Erica
komentáře u knih

Dočetla jsem jen proto, abych se přesvědčila, že se to opravdu nezlepší. To je ale slátanina! Vždyť ty holky vůbec neumí psát! Jazyková úroveň základní školy. A naprosto neuvěřitelné charaktery.


Už tolikrát jsem se přesvědčila, že člověk nemá podléhat reklamě! Ovšem tato byla velmi masivní, co chvíli na mě z FB vykoukla, navíc ty nadšené fanynky. Mladý talentovaný spisovatel? Ani jeho neomlouvá naprostá neznalost politického systému ČR, banální až hloupě naivní dialogy a řešení situací, psychologické nesmysly. Už dlouho jsem nečetla tak špatnou knihu, s chybami obsahovými i gramatickými. Kdo to povolil vydat, by měl vrátit nakladateli peníze. Jeden bod dávám autorovi za drzost mládí, třeba se ještě psát naučí.


Nádherné. Tolik jsem si přála, aby odešli dřív, než se stane to, co se nakonec i stalo. Ta hloubka přátelství je nevídaná.


Přestože jsem už viděla filmové zpracování, jsem z knihy nadšená. Dejte mi všechny díly a pošlete na pustý ostrov.


Všechny části jsem dočetla zhruba před dvěma dny a nechala si čas na rozmyšlenou. Jsem už velká holka, ale ať se na mě všichni kritici koukají skrz prsty, prostě mně se ty knihy velmi líbily. Nikdy jsem nečetla nic o upírech, už dlouho jsem nečetla nic pro teenagery. Neviděla jsem filmy. Autorka mě uchvátila. Najednou jsem byla Bellou a všechno s ní prožívala. Myslím si, že ta kniha je prostě určena pro určitou cílovou skupinu, a ostatní ať se o ni nestarají. Je to holčičí knížka, kluci a racionálněji zaměřené čtenářky tomu vůbec nemohou přijít na chuť. Tak ať se o to ani nepokouší. Já se prostě zase nebudu pokoušet o dalšího Keplera. Mám raději lásku než vraždy.


Kniha, kterou si rádi přečtete a půl roku na to nevíte, že jste ji četli. Má to své výhody. Tak nějak sklouzne po povrchu, pobaví, neurazí a za rok ji můžete číst znova.


Divím se, že podle této série se dosud nenatáčí nějaký seriál. Já bych se tedy moc přimlouvala. Jen si nejsem jista, zda by našli vhodného Roarka.


Tak to byla velká krása. Vychutnávala jsem si každou stránku. Kromě poutavého příběhu ještě spousta vtipných situací a lidí, navíc nechyběla ani psychologická stránka, a že ten závěr byl trochu křečovitý? Nevadí, byla jsem ráda, že to tak dopadlo, jen to vysvětlení mělo přijít o několik let dřív.


Pro mne Austinová nikdy nebude autorkou červené knihovny, na to nepíše dostatečně jednoduše. Její knihy obsahují bohatou myšlenkovou základnu, charaktery i zápletka jsou složité a stylistická hodnota jejího jazyka je na vysoké úrovni. Jediné, proč ji nedám pět bodů, je skutečnost, že reálie ještě pro mne nejsou dostatečně historické, navíc dávám přednost moderní době. Dokonce musím napsat, že film se mi líbil o poznání víc.


To čtenářské dilema bylo nejhorší. Opravdu ten krásný příběh nechci zlehčovat, ale jediný konec, který by mě uspokojil, by byl, kdyby všichni čtyři nakonec žili na majáku.

To je tak málo originální, že se mi to ani nechce komentovat. Přijde mi, že to autorka psala podle nějaké příručky, jak napsat erotickou knihu, a protože se jí nedostávalo fantazie, tu nahlédla do Odstínů, tu do Sylvie Day. Hrdinka je tak traumatizovaná, že s ní ani člověk nemá soucit a její trápení ji nevěří. Konec je pak neuvěřitelně zdlouhavý, nenápaditý, fakt jsem ráda, že to mám za sebou. Nejsmutnější je, že jsem si v duchu a nerada říkala - zlaté Odstíny!


Když si uvědomím, že mě čeká ještě spousta dalších dílů, hřeje mě to u srdce. Ani nevím, jestli mě knihy víc baví proto, že to jsou detektivky nebo zamilované příběhy. A ten rok 2059, to už je jen takový sci-fi bonus.


Můj milovaný autor. Není kniha od něj, která by se mi nelíbila. A tahle patří k těm, co mě uchvátila nejvíc.


No, taky mi to nedá, abych se nezapojila. Babyboar buď nezná Popelku, nebo četla knihu jen letem světem, protože srovnání těchto dvou děl opravdu kulhá. Klidně ať je jí Terry nesympatická, vytýká jí její řešení životních situací, každý to děláme podle své letory, ale ať tady nepíše něco o své soudnosti s nevydáváním svých raných děl. A překvapuje mě, že když nachází tolik negativ (klišé, hysterická slepička, prvky amerických soap operas, a populární literatury (co to jako má být?), "fan fiction" ( zná tento pojem?) ), že přesto dala knize tři body.


Spíše ze zvědavosti, ale stálo to zato. Opravdu autorský styl, který po dvou jeho knihách každý pozná.


To ještě pan Viewegh měl co psát! Já s ním skončila u Románu pro muže.


Je to složitá kniha, plná latinských citátů a komplikovaných symbolů, ale mě to nesmírně bavilo. A film je taky pěkný.


Mě ta kniha nijak neoslovila, strašný je i seriál podle ní natočený. Postoj služebnic je tak pasivní, že mě to hodně irituje. Vlastně tam jsou pasivní všichni - jak služebnice, tak ženy a jejich muži. Fakt nechápu, proč se o knize tolik mluví, když je nejen obsahově, ale i stylisticky tak slabá.


Skoro všichni Remarquovi hrdinové jsou si podobní, Ravic je také piják, také má svou osudovou ženu, také je dobrý ve své práci. Tady je navíc motiv pomsty a já mu celou dobu držela palce, aby ji mohl vykonat. Nádherná stylistika, plná jemných poetismů tolik pro tohoto jemného spisovatele typických.


Nemám ráda, když se něco zevšeobecňuje, generalizuje. A tato kniha je takřka prototypem. Každý podnikatel je podvodník, každý politik zkorumpovaný, každý člověk špatný. Kde jsou doby, kde Frýbová psala vtipného Robina a další skvostný knihy!
