ennlady
komentáře u knih
Zlý pes
Alex Smith (p)
Tak moc ne. Po Doručovatelkách jsem si řekla, že šéfinspektora Ketta ještě zkusím, třebaže mi něteré věci moc nesedly. Zlý pes se čte hezky, styl psaní se mi líbí, ale... pro mě nevěrohodné a hlavně odpudivé. Takže i když konec slibuje (možná) posun v pátrání po Kettově ženě, myslím, že po dalším díle už nesáhnu. Asi.
Vlk
Samuel Bjørk (p)
Moc a moc a moc se mi to líbilo. Dávám plný počet i přesto, že konec mě maličko zklamal, protože mi nebylo jasných hezkých pár věcí. Nicméně jinak super. V lese visí anděl a Sova mě nadchly, Clona trochu zklamala, ale Vlk to zase narovnal. Doporučuji všem, kdo mají rádi detektivky s pomalejším postupem vyšetřování a spoustou indicií.
Hříchy otců
Martin Stručovský
(SPOILER) Skvěle napsané, věrohodné. Jen se mi chce na konci zakřičet: To ne!!
To přichází děsy
Aleš Novotný
Tak já jsem docela zklamaná. Po dobré zkušenosti s knížkou Pamatuj na smrt jsem se těšila na další dílo mladého autora. Ale ouha. Zmatek v postavách (a to jsou česká jména!), motanice jednotlivých časových rovin, divný konec, něco jsem úplně nepochopila a popravdě i někde divně překombinovaný styl psaní, našlo se i pár pravopisných chyb. Škoda.
Ani slovo
Patricia Gibney
Jeden z nejlepších autorčiných románů, ačkoliv velmi smutný. Už dlouho se mi nestalo, aby mě knížka takhle vtáhla. Sice se v to v ní hemžilo postavami a jmény, některá jsem si musela zpětně vyhledat, abych byla opět v obraze, nicméně suprová, čtivá knížka. Doporučuji.
Rozsudek smrti
Kristýna Trpková
Tuto knížku doporučuji těm, kdo mají rádi nenáročné české detektivky s českými jmény, bez honiček, týrání a potoků krve. Pro mě to bylo takové lehké osvěžení mezi severskými a americkými detektivkami, třebaže i ty čtu velmi ráda.
Květ smrti
Anne Mette Hancock
Docela mi trvalo, než mě knížka začala bavit, proto také ubírám jednu hvězdičku. Jsem ráda, že jsem ji neodložila, protože najednou to začalo být zajímavé a napínavé a události a osudy do sebe začaly zapadat, což mám u detektivek nejraději. Konec skvělý, doporučuji a těším se na další díly série.
Temné říční proudy
Sharon J. Bolton
Hodně mě to mrzí, ale já se s knížkou nějak nemohla skamarádit. Musela jsem se do čtení dost nutit, chytlo mě to až asi sto stran před koncem. Hodnotím jako velice zvláštní a zajímavý příběh s překvapivým vyústěním, ale na mě nějak zdlouhavý. Jinak mám tuhle autorku nesmírně ráda.
Pomněnkové matky
Lenka Chalupová
Zpočátku jsem měla strach, že jsem narazila na nějaký jednoduchý román pro ženy, ale čím dál víc jsem měnila názor. Čtivá, smutná, bolestivá, nadějeplná, zoufalá, uvěřitelná, nevím, co dalšího přidat.
Vzplanutí
Jiří Březina
Líbila se mi tvrdohlavost mladého poručíka Tomáše a jeho snaha nic nevzdávat. Jen na konci bylo jedno vysvětlení, druhé mi chybělo...nebo jsem to nepochopila? Jinak styl Březinova psaní je pěkný, prostě hezká česká detektivka.
V troskách tornáda
Linda Castillo
Opět skvělá Linda Castillo, opět sympatická Kate Burkholderová. Autorka má dar získat si čtenáře i ve chvílích, kdy se nic zvláštního neděje. Čtivě vyprávěný příběh o zločinu starém třicet let. Amišská kultura je mi čím dál bližší, přiznám se, že než jsem začala s knížkami LC, nic jsem o ní nevěděla.
Slepí ptáci
Ursula Poznanski
Já prostě nemůžu jinak, není to úplně čistých 5, ale skoro. Líbilo se mi to nejvíc z dosud přečtených autorčiných děl. Sympatičtí vyšetřovatelé, zajímavý a napínavý příběh, který spěje k překvapivému rozuzlení. Sama moc neholduju sociálním sítím, s Facebookem jsem po kratičké době skončila, ale tady mě diskuze vůbec nerušily ani nezdržovaly, naopak. Za mě doporučení pro ty, komu nevadí, že knížka není jedna velká akce, ale pomalé vyšetřování, kde nakonec do sebe všechno zapadne.
Štvanec
Michael Robotham
Tak tohle byla pecka! Do čtení jsem nešla s žádným velkým očekáváním, o to víc jsem však byla nadšená. Podle mě zádná hluchá místa, bylo jen pár pasáží, které mi úplně nesedly, ale jinak napínavý a skvěle napsaný příběh, třebaže opravdu spíš pohádka pro dospělé. Ale protože se mi takovéhle čtení líbí, tak ráda odpuštím i to, že některým věcem se nedá dost dobře věřit.
Odbočka v lesích
Kateřina Karolová
Mám ráda psychothrillery a lehčí horory. Tuhle knížku nevím, kam bych zařadila, ale horor to byl, to ano, i když mě to nejak nechytilo. Šestice mladých lidí odbočí do lesa, kde se začnou dít podivné věci, které se podobají děsivým snům. Mně se docela líbilo, jaké jsou vztahy mezi členy této na první pohled pevně sevřené komunity. Je tam ukrytá rivalita, závist, pohrdání, opravdové lásky ani moc ne. A každá z postav otvírá své nitro a naplno vyjadřuje to, co ji na kom štve co by si přála jinak. Je pravda, že ve vyhrocených situacích většinou drží při sobě, no, většinou ano. Po těch všech jejich trablech jsem čekala, co přinese konec... já nevím, taky bych od něj čekala víc.
40 dní pěšky do Jeruzaléma
Ladislav Zibura
Já se bohužel musím přidat k té ne úplně nadšené menšině. Jo, Ladislav píše vtipně a několikrát jsem se jeho popisu situací docela zasmála, ale jinak mě to moc neoslovilo. Možná jsem čekala víc, třeba trochu košatější popisování cesty, krajiny, měst a vesnic, kultuře a tak. Sice bylo fajn jeho vyprávění o lidech, se kterými se potkával a seznamoval, ale jinak mi to připadalo, že jenom putuje po silnicích, které jsou většinou nebezpečné kvůli provozu, nebo u někoho pije čaj či večeří anebo spí. Trochu se to rozjelo až v Jeruzalémě, ale to už byl na konci. Popravdě se mi nejvíc líbila poslední kapitola, kde je schováno takové milé vyznání. Nicméně nevím, jestli si od chlapce ještě něco přečtu.
Travič
Sharon J. Bolton
Opravdu, kdo před Travičem nečetl Rakváře, tak se v ději i v postavách trochu ztrácí. Což mně nevadilo, protože jsem je přelouskla hned po sobě. Oba příběhy se odvíjejí ve dvou stejných časových rovinách (rok 1969 a 1999), ale autorka se v nich nijak neopakuje, jen občas něco připomene. Takže moje hodnocení: obě knížky si ode mě zaslouží plný počet a doporučuji. A duchové i další určité nadpřirozeno se mi taky líbili.
Matčina panenka
Abby Davies
Rozpaky. Nejprve jsem byla nadšená, protože se knížka dobře četla a příběh byl vcelku uvěřitelný. Asi v půlce mě to už tak nebavilo, protože mi připadalo, že děj je hrozně protahovaný a uvěřitelnosti ubývalo. Docela i souhlasím s názory, že Mirabelle, která si nic nepamatuje, nesmí ven, vlastně nikdy neviděla televizi ani žádné další lidi a všechny poznatky má jen z knížek, najednou ví, jak se chovat a co dělat. Navíc jsem na konci čekala vysvětlení několika otázek, které mi přišly dost důležité, leč nestalo se tak...
Rakvář
Sharon J. Bolton
Já dávám bez váhání plný počet, a to i přesto, že mi vadily vraždy a jejich způsob. Ale většinou to naštěstí nebylo dopodrobna popsáno. V příběhu hraje velkou roli okultismus a čarodějnictví a to mám docela ráda. Hlavní hrdinka je na začátku naprosto nezkušená mladá policistka, která případ řeší i díky své vnímavosti, a to i přesto, že to mezi mužskými kolegy nemá vůbec jednoduché. Po třiceti letech se vrací na pohřeb člověka, který byl za ty hrozné zločiny odsouzen a uvězněn. Stále víc v ní sílí pocit, že všechno není dořešeno a že konečné rozřešení je na ní. Je to opravdu celé moc napínavé a není možné se od toho odtrhnout. Vždycky se těšívám na konec a očekávám nějakou bombu. Tady mě závěr, a to hlavně ten úplný zaskočil.
Šepot vzdálených chvil
Kate Morton
Krásný příběh a skvěle napsaný. Tuhle autorku mám ráda, i když její Hodinářova dcera mě trochu zklamala, takže jsem se malinko obávala nějaké moc velké romantiky. Ale příjemné překvapení! Nijak přeslazené ani sladkobolné vyprávění. Jakmile se začal postupně rozvíjet příběh tří sester žijících na chátrajícím zámku, už jsem byla polapená. Všichni členové jejich rodiny mají svá tajemství, živí i ti mrtví, a když o tom všem čtete, opravdu máte pocit, že cítíte vůni jednotlivých pokojů, archivu i bahna z vodního příkopu a že slyšíte šepot celého domu a všech zákoutí uvnitř i venku. A je to pocit opravdu příjemný. Dvě dějové linie dodávají celé knížce ještě víc na čtivosti. Doporučuji.
Pozvala mě dál
Lucy Clarke
Asi do poloviny knížky jsem se do čtení musela nutit. Připadalo mi to celé o tom, že se někdo neustále pohybuje po domě spisovatelky Elle Fieldingové, z čehož ona čím dál víc panikaří. Navíc ji tlačí termín odevzdání knihy a ona se nemůže přinutit k práci. Straší ji minulost i současnost a pomalu už nevěří nikomu ze svého okolí a ani sobě. A jelikož tyto návštěvy se opakují prakticky každý večer pořád dokola, trochu mě to unavovalo. Zhruba v půlce se to trochu vylepšilo a maličko nabralo na rychlosti a skoro před koncem to už bylo docela zajímavé. Takže 4 *.
