Etule komentáře u knih

Za mě je to tak půl napůl. Kniha se mi v určitých bodech líbila, v jiných zase ne. Co se týká toho probíraného znásilnění tady. Nepřijde mi, že by ho autorka nějak schvalovala či obhajovala. Co mě ale spíš zarazilo, že o tom vědělo tolik lidí a nenašel se nikdo, kdo by to nahlásil? Jasně, samotná oběť to taky neudělala, ale přišlo mi dost zvláštní, že by to opravdu nikdo nenahlásil. Minimálně ředitel školy si myslím, že by to měl udělat. Neřku-li ho rovnou vyhodit protože, co mělo zaručit, že se to nestane některému z dětí, které měl co by vychovatel na starosti.
Kniha se nevyhnula některým klišé, kterou jsou ale pro takovéhle romány (nemyslím tím gay, ale všeobecně pro zamilované) vlastně už normální, ale mě to ten závěr trošku zkazilo. Přišel mi takový hodně rychlý, ať už je to za námi.

3 05.01.2020

Přiznávám, že jsem si knihu přečetla, jen kvůli její krátkosti, abych ji stihla zařadit do čtenářské výzvy. Nicméně styl autora mě vcelku zaujal, ačkoliv nebyl moc prostor pro pořádné rozvedení děje. Přesto to vypadá, že bych si v příštím roce (letos už to určitě nestihnu :D) mohla toho Murakamiho konečně něco přečíst.

3 29.12.2019

Taky si vždycky, když Vám v nějaké knize umře oblíbenec řeknete, že už si v další knize nikoho neoblíbíte? A taky Vám to nikdy nevyjde? :D
Nicméně pokračování se mi opět líbilo. Doufám, že v dalším díle se dozvíme, jak Jorga našel Makin, když opustil hrad svého otce. Na scéně se objevuje nová postava v podobě Miana, která je tedy sympaťačka a k Jorgovi mi dost sedí, tak jsem zvědavá, jak to bude s nimi dál. :) Setkáváme se i s Jorgovou rodinou z matčiny strany, která je tedy taky vskutku zajímavá.
Musím říct, že mě závěr dost překvapil, chvíli jsem tak seděla a bavila se tím, jak bravurně to autor zakončil.
Třetí díl už mám rozečtený a zatím tedy taky super.

2 29.12.2019

Tak tuhle partičku sprostých antihrdinů v čele s Jorgem jsem si neskutečně zamilovala. Jasně, mám ráda fantasy, ale ti bezchybní hrdinové občas začnou lézt krkem. Tihle si neberou servítky, mluví jak jim huba narostla a je jim jedno, kdo si o nich co myslí. Jorg je vyloženě zlatíčko, ačkoliv by mu jen málokdo tipnul jeho věk.
Další oblíbenec je Makin, ačkoliv se to bojím říkat nahlas. Víte, jak to dopadá, oblíbenci většinou padají jako první. Takže vlastně ne, Makin se mi vůbec nelíbí. Ani trošku.
Zamlouvali se mi krátké kapitoly, děj pak plynul šílenou rychlostí a najednou byl konec. Takže hurá na druhý díl a dobrodružství tohoto zajímavého bratrstva. :-)

3 17.12.2019

Těžko hodnotitelná kniha, minimálně pro mě. Původně jsem knihu neměla v plánu číst, ale objevila jsem ji jako audioknihu, tak jsem si řekla, že bych ji mohla poslechnout v práci. Nakonec jsem se v ní plácala víc jak týden. Ale ne proto, že by byla nějak špatně čitelná, ale prostě jsem potřebovala dělat pauzy, abych mohla vstřebat, co se v tu dobu dělo. Jistě, člověk o tom má povědomí (ať už z filmů nebo ze školy), ale číst o tom bylo stejně mrazivě děsivé, jako to vidět právě třeba ve filmu. Jen těžko se dá pochopit, jaká zvěrstva v tu dobu gestapáci páchali bez mrknutí oka, bez ohledu na věk či pohlaví člověka, kterého se rozhodli zastřelit. Jasně, byli mezi nim nejspíš i tací, kterým to bylo proti srsti (i v knize se jich pár vyskytne), ale myslím si, že drtivá většina byla právě jako třeba Amon Goeth, který řídil Plaszówské ghetto.
Ano, Schindler byl očividně dost výstřední patron, který zpočátku táhl s SSesákama za jeden provaz a byl s nimi kamarád, ale hrůzy, které viděl ho nenechali chladným. Líbí se mi, že ho v knize nijak neidealizovali, aby vypadal jako nějaký samaritán, kterým se nakonec ale stal. Minimálně pro "své židy". Silný příběh a obdivuhodný muž, který ale bohužel nedokázal po válce postavit svůj život opět na nohy. Přesto si zaslouží úctu.

4 12.12.2019

Mám tuhle bandu prostě ráda. :-) Posloucháno jako audio kniha a opravdu jsem si to užila. Líbilo se mi více pohledů na věc. Ke konci už jsem je povzbuzovala, ať je sakra najdou přece! :D Jak tady zmiňovala janadvorackova i já jsem to s Rose prokoukla poměrně rychle. Tak nějak se nemůžu rozhodnout jestli mi to tam sedí nebo ne. :D Nicméně můj oblíbenec je prostě Asad, takže další díl určitě bude časem taky. :-)

7 08.12.2019

Zajímavý příběh, který promíchává reálný svět s tím strašidelnějším. Přesto mi na knize něco nesedělo, i když se četla opravdu rychle a postavy byly sympatické a dokonce i slza ukápla. Ten konec byl prostě doják.

29.11.2019

Tak nějak si vůbec nejsem jistá, jaký dojem ve mě kniha vlastně zanechala. Ale asi převládá zklamání. Místy jsem si říkala, že ji snad ani nedočtu, ale pak přišlo něco, co mě přece jen přimělo u ní zůstat a pokusit se dojít až ke zdárnému konci. Což se nakonec podařilo. Nastaly pro mě dva wau momenty, kdy jsem tedy musela chvíli rozdýchávat. Když se konečně setkal Geralt s Ciri, hlavně to, co tomu předcházelo. A pak, když jsem zjistila, jak to vlastně je s Emhyrem. To jsem upřímně zůstala s otevřenými ústy. Upřímně mě dojala scéna, kdy Jarre potkal na cestě elfy. To mi aj ta slza ukápla, a nejen u téhle scény, ale nechci prozrazovat. Ačkoliv mě autor dost překvapil, jak to ve finále vyřešil při záchraně Ciri. A ne zrovna mile...
Ale chválím luxusně popsanou bitvu u Brenny. Ta se mi zamlouvala opravdu moc.
Přesto si nemůžu pomoct, ale přišlo mi, že bylo strašně moc omáčky okolo, ale vlastně se nic moc nestalo. Nevím, jak lépe to popsat. Čekala jsem od ságy něco zcela jiného, ale tak to už je můj problém. Stále si myslím, že nejlepší díl byl Křest ohněm a pak první povídkový.

9 24.11.2019

K přečtení knihy mě "donutilo" zjištění, že bude film. Hlavně tedy obsazení, protože to mě skutečně zaujalo. Všechny herce mám celkem v oblibě. Po přečtení jsem, ale zjistila, že se neshoduji s autorem, protože bych to obsazení udělala trošku jinak. :D
Nicméně knihu jsem poslouchala jako audio. Prostě příběh čtyř chlapů ke čtyřicítce, kteří mají pocit, že jejich život stagnuje. Zpočátku to bylo mírně otravné, hlavně ta jejich hra, ale nakonec se mi kniha líbila. Zasmála jsem se, ke konci posmutněla. Nicméně jsem zpočátku měla problém s postavou Šampóna, nemám ráda lidi, co podvádí... Ale nakonec i s ním jsem dokázala sympatizovat. Jsem zvědavá, jak dopadne film. :)

1 15.11.2019

Já to se Sapkowskim mám jako na houpačce. Některé pasáže téhle knihy byly naprosto skvělé a jiné mě téměř vůbec nebavily. Většinou tedy ty, kde nebyl Geralt. :D Nicméně i tak to bylo super čtení. Těším se na pokračování.

3 11.11.2019

To že je kniha čtivá o tom není pochyb. Nicméně jsem asi namlsaná od CH. Cartera, protože mi tady chyběl nějaký wau efekt. Krom toho jsem podle anotace očekávala, že tam bude více rozepsané Judeino věznění a utrpení, které prožila. V polovině knihy jsem tak nějak uhádla, kdo se na tom ještě podílel a to mi celkový dojem trochu zkazilo. Nehledě tedy na konec, kde mi přišlo, že si na pár posledních stránkách uvědomila, že by asi měla dořešit zmizení Octavie.
Chybělo mi tam vysvětlení, proč vlastně Jude "jen" věznili a prostě ji nezabili. Já vím, morbidní myšlenka, ale mohlo to tak být.
Nicméně druhý díl si přečtu, pokud se objeví v místní knihovně, protože postavy hlavních detektivů byly poměrně sympatické. :)

2 09.11.2019

Poprvé jsem se setkala u tohoto žánru s vyprávěním v ich formě. Zpočátku mě to poměrně rozčilovalo, ani nevím přesně proč. Zvyk je asi prostě železná košile. Jakmile jsem si na to zvykla už to šlo celkem samo.
Pěkná oddechová romantika. Překvapilo mě, jak se na konci zachovala Cecily, ačkoliv se během jejího pobytu na Edenbrooku ukázalo, že její láska není až tak vážná.

1 04.11.2019

MŮŽE OBSAHOVAT SPOILER
První myšlenka, která mi proletěla hlavou, když jsem přečetla poslední větu byla: "Sakra, to si chci přečíst znovu." Ale ne za týden, nebo za měsíc, ale hned. Vzápětí následovalo: "To dvouměsíční čekání se teda ku*evsky vyplatilo." Další pak: "Sakra, to bylo ještě lepší než první díl." To by tak nějak ve třech větách shrnovalo mé pocity po bezprostředním přečtení knihy.
Upřímně jsem se druhého dílu trochu bála, protože jsem si říkala, o čem by to tak asi mohlo být. Autorky se toho ale zhostily naprosto dokonale. Jasně, bylo tady daleko méně sexu, ale! tím, jak se jejich vztah vyvíjel to jaksi nabývalo na reálnější podobě a bylo to uvěřitelné. Krom toho to ukázalo, že i když najdete svou spřízněnou duši, ne vždy je všechno dokonalé.
Taky to zodpovědělo několik otázek, jež vytanuly v knize Hodnej kluk (minimálně já si nad tím docela lámala hlavu, hlavně nad tou první.) 1. Kde byl sakra Wes, když byl Jamie nemocný? Nešlo mi do hlavy, že by tam s ním nebyl, prokrista zrovna Wes! Naštěstí se mi v tomhle díle dostalo potvrzení, že se moje intuice nemýlila. Jeho reakce, když se dozvěděl, že je Jamie v nemocnici. Sakra, že se mi svíralo srdce pohnutím. (Právě tady jsem si zamilovala Blakea) 2. Kdo koho požádá o ruku? Můj typ byl mylný. Samozřejmě neprozradím, kdo to nakonec byl, ale netrefila jsem se. ;) Což ale ve finále vůbec nevadí. Škoda, že autorky nenapsaly, jak proběhlo Jamieho uvítání mezi Wagskami, protože porovnám-li to s Jess, tak to muselo být k popukání. :D A dost mě mrzí, že jsem nedostala odpověď na tu nejzásadnější otázku ze všech: Nechal si Jamie taky vytetovat snubní prsten? (Já vím, že v téhle knize to nebylo kam vložit, ale fakt mě to strašně zajímá.)
Myslím, že je trošku škoda, že Baronet nevydal nejprve tuhle sérii a teprve poté až Wags, protože musím říct, že v tomhle příběhu se mi Blake moc zamlouval, přestože v jeho vlastním mě ze začátku dost iritoval. Stejně tak Erikkson.
Co se mi dost zamlouvalo bylo přijetí té zprávy týmem Wese. Moje cynické já (podobně jako Wesovo) si tak nějak říkalo, že to vzali až nějak moc v pohodě. Jenže pak jsem si uvědomila, že to přece sakra je v pohodě (nebo by prostě mělo být vy zas*aní puritáni!), protože média, náboženství a tak dále a tak dále, nás masírují jen tím negativním. A je spousta ovcí, která se prostě přidá a bečí spolu se stádem (Blake by se mnou určitě souhlasil :D). Což je špatně, a proto mě potěšilo, jak se k tomu tým postavil. Jasně, uvědomuju si, že je to smyšlený příběh, ale takhle by to podle mě prostě vážně mělo být. Je ostuda, že v dnešním moderním světě ještě existuje tenhle strach z toho, že je někdo homosexuál. Ten strach před někým (ať už rodiči, přáteli, kolegy z práce) to přiznat. Jasně, nemá to tak každý, ale myslím, že se najde dost takových. A to je nesmírně smutné.
Finální scéna v restauraci, byla stejnou měrou dojemná i k popukání a to gesto bylo opravdu nádherné. Upřímně by se mi zamlouval klidně i třetí díl, protože by prostě byl o Nich. :)

13 01.11.2019

Rozhodně zatím nejlepší díl série. :) Konečně se tady vyskytuje v pořádné míře Geralt a jeho kompanie, která mě neskutečně bavila. Ty jejich rozhovory a pošťuchování byly prostě brilantní a já u toho brečela smíchy. Jeho setkání s trpaslíky bylo k popukání a okamžitě jsem si Zoltana zamilovala. :) Stejně tak Regise.
Jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál.
Je pravda, že jsem se ve vysvětlování genu starší krve dokonale ztratila, ale nakonec mi to kamarád, který jíž ságu přečetl vysvětlil. :D Musím říct, že se mi dost začíná zamlouvat postava Cahira, tak jsem zvědavá, kam ho osud zavane a jak to s ním nakonec dopadne. A teď hurá na další díl.

2 13.10.2019

Udělala jsem u téhle knihy chybu v tom, že jsem si od předešlého dílu dala poměrně velkou pauzu. Na základě toho jsem se do poloviny totálně ztrácela v čarodějích, králích a kdovíkomu ještě. Ale blíží se seriál, na který jsem opravdu moc zvědavá, tak jsem si řekla, že bych mohla konečně tuhle ságu dočíst.
Nicméně jsem od knihy očekávala něco trošku jiného. Nejspíš mě zmátlo to tvrzení, že se jedná o společné putování Geralta a Ciri. No kde že... Nicméně se mi tentokrát závěr líbil mnohem víc, než u předešlého dílu.
MŮŽE OBSAHOVAT SPOILER
V závěru tu máme nezvěstnou Yennefer, ztracenou (i když později nalezenou velice zajímavou skupinou) Ciri a opravdu, ale opravdu, nasraného Geralta. Opravdu zajímavě připravená půda pro další díl. :)

1 10.10.2019

Přiznávám, že kdybych to neposlouchala jako audioknihu, tak bych to do konce nedotáhla. Čekala jsem od toho něco jiného, zasmála jsem se jen jednou, když vyplňovali dotazníky. Škoda..

3 08.10.2019

Bohužel musím konstatovat, že jsem knihu dočítala na sílu. Posledních sto stránek mě bohužel vůbec nebavilo. Zmizelo to napětí mezi nimi, když na to konečně vlítli. Od chvíle, kdy šla Brooke za Škorpiónem to bylo předvídatelné až to bolelo. Celkem by se mi líbil příběh Rileyho. Nevím jestli budu číst další díly. Nejraději bych přeskočila k tomu, kde už není Brooke a Remy.

03.10.2019

Tak tohle mě neuvěřitelně bavilo! Po přečtení některých hodnocení tady a na fb jsem se knihy bála. Ale rozhodně nebylo proč.
To, co většině nesedlo (střídání stylů vyprávění, papírky atd.) se mi naopak šíleně líbilo. Dokonce se mi vyprávění Leonovým pohledem líbilo mnohem víc, než Tiffyno. Bylo to prostě něco jiného, než obvyklé knihy, které se mi dostanou do ruky. Příběh pro mě byl uvěřitelný, dokázala jsem se vcítit jak do Tiffy tak do Leona.
Bylo tu celkem požehnaně vedlejších postav a příběhů, ale o to víc se mi kniha zamlouvala. Fandila jsem Richiemu, soucítila s panem Priorem, nesnášela Justina. Kniha vyvolala vcelku pestrou škálu emocí, a nijak mi nevadilo, že na sebe hned nevlítli.

12 29.09.2019

Je mi smutno z toho, že příběhy dvojic z téhle série končí. Během čtení jsem si je oblíbila a strávila s nimi krásné chvíle. Setkala jsem se se všemi a to mě opravdu potěšilo. :) Hezký závěr série, ačkoliv krátký.

1 25.09.2019

Opět jsem se královsky bavila. Oba protagonisté byli velcí sympaťáci a četlo se to opravdu lehce. Líbilo se mi i setkání s Neilem a Sophií, to jsem tedy rozhodně nečekala a bylo to vážně milé. Objevili se i Clark s Viv. Opět skvělé čtení a mrzí mě, že se blížím do finále.

3 25.09.2019