne?
Perfektní manželství
Jeneva Rose
Neskutečně až návykově čtivé. Během vyšetřování a sbírání důkazů a indicií k případu, kde úspěšná právnička hájí svého manžela podezřelého z vraždy, jsem vytipovala několik podezřelých a postupně je zase vyškrtla. Konec mě hodně překvapil a musím říct, že bych si potřebovala knížku přečíst ještě jednou a pozorněji, abych vše líp pochopila. Přesně, jak píše Mandlevest, i já bych potřebovala být pozornější čtenář.
Píseň beze slov
Veronika Černucká
Skvěle napsané, s lehkým humorem, vtipné, bohužel vsak obsah nesmírně bolavý a... při nejlepší vůli nemůžu najít správné pojmenování. Příběh, který se začal psát před osmdesáti lety a z jehož aktérů skoro nikdo nezbyl. A který se probudil k životu jednou fotografií. Přiznám se, že do posledních stránek jsem netušila, kdo vraždí, třebaže určité souvislosti se mi dávaly dohromady. Takže dávám plný počet. Ale ta Tara! Skvělá, dokonalá, krásná, nejchytřejší, na kterou nikdo nemá. Snad by mi to ani tak nevadilo, kdyby její protipól inspektor Vyskočil nebyl tak zoufalý jouda. Podle všeho to vypadá, že sám nevyřešil jediný případ, protože je líný, hloupý, nepoužitelný, co řekne, je mimo mísu, pořád jí a vyšetřování ho vůbec nezajímá. Tak to mi připadá hodně přes čáru.
Pseudonym
Alexandra Andrews
Velice ráda bych dala plný počet, ale musím trochu ubrat. Opravdu tak polovina knihy byla zdlouhavá a nezáživná a byla jsem zvědavá, jestli se to rozjede. Druhá polovina to narovnala a fakt se to rozjelo.. Třebaže rozuzlení se nechalo dost dobře předpokládat, stejně nevíte, na kterou misku vah se co překlopí a jak to úplně dopadne. Navíc se mi líbil styl psaní a mám novou oblíbenou autorku.
